Docent Robejšek: Růst na Západě je vyčerpán, konzumní společnost končí. USA chtějí, aby kvůli Ukrajině tratila Evropa

17.07.2014 4:44

ROZHOVOR Politolog a expert na mezinárodní vztahy docent Petr Robejšek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz komentuje vzájemné vztahy USA a Evropy, zamýšlí se nad připravovanou spornou dohodou o volném obchodu TTIP, ale i aktuálním vývojem na Ukrajině nebo cestou Vladimira Putina do Jižní Ameriky.

Docent Robejšek: Růst na Západě je vyčerpán, konzumní společnost končí. USA chtějí, aby kvůli Ukrajině tratila Evropa
Foto: Repro ČT
Popisek: Politolog a expert na mezinárodní vztahy doc. Petr Robejšek

Anketa

Poraďte premiéru Sobotkovi: Které jméno chcete za českého eurokomisaře?

hlasovalo: 5489 lidí

Pane docente, jak je to se společným postupem EU a USA k ukrajinské krizi a Rusku? Nelze tam pozorovat, třeba ohledně sankcí, značnou dvojkolejnost či dokonce rozpad vzájemného postupu?

Ta otázka je jistě na místě a s tím, co implicitně obsahuje, já souhlasím. Jenom bych doplnil, že tato dvojkolejnost panuje od samého začátku. Spojené státy zcela logicky chtěly, pokud by došlo k nějakým sankcím, aby ty jejich důsledky nesli Evropané, a aby se to Američanů netýkalo. Tato dvojkolejnost daná různými zájmy, zůstala i do dneška. Dokonce se může stát, že se i přiostří. To bude záviset na tom, jak rychle a jakým směrem se bude ukrajinská situace vyvíjet a jak se bude chtít profilovat nový předseda Evropské komise Juncker.

V čem vůbec možné vidět rozcházející se zájmy Spojených států a některých evropských zemí? A nemusí se to teď týkat pouze Ukrajiny.

Ty jsou dány ze samé podstaty věci. To znamená Spojené státy jako nepochybný, i když v obtížích se nacházející, světový hegemon a Evropa jako potenciální vyzyvatel, i když momentálně zesláblý a zaměstnaný hlavně svými problémy. Když to potom vztáhneme na jednotlivé státy, samozřejmě ty, které jsou nejvýrazněji profilovány jako evropští vůdci a zároveň exponenti evropského integračního procesu, tak jsou automaticky objektem zájmu Spojených států a to se týká bezesporu Německa a týká se to Francie. Na druhé straně existuje samozřejmě ta známá a tradiční kompatibilita s Velkou Británií.

Jde-li specificky o Spojené státy a Německo a aktuální „špionážní aféru“. Lze tam mluvit o reálném narušení jejich vzájemných vztahů? Nebo to jsou pouze reakce a vyjádření pro veřejnost?

Naprosto souhlasím s druhou možností. Realista, který sleduje tyto procesy a hodnotí je obecně a potom i konkrétně tuto špionážní aféru, ví, že něco takového jako vzájemné vyzvídání se odehrávalo, odehrává a bude odehrávat i mezi nejbližšími spojenci. To prostě patří k byznysu tajných služeb, patří to k mezinárodní politice. Julian Assage a jeho záznamy nám svého času ukázaly, jak třeba mluví diplomaté, když se baví otevřeně a tam se trošku ukazuje, že vztahy jsou třeba hodnotově zakotvené na stejné vlnové délce a vždycky jsou potenciálně konfliktní více nebo méně. Z toho plyne nutnost vědět přesněji a dříve to, co náš přítel vlastně plánuje. Takže je to úplně normální a to, co zažíváme, je pro publikum určená symbolická politika.

Pakliže je vůbec možné něco takého odpovědně odhadovat, v jakém stavu se v současné době nacházejí tzv. separatistické síly na Ukrajině a do jaké míry lze odhadovat jejich materiální či jinou podporu z Moskvy?

Upřímně řečeno musím říci, že samozřejmě lze právem předpokládat, že ruská strana je v těch operacích nějakým způsobem zaangažovaná. Ale jestli je zaangažovaná jednostrannou podporou povstalců až po modernější zbraně, pak nechápu ruskou motivaci, protože nevidím zisk, který by mohl plynout z toho, že mezi Ruskem a Ukrajinou vznikne nová republika jako na hranicích Moldávie. Z ruského hlediska je daleko lepší oslabená, ale celistvá Ukrajina, se kterou se dá snáze vyjednávat.

Zde najdete vše k tématu Ukrajina a Rusko

Anketa

Jste rádi, že jsme členy Evropské unie?

22%
78%
hlasovalo: 22134 lidí

Osobně si myslím, že část aktérů na povstalecké straně buď není kontrolovaná, nebo kontrolovatelná Putinem, anebo kontrolovaná někým jiným. Situace je hrozně nepřehledná.

Objevují se různé úvahy o tom, že kyjevská vláda může mít zaděláno na výrazný problém. Po vyostření demonstrací na Majdanu se mezi různé radikální skupiny dostaly zbraně a ty je teď jen těžko budou chtít vrátit, čehož se může i současná vláda obávat. Je možné s tím vůbec něco dělat?

S tím se nedá dělat vůbec nic. Ta akce Majdan byla velmi nepřehledná a příklad takového chaotického vzepětí různých skupin, které byly zajednou pouze v jednom jediném bodu, a sice že se chtějí zbavit prezidenta. Všechno ostatní bylo potenciálně konfliktní. Ten motiv zbavit se prezidenta tenkrát vedl k tomu, že byly rozdávány zbraně a stalo se z toho něco, co šlo jako bumerang zpátky. Teď jste to přesně popsal, ty zbraně jsou v rukou různých skupin, které najednou mezi sebou jen zčásti spolupracují a z části jsou nepřátelské. Z hlediska sil Majdanu to asi tenkrát nešlo udělat jinak, než svoje lidi vyzbrojit a nikdo se asi tenkrát neptal, co z toho bude později – nekontrolovatelná situace. Nikdo neví, kde ty zbraně jsou, jak a kde budou použity a to vlastně jen potvrzuje, jak málo stabilní situace v Ukrajině je.

Vrátil bych se ještě k Evropské unii a dohodě o volném obchodu mezi EU a USA, která je v této době vyjednávána. Objevují se poměrně i černé scénáře o tom, že bude značně nevýhodná pro Evropu a naopak, že jejím účelem je jistá záchrana americké ekonomiky. Pochybnosti pak pochopitelně budí i to, že informací o vyjednávání té smlouvy není zrovna mnoho. Dá se v tuto chvíli na základně něčeho hodnotit, co by to pro nás znamenalo?

Můžeme se o to aspoň pokusit. Myslím si, že z obou stran je základní motivací snaha najít poslední potenciály ekonomického růstu. Vycházím přitom z mojí teze, že potenciály ekonomického růstu v západním světě jsou vyčerpány a společnosti jsou na cestě ke stagnaci a některé z nich k ekonomickému sestupu. Prvořadý cíl vládnoucích, kteří si s touto situací nevědí rady, je strategická změna, kdy je třeba přemýšlet o tom, jaká společenská struktura může eventuálně nastoupit po konzumní společnosti. To je něco opravdu velmi zásadního a politici jak známo řeší jen to, co se odehrává právě teď a středně a dlouhodobé záležitosti vůbec nesledují a zčásti ani nejsou schopni je sledovat a formulovat a prosazovat nějaké cíle.

Fotogalerie: - Proti masakru ukrajinských civilistů

Tichý protest před budovou vlády, který chce upozo...
Tichý protest před budovou vlády, který chce upozo...
Tichý protest před budovou vlády, který chce upozo...
Tichý protest před budovou vlády, který chce upozo...
Tichý protest před budovou vlády, který chce upozo...

Nezávisle na tom myslím, že jsme na konci konzumní společnosti, na konci ekonomiky růstu a je třeba přemýšlet jinak. Z toho plyne, že tato vyjednávání jsou na obou stranách velice důležitá z hlediska právě jako poslední rezerva ekonomického růstu. Osobně soudím i podle ekonomických analýz, které znám, že by to bylo ekonomicky výhodnější pro Evropu než pro Spojené státy. Ale ta cena, kterou by Evropa zaplatila je pravděpodobně cena, kterou nejsou schopny evropské společnosti zaplatit. To znamená geneticky ovlivňované výrobky, ale i možnost, že americké koncerny budou moci zažalovat o náhradu škody a všechna ta témata, o kterých víme a o kterých se diskutuje. Toto je ta cena a důvod, proč se to nevyjednává veřejně. Američané to dělají kvůli tomu, aby se kvůli evropskému odporu nezkazil byznys pro jejich firmy a evropské vlády kvůli tomu, aby jim nějaká občanská hnutí zrovna tak nepřekazila možnost vyškrábnout poslední zbytky růstového potenciálu.

Dohodě TTIP se věnujeme i ZDE

V závěru se zmiňme ještě o návštěvě Vladimira Putina v zemích Latinské Ameriky a s tím související zasedání zemí BRICS. Na základě toho, co se zatím odehrálo, je možné pozorovat něco, co by nám nemělo uniknout?

Určitě by nám nemělo uniknout (a zodpovědným a strategicky myslícím ani neuniklo) to, že Rusko samozřejmě hledá alternativy k Evropě. Vychází z toho, že ruská strategie sbírání země a v té či oné formě návratu k Sovětskému svazu v teritoriálním a mocenském rozměru, bude Evropany viděna kriticky. O tom, zda je to oprávněné nebo smysluplné, se může diskutovat, ale nechám to teď mimo.

Evropané, pokud ne teď, tak někdy v budoucnosti, při dalším pokusu rozšíření ruské dominance na území bývalého SSSR budou nuceni svoji vlastní rétorikou opravdu zásadně jednat a provádět ekonomické sankce, které by ruskou ekonomiku opravdu poškodily. Takže Rusko hledá nové trhy pro své zboží, zejména pro energetiku a surovinové zdroje. A hledá i nové partnery čistě v politicko-diplomatickém rozměru. Rusko našlo takového partnera logicky v Číně, ty věci jsou známé a myslím, že ta Putinova cesta byla z ruského hlediska velmi rozumná. A právě pokus o něco podobného, i když v žádném případě v rozměrech srovnatelného, bylo i teď v Jižní Americe.

Fotogalerie: - Den v Kyjevě

Stopy po kulkách ve sloupu veřejného osvětlení na ...
Matka vlasti, památník obrany rodné země
Úplně opravdový banderovec
„Majdanovec“ nejspíš čekající chemický útok
V kyjevském metru je pořád hlava na hlavě
Tady Vladimira Putina asi nevpustí

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pozor na vidláky, Milione chvilek, varuje Zdeněk Zbořil. A to není vše

10:10 Pozor na vidláky, Milione chvilek, varuje Zdeněk Zbořil. A to není vše

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Rozhoduje se podle zákonů? A kterých? Nebo jen podle zvůle někoho, kdo se bo…