Bojí se, tak o tom nemluví. Ale Zdeněk Zbořil téma vytáhl na světlo

07.11.2022 9:15 | Komentář

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Nevím, jak se na prezidentské volby v ČR chystá náš malý český deep-state, ale neměly by se podceňovat ani aktivity mezinárodně politického zákulisí,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil. Z událostí uplynulých dnů ho zaujaly volby do Kongresu, události v Číně i návštěva české politické reprezentace na Ukrajině: „Fronta na zbohatnutí na Ukrajině může být dlouhá, konkurence velká.“

Bojí se, tak o tom nemluví. Ale Zdeněk Zbořil téma vytáhl na světlo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Anketa

Líbil se vám plakát „Putin v pytli na mrtvoly“, který vyvěsil Rakušan?

2%
97%
hlasovalo: 32820 lidí
„Díval jsem se tentokrát spíše do zahraničí a dokonce ještě dále, než za pohyblivé hranice Evropské unie. Proto jsem nemohl opomenout volby do Kongresu a části Senátu Spojených států a jejich relativně vzrušenou předvolební kampaň,“ připomíná politolog Zdeněk Zbořil. „Myslím si, že česká audiovizuální a tištěná média jim věnovala pouze selektivní pozornost a obávám se, že to bylo proto, že se čeští komentátoři, a dokonce i vládní činitelé, bojí toho, jak tyto volby dopadnou. ČR by to ani nemuselo ovlivnit, ale současně až příliš velké sebevědomí těch, kteří chtějí naší zemi vládnout, nikoliv ji spravovat, ano,“ dodal. 

Vzhledem k jeho dlouholetým studijním zájmům nemohl opomenout sledovat události v Čínské lidové republice, v zemích Dálného východu a jihovýchodní Asie obecně. „Dovolím si tvrdit, že zpravodajství z těchto oblastí bylo více než skromné. Dokonce i o 20. sjezdu čínské KS se referovalo jen jako o „upevnění mocenského postavení“ Si Ťin-pchinga, ačkoliv ani to nemusí být nejdůležitější. V závěrech a usneseních toho sjezdu se mluví o zvýšení prosperity a blahobytu, o proměně demografického formátu ČLR (zjednodušeně tomu řekněme důraz na růst natality) a konečně o „mírové zahraniční politice“, kterou budou mj. garantovat rychle rostoucí vojenské síly státu,“ popisuje Zbořil. Jen tyto tři stručné body a teze si pak podle něj můžeme dát do souvislosti s diplomatickými frázemi o událostech na Ukrajině a s jedenáctihodinovým pobytem německého kancléře Olafa Scholze v Číně. „O tom se referovalo jako o jakési inspekční cestě mentora z Evropy do Asie a nikdo si nevšiml, že tam nešlo o EU, ale jen o SRN, jejíž ekonomické a finanční kruhy se obávají, jak hezky říká naše paní Pekarová Adamová, že by v blízké budoucnosti mohly ‚jen mlčet a šoupat nohama‘. K tomu snad jen ad marginum, snad nešlo také o přítomnost čínské agendy v přístavu ‚svobodného spolkového města Hamburk‘, kde by mohlo být nějaké volné místo po těch, kteří jej nedávno opustili. Mezi kterými byli i českoslovenští a čeští privatizátoři obchodního loďstva naší země,“ dodává Zbořil.

Zbořil upozorňuje konečně snad jen na třetí zajímavost z domova. „Pan předseda vlády po svém návratu z Ukrajiny, kde dostal cenu knížete Jaroslava Moudrého, syna u nás známého, díky Karlu Havlíčkovi, sv. Vladimíra, oznámil, že ČR musí Ruskou federaci ‚izolovat‘ pomocí sankcí a své hrdé zahraniční politiky. Prezident Zeman podobně tvrdí, že musíme ‚izolovat šílence v Kremlu‘ a stejně mluví i náš přítel z EU, ministr zahraničních věcí Litevské republiky Landsbergis,“ popisuje Zbořil. „S ohledem na to, jak se chová nová vláda Itálie, která už vyslala svého MZV do Moskvy, jak opatrně formuluje svou zahraniční politiku vláda Švédského království, a jak je to již se vzpomenutou aktivitou německé a čínské vlády, zdají se být tato rozhodná prohlášení až příliš sebevědomá. A ještě poslední poznámku – někdy se vyplatí sledovat i zahraničně-politické zpravodajství ČTV a všímat si, jak se mění jeho rozsah, obsah a snaha neztratit glanc,“ dodává.

Babiš jde do boje o Hrad – „Předpokládal jsem, že k takovému rozhodnutí nedojde“

Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš se nakonec po dlouhém napínání veřejnosti přece jen rozhodl kandidovat na prezidenta České republiky. „Předpokládal jsem, že k takovému rozhodnutí nedojde, ale když už k němu došlo, dovolil bych si trochu počkat na zahájení kampaně, která bude trochu jiná než ostatní kandidáti a kandidátky předpokládali,“ uvedl Zbořil. „Jejich sdělení občanům se budou muset přepracovávat a očekávaná podpora ze zahraniční může také doznat změny. I to, že se Andrej Babiš rozhodl kandidovat po rozhovoru s prezidentem Zemanem, může znamenat, že jde o nějakou novou strategii a taktiku, která je pro nás dnes stále ještě trochu nepřehledná,“ dodal.

Jenže, co musí Babiš udělat, aby vyhrál? Jaká úskalí překonat? A podaří se mu v případném druhém kole sjednotit a získat na svou stranu opoziční, respektive protivládní voličský tábor? „Je to zase až příliš mnoho hádání z kávové sedliny a snaha nalézt pevný bod mezi mnoha neznámými. Snad se dá jen předpokládat, že Andreji Babišovi může pomoct velká volební účast, zájem voličů mimo velká zkorumpovaná městská centra, sympatie nebo antipatie státní byrokracie, obavy velkých firem z daňového řádění současné koaliční vlády, kterou slovy jednoho z představitelů těchto kruhů, chápou nikoli jen jako vládu diletantů, ale i jako přírodní katastrofu,“ říká politolog. „Nevím, jak se na prezidentské volby v ČR chystá náš malý český deep-state, ale neměly by se podceňovat ani aktivity mezinárodně politického zákulisí. Jak říkal jeden z privatizátorů devadesátých let, ‚stále je tady toho ještě dost pro všechny‘,“ dodal.

Fronta na zbohatnutí na Ukrajině může být dlouhá

Část naší vlády v minulých dnech navštívila Ukrajinu, kde jednala s ukrajinskou vládou. Podepsali například memorandum o prohloubení ekonomické a politické spolupráce mezi Českem a Ukrajinou. Premiér Fiala pak také od ukrajinského prezidenta převzal  řád 1. třídy za mimořádný přínos rozvoji ukrajinsko-českých vztahů a spolupráce. „Předpokládám, alespoň podle dnes dostupného zpravodajství, že šlo jednak o obchodní záležitosti související se zbrojním průmyslem obou zemí, jednak o poválečnou obnovu válkou zničeného hospodářství Ukrajiny,“ uvedl Zbořil. „Když si budeme myslet, že po válce nebo alespoň jen po uzavření příměří bude Ukrajina existovat ve formátu Henryho Kissingera, pak by to mohla být dokonce i příležitost pro české výrobce a všechny, kteří si myslí, že i na úpadku státu a jeho ekonomiky se dá něco vydělat. Problémem asi ale zůstane, že podobně mohou uvažovat mnozí ‚oligarchové‘ a fronta na zbohatnutí na Ukrajině může být dlouhá, konkurence velká,“ dodal. 

Vláda neplánuje prodloužit zmrazení platů ústavních činitelů, které je drží letos na stejné částce jako loni. S novým rokem by mohly platy politiků, soudců i státních zástupců jít skokově nahoru. „Nejsem žádný moralista a nemyslím si, že toto zvýšení platů rozvrátí státní rozpočet. Ale jde o gesto a necitelnost vůči těm, kteří chudnou. Nebo ještě také bezohlednost a hloupost. Ale vysvětlete hlupákům, že se chovají hloupě, a že tomu nechtějí rozumět! Nebo lidově – hamty, hamty, hamty… ať mám víc než tamty!“ podotýká Zbořil.

Ministr vnitra Vít Rakušan nechal 28. října vyvěsit na budovu Ministerstva vnitra instalaci, na které je mezi českou a ukrajinskou vlajkou podobizna ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku mrtvoly. „Nebáli jsme se karikovat Hitlera. Nebáli jsme se karikovat Saddáma Husajna. Nebojme se karikovat ani současné zlo,“ uvedl k tomu poté Rakušan s tím, že chtěl vyvolat potřebnou debatu a možná i provokativně vykopat politický příkop a označit pátou kolonu, kdo je nepřítel. I když o tom hovořil doktor Zbořil v minulém Rozjezdu, přidává pár slov k vysvětlování ministra. „Nevím a nepamatuji si, kdy a kde pan učitel dějepisu Rakušan karikoval Hitlera nebo Saddáma Husajna, ale vyvolat veřejnou debatu se mu skutečně podařilo. Zdá se mi, že to ale dopadá jako s těmi pověstnými svetry jeho kolegyně Pekarové Adamové. Tu bude její humor provázet snad až do konce života. Stejně jako posměšek, že ‚Rakušan už zase táhne na Rusa‘. Že by to byl příspěvek k politice předsedy vlády k ‚izolaci Ruska‘, tomu snad nevěří ani pan MV,“ říká Zbořil.

Evropský statistický úřad Eurostat zveřejnil data za první polovinu roku 2022 ohledně cen elektřiny a plynu pro domácnosti. Zvláště v ceně elektřiny vychází Česko nelichotivě. Cena se oproti první polovině minulého roku zvedla o 62 %. Je to nejvíc v EU, následuje Lotyšsko (59 %) a Dánsko (57 %). V sousedním Německu se ceny v první polovině roku 2022 zvýšily pouze o 2,7 % oproti roku 2021, v Rakousku jen o 1,5 %. Ceny rostou přesto, že Česko patří k vývozcům elektřiny a ČEZ k největším energetickým uskupením v Evropě. „To jsou zdrcující numera z naší rodné Evropské unie a její agentury. K tomu snad není ani co dodávat. Jen citovat slova českého básníka ‚…já neznám slov, jež řekl bych a plakal‘,“ říká Zbořil.

Útěk před zdaněním, český národní sport

„Ať zaplatí daně, parazit!“ Český miliardář Daniel Křetínský vyvolal rozruch tím, že jeho Energetický a průmyslový holding přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energiemi, z Česka do zahraničí. Děje se tak poté, co Sněmovnou prošla daň z mimořádných zisků.

„Neznám podrobnosti. Jen v jednom z komentářů jsem se dozvěděl, že rozhodnutí pana Křetínského bude stát ČR na daňových příjmech asi miliardu Kč. Spíše mne zaujalo, že pan Stanjura se o dani, připomínající trochu dávnou minulost, neporadil alespoň s některými významnými ‚miliardáři‘. Třeba by mu řekli, že daňový předpis ještě neznamená, že státní kasa bude v jeho výši skutečně naplněna a že ‚útěk před zdaněním‘, což je český národní sport, nezačnou pěstovat po vzoru pana Křetínského také jiní a možná ještě obratnější konkurenti ‚silného a mocného‘ státu,“ podotýká Zbořil.

A co očekávat do nového týdne? „Prý bude, podle meteorologů, zima, a tak si snad vyzkoušíme naostro, jak nám to půjde. Myslím si, že ten první náraz přežijeme, ale obávám se, aby nezačalo platit to staroanglické ‚parlament zasedá, chraňte životy i majetky!‘“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Daniela Černá

Andrej Babiš byl položen dotaz

Nemyslíte, že si za vyhrocenou kampaň můžete do značné míry sám?

Nebyl jste to náhodou vy, kdo neuměl nic jiného než útočit na své protivníky? Řekl byste, že jste politik, co umí dělat kompromisy nebo ustoupit? Vždyť se proti vám staví i vlastní členové hnutí nebo bývalý koaliční partneři. Proč asi?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nezodpovědní váleční nadšenci z Prahy... Profesor Krejčí vysvětluje, co obnášejí Řehkovy plány

4:43 Nezodpovědní váleční nadšenci z Prahy... Profesor Krejčí vysvětluje, co obnášejí Řehkovy plány

„Zase by se objevila hesla typu ‚Vše pro frontu‘, nemluvě o tom, že pro ruské zbraně by Česko nepřed…