„V každém případě ‚emoce začaly hrát prim‘, jak napsal slovenský politický a bezpečností analytik Milan Žitný pro Lidové noviny (Když emoce hrají prim, LN 3/3 2018, s.19-20),“ komentuje situaci po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka doktor Zdeněk Zbořil, kterého překvapilo, že reakce ze zahraničí byly rychlejší než ze Slovenska. „Dokonce i mezinárodně certifikovaní novináři věděli, co se stalo dřív, než ředitel policie Tibor Gašpar vydal první prohlášení. Jeho původní verze o kalabrijské mafii brzy vzala za své a velmi skromně se začalo upozorňovat na další stopu vedoucí k Nejvyššímu soudu SR. Mezitím byl za politika ‚s krvavými rukama‘ prohlášen Robert Fico a zřejmě došlo k hlubokému rozporu mezi stanoviskem předsedy vlády a slovenským prezidentem. Kdo měl o celé věci lepší informace, sice ještě nevíme, ale čas letí a každý den se budeme dovídat něco nového, a asi i jiného,“ dodal.
V každém případě se podle Zbořila „po citové stránce“ jedná o úspěch opozice, která se zmocnila tématu, „ačkoli nejen na Slovensku, ale i v ČR máme velmi podobné zkušenosti už z hlubokých devadesátých let minulého století“. „Tedy ještě z doby, kdy nás nementorovala Magda Vášáryová. Pan prezident Zeman má své neblahé zkušenosti s bulvárem a podobně bychom mohli citovat i jiné případy mediálních štvanic, které stály lidské životy. Nicméně zabití nebo vražda mladého člověka je tragédií a už z chování politických upírů můžeme usuzovat, kdo si ji ve skutečnosti přál,“ doplňuje politolog.
Ve společném prohlášení čeští novináři napsali: „Útoky na novináře a jejich slovní napadání kvůli jejich práci jsou útoky proti svobodě slova.“ Advokát a mediální expert Aleš Rozehnal oproti tomu tvrdí, že čeští novináři nejsou zvyklí přijímat kritiku své práce a debatovat o ní. „Americký spisovatel a novinář Mark Twain už někdy okolo roku 1904 napsal, že v pevnosti svobodného žurnalismu ve Spojených státech ‚máme mnoho zákonů na ochranu tisku, ale málo na obranu před tiskem‘. Novináři nejsou přece nedotknutelní, ale někdy bohorovnost těch, kteří rezignovali na svou profesi a domnívají se, že jsou zpovědníky, žalobci, soudci a nejvyšší autoritou, dávající rozhřešení, přímo volá po kritice. A nezapomínejme ani na to, že novináři pracují také za mzdu a naturální plnění smluv,“ uvedl politolog.
Generální ředitel TV Barrandov Jaromír Soukup ve svém pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa zaútočil na veřejnoprávní Českou televizi. Tepal údajné nepravosti v hospodaření této instituce. Jenže dopustil se řady mírně řečeno nepřesností, a jak uvedla mluvčí České televize, ani před vysíláním pořadu ČT o vyjádření ke svým podezřením nepožádal. Podle Lidových novin bude mít středeční vydání pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa na TV Barrandov zaměřeného na fungování České televize dohru. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání přijala podnět, podle kterého Soukup ve svém pořadu manipuloval fakty. „Vystoupení pana Soukupa s jeho kritikou ČT jsem viděl, ale nemám tolik informací, abych se mohl domnívat, že měl pravdu, anebo že se dopustil nepřesností. Ale to, co říkal kdyby jen zčásti odpovídalo realitě by bylo alarmující. Zřejmě to bude mít dohru v souboji žalobců a obhájců, ale možná to pomůže kriticky posuzovat názory nejméně dvou stran a nezapomínat při tom ani na platící diváky ČT,“ komentuje Zbořil.
Přál bych jim, aby válku se Stalinem vyhráli…
Sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů povede Zdeněk Ondráček, jehož nominace budila spory. Části poslanců vadilo jeho působení za socialismu, kdy jako člen školního Pohotovostního pluku zasahoval proti protirežimním demonstracím. „Poslaneckou sněmovnu a část veřejnosti vzrušuje zvolení pana Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS. Nevzrušuje ji nejen to, že byl zvolen poslancem a že je členem KSČM, ale také to, že po roce 1990 dvacet sedm let pracoval u policie a na vnitru, že má prověrku na přísně tajné a že je podobně jako mnozí jiní poslanci obložen akademickými tituly před jménem a za jménem. Zdá se, že miniaturní politické strany, které jakž takž pronikly do PS nemají jiný politický program než bojovat proti komunismu, a tak trochu zapomínat na svou vlastní minulost. Přál bych jim, aby konečně tu svou válku s J. V. Stalinem a Klementem Gottwaldem už vyhrály a zajímaly se raději o něco, co občany ČR trápí více,“ reagoval Zbořil. „A hlavně, aby si v Poslanecké sněmovně udělaly větší pořádek a řekly nám, kdo může nebo nemůže vykonávat nějakou funkci a kdy neplatí, že jeho volba má větší právní sílu než názory paní Němcové nebo pana Stanjury,“ dodal.
Proti zvolení poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) budou dnes večer protestovat lidé v 11 městech po celé České republice. Chtějí mimo jiné podepisovat petice za novou volbu předsedy komise. Archy s podpisy organizátoři ve středu předají sněmovnímu petičnímu výboru. ČTK to dnes za organizátory sdělila Lucie Kohoutová. „Škoda, že se nesepisovaly petice, když paní doktorka Rujbrová vedla petiční výbor PS PČR. Mohlo už tehdy být jasno, co se k čemu hodí nebo nehodí. Když se nehledělo na statisíce podpisů proti rozdělení Československa, nechci být prorokem, ale tentokrát se trochu přehlédnou podpisy pod akcí paní Kohoutové. Navíc, když upíráme dokonce jen právo na diskuse o přímé demokracii, nejsem si jistý, zda není problém s panem doktorem Ondráčkem tak trochu mimo mainstream české politiky,“ říká Zbořil.
Už ve Sněmovně došlo k ostré názorové výměně. „Vy jste snad za toho minulého režimu nikdo nepracovali?“ ptal se poslanec Pavel Kováčik. „Odborník-mlátička má funkci a Andrej Babiš a jeho vláda může v klidu makat. Pro mě je to neuvěřitelné,“ konstatoval předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Obojí je až příliš hlasité a trapné. Někdo si bude myslit, že smutná je i přítomnost pana Stanjury v PS stejně jako nepřítomnost jeho ‚demokratických kolegů‘ při hlasování. Zejména, když jde o takovou událost, kterou za závažnou považují. Navíc to vzpomínání na minulost bylo neméně smutné, protože ve skutečnosti šlo o ‚vzpomínky na budoucnost‘,“ uvedl politolog.
Minulý režim hájil v debatě poslanec za ANO Jiří Bláha. „Nebál jsem se mluvit, nebál jsem se říkat své názory. A když končila komunistická doba, tak mi bylo 29, měl jsem kapelu, byl jsem takzvaná mánička a měl jsem i v těch textech, které jsme skládali, věci, které se věnovaly třeba náboženství. Nikdo mi je nezakazoval. Na vesnicích se ti lidé k sobě chovali otevřeně, nic jsme si před sebou nezatajovali, což se nedá říct o dnešní době,“ prohlásil. „Tato slova jsou jen důkazem toho, jak se v PS vedou debaty. Autopsie a její reflexe jsou vydávány za obecné a 199 zbývajících poslanců by mohlo tvrdit cokoli jiného. Když máme tolik badatelských kvasi vědeckých institucí založených a draze placených, aby bádaly o dějinách nové i staré doby, snad by bylo dobré, kdyby se diskuse i v PS dostaly na nějakou vyšší úroveň a řečníci řečnili o něčem, čemu více rozumějí,“ reagoval Zbořil.
Psali jsme:
„Kdo chvíli stál, už stojí opodál“
Obecně byla odstartována debata o návratu komunistů v souvislosti s jejich případnou podporou vládě. „Komunisté kdysi měli heslo: Kdo chvíli stál, již stojí opodál. Ačkoli tzv. demokratické strany nechtějí mít s komunismem nic společného, doporučoval bych jim, aby se nad tímto heslem zamyslely,“ reagoval Zbořil. „KSČM od ostatních miniaturních politických stran, které také taktak prolezly do PS PČR, nestála a začala jednat a dnes za ní ostatní opoziční strany jen pohlížejí z velké dálky. A navíc si mohou vybrat – buď do vlády, nebo nevládní podporu. Bude jen na intuici KSČM nebo ANO 2011, pro co se rozhodnou, ale na rozdíl od těch ostatních už nemohou prohrát,“ dodal.
Ve Sněmovně mělo také dojít ke hlasování o odvolání Tomia Okamury z pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny, ale k hlasování nedošlo. Jan Bartošek ale mezi poslanci nasbíral podpisy potřebné k podání žádosti o mimořádnou schůzi, která by se mohla sejít ve středu. „Pan poslanec Bartošek mluví často velmi radikálně, ale výsledky jeho angažmá nejsou omračující. Dokonce podle některých výzkumníků, i když jejich bádání nepřeceňujeme, se KDU-ČSL na politickém hřišti spíše sama vystavuje do postavení mimo hru. Nápad diskutovat téma „Tomio Okamura a jeho rasismus“ vyvolává diskusi nejen o něm ale i o podivuhodném výkonu pana exministra Hermana a rozhodnutí Sobotkovy vlády zaplatit 500, resp. 650 milionů Kč. Mohlo by pak také dojít na otázky, zda jednání KDU-ČSL, jejímž je pan poslanec Bartošek mluvčím, v této souvislosti nebylo motivováno jinými než morálními a pietními důvody,“ uvedl Zbořil.
Stále se debatuje také o tom, jak moc Andrej Babiš ohrožuje demokracii, jenže i podle nových průzkumů má hnutí ANO 33 procent. „Zřejmě roste i počet občanů, říkáme s ironií, kteří se rozhodli ‚ohrožovat demokracii‘ společně s Andrejem Babišem. Do voleb je ale ještě daleko, a tak se nemusíme příliš vzrušovat. Jde spíše o tvorbu veřejného mínění než o jeho zkoumání, jak víme už nejméně sto let. Navíc, rád opakuji po Benjaminu Franklinovi, veřejné mínění většinou není veřejné a často to není ani mínění,“ uvedl politolog.
Sjednocení demokratického bloku? Musí přijít s něčím pozitivním
Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty psal na sociální síti o tom, že za pár měsíců se mohou konat předčasné volby. „Pokud se aspoň někdo ze skupiny STAN, KDU-ČSL a TOP 09 nedá dohromady, tak velmi reálně mohou vypadnout z národní politiky. V nejlepším scénáři někteří dostanou 7 % a budou ve Sněmovně stejně jen v roli pozorovatelů. Jestli bylo někdy opravdu potřeba, aby se demokraté aspoň nějak spojili, tak teď.“ Jak uvedl doktor Zbořil, pan Janda se snaží povzbudit alespoň část tzv. demokratického bloku. „Má pravdu, že třem jím zmíněným stranám opravdu hrozí odchod ze scény, kterého si možná za několik týdnů nikdo už ani nevšimne. Jejich poslanecké exhibice nudí, a pokud chtějí uvažovat o úspěchu alespoň v nadcházejících volbách (regionálních a do části Senátu) musí přijít s něčím pozitivním. Nemohou stále jen připomínat Čapí hnízdo, agenty StB, které vidí, kamkoli pohlédnou, a návrat komunistů na politickou scénu. Mimochodem by si měly přiznat, že tomuto ‚návratu‘ pomohly svým povolebním hrdinským odmítáním jakékoli spolupráce s Andrejem Babišem, což nebylo příliš prozíravé,“ uvedl politolog. Jenže objevila se už nějaká osobnost, která by mohla demokraty sjednotit? „Pokud jde o ‚sjednocující osobnost‘, ta se bude hledat těžko, i když hned několik ambiciózních reprezentantů všech tří stran si myslí, že by to měli být právě oni. Hříchu pýchy, jak víme, se nedokázali vyvarovat ani křesťanští demokraté, považující se stále ještě tak trochu za stranu ‚lidovou‘,“ upozorňuje Zbořil.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš potřebuje podle poslankyně ODS Miroslavy Němcové pro vládní spolupráci nějakou demokratickou stranu, která mu poskytne krytí, aby byl na politické scéně i v zahraničí legitimizován. „Jestli mu na to kývnou sociální demokraté a on pak bude o těch největších zvěrstvech hlasovat s komunisty a Okamurou, protože už sociální demokraty nebude potřebovat, je jejich věc. Ale my takhle hloupí nejsme a nikdy neuděláme to, abychom se nechali využít, vyždímat a jen použít naši dobrou, kvalitní značku k tomu, aby on za našimi zády s komunisty a Okamurou udělal všechno, co potřebuje,“ prohlásila v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny. „Když si paní poslankyně Němcová myslí, že ODS je kvalitní značka asi zapomněla nejen na ty bývalé členy KSČ, kteří její ‚rodnou stranu‘ zakládali, ale hlavně na plejádu těch ‚býčích šíjí ověšených zlatými řetězy‘, nebo jak Miroslav Topolánek říkal, ‚kmotrů‘, kteří se okolo ODS točili. Podporovali ji nejen morálně, ale i materiálně a ODS se jim za to odměňovala účastí na privatizacích a restitucích všeho možného. Dokonce i Lájos Bács na hřbitově v Pešti by mohl vyprávět o tom, jak je snadné být ‚v zahraničí legitimizován‘,“ uvedl Zbořil.
Andrej Babiš už podle něj projevil své sklony k odvaze a dobrodružství, když ODS vyzval k jednání o podpoře své vlády. „Myslím si ale, že ani on by se neodvážil o ‚zvěrstvech‘, o kterých se hlasuje v PS PČR, jednat s politickou stranou s tak špatnou pověstí. Přesvědčení, že v ODS ‚tak hloupí nejsou‘, paní Němcovou sice ctí, ale možná, že si mnoho občanů ČR republiky myslí něco jiného,“ uzavírá rozjezd politolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
