Co říkáte průběhu koaličních jednání? Ukazuje se, že v některých krajích, i když tam ANO vyhrálo, nebude mít nejen hejtmana, ale ani zastoupení v radě, protože mnohde se spojily demokratické strany proti ANO. Babiš říká, že je to překročení demokratických pravidel. Souhlasíte s ním?
Výsledky voleb rozdají mandáty, pak záleží na tom, jak se strany jsou schopny dohodnout a uzavřít nějaké koalice. Některé strany mají větší koaliční potenciál, ať už z jakýchkoli důvodů, buď proto, že to jsou strany středové, nebo že mají příjemného vůdce, nebo se s někým šábnou a dohodnou se, jak si rozdělí zisky. Prostě důvody mohou být nejrůznější, ale politologie hovoří o koaličním potenciálu, jestli ho strana má nebo nemá. Záleží i na průniku programů, jestli jsou si strany blízké nebo ne. Poté, co voliči rozdají karty, musí dojít k dohodě. Musí se hledat kompromis, který se týká programů, musí se týkat schopnosti spolupracovat, to znamená, že určitou roli hraje i rozměr osobnostní, s někým se dohodnu, s někým se prostě nedohodnu.
Samozřejmě, že politici nejsou zase tak cimprlich, protože prostě strany musí být schopny uzavřít koalici a dohodnout se, najít kompromis. Záleží i na jejich jednání. A důležitou roli hrají i strategická uvažování, vůdci stran berou v úvahu i celkovou situaci, máme rok před volbami, takže vnímají, kdo jim může být větším či menším konkurentem, koho podpořit spoluprací a koho ne. Ale to je naprosto běžné, není to nic nenormálního, nic nestandardního, strany prostě v určité konstelaci vstupují do jednání, záleží na šikovnosti strany, na mnoha okolnostech, zvítězí ten, kdo představí koalici, kdo získá více než padesátiprocentní podporu.
Nevnímá Andrej Babiš jako nespravedlnost, když vítězné hnutí ANO někde v krajích ostatní strany vyšachují, protože to posuzuje podle situace po sněmovních volbách, kdy většinou prezident pověří sestavením vlády nebo rovnou jmenuje předsedu vítězné strany? A teprve, až když neuspěje, přijde na řadu další v pořadí? Mám pocit, že to tak bere i veřejnost.
Ono to není úplně vždycky, že prezident jmenuje vítěze voleb, když vzpomeneme třeba na jmenování Jiřího Rusnoka, ten nereprezentoval žádnou stranu v parlamentu. Ale nebylo to po volbách, takže to je jiná věc. Prezident má povinnost po sněmovních volbách někoho jmenovat premiérem, tradice je, že se má jmenovat představitel vítězné strany. Ale tady jde o kraje, tady nikdo nikoho nikam nejmenuje. V krajích by se měli sejít lídři v různých podobách, podle toho, kdo s kým si sedne nebo ne, záleží jen na nich. Není nikde psáno žádné pravidlo, že by vládu v kraji měla sestavit strana, která získala nejvíc hlasů, ale nikdo jí nebrání, aby jednala s dalšími stranami. Oni mají jednat, ale když jiné strany s nimi nejednají a jednají s jinými, může to být z různých důvodů.
Kde vidíte příčinu, že v tolika krajích se snaží ostatní politické subjekty obejít ANO a vytvořit vládu nad krajem bez nich?
Myslím, že příčinou je nástup hnutí ANO, strany vnímají ANO jako určitou konkurenci, může jít i o reakci na způsoby koalic, které fungovaly v Praze nebo jiných krajských městech. Těch důvodů může být řada, bude mezi nimi i strategický důvod vzhledem k tomu, že je rok před parlamentními volbami, zabrat důležité pozice. Volební kampaň pro parlamentní volby se v daném kraji organizuje lépe pro stranu, která má v čele kraje svého hejtmana. Je to určitá mocenská pozice, která je pro parlamentní volby výhodnější. Ale může to být i kontraproduktivní, pokud to dopadne špatně.
Příčinou snahy obejít ANO může být i otázka komunikace mezi lidmi, roli může hrát i styl vládnutí Babiše ve vládní koalici, kdy jeho partneři mohou vnímat, že proti nim útočí. I to dává představu, jak by koalice s ANO mohly fungovat. Ale za nejdůležitější bych považovala, že jde o výraznou strategickou pozici před parlamentními volbami, kdo získá hejtmana, a strany samozřejmě většinou nepodporují toho, kdo by pro ně představoval silnou konkurenci. Ale záleží na koaličním potenciálu, což je schopnost spolupracovat a navazovat koalice ve větší či menší míře. Prakticky největší koaliční potenciál vždycky měli lidovci.
Asi proto, že je to středová strana, která je svým programem zčásti blízká pravici a zčásti levici.
Taky. Jde ale i o styl vládnutí. Můžeme si vzpomenout na moment, kdy se najednou v jistém období dostávala velmi výrazně do izolace ODS v čele s Václavem Klausem. Tehdy už převládl pocit, že takovým způsobem koalice nemají fungovat. Tahle krize nastala už před volbami v roce 1996, kdy už bylo vidět napětí v tehdejší vládní koalici. A pak se stávalo, že se ODS dostávala při jednání do izolace částečně i kvůli stylu vládnutí.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek prohlásil, že za určitou nechuť v některých krajích uzavřít koalici s hnutím ANO si může Andrej Babiš sám, protože jako ve vrcholné politice i v krajích označil všechny za zloděje. Proč by tedy podle šéfa lidovců chtěl s těmi zloději vládnout? Nese i podle vás určitou vinu za situaci v krajích šéf hnutí ANO kvůli svému agresivnímu vystupování a útokům proti všem?
Mohl to ovlivnit způsob vystupování na vládní úrovni a atmosféra ve vládní koalici. Václav Klaus měl tehdy agresivní styl komunikace, což vedlo k tomu, že se strana dostávala do izolace při koaličních jednáních a partneři se spojovali proti ODS. To je v politice poměrně běžná věc a politici musí počítat s tím, že vytváření koalic je dlouhodobější proces, že nejde o bezprostřední zisky, ale že jsou sice vzájemně v konfliktu, ale musí být přijatelná báze i pro spolupráci.
Styl vládnutí Babiše i výraznější propojení s panem prezidentem, které bylo v posledních měsících poměrně zřejmé, byť v kampani nedostal polibek smrti, nestalo se, že by se za něj prezident vysloveně postavil, může také na politické scéně vyvolávat určité napětí, i když na krajské úrovni méně než na celostátní. Pozice hejtmana je důležitá, ale do voleb je poměrně krátká doba, takže když začne volební kampaň, kraje za sebou nebudou mít ještě nějaké viditelné výsledky, které by zhodnotily, jestli hejtman byl dobrá nebo špatná volba. Takže strany zřejmě uvažují tímto způsobem.
Napadá mne, že když byla v posledních letech politická scéna v Česku rozhádaná, všichni útočili proti všem, jestli paradoxně agresivita Andreje Babiše, která vedla v některých případech k tomu, že se všechny demokratické strany semkly a začaly spolupracovat, nemá vlastně i určitý pozitivní efekt?
Samozřejmě, že to k tomu přispívá. Ale nemohu říci, co je pozitivnější, jestli by byla lepší koalice s Babišem nebo bez Babiše. Prostě je skutečností, že tahle strana, Babišův styl vládnutí a situace před volbami vyvolává to, že pozice ANO není při koaličních jednáních dobrá. Je to otázka volby a strategie strany, protože strana musí dlouhodobě počítat s tím, že bude muset vytvářet nějaké koalice.
Myslíte si, že se bude muset ČSSD v příštích měsících před parlamentními volbami víc vymezovat proti Andreji Babišovi, protože se ukazuje, že jeho hnutí se podle některých komentátorů mění ve středolevou stranu a získává, jak se ukázalo i v krajských volbách, hlasy voličů ČSSD a KSČM. Loví tedy voliče ve stejných vodách.
Nejsem si jista, jestli ANO přebírá sociálně demokratické voliče. Pravděpodobně přebralo voliče komunistů, u těch sociálních demokratů je otázka, jestli je přebralo ANO, nebo zůstali doma. To je na hlubší průzkumy. Vypadá to, že Babiš získal komunistické voliče, nemyslím členy strany, ale ty, co volili trochu protestně. Ale podle mne řešením není, pokud se bude ČSSD více vymezovat vůči ANO. To je dvojsečné. Babiš se velmi vyhrocuje proti sociální demokracii, krajské volby se vnímaly trochu jako tento konflikt, on ho nesporně vyhrál, protože získal víc mandátů v krajích než sociální demokracie. Ale je otázka, jestli je to dlouhodobě dobrá strategie. Jestliže volič zjistí, že někdo, koho dlouhodobě preferuje, není schopen výhru zužitkovat, instinktivně se od něj odvrátí, protože si řekne, že jeho hlas bude k ničemu.
Psali jsme:
V případě komunistů to platí na celostátní úrovni, protože už jsou léta jen v opozici, ale v krajích měli výraznější zastoupení, dokonce i jednoho hejtmana, takže nebyl by spíš důvod se od nich odvrátit ve sněmovních, než v krajských volbách?
Ale komunisté měli vždycky problém s koaličním potenciálem, protože se i v krajích málokdy dostávali do koalic. Ve hře je mnoho faktorů, které mohou hrát roli při koaličním vyjednávání a mít jakýsi dopad. Strategie, vůči komu se vyhrocovat, s kým soupeřit, jak dalece posilovat image jednoty vlády, nebo naopak konflikt vlády, není černobílá. Dopady jsou různé, něco může přinést další hlasy, ale zhoršit pozici při vyjednávání, něco povede k tomu, že ztratím hlasy, ale zlepším pozici pro vyjednávání. Všechno je otázka určitých strategií, jaké zvolit chování, to chování a vystupování je motivováno právě tou strategií. A teď je otázka, jestli strategie, kterou Babiš zvolil, byla dobrá. Rozhodně přinesla hlasy, ale ukazuje se, že nebyla úplně ideální z hlediska koaličního vyjednávání.
Jsou krajské volby generálkou na sněmovní volby? Je to předzvěst toho, že pokud se nestane nic mimořádného, Babiš vyhraje i sněmovní volby a stane se příštím premiérem, jak předvídá například bývalý exposlanec ČSSD Zdeněk Jičínský?
Krajské volby mají určitě dopad na voliče, mluví se o nich, strana dostává image, že je schopná získat podporu. Ale je otázka, jestli budou sněmovní volby kopírovat krajské. Za prvé rok je dlouhá doba, za druhé je jiná účast voličů. Bude se analyzovat, kteří voliči zůstali doma, ale ke sněmovním volbám mohou přijít. Mnozí voliči si totiž říkají, krajské volby mě nezajímají, ale k parlamentním půjdu, a to může ovlivnit výsledek sněmovních voleb. Může se to promítnout i do větší podpory Babiše, ale také si voliči naopak mohou říci, že ANO má problém vytvářet koalice, tak raději podpoří někoho jiného, kdo je bude mít větší šanci vytvořit.
Když mluvíte o tom, že k parlamentním volbám mohou přijít voliči, kteří teď zůstali doma, může to nějak zásadně změnit poměry hlasů? Po krajských volbách mnozí včetně prezidenta už pomalu pohřbívají TOP 09, ale to je strana, která není silná v regionech, ale nemůže mít silnější podporu na celostátní úrovni? Navíc Praha, tradičně pravicová, tentokrát do krajů nevolila.
Samozřejmě, to, že nevolila Praha, celkově zkresluje výsledky politických stran. To nesporně. Na druhou stranu problém TOP 09 je, že se ztrátou Starostů je ta strana strašně malá, má pár členů, není v regionech. To je ten problém, že nebyla budována od základů. Na ODS bylo vidět, že byť se dostala do velkých problémů, měla v místních volbách kandidáty, kteří dokázali získat slušnou podporu. I nyní, byť to není žádná nádhera, se ukazuje, že tu základnu v regionech má. Ale TOP 09 měla tuhle základnu ve Starostech, ale ztratila ji, navíc měla symbol Schwarzenberga a ten nemůže pan Kalousek v žádném případě nahradit.
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek se chce zeptat členů vedení strany, jestli má jejich důvěru, aby pokračoval ve funkci. Pomohlo by TOP 09 ve sněmovních volbách, kdyby přišla s nějakým novým lídrem?
Je otázka, jestli rok před volbami by nový vůdce mohl zaujmout. A jestli by se našel někdo, kdo by dokázal vytvořit nový image nebo navázat na ten image, který byl spojen s panem Schwarzenbergem. Na to nikdo nedokáže odpovědět, ale je nesporně pravda, že strana není vybudována na základně. A nemá ani už tu image nové strany jako ANO.
O odpovědnosti za prohru se mluví i v souvislosti se sociální demokracií. Ani ne tak uvnitř samotné strany, ale především od různých politických analytiků se ozývá, zda předseda Bohuslav Sobotka dokáže čelit útočné a agresivní politice svého největšího rivala – Andreje Babiše. Myslíte si, že pokud v ČSSD nedojde k nějaké změně, lídra nebo politiky, jak říká sám Sobotka, bude schopna zvrátit ten trend a porazit hnutí ANO v parlamentních volbách?
Je otázka, co se dá udělat. Sociální demokracie dlouhodobě neoslovuje voliče, které by mohla oslovovat, to znamená především mladé, vzdělanější lidi. Má problém s jednotlivými frakcemi, které jdou proti sobě. Paradoxně však volební výsledky v krajích mohou Sobotku posílit, i když Zimola, který vyhrál v Jihočeském kraji, rozhodně není Sobotkův člověk. Ty skupinky v krajích byly pro Sobotku spíš mocenským problémem. A je také otázka, jestli by volič opravdu chtěl, aby v čele sociální demokracie stál agresivní vůdce. Někteří možná oceňují zklidnění politické scény, protože různých dramat si zažili naši voliči hodně. Větší konfrontace uvnitř vlády s ještě agresivnějším stylem sociální demokracie by voliče nemusela nadchnout. Stratégové stran musí udělat hlubší analýzu, podívat se na data, která jsou k dispozici, porovnat výsledky, ale nesporně by bylo třeba zaměřit se určitými tématy a stylem na mladé voliče, což ČSSD tradičně chybí. Ale představa, že by bylo dobré, kdyby přišel nový agresivnější vůdce, mi nepřipadá reálná, spíš by to bylo kontraproduktivní.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
