„Slova pana Kluse jsou odvážná, statečná a dnes riskující, že přijde sem tam jen o nějaký honorář,“ komentuje rozhodnutí zpěváka a písničkáře Tomáše Kluse, který odmítá vystupovat tam, kde tečou peníze Andreje Babiše, politolog Zdeněk Zbořil. Klus kritizoval, že jeho přátelé sice nesouhlasí s Andrejem Babišem, ale akcí, které sponzoruje například Agrofert, se účastní. „Sorry jako, ale až zas bude vyskakovat jako čertík z krabičky někdo z těch kolegů a kamarádů, že Andrej je takovej a makovej, byl bych rád, aby uvedl na pravou míru, že mu nevadí hrát či jinak vystupovat na jedné z vlajkových lodí, kterou politik okupuje jinak volnomyšlenkářskej prostor a mlčet k tomu?!“ napsal mimo jiné na svůj facebook. Na sociální síti také uvedl: „Mám ve své smlouvě o dílo klauzuli, kterou si vyhrazuji právo nehrát tam, kde tečou Šéfovy peníze. Připojuji k tomu nyní i svůj bojkot Mafry a všech bezkrupulózních, konkurenci a životní prostředí likvidujících podniků Velkostatkohnojaře. (Nasmlouvované akce, kde je Mafra mediálním partnerem, rušit nemohu, ale zahrnu tuto výjimku do smluv budoucích). Dělám to proto, že věřím, že jen poctivé, ucelené vymezení a projev nesouhlasu každého, kdo má o úmyslech Toho, jenž křivě přísahá, pochybnosti, má šanci ustát destruktivní sílu jeho mamonu a normalizačních praktik.“
AKTUÁLNÍ FOTOGALERIE: A. Babiš navštívil bývalé klienty H-Systemu v Horoměřicích
Fotogalerie: - Babiš řeší H-System
Oceňujete, jak proti Andreji Babišovi vystoupili Tomáš Klus, Matěj Ruppert a Jiří Macháček?Anketa
Zbořil k tomu připomíná: „Pamatuji lidi z jeho branže, kteří masové podepisovali Vaculíkův manifest 2000 slov, a kteří své podpisy pod ním z nejrůznějších důvodů, jak dodnes vysvětlují, odvolávali. Marta Kubišová, protože vydržela, jim byla veřejně pro smích, potají si jí alespoň někteří vážili. Ale stejně tak, brzy po listopadu 1989, jí zase začali závidět. Snad to panu Klusovi vydrží i do doby, až mu bude hůř a ty smlouvy mu velkostatkáři a velkopodnikatelé, kterých kromě Andreje Babiše je možná víc, než předpokládá, přestanou nabízet.“
Hudebník svůj názor vysvětloval například, když byl hostem DVTV Martina Veselovského: „Když nemáme rádi Andreje Babiše, tak se nám přece nemůže líbit, že si nás postupně nakupuje,“ uvedl v pořadu Klus. „Myslím si, že Babiš je obecně zdatný nákupčí, čehokoliv, nejen české kultury,“ argumentoval v úvodu hudebník. Klus se podle svých slov dále domnívá, že Andrej Babiš je pro tuto společnost nebezpečný. „Především z morálního důvodu,“ dodal. „Už Shakespeare se ve svých sonetech pozastavoval nad tím, jak umění je pořád službou mocných, jak hloupost zpupně chytrým poroučí… A tak by i pan Klus mohl být v hodnocení politické a ekonomické transformace opatrnější. Nejde přece jen o peníze. Morálka je v českých zemích dost laciné zboží. Doufejme proto, že mu to jeho svaté rozhořčení ještě nějakou dobu vydrží,“ říká Zbořil.
Ve vysílání Českého rozhlasu v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu na toto téma Klus zmínil: „Naše společnost je podle mého v obrovské frustraci. A já odmítám být v roli oběti, chci aktivizovat společnost,“ sdělil. Politolog předpokládá, že Klus dokáže „aktivizovat společnost“. „Ale při vší úctě k jeho zaujetí si myslím, že to budou zejména ti, kterým se líbí to, co ve své branži právě dělá a pak už jen cyničtí politici, kteří jeho dočasné popularity chtějí využít. Karel Kryl se, bohužel, nerodí často a jeho existenciální ručení mělo jiné zdroje než nespokojenost s tím, že někdo, koho si nevážil, byl zvolen předsedou vlády,“ podotýká Zbořil.
Divadel je hodně, sponzorů málo a opěvovaná „neviditelná ruka…“
Nejen vyjádření Tomáše Kluse, ale i rozhovor, který poskytl pro Seznam Zprávy známý herec a principál Divadla na Jezerce Jan Hrušínský vyvolal v minulých dnech velkou diskusi například na sociálních sítích. Jan Hrušínský mluvil v rozhovoru na Seznam Zprávy nejen o Miloši Zemanovi nebo o tom, že je ohrožena svoboda slova, ale také o tom, že divadlo po deseti letech přišlo o hlavního sponzora. Hrušínský přitom nevylučuje určitou souvislost i s jeho politickými názory. „Dneska se lidé začínají bát a začínají být opatrní, aby se nedostali do problému s těmi, kdo o nich mohou rozhodovat,“ uvedl mimo jiné Hrušínský. V rozhovoru také říká, že nového sponzora v současné situaci najde jen stěží. Divadlo se navíc odchodem hlavního sponzora dostalo do existenčních potíží. „Svobodu názoru jsem rozhodnut si zachovat i za cenu ukončení činnosti divadla,“ říká v rozhovoru Hrušínský. „Možná pan Hrušínský Jan trochu přeceňuje svůj význam pro české divadlo a zlobí se na Mountfield zbytečně. Na Báru Hrzánovou chodí do jeho divadla lidé rádi a nejsou ani opatrní, ani bázliví. Rádi platili i těch 450,- Kč za lístek, ale možná že za dva se jim už tolik platit nechce. Natož aby vzali do divadla dvě děti,“ uvedl Zbořil. „Ale to, že se dnes těžko hledá sponzor, je pravda, to by mu mohli potvrdit i mnozí jiní principálové z celé republiky, kteří obracejí každou korunu, kterou vydají, vždy nejméně dvakrát. Divadel je hodně, sponzorů málo a opěvovaná ‚neviditelná ruka‘ tentokrát ukázala svým varovným prstem i na Divadlo na Jezerce. Příště to může být někdo jiný, ale o tom by mu mohl vyprávět i jeho slavnější prarodič,“ dodal.
Básník Petr Hruška se třemi kolegy z politických důvodů opustili porotu, která uděluje Státní cenu za literaturu. Ministr kultury považuje za neuctivé brát si cenu „jako rukojmí pro vyjádření soukromého politického názoru“. Takto o tom informoval server aktualne.cz. Členy komise vedla k rozhodnutí sestava nového kabinetu s podporou komunistů. „To je čestné rozhodnutí, když nesouhlasím s něčí politikou, tak nemohu sloužit svou přítomností v zástupu těch, kteří čekají na ocenění, nebo dokonce o tom, kdo o ocenění bude rozhodovat. Možná, že by ale veřejnost takových rozhodnutí přivítala více a častěji,“ uvedl politolog.
Když vezmeme všechny tyto projevy nesouhlasu, ať už s premiérem, nebo s vládou, jde o protest proti výsledkům voleb? „Jistě je to také ovlivněno výsledky parlamentních voleb, znovuzvolením prezidenta. Možná na podzim se k argumentům přidají ještě výsledky komunálních voleb nebo voleb do části Senátu. Jistě bychom mohli s panem Klusem říci, že je to také důsledek frustrace, které propadli ti, kteří trpí pocitem zmaření svých přání a tužeb a nechtějí si přiznat, že byly nerealistické. Snad si proto můžeme dovolit vyslovit varování, že frustrace může u jednotlivců vést až k duševním poruchám, u skupiny osob, jak říká František Koukolík, k skupinové hlouposti a někdy i k fanatismu celých národů, kterého si Evropa užila ve 20. století dost a dost,“ komentuje Zbořil.
Slova o „drsném masu“ bychom snad nemuseli slýchat…
Český rozhlas Vltava čelí kritice kvůli literárnímu pořadu vysílanému ve víkendových dopoledních hodinách, v němž zaznělo slovo „penis“. Citát, který byl nejvíce napadán, pochází z knihy Linie krásy britského spisovatele Alana Hollinghursta. „My jsme si to dneska pouštěli. Je to drsné maso,“ sdělil pro aktualne.cz místopředseda Rady Jiří Vejvoda. Šéfredaktor ČRo Vltava Petr Fischer kritiku důrazně odmítá. „Ta pasáž, která byla označena za porno, trvá asi 6 vteřin a zkrátka pornografické to není. Je to mírně erotické,“ konstatoval Fischer v DVTV. Někteří už situaci spojují se snahou „o likvidaci veřejnoprávního rozhlasu“. „Slova o ‚drsném masu‘ bychom snad nemuseli slýchat dokonce ani z úst pana Vejvody. Nemusíme sice být oddaní spisku pana Batisty z počátku 20. stol., který roztomile vzpomínal ve svých textech Bohumil Hrabal, ale i ten kdysi popouzel Gustáva Husáka, který kritizoval část české literatury za ‚hrabání se‘ a ‚párání se‘ v sexuálních problémech. Svět je dál a porno prostřednictvím internetu přístupné už skoro dětem v předškolním věku,“ uvedl Zbořil. „Jistě nejde o likvidaci veřejnoprávních programů, ačkoli by to mnozí z nás rádi přivítali, ale spíše o obecnou vzdělanost a kultivovanost, o pochopení vztahu mezi sexem a erotikou, které není nutné vysvětlovat provokativní vulgárností. Ale jinak jde o problém nadčasový, někdy ovlivňovaný americkým protestantským pokrytectvím, jindy evropskou tradicí katolických Tartuffů, dnes, zdá se, přehnaným sexismem současné evropské komerce materiální i morální,“ dodal.
Relace Naše zprávy bude minulostí. Jaromír Soukup se rozhodl na Barrandově zrušit večerní zpravodajství. Podle informací Blesku se má místo zpráv objevit už devátý pořad majitele stanice Jaromíra Soukupa. Důvodem útlumu typu uváděného zpravodajství je, že obecně u zpráv klesá sledovanost. „Předpokládám, že pan Soukup jako majitel TV Barrandov ví, o čem mluví, a že na obhajobu svého zpravodajství nepotřebuje jeho neoblíbenost obhajovat nenávistnou kritikou ‚nevzdělaných‘ a ‚ruské propagandě‘ podléhajících diváků a posluchačů, jak činí někteří jiní. Já mám k dispozici jenom svá pozorování, jejichž výsledky nikomu nevnucuji, ale dovolím si sdělit je jako svou individuální zkušenost ze sledování zpravodajství většiny českých TV a některých rozhlasových vysílání,“ uvedl Zbořil. „Nejprve jsem přestal sledovat zpravodajství a politické komentáře TV NOVA, potom ČT a nakonec i TV Prima. Občas se dívám na regionální vysílání, které nejenom v Praze, ale i v krajích je věcnější a nezabývá se celosvětovými až kosmickými nezajímavostmi jako ostatní TV. S rozhlasovým vysíláním to mám složitější, protože existuje hned několik vysílání, která zasluhují pozornost, někdy až mimořádnou, ale zase mezi ně nepatří ta, kde se rozhodli pro politická zpravodajství a komentáře. Zaujatý ale nejsem. Protože mám přístup k různým TV v Evropě i mimo Evropu, raději se obracím k nim, i když tak nemusím činit každý den a za všech okolností. Ve svém sociálním okolí mám ale mnoho známých, kteří i toto považují za podléhání molochu mediálního zastrašování,“ dodal.
Psali jsme:
Je už rozhodnuto ve prospěch práva a nemorálnosti
Nejvyšší soud vynesl průlomový verdikt v kauze H-Systemu. Bývalí klienti zkrachovalé společnosti musejí podle verdiktu zveřejněného v úterý do měsíce vyklidit byty v domech v Horoměřicích, s čímž nesouhlasí. Namítají, že na jiné bydlení ani nemají peníze. Týká se to asi 60 rodin; poškozených v kauze H-System je dohromady více než tisíc. Podle Nejvyššího soudu jsou nájemní smlouvy mezi družstvem a obyvateli bytů neplatné. „Abych nepřidával další planá slova, protože je už rozhodnuto ve prospěch práva a nemorálnosti a zapomnělo se, že spor, zda je právo minimem morálky, nebo že právo nezná morálku, je staletý; dodávám, že mne jako občana ČR zaujalo, že celá věc se táhne už osmnáct let a že v ní bylo učiněno několik soudních rozhodnutí lidmi, kteří jsou nejen dobře placeni, ale v jistém smyslu se považují za nekritizovatelné až nedotknutelné,“ uvedl Zbořil. „V době prezidentské amnestie Václava Klause se v některých případech argumentovalo ve prospěch jejího udělení délkou vyšetřování a soudního řízení. Té se dostalo podle zpráv z tisku některým obžalovaným, s výjimkou pana Smetky, i v tomto soudním případu. To, že Nejvyšší soud dospěl po osmnácti letech k rozhodnutí, že nájemní smlouvy jsou neplatné, by mělo vstoupit do dějin našeho soudnictví a vyučovat se o tom na právnických fakultách, nebo dokonce už i na školách středních. Aby jejich studenti věděli, kde žijí a do čeho jdou,“ dodal.
A do jaké míry kauza zpochybňuje důvěru lidí v právní stát? „Myslím si, že spousta občanů došla k přesvědčení, a proto má tento výrok NS takový ohlas, že v ČR právní stát neexistuje, že tu máme jenom stát právníků. A připomnělo jim to také skutečnost, že po roce 1990 nedošlo jen k zachování právní kontinuity, ale také kontinuity personální. O jejím charakteru svědčí, že starost o ústavní změny zasahující instituce soudní v Polsku se zajímaly a kritické dopisy sepisovaly všechny nejvyšší soudní autority ČR, ale osmnáct let se vlekoucí soudní řízení nikomu z nich nevadilo. Byla to neznalost, nemohoucnost nebo záměr všech, kteří jsou v jiných případech tak výřeční?“ ptá se Zbořil.
Premiér Andrej Babiš verdikt Nejvyššího soudu ve své první reakci označil jako nespravedlnost. Do kauzy H-System se rozhodl vložit z vlastní iniciativy a obě strany sporu tento krok přivítaly. „V sobotním interview řekl Andrej Babiš, že se v tomto případě chce angažovat jako ‚krizový manažer‘, což je vlastně jediná možnost, kterou premiérovi zákon dovoluje. Zda to k něčemu bude, uvidíme, ale možná není daleko doba, kdy si možná někdo vzpomene, že se na některé výroky soudů nereagovalo jen tichým skřípěním zubů,“ reagoval politolog.
K situaci se vyjadřoval i šéf TOP 09 Jiří Pospíšil, který na facebooku upozornil na dlouhou dobu, po kterou se kauza táhne. „A i když včera možná Nejvyšší soud mohl rozhodnout v souladu s platnými paragrafy (odůvodnění rozsudku jsem ještě nečetl), zůstává nad rozhodnutím pachuť nespravedlnosti. Poškozených lidí je mi lidsky líto. Jsem proto přesvědčen, že stát by měl pomoct. Vláda a hlavně Ministerstvo spravedlnosti by mělo hledat cestu, jak lidem z Horoměřic zajistit, aby nemuseli opustit své domovy. Hana Marvanová, která se kauze dlouho věnuje a právně zastupuje podvedené klienty H-Systemu, navrhuje konkrétní řešení. Podívejte se na něj v článku. Souhlasím s ní a opakuji – stát se musí do věci zapojit a hledat cestu, jak pomoct. Například aspoň způsobem, jak navrhuje doktorka Marvanová.“ Zbořil k tomu dodává: „I když pan poslanec Pospíšil je kritizovatelný kvůli svým některým politickým názorům, svému působení na plzeňské universitě, řekl něco, s čím budou lidé souhlasit, a snad nebude označen za populistu. Dokonce to může pomoci jeho chřadnoucí TOP 09 k nějakým hlasům. Paní dr. Marvanová je snad poslední z právníků, kterým veřejnost ještě může v celé kauze trochu věřit, ale netroufám si říci, že ve spleti tolika různých právních názorů, rozhodnutí soudů a konečně po tak neúprosném rozhodnutí NS mohu jen tak z jedné vody načisto něco doporučovat.“
I kauza H-System je dědictvím 90. let. Někteří na tato léta vzpomínají rádi jako na období největší svobody, ale další část lidí si spíše myslí, že se řada kroků, mírně řečeno, prostě nepovedla a často hovoří o „rozkradení republiky“. „Karel Schwarzenberg někde už jednou zmínil, že žijeme v době konce první České republiky. Takové věci, jako je pohyb okolo H-Systemu a jeho kontext, skutečně dobře zapadají do událostí první ČR, a možná že není daleko doba, kdy bude muset Parlament ČR rozhodnout o založení „Ústavu studia zločinů privatizace a restitucí první ČR“. Existuje archivní seznam (asi 7 tis. stran jen z let 1999–2000) soupisu událostí, které při prvním nahlédnutí se zdají mít trestně právní souvislosti. Tím by taková badatelská instituce mohla začít, a když dostane tolik peněz jako její ‚totalitní‘ předchůdce, budeme mít zase nejméně na dvacet let o zábavu postaráno,“ říká politolog.
Prezident Miloš Zeman byl v uplynulých dnech často kritizován nejen kvůli tomu, že komentoval rozsudek Nejvyššího soudu v kauze H-System, ale také za to, že chce novou ministryni, sociální demokratku Janu Maláčovou jmenovat na zámku v Lánech. Bude to už po druhé, co jmenuje člena vlády jinde, než bylo dříve zvykem. Spekuluje se samozřejmě o tom, zda důvodem není zhoršující se stav prezidenta. „Zejména členové a představitelé tzv. opozičních stran, kteří promarnili ve volbách, ale i po nich své příležitosti podílet se na čemkoli, jsou přímo posedlí vymýšlením akcí, které mají pohnout malým českým světem. Na fronty turistů před Hradem jsme si už zvykli, prezidentovy rozhovory s kardinálem Dukou už také nikoho nevzrušují, tak se věnují s pílí neúnavnou alespoň prezidentovu zdravotnímu stavu. Třeba se mu ale v letních vedrech nechtělo do Prahy a paní Maláčové chtěl ukázat lánský zámek. Je to stejně vznešené jako hradní komnaty, ve kterých bloudí duchové mnoha nepopulárních prezidentů,“ uvedl Zbořil.
„Domnívám se, že je třeba v odhalování plagiátů pokračovat…“
Ministr obrany Lubomír Metnar kvůli pochybnostem o své diplomové práci rezignaci premiérovi Andreji Babišovi nenabídne. Za Metnara se postavil i Babiš. Předseda vlády je přesvědčen, že Metnar nemá v pozici ministra obrany končit. Premiérovi stačí potvrzení škol a odborníků, že jeho práce není plagiát, napsal ČTK. „Domnívám se, že je třeba v odhalování plagiátů pokračovat. Jako dlouholetý vedoucí diplomových prací (Bc., Mgr., někdy i PhD) vím, že jsou dnes běžné kompilace a plagiáty, a dokonce i obstarávání si textů za úplatu. Bývalo tomu podobně, i když ne v takovém rozsahu jako dnes, už před rokem 1989. Čelilo se tomu řádným vedením diplomového semináře (obvykle dvousemestrálního) a obhajobou, při které komise kladla kandidátovi otázky, a nebylo těžké zjistit, že autor neví, o čem práce je,“ reagoval Zbořil. „Proto mne překvapil rigorózní požadavek paní Dany Foriškové, dnes místostarostky v Příboře za KDU-ČSL, aby ministr Metnar rezignoval. Proč ne, ale paní Forišková byla vedoucí této práce a zřejmě odvedla práci nehodnou vysokoškolského pedagoga. Naléhat na pana Metnara může, ale už dávno měla rezignovat na svou funkci místostarostky a členky KDU-ČSL. Navíc její i Metnarovi kritici mluví o nesprávně citovaných zdrojích a zřejmě ani dnes nevědí, jaký je rozdíl mezi prameny a literaturou a jejich kritikou. A jen pro srovnání, vzpomínám německého ministra Karl-Theodora zu Guttenberga, který si profesorskou práci nechal napsat svou dcerou, a ta ji navíc ještě opsala. Přišlo se na to při pořizování lektorátu, jehož autorem byl autor textu, ze kterého se opisovalo. V SRN to tehdy 400 akademiků považovalo za ‚ohrožení demokracie‘, u nás se to bere tak, že raději mlčíme, i kdyby šlo třeba o akademické hodnostáře a nejen kandidáty na ministry. Hlavní viníci – školy a způsoby vedení prací a obhajob zůstávají tak trochu ve stínu,“ dodal.
Hnutí Žít Brno se rozhodlo zareagovat na výzvu italského premiéra Giuseppa Conteho. Ten totiž pozval Andreje Babiše do Říma v reakci na to, že odmítl přijmout část z 450 uprchlíků zachráněných ve Středozemním moři. Hnutí Žít Brno naopak volá po přijetí několika desítek uprchlíků do Brna. „To byl čistě symbolický akt, my jsme se už nemohli dále dívat na to, jak náš premiér vnímá naši republiku jako tak nesebevědomý stát, který není schopen si poradit se začleněním několika desítek migrantů,“ uvedl v Událostech, komentářích Martin Freund z hnutí Žít Brno. „To je docela dobrá pitomost. Jednak ‚pozvání do Říma‘ vypadá tak trochu jako pozvání na koberec, a to, si myslím, máme už za sebou. I když se někdy EU chová, jako kdyby tomu tak nebylo. A pak, nejde o 450 uprchlíků, ale o obcházení rozhodnutí o kvótách a nedbání spolupráce v rámci V4,“ reagoval Zbořil. „Povídačky o ‚nesebevědomém státu‘ známe nejen z minulosti, ale i z doby nedávné, kdy ze stejných důvodů vadilo příliš velké sebevědomí Viktora Orbána. Ví vůbec někdo v EU, kolik u nás je Ukrajinců, Rusů – respektive rusky mluvících lidí z Kazachstánu, Uzbekistánu a jiných postsovětských států? Možná by na to měli vypsat v Brně nějaký grant a přidat k zmíněným i ty ostatní, kteří před válkami, např. na Balkánu, rozpoutanými našimi dnešními spojenci v NATO, k nám už dávno přišli a dávno se integrovali,“ dodal.
Spojené státy a Evropská unie se dohodly na tom, že budou usilovat o nulová cla a nulové subvence na průmyslové zboží kromě automobilů. EU by měla nakupovat více sóji a amerického zkapalněného plynu. Jednání prezidenta Donalda Trumpa a předsedy Evropské komise J.-C. Junckera bylo komentováno jako průlom a snad i konec celní války. Také prý potvrdilo, jak je dobré, když je EU jednotná. „Mne to utvrzuje v přesvědčení, že americký prezident se sice chová jako velkoobchodník se sójovými boby a zkapalněným plynem, ale jde mu také o to, jak dopadne v příštích volbách. Proto je pro něho zajímavější než nějaká geopolitická licitace, aby Spojeným státům neklesal ekonomický růst a aby do země přicházelo a z ní odcházelo zboží, které tomuto růstu pomáhají,“ reagoval politolog. „Dokonce i ta 2–4 %, která nutí ‚spřáteleným zemím‘ na zbrojení, jsou na stole proto, aby se vyprodávaly sklady a nezastavovala zbrojní výroba,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
