Komentátoři, analytici i mnozí politici komentovali víkendový volební sjezd sociálních demokratů v Brně jednoduše – všechno běželo tak, jak bylo v plánu. Eriku Bestovi jsme přesto položili otázku, jestli ho sjezd něčím překvapil.
„Překvapení není správné slov. Vzhledem k tomu, jaký existoval tlak, aby Zaorálek kandidoval na předsedu nebo prvního místopředsedu, bylo potvrzením toho, co říkal on sám. Odmítl to a nemohli jsme na sto procent vědět, zda Chovanec uspěje. Pokud by k tomu nedošlo, nastoupil by Zaorálek. Celkový výsledek překvapením není. To ale neznamená, že bývalo mohlo přijít,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Best, letitý pozorovatel českého politického zákulisí.
Sobotka nezískal silný mandát
Bohuslav Sobotka byl opět zvolen předsedou, získal 67 procent hlasů přítomných delegátů. Je to mandát silný, jak tvrdí předseda, anebo slabý, vzhledem k informacím, že delegáti byli předem pečlivě vybíráni, aby došlo k zamezení možné vzpoury? I takové dojmy totiž během sjezdu zaznívaly.
„Samozřejmě Sobotka nezískal moc silný mandát. Je ovšem asi dostačující, pokud bude ČSSD pohromadě a pokud volební výsledek nebude úplně katastrofální. Sobotka v rozhovoru pro denik.cz de facto prohlásil, že nehodlá odcházet, když volby prohraje. Už stanovuje podmínky, chce zůstat v čele strany za každou cenu. Když si to spojíme s tím, co říká Zeman, že by si přál koalici ANO s ČSSD, je otázkou, do jaké míry to Sobotka myslí vážně. Prohlásil totiž, že bude s ANO ve vládě pouze v případě, že sociální demokracie vyhraje volby,“ pokračuje své hodnocení.
Nebude-li rozdíl mezi výsledky ANO a ČSSD kolem deseti procent, ale o polovinu nižší jako v případě krajských voleb, je podle Best představitelné, že Sobotka šéfem strany zůstane. Pokud by ovšem odmítl jít do koalice s hnutím ANO, vzhledem k přání vyslovenému prezidentem bych očekával další a možná silnější tlak na jeho konec,“ míní.
Jiná věc prý je, že Sobotka klidně může změnit svůj názor na (ne)sestavení koalice ANO s ČSSD pod jeho vedením. „No jednoznačně může změnit názor. Považuji to pouze za volební taktiku. Podle mě ten jeho názor ani platit nebude, ČSSD bude chtít za každou cenu být ve vládě bez ohledu na to, zda volby vyhraje nebo skončí druhá. Tohle je pouze pochopitelná volební taktika, kterou ale nemůžeme brát vůbec vážně,“ upozorňuje Erik Best.
Psali jsme:
Scénář, který nastínil šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl se podle Bestova přesvědčení naplnit klidně může. Plesl totiž napsal, že sociální demokracie sjezdem nastoupila stejnou cestu, jako před lety ODS a nastínil, že socialisté míří ke dnu.
Zcela srovnávat se to prý nedá. „Vidím jeden důležitý rozdíl. Každý už pochopil, jak fungoval Topolánek, Dalík a další. Pak zase všichni viděli náznaky, jak to fungovalo za Nečase. Přestože o tom veřejně mluví Babiš, sociální demokracie má tu část, která způsobila problémy i ODS, pod kontrolou. Pleslův scénář chápu, musíme ho brát v úvahu, ale pro ČSSD větší hrozba jde směrem z Hradu. Sobotkova část strany může chtít něco, co bude Zeman odmítat a pak může přijít pád,“ nastiňuje možný vývoj.
Sobotkova „Jana Nagyová“
Posledním hřebíčkem do pomyslné rakve ODS před jejím pádem bylo odhalení fungování tehdejšího Úřadu vlády a konkrétně Jany Nagyové, která dle médií zprostředkovávala kontakty vysokého byznysu a zákulisních hráčů s premiérem. Lze tutéž nebo podobnou úlohu, byť v jiné formě a provedení, připsat někomu z okolí Sobotky? Podle Besta ano. Podobnou úlohu prý sehrává premiérův přítel a vlivný pražský advokát.
„Určitě ano,“ sděluje Best, že advokát Radek Pokorný zajišťuje pro Sobotku v jistém smyslu podobné věci, jako Jana Nagyová pro tehdejšího premiéra Nečase. „Babiš na to soustavně poukazuje, ale je tam jeden rozdíl proti dřívějšku. Dnes nejde o žádné veřejně známé postavy, většina lidí ta jména vůbec nezná a myslím také, že ČSSD tenhle typ práce dělá podstatě lépe, profesionálněji. Nemyslím to úplně v pozitivním smyslu, ale jen objektivně říkám, že styl fungování Nagyové nejde srovnat s tím, jak pracuje Miloš Růžička (spolumajitel PR agentury Bison & Rose a poradce ministra Chovance, pozn. red.) s Radkem Pokorným. Poukazuje na to víceméně Babiš a to je málo. Opakuje stále stejné věci a hlavně to nevysvětluje. Pro většinu lidí jsou kvůli tomu takové informace nepochopitelné, nevědí, o čem je řeč. Pravdou ale je, že základ v onom srovnání s Nagyovou tam je,“ říká Erik Best s tím, že Babiš kdykoli může změnit rétoriku, aby lidé víc pochopili, o co jde.
Kamenem úrazu mohou prý být kontakty na stejné lidi jako v případě ODS, na což upozornil právě šéf MF Dnes. „Bylo tam napsáno, že ta skupina kluků z ČSSD má politickou protekci jen v případě, že bude u moci Sobotka se svým týmem. Jakmile se garnitura změní, může se klidně něco objevit,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Erik Best. Výrazně by tomu prý mohlo napomoci, pokud by Babiš vyhrál natolik, aby obsadil svým člověkem Ministerstvo vnitra a učinil tomu přítrž.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Josef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: Radim Panenka
