Babiš bude rozhodovat o všem, odhaduje expert Kubáček. Jen ČSSD to ještě neví

Kdy se podle vás dočkáme nové vlády? Bude již v prvním měsíci nového roku?

Určitě! Naplňuje se scénář, že by kolem 12., 15. ledna již byli jednotliví ministři ve svých úřadech. Pro mne je nejzajímavější fakt, jakou konfliktní formou se jednotlivé strany vůbec v tomto směru daly dohromady. Ani v minulosti nebyly vztahy nijak harmonické - vzpomeňme na řevnivost Václava Klause a Josefa Luxe či Hany Marvanové a Vladimíra Špidly. Tam to sice jiskřilo, ale nepamatuji se, že by mocenské, až nátlakové jednání o kooperaci vyhřezlo ještě před sestavováním vlády. Vztahy nové vlády budou tedy na výsost pragmatické, chladné a dost silové. Začíná permanentní přetlačovaná. Sociální demokracie si neuvědomuje, že nastává doba Babišova…

Doba Babišova… To je zajímavé pojmenování…

Je ale trefné! Andrej Babiš je vlastně vítězem voleb, on je nekorunovaným králem sněmovny s reservní podporou od KSČM a Úsvitu, částí sociální demokracie, navíc bude kontrolovat klíčové resorty a média. Vždyť Ministerstvo financí, to je faktický premiérský úřad, superministerstvo svého druhu, který nemá ani v zahraničí obdoby. Má svoji silnou kontrolní funkci skrze finanční úřady, dokonce vyšetřovací v podobě Finančně analytického útvaru, o dotacích a daňových odpustcích ani nemluvě. No a ve spojení s mediálním impériem je to zřejmé.

Babiš bude rozhodovat, kdo bude na titulcích, kdo dostane daňové odpustky, na koho se média zaměří. To tu tedy ještě nebylo. A v Poslanecké sněmovně rovněž - dohodne se s ním řada komunistů i členů Úsvitu přímé demokracie a zajisté zatím pár sociálních demokratů - časem možná i více než desítka. Ti všichni jsou připraveni jej při různých hlasováních podpořit

Znamená to tedy, že končí doba Sobotkova, i když bude premiérem?

Ano, přesně tak. Momentem jeho jmenování začíná jeho postupný, ale systematický pád a oslabování. On to asi sám ani tak nevnímá, ale vše na to ukazuje - silný Babiš v zádech, rozpolcený poslanecký klub, nespokojení straníci v regionech, jeho taktizováním zrazení lidovci a prezident ctící „rozděl a panuj“. Nemluvě o tom, že Sobotka ztrácí partnery ve sněmovně ve prospěch Babiše. Navíc ho budou oslabovat další separátní jednání Babiše - Zemana a Bělobrádka - Zemana. Miloš Zeman je stratég a dobře ví, jak Sobotka chce být urputně premiérem. Za jakoukoliv cenu.

Takže na ministra zahraničí Zaorálka bych opravdu nesázel. Připomíná mi to první republiku, kdy se chodilo za prezidentem Masarykem a posléze i Benešem i kvůli jednotlivým ministrům, než se sestavila nová vláda. Takže to není žádné nějaké novum. ANO se tím také jistí - viz jednání Andreje Babiše s prezidentem. Prezident takticky spojí jmenování premiéra a jednotlivých ministrů, tím dostane pod tlak Sobotku, který dokud nedohodne kompromis, nebude premiérem. Nemluvě že si své ministry separátně s prezidentem vyjedná Babiš i Bělobrádek. To je známka, že Sobotka rozhodně netáhne za delší konec provazu…

Prezident Miloš Zeman tedy podle vás nijak nebalancuje na hraně ústavnosti…

Využívá maxima přípustného. Expanzivně, ale v mantinelech litery Ústavy ČR. Mnozí líbivě expresivně hovoří o konci prezidentské doby a moci Miloše Zemana právě s nástupem nové vlády. Jenže Češi chtějí aktivního prezidenta, především v oblasti domácí politiky a veřejného života. Argument několikamilionové podpory hlasů při jeho volbě je pro prezidenta prostě obrovským stimulem. Takže pasivní rozhodně nebude a nenechá vše jen na Sobotkově vládě.

Čím více bude slabých předsedů parlamentních stran a různých frakcí ve sněmovně, tím bude pozice Miloše Zemana silnější. A zase je třeba si uvědomit, že to už tady bylo, není to zcela nová situace. Vzpomeňme si na prezidentování Václava Klause i druhé období Václava Havla. Ti také nebyli vůči vládě nebo Parlamentu nijak pasivní. Takže hovořit o nějaké hraně nebo dokonce o jednání za hranicí ústavnosti je liché. Platí „železné pravidlo“ české politiky, čím slabší straníci v Parlamentu, tím silnější prezident na Hradě.

A co pravice?

Teď probíhá boj o krále pravice - zda ODS, nebo TOP 09. Zde se objevuje rovněž novum - mocenské přehlížení a pro vnitroparlamentní počty jistá nepotřebnost „pravicového proudu“ jako celku. Veškeré hrátky mezi Babišem a Sobotkou se odehrávají mezi zbývajícími sněmovními kluby a lidovci jsou příliš slabí, aby vtáhli ODS a TOP 09 „do hry“. Parlamentní „pravice“ je přehlížená a bude ještě více, protože při hlasováních bude zbytná, pokud nedojde k zásadnímu přeorientování Babiše. Jak se s tím srovná, to uvidíme. A to je další zajímavost, protože jejich lidé na to nejsou vůbec připraveni. Podívejte, komunisté jsou v opozici prakticky stále a ti se to naučili docela brilantně. Jak to bude s pravicí, těžko říci. Buď příležitost využije k restartu a soutěži nových myšlenek, nebo se pobijí mezi sebou o pravicové prvenství a zesláblé je zastíní Babiš či lidovci.

Jak se zdá a potvrzujete to i vy - ani komunisté, ani „okamurovci“ nemají k Babišovi zásadních námitek…

Ano, jsou to pragmatičtí hráči, kteří slyší na sílu, vliv a reálnou moc a proto půjdou za Andrejem Babišem. Stanou se tak jeho strategickými partnery více než celá ČSSD, a to pro sociální demokracii není dobrá zpráva. Občas sice budou obrazně řečeno „tančit se Sobotkou, ale bál je v režii ANO."

Ještě jsme moc nehovořili o lidovcích. Ve vyjednávání, zdá se, uspěli, mají tři ministerstva. Je to takové malé vítězství i KDU-ČSL?

Není na radování. Podle mne uhrála sociální demokracie vůči lidovcům dobrý part. Je velkým překvapením, že lidem stále dost neznámý nový předseda KDU-ČSL rezignoval na post ministra zemědělství a místo toho přijal post ministra bez portfeje, což může pro mnoho lidí být vnímáno jako účelová trafika bez konkrétního přínosu. Je zajímavé, že Ministerstvo zemědělství nechtěl, protože vedle církevních restitucí je tu nesmírně důležitý aspekt - kvalita potravin, hygiena výroby potravin, pozice obchodních řetězců, regionální tuzemské produkty - politika venkova, zaměstnanost v regionech. To všechno lidi velice zajímá, protože politika je ovlivňována sytostí žaludků. Nemluvě o tom, že toto téma nemá věkovou hranici a ideologický blok.

Navíc je to jediný skutečný neuralgický bod a slabina přímo Andreje Babiše. Lidovecký předák, navíc bývalý veterinář Bělobrádek mohl lidovce excelentně vyprofilovat proti Babišovi. No a zatím to dopadne tak, že jeho argumenty z pozice ministerské kanceláře Strakovy akademie budou působit pouze jako politikaření a vnitropolitické pletichy. Bělobrádek měl příležitost dát nový náboj lidovcům, představit „lidovou politiku“ a kontrovat Babišovi. Proto ani Bělobrádek nepatří k vítězům této vlády. Jak jsem řekl na začátku, nekorunovaným králem a faktickým hybatelem „lednové vlády“ bude Andrej Babiš.