„V každém případě ‚emoce začaly hrát prim‘, jak napsal slovenský politický a bezpečností analytik Milan Žitný pro Lidové noviny (Když emoce hrají prim, LN 3/3  2018, s.19-20),“ komentuje situaci po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka doktor Zdeněk Zbořil, kterého překvapilo, že reakce ze zahraničí byly rychlejší než ze Slovenska. „Dokonce i mezinárodně certifikovaní novináři věděli, co se stalo dřív, než ředitel policie Tibor Gašpar vydal první prohlášení. Jeho původní verze o kalabrijské mafii brzy vzala za své a velmi skromně se začalo upozorňovat na další stopu vedoucí k Nejvyššímu soudu SR. Mezitím byl za politika ‚s krvavými rukama‘ prohlášen Robert Fico a zřejmě došlo k hlubokému rozporu mezi stanoviskem předsedy vlády a slovenským prezidentem. Kdo měl o celé věci lepší informace, sice ještě nevíme, ale čas letí a každý den se budeme dovídat něco nového, a asi i jiného,“ dodal.

V každém případě se podle Zbořila „po citové stránce“ jedná o úspěch opozice, která se zmocnila tématu, „ačkoli nejen na Slovensku, ale i v ČR máme velmi podobné zkušenosti už z hlubokých devadesátých let minulého století“. „Tedy ještě z doby, kdy nás nementorovala Magda Vášáryová. Pan prezident Zeman má své neblahé zkušenosti s bulvárem a podobně bychom mohli citovat i jiné případy mediálních štvanic, které stály lidské životy. Nicméně zabití nebo vražda mladého člověka je tragédií a už z chování politických upírů můžeme usuzovat, kdo si ji ve skutečnosti přál,“ doplňuje politolog.

Ve společném prohlášení čeští novináři napsali: „Útoky na novináře a jejich slovní napadání kvůli jejich práci jsou útoky proti svobodě slova.“ Advokát a mediální expert Aleš Rozehnal oproti tomu tvrdí, že čeští novináři nejsou zvyklí přijímat kritiku své práce a debatovat o ní. „Americký spisovatel a novinář Mark Twain už někdy okolo roku 1904 napsal, že v pevnosti svobodného žurnalismu ve Spojených státech ‚máme mnoho zákonů na ochranu tisku, ale málo na obranu před tiskem‘. Novináři nejsou přece nedotknutelní, ale někdy bohorovnost těch, kteří rezignovali na svou profesi a domnívají se, že jsou zpovědníky, žalobci, soudci a nejvyšší autoritou, dávající rozhřešení, přímo volá po kritice. A nezapomínejme ani na to, že novináři pracují také za mzdu a naturální plnění smluv,“ uvedl politolog.