Všechny komentáře ke zveřejněnému revolučnímu rozhodnutí ústavních soudců podle jeho slov musí být do značné míry v tuto chvíli předběžné. „Nevíme přesně, co to ještě znamená. Víme pochopitelně, jak rozhodnutí ÚS zní, ale teď nastane velký boj. Bude se svádět vina nebo naopak šířit chvála na toto rozhodnutí. Nezapomeňme na opačné stanovisko čtyř ústavních soudů, kteří to kritizovali.“
„Pokud je pravda, že prezident Zeman stanovil termín voleb tak brzy kvůli tomu, že tušil nebo spíš věděl, s čím Ústavní soud přijde, znamená to, že jde o velkou politickou hru a sázka je vysoká. Na jedné straně Miloš Zeman podporuje Babiše a na druhé straně opozice se snaží ho sesadit. Nejsem si ale úplně jistý, že toto rozhodnutí bude pro celou opozici dobré a bude z toho těžit. Bez klauzule o sčítání pěti procent v koalicích a bez přepočtu, který zvýhodňoval větší strany, není úplně jasné, že Piráti a ODS vůbec malé strany potřebují nebo je budou chtít,“ uvažuje.
Měl by být ministr Blatný odvolán?Anketa
„Osobně si myslím, aniž bych to analyzoval nějak důkladně, že to větší smysl má pro Piráty, aby zůstali se STAN. Něco jiného to bude pro ODS a Kalouskova reakce něco možná znamená, protože kritizoval Rychetského, že své dřívější jednání z dob působení v Zemanově vládě teď de facto označil za protiústavní. ODS může říct, že pro ně bude lepší jít sami nebo jen s lidovci. Samozřejmě si to řeknou mezi sebou, ne veřejně. Bude pro ně výhodnější jít nejlépe samostatně, protože jinak by se museli s lidovci a TOP 09 dělit o místa ve Sněmovně. Takže si nemyslím, že toto rozhodnutí Ústavního soudu je dobrá zpráva pro celou opozici, jak někteří tvrdí,“ konstatuje Best.
„První dojem je, že větší pravděpodobnost rozpadu dávám koalici SPOLU, protože pro ODS je to hlavně kvůli TOP 09 nevýhodné. Převážně jde o TOP 09, umím si představit, že koalice ODS a lidovců ještě nějaký smysl dává. Snažím se uvažovat jako stratég a může být nějaká dohoda ODS a Pirátů o tom, že se budou navzájem skrytě podporovat s tím, že se pokusí získat voliče, kteří jsou jim nejblíže. Samozřejmě by nešlo o koaliční spolupráci, ale úpravu rétoriky s cílem zlikvidovat část politického spektra. Když nemáte D’Hondtovu metodu, změní to úplně všechno pro všechny strany, které získají víc než zhruba devět procent. Pokud získáte nad devět, deset procent, tato metoda vás zvýhodní a naopak. To ale teď končí a jak Piráti, tak ODS by mohli jít sami a doufat, že tím zbytek malých stran vymažou a eliminují ze Sněmovny,“ míní analytik.
Za pozornost podle něho stojí, že změna může paradoxně pomoci tomu, o němž se v této souvislosti prakticky nemluvilo, Václavu Klausovi mladšímu a jeho Trikolóře, pokud by utvořil předvolební koalici se Svobodnými a Soukromníky. „Je to přesně tak, zrovna tady to může dost pomoct, pokud budou ovšem tyto tři strany společně schopné získat pět procent. Krom toho nevíme, jak co bude dělat Klaus starší, jak se k věci postaví,“ sděluje Erik Best.
Fotogalerie: - Jmenování rektorky
„Pomoci to může i novým stranám nebo hnutím, Mikuláši Minářovi a Robertu Šlachtovi, protože ti by se teoreticky také mohli stát nějakou koalicí. Pomoci to může i ČSSD a KSČM, i když výrazněji by jim to pomohlo ve chvíli, kdyby se ty dvě strany spojily do koalice. Výraznou pomoc to obecně může přinést tomu, kdo zaútočí na Ústavní soud, kde bude hodně záležet na tom, jak to celé dopadne. Očekávám, že se Zeman a možná i Babiš do Ústavního soudu pustí a začnou na něj házet špínu a odkazovat na to, že čtyři ústavní soudci se postavili zcela proti tomu. Mohou říkat, že jde o spiknutí STAN a velké části Senátu. Jestliže zaútočí chytře, může to pomoci stranám, které jsou blízko Hradu, tedy i ČSSD a komunistům,“ myslí si.
Prezident Miloš Zeman podle něho chtěl rozhodnutí Ústavního soudu ovlivnit. „Už tím, že vyhlásil termín voleb tak brzy. Nikoho to tehdy nenapadlo, ale nakonec to vypadá jako nejjasnější důvod. Myslel si, že tím ústavní soudce ovlivní, protože už budou volby vyhlášeny,“ říká s tím, že to nakonec hlavě státu nevyšlo.
Současně s vyhlášením přelomového nálezu Ústavního soudu zaznívají názory, že vše může souviset i s možnou prezidentskou kandidaturou šéfa této instituce Pavla Rychetského. Ten se v posledních měsících stále častěji a razantněji pouští do politických vyjádření. Na druhou stranu v současné době je Pavlu Rychetskému 77 let a v době voleb mu bude skoro 79 let.
„Jeho kandidaturu si umím představit a určitě si dovedu představit, že je tlačen k tomu, aby do toho šel. O věk tolik nemusí jít. Ve Spojených státech hodně Američanů vědělo, že je Joe Biden starý a říkali si, že možná nebude úplně fit celou dobu, stejně ho zvolili. Potřebovali někoho, kdo může porazit Trumpa. Podobná situace může nastat i u nás. Zatím není jasný kandidát, který by mohl získat jasnou většinu proti nějakému zemanovskému kandidátovi, aniž bychom ho teď znali. Stejně tak liberální tábor také zatím nemá jasného kandidáta. Takže může nastat podobná situace jako s Bidenem v USA. Rychetský je sice starý, ale Biden je dokonce o rok starší a překážkou ke zvolení to nebylo,“ odmítá, že by možnou kandidaturu a zvolení Rychetského prezidentem musel omezovat věk.
Best ovšem připomíná, že Rychetský před časem na přímý dotaz uvedl, že na Hrad kandidovat nehodlá. „Může to ale být jen politikaření. Kdyby kandidoval, zpětně se budou všichni ptát, která rozhodnutí jeho a Ústavního soudu byla přijímána s tím, že kandidovat bude. Pak je otázka, zda přijde politická krize, před níž varoval prezident Zeman. Pokud by nastala, budou vyvstávat otázky, kdo za to nese odpovědnost. To by byla silná politická hra. Malá strany by říkaly, že za to může Andrej Babiš, pokud by vázla dohoda na úpravě volebního zákona, Zeman naopak může říkat, že za to může Rychetský. Politická krize může nastat, ale kdo nejvíce schytá, že za to nese odpovědnost, není ještě jasné,“ uzavírá komentář pro ParlamentníListy.cz Erik Best.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
