„Myslím si, že bychom se nad koaliční smlouvou neměli vůbec vzrušovat, protože svým způsobem je tato smlouva nedůležitá pro občany České republiky. Je důležitá jen pro zástupce těch tří stran, kteří ji buď přijmou, nebo nepřijmou, a tím pádem také přijmou nebo schválí tu úlohu svých vyjednavačů, popřípadě předsedů svých stran. Zdá se mi, že teprve o to se teď hraje, takže se nad tím vůbec nemusíme vzrušovat, protože oni budou mít tolik příležitostí tu smlouvu změnit, hádat se o jejím obsahu, takže může dojít k řadě podstatných změn,” komentoval koaliční smlouvu sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Kdo ví, co bude za půl roku
Podle něj nyní nastává důležité období, kvůli němuž koaliční smlouva vznikla. „Vyjednávací týmy se dohodly, že se dohodly, že teď společně vládu sestaví a začnou se dohadovat o to, kdo jaké ministerstvo obsadí. A jako vždy se ukazuje, že nejde o nějaké programové průniky, jak říkají tím hrozným slovem, ale že jde o křesla ve vládě, a to nejen ministrů, ale i náměstků ministrů. KDU-ČSL je vlastně tím výstřelem na nové startovní čáře a teprve si musíme počkat, kdo, kam a kterým směrem poběží,” doplnil Zbořil.
„To, jestli někdo říká, že se naplnily, nebo nenaplnily programy, to je hlavně jistá hra, takové slovíčkaření, protože oni chtějí dokázat, že všichni z toho vyšli se ctí. Jde o programy pouze na papíře, a jak známo, papír snese všechno. Kdo ví, co bude za půl roku,” uvedl politolog.
Užiteční idioti versus Babiš
Během představení koaliční smlouvy šéf hnutí ANO prohlásil, že by mu nevadila vláda bez lidovců. Nelíbí se mu totiž, jak si tento partner podle něj vynucuje třetí křeslo v kabinetu. Tomuto výroku předcházel mimo jiné vzkaz předsedy lidovců Pavla Bělobrádka z USA, kde byl na dvanáctidenní stáži. Šéf křesťanských demokratů v rozhovoru pro MF DNES řekl, že lidovci nechtějí hrát roli „užitečného idiota“. To pobouřilo i předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku.
Podle Zbořila Babišova slova směrem ke KDU-ČSL nejsou nikterak překvapivá.
„Babiš to říkal od samého začátku, dokonce už v době, kdy své postoje neformuloval tak pregnantně jako v poslední době. Nesmíme zapomenout, že má docela dobrou paměť a ví, co zač byla strana LIDEM, co byly Věci veřejné a jaká byla KDU-ČSL v minulosti, ať už za Josefa Luxe nebo za Cyrila Svobody. Jeho poslední prohlášení jsou v tomto směru jednoznačnější. Kdyby se KDU-ČSL nepodílela na vládě, zbývalo by ještě několik možností, jak vládu sestavit jako menšinovou, která by se zcela legitimně ucházela o podporu různých politických stran a mohla by najít porozumění i u pana prezidenta. Nabízí se nejen Úsvit a komunisté, ale třeba i resuscitovaná ODS by s poukazem na velkou koalici v Německu nebo v Rakousku dokázala alespoň rétoricky dorovnat vládu,” vypočítává možné další varianty Zbořil.
Jediné čtyři roky stability v době opoziční smlouvy
Na dotaz, zda považuje koalici ČSSD, ANO a lidovců za stabilní, reagoval takto: „Nemyslím si, že to je příliš stabilní, ale nestabilita není dána tím textem koaliční smlouvy. Je dána omezenou vůlí těch tří stran společně vládnout. A z toho pramení ta nestabilita, ale to konec konců není nic nového. Nestabilitu dokázala ČSSD v dobách svého vládnutí také a v podstatě jedinou stabilní vládu měli v době takzvané opoziční smlouvy, na kterou všichni nadávali, ale zapomínají na to, že to byly jediné čtyři roky, kdy jedna politická strana vydržela u vlády celé volební období.”
Obsazení rezortů a schopnosti ministrů
Politolog Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze sice vnímá koaliční smlouvu jako určitý náhled na budoucí uvažování vládní koalice, nicméně podobně jako Zbořil považuje za důležitější to, jak budou obsazena jednotlivá ministerstva. „Koaliční smlouva jsou noty, určitý scénář, ale velmi zásadně rozhoduje v politické praxi obsazení ministerstev, rozhodují kompetence jednotlivých ministrů, to, jaký mají vliv ve svých politických stranách. To vše ukazuje a určuje jejich akceschopnost neboli reálnou politiku, reálný význam a úspěch jednotlivých rezortů,” řekl ParlamentnímListům.cz Kubáček.
Jak dále uvedl, předchozí vlády opakovaně, nehledě na to, jestli byly středové, pravicové nebo levicové, ukázaly, že mnohem zásadnější je reálné osazenstvo, schopnosti ministrů, jejich vážnost a vliv, s kterým pracují v jednotlivých politických stranách, a samozřejmě i na vládě a na jejích pravidelných zasedáních.
Rizika v koaliční smlouvě
„Co se týče jednotlivých bodů, vidím zde určité riziko, a to, že v podstatě spousta zásadních bodů, ať už v otázce sociální politiky, či strategických záměrů vládní koalice, se odsouvá až k roku 2015, možná později. A vzhledem k tomu, jaké vztahy panují v současnosti, je to vládní koalice, která v podstatě formálně nevznikla, a už je tam popichování, snaha o dominanci, tak se obávám, že všechno, co tam je vázáno či odsouváno pro rok 2015, je do značné míry jen snová záležitost, která mnohdy už nebude prosazena, protože vláda bude rozpolcena, bude fungovat paralelně a bude zejména ovlivněna tím, jak budou dopadat průběžné volby do Evropského parlamentu, komunální a senátní volby a jak budou jednotlivé politické strany těžit z preference,” konstatoval Kubáček.
Příští rok bude ještě o Kalouskovi a Rusnokovi
Rok 2014 podle něj bude zatím o parametrech, které dal vládě Miroslav Kalousek a Jiří Rusnok. „Rok 2015 teprve začne být o nové vládě a o jejích prioritách a bude to silně ovlivněno vztahy ve vládní koalici a zejména vztahy mezi jednotlivými politickými stranami,” předpokládá Kubáček.
Dohady s lidovci
Vyjádřil se i k dohadům s lidovci. „Domnívám se, že zatím je to čistě jen taktizační varianta. Shoda na souhře ČSSD, hnutí ANO a lidovců je poměrně vysoká i ze strany lidové, a teď půjde o to, uhádat alespoň jednoho silového ministra. Když se podíváme, co vlastně strana lidová v průběhu času chtěla, tak udělala celou řadu ústupků a je na mezích požadavků. Na začátku chtěla tři a více ministrů, navíc chtěla ministry silové. Dnes je v podstatě na požadavku dvou ministrů a z toho jednoho silového. Takže myslím si, že shoda se najde, zatím jde spíše o licitování spojené s obsahem a také se jmény. Strana lidová z pohledu sociální demokracie nepřišla se zcela vhodnými kandidáty, ale myslím si, že tato trojstranná varianta spolupráce je varianta nejvážnější. Všechno ostatní jsou klasické vyjednavačské hrátky, které k tomu zkrátka patří už z toho titulu, že pro sociální demokracii je varianta někoho třetího, kdo by částečně tlumil Andreje Babiše, zkrátka výhodná a výhodnější, než kdyby šlo o spolupráci pouze s Andrejem Babišem,” míní Kubáček.
Pokud by strany středové a mírně středo-levicové byly v jakémsi kompaktním bloku a byla jich celá řada a musely by se vymezovat a stát pomyslnou frontu na opoziční roli vůči vládní koalici, došlo by podle Kubáčka na dosud nevídanou situaci. Ta by prý nebyla ani pro veřejnost, která je zvyklá rozlišovat na strany ve vládě a strany kritizující vládu, příliš čitelná. „Fronta, kde by byla komunistická strana, strana lidová, TOP 09, Úsvit a do toho ještě ODS, je přespříliš dlouhá. Takže těch tlaků na to, aby lidovci byli ve vládě bude poměrně hodně,” uzavřel Kubáček pro ParlamentníListy.cz.
-
Další odborné názory v rubrice Politologové
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
