„Dovolte mi prosím, být co nejstručnější – nepropadejme panice tak dovedně šířené českými i evropskými médii, chovejme se k sobě slušně a neztrácejme glanc.“ Tak začíná nový týden politolog Zdeněk Zbořil. „Je toho okolo nás dost, co by nám mohlo zkazit několik dní života a možná i život celý,“ dodal.
Prožije Evropa letní prázdniny už v míru?Anketa
Jenže, jak to udělat, když „jsme ve válce?“ „Byl jsem přímým nebo nepřímým svědkem několika válek, které byly stejně bolestné a nepochopitelné jako ta právě probíhající na území Ukrajiny,“ předesílá politolog. „Ta současná je zajímavá tím, že si svou spoluúčastí nejsme tak docela jisti, anebo že nám někdo tvrdí, na které straně bojových linií právě stojíme. Anebo dokonce, že víme, s kým stojíme v jedné řadě a kdo jsou naši přátelé a nepřátelé, ale opět: Nejsme si tím moc jisti,“ uvedl Zbořil. „Zatím se vlastně, při vší úctě k obětem probíhajících bojů, lidé zabíjejí na malém kousku nenávistí posedlého světa a lidé ovládaní několika náboženstvími, politickými ideologiemi a světovými názory nás přesvědčují, za neuvěřitelně hlasitého křiku, koho máme milovat a koho nenávidět. Přiznejme si ale také, že jsme jako občané České republiky součástí jednorozměrného davu běžícího jednosměrnou ulicí k zániku lidství a lidskosti,“ dodal.
Přidává i tuto velmi osobní úvahu: „Ale, co když pochybuji o tom, že chci být spolubojovníkem řeporyjského starosty a zabíjet politiky Ruské federace, že musím nenávidět Dostojevského a Bulgakova, jak předepisují někteří současní politici lidem v Itálii, a co když si myslím, že není velký rozdíl mezi ruskými a ukrajinskými plutokraty, ale ani mezi jejich českými klony? Ano, jsem ve válce s těmi, kteří chtějí utlačovat druhé kdekoliv na světě, kdo chtějí hromadit bohatství a žít na úkor druhých, kdo se neštítí riskovat zánik kultury a civilizace v Praze, České republice a Evropě, stejně jako v jiných zemích světa a schovávají se za víru, filozofii, politické ideály a páchají zlo ve jménu dobra?“
Fotogalerie: - Polské ceny v půlce března
Opatření vlády? Nejsem znalec biosložky, ale…
Na zvyšování cen reagovala vláda mimo jiné zrušením povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a částečným zrušením silniční daně. „Nejsem znalec na biomasu a biosložky, ale přesto mi to připadá jako rozhodnutí lidí, kteří diletují, a kterým se proto říká diletanti. Druhá možnost je, že to dělají se znalostí věci, a že mají nějaké nečisté úmysly. Malí plátci silniční daně mají většinou již zaplaceno a ti velcí asi budou hledat cesty, jak se s tímto nápadem se ctí vyrovnat a neplatit státu, který jim chce snížit příjmy a zisky až zbytečně příliš. Navíc nám večer ČT oznámila, že ,zrušené' biosložky budou muset být něčím opět povinně nahrazeny a dosud nevíme, kolik to bude stát,“ říká Zbořil. „Snad to dobře dopadne a kdysi mnohomluvný, dnes nápadně tichý ministr financí ČR, z toho nebude mít nějakou novou ostudu,“ dodal.
Bývalý premiér Andrej Babiš měl „lehkou indispozici“ a v pátek skončil v Institutu klinické a experimentální medicíny. „Andrej Babiš několik let mimořádně intenzivně pracoval v prostředích, která jsou lidskému organismu nepřátelská, a která způsobila újmu na zdraví nejednomu, kdo se v tomto divném světě nelásky a nenávisti pohybuje. Dokonce se ,těžké indispozice' nevyhýbají ani lidem méně odvážným, než byl u mnoha lidí oblíbený Andy. Ale stejně tak těm, kteří jej nemilovali a nenáviděli,“ popisuje politolog. „Ti, kteří psali do Babišových Lidových novin o jeho sympatizantech jako o ‚Babišových pohůncích‘, budou asi současný zdravotní stav pana expremiéra komentovat s obvyklou pokleslou radostí a zadostiučiněním. Snad se jednou nebudou muset potýkat s něčím podobným. A dovolte mi, abych vašim prostřednictvím popřál panu Babišovi v IKEMU rychlé vyléčení a jeho rodině pevnou naději,“ dodává.
Fotogalerie: - Před KACPU
Prameny, analýza, hodnocení. Fiala? Statečný
Několik minut se doktor Zdeněk Zbořil díval i na nedělní Partii na Primě. „Zdálo se mi, že už neuslyším nic jiného, než čím v posledních dnech české monotónní zpravodajství a jeho komentování přetéká. Raději jsem se věnoval sledování a vyhledávání informací na sítích, kterých jsem díky polocenzurním opatřením vlády a jejím podúředníkům objevil tolik, že jsem o tom dosud neměl ani tušení,“ říká s nadsázkou. „Má to ale jednu nevýhodu. Dosud známá zpravodajství a komentáře nahradily desítky nových a neznámých, a proto je třeba s nimi začínat zase od začátku. Shromažďovat jejich sdělení, systemizovat je, analyzovat a hodnotit. Viz – prameny, analýza, hodnocení. Nebezpečí omylu je sice dnes díky tomu větší, ale je to svým způsobem zajímavější než to, co se neúnavně opakuje každý den a stále dokola. Stačí, když si přečteme jen titulek a jméno autora. Pro současné cenzory a jejich mentory a všechny, kdo se jejich přikázáními řídí, bude hořké zjištění, že jejich radám nikdo nenaslouchá, nečte je a není dokonce ochoten věnovat jim svůj čas,“ dodal.
A jak hodnotit výkon vlády Petra Fialy za posledních krizových 14 dní? A to jak v oblasti reakce na napadení Ukrajiny, tak z hlediska zvyšujících se cen? „Výkon Petra Fialy, kterému někteří členové jeho vlády příliš nepomáhají, je, řekl bych bez ironie, statečný. Už jen proto, že situace, ve které se ocitl, je mimořádná. Rozhodl se, že přes ideovou nesourodost pětikoalice jí bude předsedat a začal velmi odvážně. Těch posledních 14 dní je skutečně krizových a v dějinách československého a českého státu až na výjimky velmi neobvyklých,“ uvedl Zbořil.
Psali jsme:
Zvládne Petr Fiala krizi cen energií a pohonných hmot?Anketa
Politolog připomíná, že dva problémy, a to Ukrajina a cenová exploze, jsou skutečně mimořádné. „Měli bychom mu přát, stejně jako jeho spolupracovníkům, aby se nemusel potýkat s nevraživostí, házením klacků pod nohy a přáním všeho špatného, jak je u nás většinou zvykem,“ uvedl politolog. „Snad by jen mohl některé své kolegy poučit, že nejsou jen součástí EU a NATO, ale že, když už v jeho vládě jsou, měli by hájit také zájmy České republiky a občanů, kteří je zvolili. Protože obě věci, na které se ptáte, jsou příběhy s neznámým koncem, který nakonec může být i neočekávaný, měli bychom Petru Fialovi přát alespoň ještě několik dnů klidu a připomenout mu, že v české politice jsou tři stupně pojmenovávání vztahů mezi politiky – přítel, nepřítel a koaliční partner,“ dodal.
Pozoruhodné dny počáteční euforie
A jak zatím zvládá ČR a EU současnou migrační a humanitární krizi? „Těch prvních čtrnáct dnů počáteční euforie je pozoruhodných a je možné se s nimi setkávat na každém kroku. Snad si toho všimne i zaujatý pan Rozoumek a některé vůči občanům České republiky kritické neziskovky. I když se objevují první váhající hlasy a otázky, zda nejde jednom o dny a týdny, ale i o měsíce a roky, nebo dokonce o „ukrajinizaci“ ČR, nemusíme se jimi vzrušovat. Ale neměli bychom je přehlížet. Také první obavy některých občanů, zda kompenzace běžencům poskytnutých služeb budou dostatečně přiměřené, patří mezi tato první varování a upozornění na to, že není všechno tak ideální, jak o tom mluví v TV,“ říká Zbořil.
Fotogalerie: - Předání státních vyznamenání
„A pokud jde o EU, ta má v provozu nástroje a mechanismy, které snad budou fungovat lépe než v minulosti. Zejména ve chvílích, kdy, jak se už dnes ukazuje, ne všichni uprchlíci před válkou chtějí žít v ‚zemích přikázaného pobytu‘, ale že přicházejí s nadějí, že se stanou Evropany, pokud možno zejména v Německu,“ dodává.
Vyvarovat se „finančního temna“
Už se objevují i obavy z vykořisťování a zneužívání ukrajinských uprchlíků českými zaměstnavateli. „To nemusí být jen obavy ukrajinských uprchlíků v České republice, ale i v celé Evropě. Znají to mnozí čeští a českoslovenští emigranti ‚vykořisťovaní‘ v Evropě v celém 20. století a je to typický fenomén migrace. Není to jenom problém Otčenáškova románu Opustíš-li mne, ale fenomén známý z osidlování Ameriky Italy, Iry, Číňany a známý i Moravským bratřím, ‚židozednářům‘ aj. Obrana proti tomu je tradiční vysoká úroveň sociální politiky ve střední Evropě, ale ta se nám v posledních třiceti letech podařila snížit na neobvyklou úroveň. Asi se budeme muset vracet k zapomenutým ideálům různých druhů sociální demokracie, ale doufejme, že se to podaří,“ říká politolog.
Na závěr se zamýšlí nad sociálními dopady. „Když posloucháme některá vyjádření různých ministrů české vlády, napadá nás, že to nemusí dopadnout dobře. Ale stále jsme jen na počátku možných sociálních konfliktů a velká síť neziskových organizací by mohla začít být účinná nejen za hranicemi republiky, ale také u nás doma. Pokud se ‚úspornému‘ státnímu rozpočtu nepodaří zastavit ekonomický růst a vyvarovat se rozhodnutím vlády z dob finančního temna prvních let 21. století, mohlo by se to podařit,“ uvedl politolog. „Ale stále nad námi visí Damoklův meč východní, ukrajinské krize a západní byrokratizace bruselského typu. Konec konců, ani následky soupeření Ruské federace a Spojených států na úkor Evropy, nejen EU, může způsobit sociální napětí a konflikty, které by nás ještě před několika lety ani nenapadly,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
