Kde se v Německu volilo 

Zemské volby, tedy volby do zemských parlamentů a následné zformování zemských vlád, se konaly ve třech spolkových zemích. Největší z nich je západní soused Bavorska asi 10 milionové Bádensko-Württembersko, které patří k jedné z nejbohatších spolkových zemí s asi 41 000 eur HDP na osobu. Po zemských volbách v roce 2011 tu vládla koalice Zelených a sociálních demokratů. Jednalo se o jedinou spolkovou zemi, kde měli Zelení svého předsedu zemské vlády. 

Porýní-Falc je spolková země s asi 4 miliony obyvatel na západě Německa. Hrubý domácí produkt země je 31 000 eur počítáno na osobu a po roce 2011 tady vládla koalice sociální demokracie a Zelených. A konečně nejmenší spolkovou zemí v tomto turnusu voleb bylo Sasko-Anhaltsko situované na severovýchodu Německa s asi 2 miliony lidí a HDP na osobu v hodnotě 24 000 eur. Země měla vládní koalici složenou po volbách v roce 2011 z CDU a sociálních demokratů. Sasko-Anhaltsko je spolková země, která byla do roku 1990 součástí východního Německa. 

Ve všech třech spolkových zemích měly doposud pevné postavení vládní strany, v Sasku-Anhaltsku zemská koalice kopírovala kontury současné spolkové vlády. V Porýní-Falci vládli sociální demokraté spolu se Zelenými, kteří jsou na spolkové úrovni v opozici, nicméně nestaví se opozičně například k azylové politice. A v Bádensku-Württembersku vznikla koalice Zelených a CDU kancléřky Merkelové. Taková byla tedy základní stranicko-mocenská konstelace před právě proběhlými volbami, které byly v něčem zlomové, ale také vykazovaly silné prvky kontinuity a rozhodně z hlediska celkových výsledků nijak hlasitě neodmítly politickou linii Merkelové. 

Kontinuita a vzestup Alternativy pro Německo 

V Bádensku-Württembersku Zelení svoje zemské pozice nejenom obhájili, ale také výrazně posílili. Podobně je tomu také v Porýní-Falci, kde s přehledem zvítězili sociální demokraté a svojí politiku obhájila stejně jako v Bádensku-Württembersku sociálně-demokratická premiérka Malu Dreyerová. Příběh Saska-Anhaltska je ale trochu jiný, i když neznamenal dramatické snížení dosavadní podpory CDU v této spolkové zemi. Pro vládní CDU je ale první zprávou z těchto voleb, že vládu má šanci sestavit jenom v Sasku-Anhaltsku, kde však paradoxně na druhém místě skončila populistická opozice. Celkově ale všichni tři vítězové a výsledky dalších stran ukazují na to, že rázné NE dosavadní politice učiněno ještě nebylo. 

Německá média (příklad je z Der Spiegel) se vcelku shodují (http://www.spiegel.de/politik/deutschland/landtagswahlen-2016-in-der-blitzanalyse-afd-triumph-cdu-debakel-a-1082090.html) na tom, že tyto volby byly triumfem pro nováčka zemských voleb, stranu Alternative für Deutschland (AfD, Alternativa pro Německo), která je obvykle hodnocena jako „pravicově populistická“ strana s řadou euroskeptických názorů a otevřeně artikulovanou xenofobií. Populismus tu přitom není označením politické ideologie nebo programu, ale je spíše označením způsobu artikulování politiky a politických problémů, který se většinou staví proti dosavadnímu statu quo, či konsensu uzavřenému mezi standardními politickým stranami počínaje sociální demokracií, Die Linke, přes Zelené až ke konzervativní CDU. AfD byla v uplynulých měsících často politicky nekorektním kritikem nejenom liberální imigrační politiky současné vlády, ale také EU, islámu anebo celkové práce německých mainstreamových médii. AfD je tak možné vidět jako komunikační kanál či hlásnou troubou celkové (i když nuancované) nespokojenosti.