ČT se pokoušela o státní převrat, účtuje s Kavčími horami Zdeněk Zbořil. A přidává vtip

20.02.2017 8:42

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Proč by se měla zabývat posunutím termínu volby generálního ředitele ČT Poslanecká sněmovna i to, jakým způsobem dává najevo smysl pro humor Petr Dvořák, vysvětluje ve svém pravidelném Rozjezdu politolog Zdeněk Zbořil. Věnuje se také debatám o českých povolebních koalicích: „Já si spolupráci ČSSD nebo ANO 2011 s Bohuslavem Sobotkou a Andrejem Babišem také neumím představit. I když vím, že oba mají silné žaludky, přece jen si toho řekli tolik, že spolu nemohou dnes zajít ani na kávu.“ Komentuje i zásadní prohlášení z mnichovské bezpečnostní konference: „Amerika first! Bude platit i na bitevním poli a ti ostatní o tom budou muset začít přemýšlet.“ K prognóze amerického historika o velmi krátkém působení Donalda Trumpa jako prezidenta USA Zbořil říká: „Výrok, hodný některé české TV, které vysílají pořad ‚Vědmy radí‘!“

ČT se pokoušela o státní převrat, účtuje s Kavčími horami Zdeněk Zbořil. A přidává vtip
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

„Zaujalo mne, že Rada může tak snadno rozhodnout o termínu voleb ředitele,“ reaguje politolog Zdeněk Zbořil na rozhodnutí o tom, že výběr nového šéfa bude přesunut z podzimního termínu už na duben. Právě na tuto informaci v Lidových novinách reagovali úvahami, že jde o zvýhodnění stávajícího ředitele. „Vkrádá se podezření, jak konstatovaly právě LN, že existuje jiný důvod, než RČT uvádí, totiž, že by mohlo jít o kolizi s termínem podzimních voleb do PS PČR. Jako kdyby nám někdo z Rady naznačoval, že jak se blíží nějaké volby, musíme předpokládat, že ČT, její buď zvolený, nebo nezvolený ředitel a Sněmovnou zvolení radní se nemusí chovat nestranně, jak předpokládá zákon. Názor, že ředitel ČT musí být zvolen dřív, než bude zřejmě nekompetentní PS volit několik členů Rady nebo dokonce Radu celou je natolik závažný, že by se tím (a tedy také sama sebou) měla zabývat Poslanecká sněmovna,“ doporučil politolog a dál doplnil: „Nechme stranou, kolik času bylo ubráno kandidátům na přípravu k účasti na ředitelském konkurzu a do jaké míry jsou znevýhodněni, musí-li čelit konkurenci, která si v posledních několika letech vytvářela kontakty, spojence a skrytou i veřejnou podporu. A zda vůbec, vzhledem i k nepříliš velké oblibě současného ředitele Dvořáka (a velké části vedení ČT) by se nemělo rozhodovat jinak než tímto ‚osudovým‘ způsobem!“

Zbořil upozorňuje: „Na druhé straně je ovšem také pravda, že když to nevadí opakovaně hartusícím divákům a stěžujícím si politikům, dostane se jim toho, co si zaslouží – trochu předvolebních slibů, po volbách nezájem o diváky, ale opakované arogantní žádosti o zvýšení ‚televizní daně‘. Když nám to tedy nevadí, tak se nezlobme na ty, kteří dělají jenom to, co je jim nejen Poslaneckou sněmovnou, ale i diváky dovoleno.“

Zbořil: Pan ředitel Dvořák má smysl pro humor

Řediteli veřejnoprávní televize se nelíbily některé texty Mladé fronty Dnes. Na středeční schůzi Rady České televize podrobil médium ostré kritice. Informoval o tom server Forum24.cz. Babišův deník píše, že si ČT za 12 milionů nechala od tří agentur vylepšovat image. Tato tvrzení považuje Dvořák za zcela lživá, uvedl server. Mladá fronta Dnes podle Petra Dvořáka používá estébácké postupy padesátých let bývalého Československa. „Nezbývá mi, než je vyvrátit,“ řekl Radě České televize ředitel. Podle serveru připomněl, že cena zakázek pro agentury Bison & Rose, AMI Communication a Stance Communications nedosahuje 12 milionů Kč, jak uvedlo středeční vydání MF Dnes, ale „9,6 milionu Kč na dobu čtyř let“. Tvrzení Babišova deníku, že agentury mají vylepšovat image České televize, je podle jejího šéfa také lež. Jde prý pouze o pomoc s propagací pořadů na sociálních sítích a internetu obecně.

A co na to říká Zdeněk Zbořil? „Pan ředitel Dvořák má smysl pro humor. Málokdo z nás, kdo nemá přístup k financování a rozpočtování ČT může tvrdit, že 12 milionů je hodně a 9,6 milionu málo. Také silná slova, že ‚Babišův deník‘ používá estébácké postupy z padesátých let, budou nějaký omyl. Nevím, co pan Dvořák nebo nějaký jeho rodinný příslušník ví o ‚estébáckých metodách‘ a o padesátých letech, ale možná se mýlím, možná o nich ví víc, než si myslíme.“ 

Anketa

Je správné, když jde někdo za mříže kvůli pomočení a spálení Koránu?

3%
97%
hlasovalo: 15611 lidí

Kolik asi stála analýza ČT o Americké volební noci?

Informace RRTV o tom, že měla ČT nesprávně postupovat po stránce objektivity u pořadu Americká volební noc, vyvrací televize novou analýzou, kterou si nechala vypracovat. „Taková analýza bude jistě zajímavá. Nejenom proto, že se dozvíme my, kteří jsme s názorem Rady souhlasili, jak říkal dnes zapomenutý prezident a první tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný – ‚kruci, kdo má vlastně pravdu?!‘ Pan ředitel Dvořák prokázal dost taktu, že citovanou analýzu nevypracoval sám, ale přece jen by měl být sdílnější. Když si ‚ji nechal vypracovat‘, bylo to za úplatu, nebo zadarmo? Pokud za úplatu, tak za kolik? I podle honoráře bychom mohli usuzovat na důvěryhodnost takové analýzy. Víme totiž, třeba z posuzování trestného činu pana Janouška, že v ČR jsou znalci a analytici, kteří neříkají a nepíší vždy pravdu, a jsou za to dokonce i soudně stíháni. A tak se nám bude snadněji uvažovat o tom, kdo tu pravdu opravdu má.“

Zbořil připomíná období televizní stávky o Vánocích 2001

Politolog Zdeněk Zbořil také připomíná nejvýznamnější události ve vývoji České televize od roku 1989. „Snad vůbec nejvýznamnější událostí v dějinách ČT byla samozřejmě tzv. televizní stávka o Vánocích v roce 2001. O té si mnozí mysleli a snad ještě myslí, že ochránila svobodu slova a svobodného šíření myšlenek před ‚zvůlí‘ politiků, respektive vlády a PS PČR. Jiní mluví o okamžiku uchvácení moci revolučními odbory ČT; a dva významní představitelé moci výkonné i zákonodárné se domnívali, že to byl dokonce pokus o státní převrat. Mimo jiné vánoční vystoupení Josefa Zielence, který označil tyto události za ústavní krizi a žádal rozpuštění Poslanecké sněmovny a dočasné převedení jejích pravomocí na Senát PČR (údajně inspirováno Václavem Havlem) bylo takovému stavu velmi blízko,“ vzpomíná Zbořil.

„Musím se ale přiznat, že jsem se od té doby příliš o tento pokus vytvořit ‚čtvrtou moc ve státě‘ příliš nezajímal, protože jsem nemohl, ale také neuměl běh těchto událostí ovlivňovat. Prostě to ti ve spacácích vyhráli. A tak jsem se začal více zajímat o tzv. uměleckou a dokumentární tvorbu. Nechci nikomu vnucovat svůj názor, protože vím, že v takových hodnoceních hraje subjektivita a ‚dojmologie‘ velkou roli, ale zdá se mi, že nejen publicistika, ale i tzv. umělecká tvorba mají sestupnou tendenci. Pokud páně Dvořákovi analytici dojdou k názoru, že ČT24 nás informovala o průběhu voleb amerického prezidenta objektivně, pak jej nemohu brát vážně a nemá cenu jeho další působení v ČT nebo  mimo ČT sledovat. Podobně, jako jsem přestal sledovat většinu současné produkce ČT, a dokonce i ty kdysi a dočasně atraktivní, dnes už po sterém opakování úmorné, programy ještě v černobílém provedení,“ dodal.

Je nemožné, aby Sobotka s Babišem společně udělali něco užitečného

Šéf hnutí ANO už si umí jen těžko představit, že by znovu zasedl ve vládě s lídrem ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Předseda ČSSD prý jen vyvolává konflikty a nedokáže vládu doopravdy řídit. „Je pravda, že si to nyní jen těžko umím představit, když do mě od krajských voleb stále kope a sprostě o mně na veřejnosti mluví,“ postěžoval si Andrej Babiš v Právu. Sobotka se k další spolupráci s hnutím ANO vyjadřuje velmi podobně. Další koalici s Babišem by si prý uměl představit jen za situace, že by ČSSD vyhrála volby a zůstávala i nadále nejsilnější stranou.

Ale do jaké míry je pravděpodobné, že pro obě strany skutečně bude případná spolupráce nemožná, nebo jde jen o předvolební rétoriku – a po volbách může být všechno jinak? „Na rozdíl od odpovědi na předcházející otázku si dovolím být velmi stručný. Já si spolupráci ČSSD nebo ANO 2011 s Bohuslavem Sobotkou a Andrejem Babišem také neumím představit. I když vím, že oba mají silné žaludky, přece jen si toho řekli tolik, že spolu nemohou dnes zajít ani na kávu. A hlavně, co si zřejmě ani jedna ze stran neuvědomuje: jde přece nejen o konflikt Sobotky a Babiše, systémové a nesystémové strany, ale o zcela odlišný typ politiky. ČSSD prosazuje jakousi tradiční českou kvazi ideologickou politiku, s pohledem do budoucnosti až eschatologickým. Babiš  takové politice vůbec nerozumí. Jeho cílem je administrativa, chcete-li správa země,  až v jakémsi opět kvazi baťovském podání. Když se ukázalo, že ani jeden z nich nechce svůj názor na to jak spravovat stát změnit, pak je samozřejmě nemožné, aby spolu kdykoli v budoucnosti (pokud, jak rád říkám, nedojde k zemětřesení) ještě někdy něco užitečného udělali,“ dodal.

„Koho budeme volit? Komunisty, ano, ale z které politické strany?“

„Bohumínské usnesení vězí v historii. Formálně se ani není potřeba k němu vracet,“ řekl Sobotka v rozhovoru pro Hospodářské noviny, kde znovu připomněl i dosavadní spolupráci obou stran na krajské a komunální úrovni. Koalice s komunisty tak prý není problém. Komunisté ale argumentují tím, že nechtějí nést spoluzodpovědnost za politiku diktovanou Severoatlantickou aliancí. „Kdo má dobrou paměť, alespoň od listopadu 1989, musí udiveně zvedat obočí. Před každými volbami v minulosti se diskutovalo o tom, zda KSČM je „extremistická“, nebo zda se dokázala „rozejít s minulostí.“ Proto se od ní všichni štítivě odtahovali a pana Kalouska to stálo dokonce i jeho tradiční stranickou příslušnost. Ale v poslaneckých lavicích, natož pak v poslaneckých restauracích, jim ‚bolševici‘ nevadili,“ reaguje Zbořil. „Je sice pravda, že za ta léta KSČM trochu zkostnatěla a že je otázkou, zda mají užívat přívlastek ‚komunistická‘, ale co je na ČSSD ‚sociálně-demokratického‘ a na ostatních stranách ‚demokratického‘? Dokonce ani ne ty erby. Snad jen některá pojmenování.

A když už jsem si vzpomněl ab ovo, tak připomínám i prastarý vtip, který se ale stále ještě vypráví: Koho budeme volit? Komunisty. Ano, ale z které politické strany?“ dodal.

Od amerického viceprezidenta padlo zásadní prohlášení

K tomu, aby dělali více pro obranu, vyzval spojence Severoatlantické aliance americký viceprezident Mike Pence na mnichovské bezpečnostní konferenci. „Slib nést společně zátěž mnozí až příliš dlouho nenaplňovali, což podkopává samotné základy naší aliance,“ uvedl mimo jiné. „Mír přichází jen skrze sílu,“ vyjádřil Pence pohled nové americké administrativy. „Mohu vás ujistit, že pod vedením prezidenta Trumpa budou Spojené státy silné, silnější než kdy dříve,“ poznamenal a také tlumočil vzkaz prezidenta, ve kterém ujišťuje, že USA budou stát po boku Evropy. Čeho je potřeba si v této souvislosti všímat? „Bylo to zásadní prohlášení, ve skutečnosti rozšíření slov Donalda Trumpa a první upozornění americké administrativy, aby EU a členské státy o společné obraně nemluvili, ale něco pro ni dělali. Také v tomto případě se mi zdálo, že bylo řečeno víc, než bylo publikováno,“ uvedl Zbořil. „Ale na druhé straně, bylo to první setkání a první projev reprezentanta nové administrativy, ve které je víc vojáků než úředníků. A když Mike Pence tvrdí, že Amerika bude stát na straně Evropy, čtu to tak, že Evropa bude stát na straně Ameriky. A řeči se o tom nepovedou ani ve Francii, ani v Německu, natož u těch nejmenších. ‚America first!‘ bude platit i na bitevním poli a ti ostatní o tom budou muset začít přemýšlet,“ upozorňuje.

Buď se rozhodneme vystoupit z NATO, nebo budeme muset platit

Česká republika může zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu do roku 2025, je přesvědčen ministr obrany Martin Stropnický. Řekl to ČTK a České televizi na mnichovské bezpečnostní konferenci v reakci na požadavek Spojených států. Nebylo by správné tempo urychlit, i když ministr Zaorálek tvrdí, že by nastala „pohroma“? A co český občan, má mít dobrý pocit, když se bude více přispívat do NATO s ohledem na stav české armády? „V PL už kdekdo psal, v souvislosti s přistěhovaleckou krizí v Evropě, že NATO není schopné ochránit schengenskou vnější hranici. Nezdá se mi proto nutné opakovat všechny argumenty, které už zde byly uvedeny. Jasné je, že když jsme slavně vstoupili do NATO, že to také něco stojí. Pan gen. taj. Jens Stoltenberg sice o zvyšování výdajů na obranu mluvil při každé příležitosti, která se mu zdála vhodná, ale nic nevyjednal. Nevím, jak to pan MZV Zaorálek myslí s tou ‚pohromou‘, ale možná  se něčeho obává jen před nadcházejícími volbami,“ uvedl Zbořil. „Neumím si představit, že by v sobě našel sílu ‚po vítězných volbách pro ČSSD‘ odmítnout přispívat. Buď se rozhodneme vystoupit z NATO, nebo budeme muset platit. Spíše bychom měli uvažovat, zda jsme schopni ovlivnit, aby tyto peníze byly vynakládány účelně a nemuseli jsme nakupovat  v nějakém armádním second handu, když už tak činíme v jiných bazarech,“ doplnil.

„Je zvláštní, že historik věští budoucnost“

Americký historik Ronald L. Feinman se domnívá, že Donald Trump ve funkci prezidenta brzy skončí. Úřadování 45. prezidenta USA prý bude druhé nejkratší v historii. Potrvá jen něco mezi měsícem až 199 dny. Na tuto prognózu upozornil britský server Independent. „Nejen někteří američtí voliči a američtí akademici, ale zejména jejich evropští kolegové jsou hysteričtí a kritizují Donalda Trumpa kvůli kde čemu, ačkoli není ve funkci ještě ani měsíc. Jedni mluví o jeho magických schopnostech a Babišovy Lidové noviny jej přirovnávají k Hitlerovi. Je zvláštní, že historik věští budoucnost, místo aby se staral, co bylo a z čeho je možné se poučit,“ komentuje Zbořil. Odhad, že Donald Trump bude v Bílém domě jen měsíc (ten už se pomalu blíží ke svému konci) nebo dokonce „199 dní“ je výrok hodný některé české TV, které vysílají pořad Vědmy radí! Ono to tak může být, ale také nemusí. A co když to bude trvat 201 až 399 dní? Vrátí pan profesor školné a svou akademickou hodnost?“ pokládá Zbořil řečnickou otázku. 

Jaké jsou přijatelné kontakty s Ruskem? Bombardování Kremlu?

Ovšem nabízí se i další otázka, může podle vás skutečně „zlomit vaz“ Trumpovi např. aféra jeho bývalého poradce pro národní bezpečnost Michaela Flynna, který měl udržovat nepřijatelné kontakty s Ruskem? „Zatím je to jen o tom, že jsme informováni z jednoho zdroje informací, a to je ten antitrumpovský. Nejdříve jsme si díky panu velvyslanci Shapirovi a ČT měli myslet, že ještě není nic rozhodnuto; potom, že volitelé budou volit proti vůli voličů. Konečně měla Hillary Clinton vytáhnout do úsilí (džihádu) za impeachment. Na to prý chtěla emigrovat do Bahrajnu, ale byla zadržena. Teď tedy odstoupil ze své funkce Michael Flynn „pro nepřijatelné kontakty“. Ale dosud nevíme, jaké jsou „přijatelné kontakty“. Bombardování Kremlu nebo druhá Krymská válka? Počkejme alespoň prvních sto dnů, které se obvykle dopřávají dokonce i českým politikům. Pak snad krvavé oči vyblednou a ztratí se ‚nemoc třesoucích se rukou‘,“ uvedl Zbořil.

Co když bude urážení prezidenta vnímáno jako urážka voličů?

Prezident Donald Trump v sobotu přijel na Floridu. Dav příznivců novou hlavu státu nadšeně vítal a odměnil bouřlivým potleskem Trumpova slova, že se bude vždy snažit mluvit přímo ke svým spoluobčanům a obejde média, která šíří lživé zprávy. Právě a jen s pomocí občanů chce dát do pořádku „jeden velký binec“, který prý zdědil po svých předchůdcích: „Média jsou součástí velkého problému, zkorumpovaného systému. Thomas Jefferson, Andrew Jackson, Abraham Lincoln a mnoho dalších našich velkých prezidentů bojovalo proti lžím médií,“ hřímal Trump. Totéž hodlá podle svých vlastních slov dělat i on sám. Dokud budou média lhát, tak s nimi on nepotáhne za jeden provaz. „Doufejme, že panu prezidentovi jeho voliči rozumějí. Ještě možná dojde na ‚život v pravdě‘. Problém zneužívání politické moci tištěnými, audiovizuálními a elektronickými médii existuje a Trump je dnes první velký, kdo o tom začal hovořit. Pravda je, že ve Spojených státech byly popsány stohy papírů a odvysílány miliony obrazových záznamů, které se tímto problémem zabývají,“ upozorňuje politolog. „Mohli bychom si znovu pustit Vrtěti psem! nebo Frost versus Nixon, abychom věděli, že válka médií a válka s médii je také často válkou proti zlu a nenávisti. Stačí si jen udělat statistiku, která z tištěných médií v USA a v EU věří, že se jim podaří přesvědčit lidi, že ‚Trump je podobný Hitlerovi‘, jak tvrdí české Lidové noviny. A co když je to právě naopak? Co když toto bezbřehé arogantní a vulgární urážení amerického prezidenta bude vnímáno jako urážka amerických voličů? Také to pomohlo Hillary Clinton prohrát volby,“ dodal.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Abolice? Babiš je svázán. Co dál? Zemanův strategický tah očima politologa

19:05 Abolice? Babiš je svázán. Co dál? Zemanův strategický tah očima politologa

ROZHOVOR Výrok o „milosti“ pro Andreje Babiše je podle politologa Jana Kubáčka kuriózně komplikace p…