Zdá se, že Asadova armáda úspěšně útočí s pomocí ruských leteckých úderů. Má po tomto týdnu syrský prezident důvod k radosti? Jak se změnila skutečná mapa Sýrie a zdá se vám nyní možné, že by mohl Asad nejen „vymlátit“ Daeš, ale získat znovu na mapě své země dominantní pozici? Co uvést důležitého z vojenského hlediska? Skutečně se ruské nálety Daeše dotýkají jen okrajově, jak poznamenávají USA? 

Hned z kraje bych upozornila, že Asadova pozice nebyla ani před zahájením ruských náletů „nedominantní“ – západní (a tím pádem i český) mainstream skloňoval ve všech pádech skutečnost, že džihád ovládá 60 procent území, ale když se člověk podívá na mapu, toto území ve skutečnosti tvoří pár měst roztroušených v poušti. A poušť je prostě jen poušť – nabírá sice procenta z hlediska mapy, ale z hlediska vlády nikoli. Většinu velkých měst, která se táhnou od Damašku na západ až k pobřeží, měla pod kontrolou vláda, takže mluvit o nějakém opětovném získání dominantní pozice asi není zcela přesné. Na druhou stranu je jasné, že ruské letectvo dál kryje pozemní operace syrské armády, šíitských oddílů ze sousedních zemí i Hizballáhu, takže se nyní mapy války překreslují asi mnohem rychleji. 

Nevím, co uvést důležitého z vojenského hlediska, protože tomu z vojenského hlediska nerozumím, ale je zvláštní, že USA a Západ jako takový už přes týden vlastně ruské bombardování ani nekritizují. Tento počínající úzus narušil ve středu jen náměstek amerického ministra zahraničí Antony Blinken, podle něhož ruské akce ve prospěch syrského režimu „nejsou moc úspěšné“. Jistě je možné, že na každém šprochu je pravdy trochu, ale vzhledem k tomu, že neprozradil, v čemže to onen neúspěch spočívá, beru to spíš jen jako jedno z dalších prázdných prohlášení. Navíc jakoby nahrazuje už utichající mantru o tom, že Rusové střílejí na všechny ostatní, jen ne na Daeš. Znovu, pokud se podíváte na mapu a ujasníte si, odkud startují ruská letadla, a kde se nacházejí hlavní síly Daeše – tedy na opačné straně Sýrie, až u hranic s Irákem – zjistíte, že výtka amerických jestřábů o nebombardování Daeše by měla směřovat spíš do vlastních řad, protože Irák je – stále ještě – „americký“. A když říkám „stále ještě“, myslím tím dny, protože Bagdád už podle neoficiálních zpráv přizval Rusko k útokům i na svém území, neboť Američané o tom sice hodně mluví, ale málo dělají.