Prezident Miloš Zeman promluvil na sjezdu ČSSD a přislíbil svůj hlas straně v evropských volbách. „Každý host má přinést nějaký dárek, když někam přichází. Proto jsem se rozhodl, že v blížících se volbách do Evropského parlamentu budu volit sociální demokracii,“ řekl Zeman a straníci jej odměnili bouřlivým potleskem.
Propukla krize v SPD. Na čí straně stojíte?Anketa
„I když si to pan senátor Fischer nemyslí, je prezident Zeman přece jenom jedním z těch, kteří se pokoušeli resuscitovat ČSSD po jejím splynutí s KSČ v roce 1948. Ten první pokus v roce 1968 skončil stejně rychle, jak začal, a po domluvě zakladatelům Josefem Smrkovským netrval déle než dva dny,“ reagoval politolog Zdeněk Zbořil. Připomíná také neformální sjezd v červnu 1968, který byl pro mnohé emocionálním prožitkem, kde se „setkali lidé, kteří si něco odseděli v lidovědemokratických kriminálech, kteří emigrovali, a také ti, kteří se snažili s komunisty s lidskou tváří nějak domluvit.“ Zbořil zmiňuje i druhý pokus, který se nepovedl v roce 1990, kdy se ČSSD nedostala do Parlamentu, ale když se pak začalo rozpadat Občanské fórum, dosáhla ČSSD po volbách vysokého počtu poslanců. „V této době plné haštěřivosti přišel Miloš Zeman a ti, co byli ochotní s ním spolupracovat (skoro všichni z OF). A ČSSD skutečně oživla. Nikdo se tehdy neptal, kdo z nových členů SD chodil do KSČ, ale všichni snili o vstupu do Strakovy akademie hlavním vchodem. To se nakonec podařilo, a proto, myslím si, má pan prezident právo považovat se za člena ČSSD se zavěšeným členstvím, jak se dnes říká slíbeným a odloženým sňatkům. V různých kulturách se to považuje za právní akt, i když u nás doma to tak přísně nebereme,“ uvedl politolog.
Fotogalerie: - Pochod žlutých vest
Prezident pochválil některé úspěšné sociální demokraty. Pak také zmínil: „Druhá strana mince jsou dvouprocentní výsledky některých organizací. A předsedové těchto organizací mají odvahu kandidovat na nejrůznější funkce, místo aby rezignovali a uvolnili místo schopnějším. Jistě víte, o kom mluvím. Ale protože jsem zdvořilý člověk, nikoho jsem nejmenoval,“ řekl v pátek v Hradci Králové Zeman. „Myslím, že Zemanova slova jsou jasná, srozumitelná a k některým jeho neoblíbeným v ČSSD dokonce i ohleduplná. Pan Petříček je ve složité situaci, protože nastoupil jako intimní protégé pana Pocheho, a to je žernov na krku současného ministra zahraničních věcí, který mu dnes jistě nikdo nezávidí. Pokud jde o ty ostatní, které Miloš Zeman nejmenoval, ti si to ve své hádavé zarputilosti vyřídí sami mezi sebou a pana prezidenta k tomu nepotřebují,“ uvedl Zbořil.
Bez překvapení se uskutečnila volba předsedy ČSSD, kdy byl potvrzen Jan Hamáček. První místopředsedou se stal Roman Onderka. Novými místopředsedy jsou Jana Maláčová, Ondřej Veselý, Tomáš Petříček, Michal Šmarda. Jenže budou mít sociální demokraté s Maláčovou a Petříčkem úspěch? „Mnozí studenti politiky a političtí pozorovatelé se domnívají, že se tomuto sjezdu podařilo biologicky osvěžit vedení ČSSD. Možná se už při květnových volbách do EP ukáže, zda ti, zdánlivě ještě mladí, ale politicky už druhogenerační, které jmenujete, budou ikonami, které pomohou kandidátům ČSSD do EP nepropadnout, a propadnou-li, aby zanechali alespoň dobrý ‚umělecký dojem‘,“ uvedl Zbořil. „Boj o nové voliče, zejména z řad věkem odpovídajícím novému vedení, však nebude snadný a bez jasnějšího politického programu to asi nepůjde. Pokusy o nalezení sociálních témat, jak se o to snaží paní Maláčová, jsou sice viditelnou snahou, ale staré zklamané láká spíše ANO 2011 a mladým, pokud nedojde k nějaké hospodářské krizi, nic neříkají. Naučili se, že lze prosperovat i bez státní pomoci a pokud ji potřebují, obrátí se někam jinam. Karl W. Deutsch dávno napsal, že politika se odehrává v heslech, ale nikoli těch bohaprázdných, jako bylo: Myslíme to upřímně!, ale i v těch sebekritických a hlavně srozumitelných,“ dodal.
A to měl Petříček říct, že spáchá harakiri?
Po svém zvolení místopředsedou poskytl ministr Petříček rozhovor pro Forum24.cz. V reakci na dotaz o tom, že ho provází cejchování „Pocheho loutky“ zmínil: „Nemám rád nálepky, zvykl jsem si na to, že jsem terčem silně nepřátelských útoků, ale snažím se nedělat si z toho hlavu. Nejsem ničí loutka, prokázat to můžu jedině svou prací. Jen slova nepomohou. Jsem rád, že mí kolegové to tak vnímají.“ Zbořil k tomu podotkl: „Jednak by si měli ve Forum24.cz přečíst slavnou příručku Járy Cimrmana Jak neklást zbytečné otázky v kriminalistice, a tazatel se mohl na svou úlohu snad přece jenom lépe připravit. Nemusel by pak klást otázky, na které tázaný nemůže odpovědět… Anebo může, ale obě strany předem znají odpověď. Co chtěli slyšet? Že pan Petříček po kritice odkudkoli a od kohokoli spáchá harakiri? Nebo se zahalí do věčného mlčení? Jak se ptali, takovou dostali odpověď.“
Zároveň také politolog upozorňuje: „Tím neříkáme, že by byl pan MZV obtížně kritizovatelný, ale snad ho mohli nechat podrobněji vysvětlit své odlišné názory od názorů pana prezidenta, předsedy vlády a veřejnosti. Nebo zeptat se, kdo mu připravuje noty, když se vypraví na Ukrajinu nebo od něho chtějí pražští i mimopražští radní vědět, a on od nich, jak ovlivní vyvěšování tibetské vlajky na 634 radnicích naše vztahy s Čínou. Možná zásadně, možná vůbec ne, ale od MZV by bylo dobré slyšet, co si o tom on a jeho nebližší poradci myslí.“
Ministr také reagoval na dotaz o tlaku, který je na něj vyvíjen. „Komunisté a okamurovci jsou proti našemu členství v Evropské unii nebo NATO a proti naší prozápadní politice, která je ovšem součástí koaličního prohlášení i naší dlouhodobé zahraničí strategie. Oni se na tom snaží zviditelňovat,“ reagoval Petříček. „Pan ministr si dovolil malou nepřesnost. Ani KSČM, a v poslední době ani SPD, nehorují pro vystoupení ČR z EU. Snad jen někteří jednotlivci ‚ostře sledovaní‘ pracovitými badateli z BIS. Mluví ale a samozřejmě o změně evropských viditelných i neviditelných struktur, a proto chtějí proniknout alespoň do EP. A že se snaží zviditelňovat? To je skoro jako špatný vtip. Ti, co dělají nebo chtějí dělat politiku, tedy starat se o věci veřejné, si přece nemyslí, že by měli být neviditelní,“ uvedl politolog.
„Trochu pomoct, trochu škodit, to se může vždycky hodit!“
„Někdy jsem měl dojem, že sociální demokracie je spíše stranou organizující pochod Prague Pride než stranou práce. Nicméně nemám nic proti tomu, aby nejrůznější menšiny byly zahrnuty ve vašem programu. Nezapomínejte však pro menšiny na většinu,“ podotkl také v Hradci Králové prezident a vyzval stranu k dodržování sociálnědemokratického programu. Ale, jak s tímto doporučením v ČSSD naloží? „Obávám se, že nenaloží nijak. Nebo tak, jako stále ještě významní členové strany s tím nakládají doposud. To jest, jak jednou připomněl poslanec KSČM, pan Kováčik, KDU-ČSL jednu z prvorepublikových kritik lidovců: ‚Trochu pomoct, trochu škodit, to se může vždycky hodit!‘ Snad by se tím neměla řídit ani současná ČSSD, ale na druhé straně si přiznejme, že naplnit ta velká slova, která jsou ve sjezdovém programu, nebo čitelná z různých projevů zasedajících konkrétním obsahem není a nebude snadné,“ odpověděl politolog.
Zbořil také přidává další poznámku ke sjezdu: „Při svém skromném zájmu o dění na sjezdu bylo pro mne pozoruhodné, jaký zájem dokonce i o ty největší banality, projevovali různí politici, a jak o nich referovala různá tištěná i audiovizuální média. Takové pozornosti se nedostalo ani sjezdu ANO 2011 a dostalo a dostává se, třeba v ČT 24, snad už jen Miroslavu Kalouskovi a jeho ‚sirotkům‘ z TOP 09. Snad jen příchod paní Udženiji z ODS na oslavu narozenin ředitele, podnikatele atd. TV Barrandov Soukupa tomu mohl konkurovat.“
Psali jsme:
Jde o to „nezůstat pod čarou?“
Hnutí SPD zrušilo regionální buňku v Moravskoslezském kraji. Není to ale jediná organizace, která skončila. „Už na začátku ledna přitom předsednictvo hnutí udělalo to samé v Královéhradeckém kraji, kde navíc o licenci přišly i kluby v Jičíně, Hradci Králové a Trutnově,“ připomněl irozhlas.cz. Při znovuobnovení nemusí původní členové získat stranickou legitimaci. „Nejsem o této situaci informován jinak než z domácích médií, a o těch vím, že o SPD informují zásadně zaujatě a nepřátelsky. Snad bych si mohl dovolit jen malou obecnější poznámku. Je před volbami do EP a jistě mnozí přemýšlejí o tom, že je to možná příležitost i pro členy SPD dostat se k prebendám EU. A i když to neříkají nahlas, jde jim také tak trochu o nějaký ten evropský penězovod,“ uvedl Zbořil. „Ti ostatní, z politických stran, kterým se do Bruselu podařilo už proniknout, jim jistě už dávno řekli, jak to v evropských strukturách chodí. A tak jde možná jen o to ‚nezůstat pod čarou‘,“ dodal.
Hostem v Otázkách Václava Moravce byl také senátor Pavel Fischer. Řeč se stočila i na čínskou firmu Huawei. V této souvislosti Fischer před kamerami prohlásil, že Česká republika jako členská země NATO musí brát v potaz varování svých aliančních partnerů, ať už jde o Polsko či o USA. S partnery v NATO je podle Fischera potřeba vést dialog. Stejně tak prý musíme vést dialog s firmami, které v Číně obchodují, tedy i s firmou PPF. Proto by rád na jednání do Senátu pozval také jejího majitele a nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Do PPF už kvůli tomu poslal dopis. „Podívejte se, my jsme Parlament a naší rolí je vnášet do veřejné debaty i témata, která se týkají celé republiky a bezpečnosti naší země. V tomhle dopise se snažím pojmenovat, v čem jsou pro nás vztahy s Čínou vlastně nebezpečné,“ varoval senátor.
A co si myslí o pozvání Kellnera do Senátu politolog Zbořil? „Myslím, že pan senátor přeceňuje nejen význam Senátu PČR, ale i svůj. Že by si pan Kellner nechal mluvit do svých obchodních vztahů a zájmů právě odsud, z prostředí posedlého politicko-ekonomickou ignorancí, o tom pochybuji,“ reagoval politolog. „Vyhrožování PPF, že svými vztahy s Čínou (zřejmě tím pan Fischer myslí Čínskou lidovou republiku, a ne Čínskou republiku na Tchajwanu) je hodné pozornosti všech těch, kteří se snaží na čínský trh proniknout, a to dokonce i přesto, že se pan senátor odvolává na své sympatie k NATO. Ale třeba se mýlím a čeští tvůrčí senátoři nejenže se chystají žalovat prezidenta republiky, mj. za rozvíjení vztahů s ČLR, ale nyní hrozí už i Petru Kellnerovi, ale dokonce to myslí tak nějak jinak. Jsou-li slova, která uvádíte jako citát, pravdivá, je to ale i krajně nezdvořilé,“ dodal.
Jako z kapitol předmětu „socialistické plánování“
Senátor také upozorňoval na to, že čínský prezident je prezidentem doživotně, máme před sebou nový způsob vládnutí, kde se nesmí kritizovat čínský režim, „kde se občané sledují za pomoci technologie, kde se zásadně omezují svobody občanů. Tohle není obchodní střet, tohle je civilizační střet. Tohle je skutečně střet hodnot, takže ruku na srdce, jde nám skutečně o právní stát? Jde nám skutečně o lidské svobody? Jde nám skutečně o to, aby se tady dodržovala ústava a abychom ve spolupráci s našimi spojenci pojmenovali problém? Proto je ta návštěva premiéra Andreje Babiše v USA tak důležitá,“ ptal se také senátor. „Pokud jde skutečně o technologický problém a pokud je navázaný na komunistickou stranu v Číně a na prezidenta, kterého nikdo nemůže odvolat, tak je to věc velmi závažná. A pokud my tady např. investujeme do 5G technologií, tak tohle by český občan měl vědět,“ doplnil ještě Fischer.
„To jsou snad ještě hloupější slova než hrozby Petru Kellnerovi. Pan senátor by chtěl dokonce už opravovat čínskou ústavu a nám přikazovat, co si můžeme od čínských výrobců kupovat, a co nikoli. To už není jen jako z jedné z kapitol dnes už zapomenutého školního předmětu Socialistické plánování, ale dokonce i odkaz na jakési feudální poddanství vrcholného středověku,“ uvedl Zbořil. „Dokonce ani ta poznámka o investicích do 5G technologií není docela přesná. My, dokonce i malí konzumenti, neinvestujeme, ale nakupujeme u Huawei, protože je to pro nás výhodnější, a jak víme z nedávné minulosti, neviditelná ruka trhu nás ochrání. Ale kupujeme zde také proto, že se nemusíme bát, že něco tajného se o nás Číňan doví. A kdyby nás ‚chtěl vypnout‘, jak je možné si domýšlet z kontextu, tak možná vypne hlavně ty, kteří nás od 1. února t. r. otevřeně odposlouchávají a cenzurují. A těm by to možná hodně lidí u nás doma přálo,“ dodal.
Kněz Tomáš Halík se v uplynulém týdnu setkal ve Vatikánu s papežem Františkem. Předal mu společně s vídeňským teologem dopis, který podporuje papežovo reformní úsilí. Podepsaly ho desetitisíce signatářů. Jak informovali na aktualne.cz, v dopise také napsal, že s pomocí signatářů vytvořil mezikontinentální síť teologů, kteří jsou připraveni dále promýšlet jeho reformní impulsy a uvádět je do praxe. Vycházeli přitom z informací od ředitelky České křesťanské akademie Ilony Trnkové. „Podobně jako reformy 2. vatikánského koncilu vyrostly z úsilí celé generace teologů, tak reformní impulsy papeže Františka potřebují široké intelektuální zázemí. Podařilo se nám vytvořit síť teologů od Sao Paula po Tokyo, od Harvardu po Oxford, Vídeň a Prahu,“ komentoval projekt pro Aktuálně.cz Halík.
„Něco musela církev udělat v době, kdy je kritizována za svůj morální úpadek, její významní představitelé stavěni kvůli své zlotřilosti před soudy a kdy i papež mluví o mravní pokleslosti církve. Asi si už také v církvi uvědomili to, o čem píší autoři strategických a mezinárodně politických analýz více než dvacet let, že svět ovládají ‚pavoučí sítě‘, které se dostávají do vzájemných vztahů, většinou konfliktních. Ale přece jenom bych si dovolil říci s Vergiliem: Ať je to cokoli, bojím se Danaů, byť nesou dary,“ uvedl Zbořil.
Volodymyr Zelenskij. Ale kdo je skrytý v jeho stínu?
Koncem března čekají Ukrajinu prezidentské volby. Hovoří se stále více o tom, že by současného prezidenta mohl porazit komik Volodymyr Zelenskij. Souboj mezi Tymošenkovou a Porošenkem tak rozbíjí populární herec. „Vypadá to zase jako z repertoáru ‚amerických‘ revolucí a voleb kdekoli na světě. Ale kdyby pan Volodomyr opravdu vyhrál, bylo by to zase jenom vítězství někoho, kdo je skrytý v jeho stínu. Zda jím je mocný ukrajinský oligarcha, který nemá rád Petra Porošenka, nebo americký velvyslanec v Kyjevě, anebo, nedej Bůh, naše ‚ukrajinská letka‘ Schwarzenberg, Štětina, Kocáb, Svoboda, byl by to zase jeden zbytečný důkaz toho, že v tomto východoevropském prostoru (říkalo se mu kdysi i Lebensraum) ani tak nejde o volby jako o instalaci někoho naprogramovaného. Kdyby se stroj porouchal, je po ruce majdanovské řešení, kterému jsme si zvykli říkat boj za svobodu, spravedlnost a lidská práva. Jinak nám herec nebo kabaretiér už dávno nevadí. Ronald Reagan také vyskočil z nějakého westernu, ale pravda je, že ještě mezitím dokázal být zvolen guvernérem v atypické Kalifornii. Arnold Schwarzenegger pak už jen šel v jeho stopách,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
