Humanitární bombardování. Vzpomínáte, paní Šojdrová? Zdeněk Zbořil se s tím nemazal

09.03.2020 9:37

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Je to mimořádná situace a ta vyžaduje mimořádná opatření.“ Politolog Zdeněk Zbořil k informacím o šíření koronaviru dodává: „Nekritické hromadění zpráv o čemkoli, co souvisí, a dnes dokonce i nesouvisí s infekcí prezentovanou neznámým jménem a kódovým znakem, jejichž sdělení málokdo rozumí, je podle mého názoru nebezpečnější než nemoc samotná.“ Politolog se věnuje také krizi na turecko-řecké hranici. „EU asi neví, že Turecko pod prezidentem Erdoganem nechce být opět Unií odstrčeno do stínu. Jeho politika podpory migrace, někdo říká, že vyděračská vůči EU, je silnější nástroj, než si evropští politici a politicko-vojenští stratégové představovali.“ A humanitární rozměr? „Před několika lety vzal domovy dětem a vnoučatům díky našemu humanitárnímu bombardování.“

Humanitární bombardování. Vzpomínáte, paní Šojdrová? Zdeněk Zbořil se s tím nemazal
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Vláda posílá tisíce Čechů do karantény. Od soboty musí všichni lidé, kteří se vrátí z Itálie, kontaktovat lékaře. A ten nejspíš rozhodne, že by měli zůstat dva týdny doma. Pokuta při nedodržení může být až 3 miliony korun. „Člověk, který od soboty 7. března se vrátí z území Itálie, musí zůstat doma, kontaktovat telefonicky svého lékaře. Všichni tito navrátivší dostanou v pondělí SMS zprávu s pokynem kontaktovat telefonicky praktické lékaře, kteří od pondělí vystaví e-neschopenky, aby zůstali dotyční dva týdny doma,“ upřesnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Anketa

Je vám líto migrantů na řecko-turecké hranici?

3%
97%
hlasovalo: 13650 lidí

„Je to mimořádná situace, a ta vyžaduje mimořádná opatření. Zda jsou všechna vhodná, potřebná a užitečná, neumím jako laik posoudit. Proto mne zajímá jen to, jakou pozornost tomu věnují média se schopností šířit informace o těchto opatřeních s rychlostí světla. A také různí politici, kteří pochopili, že jim strach z neznámého a šíření paniky umožní vstoupit na scénu, která je nepotřebuje. Nekritické hromadění zpráv o čemkoli, co souvisí, a dnes dokonce i nesouvisí s infekcí prezentovanou neznámým jménem a kódovým znakem, jejichž sdělení málokdo rozumí, je ale podle mého názoru nebezpečnější než nemoc samotná,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil.

Italská vláda dala od neděle celou Lombardii a dalších čtrnáct regionů do karantény. Více než šestnáct milionů lidí v Itálii je tak v izolaci. Po internetu kolují záběry, kdy se lidé ještě před nařízením snažili ze země utéct do bezpečí. Mezitím se strhla mela na Facebooku premiéra Babiše, když mu uživatelka, která se vrací z lyží z Itálie, vzkázala, že mu na karanténu „kašle“. „Vy rozhodně nebudete rozhodovat o tom, jestli budu v karanténě, protože musím dohnat resty po dovolené. Strčte si svoje nesmyslné předpisy za klobouk. Nehodlám se jimi řídit, stejně jako vy ignorujete české i evropské zákony,“ napsala mimo jiné.

„Nevím, čeho ta paní chtěla dosáhnout a zda si uvědomuje, co nám vlastně říká. Je to jen projev u nás doma typického kdochcecochcismu, kterému popleteně říkáme svoboda a demokracie. Snad by se autorka tohoto výroku měla podívat na nějaký americký film a dozvěděla by se, že v prvních řadách bojovníků i padlých při řešení mimořádných situací jsou policie a armáda, které se starají o dodržování pořádku, zákonů a nařízení. Za situace, která je považována za válečnou, se tam dokonce nejen zatýká, ale i střílí,“ uvedl politolog. „Protože předpokládám, že dnes tak populární lyžařka nemluvila jen o klobouku, který Andrej Babiš nenosí, tak by si své nespravedlivé rozhořčení měla schovat pro případ své obhajoby před nějakým orgánem státní moci. Jak říká pan předseda Ústavního soudu dr. Rychetský a Milion chvilek pro demokracii, jde nám přece mj. také o právní stát,“ dodal.

Co kdybychom rozhodný okamžik spojili s rozhodnutím orgánů EU?

Zbyněk Stanjura v Otázkách Václava Moravce na ČT konstatoval, že vláda situaci komunikačně nezvládla. „Mohla opatření s karanténou vydat s okamžitou platností a pak by nikdo nemusel závodit o jedinou minutu.“ „Tento případ ukazuje, že PR v této situaci prostě nestačí,“ tepal vládu Stanjura. „Nedělat deset tiskovek denně, nedělat PR,“ řekl jasně Stanjura.

„Je to jedna ze slovních perel pana poslance Stanjury, kterými je pověstný. Co myslí tím výrokem s okamžitou platností? Kdy ten okamžik 0 nastal? Při první zprávě z čínského Wu-chanu, které nevěříme jen proto, že je v Číně, nebo věříme jen proto, že nám ji sdělila reportérka ČT Šámalová? Nebo tehdy, když se objevily první případy onemocnění v Itálii, v Rakousku? Anebo měla vláda čekat, až k nám vítr zavane nějaký názor ze Spojených států, sousedního Německa nebo Rakouska? A co kdybychom ten rozhodný okamžik spojili s nějakým rozhodnutím orgánů EU? To by před virem prchající občané ČR dokonce mohli zvolnit krok,“ reagoval politolog. „Takže si myslím, že o příležitost ukázat, jak na to, nechce přijít zejména pan poslanec ODS,“ dodal.

Stanjura připomněl i další případ. Tlaku byla vystavena paní z Prahy 6, která se nechala soukromě otestovat a nákaza se potvrdila. Přitom byla nejprve odmítnuta svým lékařem, a to proto, že nenavštívila rizikovou oblast. Stejně tak byla odmítnuta na infolince Státního zdravotního ústavu. „Nevím, co to bylo za laboratoř. Mělo by to být supervizováno, abychom měli stoprocentní jistotu, že ty výsledky budou spolehlivé. Není možné, aby se každý testoval, jak uzná za vhodné,“ reagoval tehdy Vojtěch.

„Systém organizace k opatření se vytvářel za pochodu. Ono to při dramatických zprávách o českém zdravotnictví není jednoduché rozhodnout, kdo může a kdo nemůže, kdo bude platit a komu to zaplatí pojišťovna. Vytvářela se norma s celostátní působností a bylo třeba, vzhledem k zákonu o ochraně zdraví, věnovat pozornost také tomu, které zařízení a který lékař mohou nákazu testovat, ověřovat a také si za to nechat zaplatit. Pustit žilou uměl už ve středověku kdejaký ranhojič, ale od té doby přece jen způsoby stanovení diagnózy a její evidence pokročily,“ říká Zbořil. 

Na páteční tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil, že doktorka ze soukromé kliniky je v Nemocnici Na Bulovce. Vzorky podle něj odebírala nestandardně. Lékařka ale pro deník Právo jeho tvrzení popřela. Vojtěch se za svá slova omluvil. Jenže věc měla dohru opět v přímém přenosu. Na tiskové konferenci vyslýchal premiér ministra, od koho konkrétně nepravdivou informaci dostal. Za to byl kritizován jak Babiš, tak Vojtěch.

„Záznam jsem neviděl, ale jsem trochu nejistý, když se dovídám, že něco bylo napsáno v Právu. I když vím, že už dávno není Rudé. Nevím ani, kolik času má předseda vlády a ministr zdravotnictví na to, aby se věnovali a dokázali analyzovat mediální zběsilost okolo koronaviru. Snad se ale ještě může předseda vlády svého ministra zeptat, odkud takovou informaci má nebo nemá. Kdyby to pan Vojtěch považoval za ponižující, jistě by nám to už dávno, ne třeba okamžitě, jak by si představoval pan Stanjura, řekl,“ podotýká Zbořil.

A jak zvládá komunikaci týkající se koronaviru ministr Adam Vojtěch a premiér Andrej Babiš? „Komunikace je předávání a výměna informací mezi nejméně dvěma subjekty sdělení. A to v zájmu porozumění. Můj osobní nedůležitý dojem je, že to panu premiérovi a panu ministrovi jde, jen ta druhá strana se někdy chová, jako kdyby neslyšela,“ říká politolog.

„Neumím si představit, co by vláda měla dělat více“

Některé obce kvůli šířící se nákaze ruší veřejné akce, školy omezují výuku a nemocnice zakazují návštěvy. Dnes začne Česká pošta roznášet miliony informačních letáků. Dezinfikují se vozidla hromadné dopravy. Premiér Babiš zdůraznil, že udělá všechno pro to, aby se virus v Česku nešířil tak nekontrolovaně jako v Itálii. Proto bude policie od pondělí namátkově kontrolovat občany, kteří budou přijíždět do naší země. Ministerstvo zahraničí v reakci na rozsáhlé karantény v Lombardii a jinde nedoporučilo cestovat do celé Itálie. Premiér Andrej Babiš v České televizi řekl, že Itálie by měla zakázat svým občanům cestovat do dalších zemí Evropy. Čechy v Itálii, včetně těch, co tam pracují, vyzval k návratu. Od minulého čtvrtka je přerušené letecké spojení mezi Českou republikou a severoitalskými regiony a Jižní Koreou.

Anketa

Má Česko vyslat armádu či policii na obranu Řecka před migranty?

99%
1%
hlasovalo: 28022 lidí

„Neumím si představit, co by vláda měla dělat více. Tato její vámi vyjmenovaná rozhodnutí sice můžeme kritizovat, jedno po druhém, ale jejich kritici by mohli přijít s nápadem, co udělat jiného. To, že diváci nesmějí na biatlon do Nového Města, je sice citově i materiálně bolestné, ale alespoň to někomu ušetřilo rozčarování z vystoupení českých reprezentantů. Když ale biatlon, proč ne utkání v kopané nebo hokeji, ačkoliv tam nechodí zdaleka tolik diváků?“ komentuje politolog.

„Vůbec si nedovoluji posuzovat, jak rozhodnout o letech mezi Evropou a Asií. Ačkoliv jsem mnohokrát letěl mezi Prahou a Soulem, vůbec si neumím představit, jak uvést do života generálské rozhodnutí o zastavení letů mezi dvěma zeměmi. Údajně v SRN také omezují lety, ale kdokoliv viděl síť leteckých spojů na mapě světa, ví, že je to úkol nadlidský, ne-li nemožný. Snad je to stejně nemožné jako zakazovat filmovým tvůrcům a lidem okolo filmu, aby si při udílení cen Českého lva nepodávali ruce, nelíbali se, a doporučovat, aby se častěji myli,“ dodal.

Anketa

Je Michaela Šojdrová dobrá politička?

1%
99%
hlasovalo: 17244 lidí

„Pokud by to někdo z nás chytil, tak by se Poslanecká sněmovna asi nescházela,“ podotkl k tématu v Otázkách Václava Moravce Jakub Michálek. „Zlí jazykové tvrdí, že by to České republice spíš prospělo,“ ozval se Radek Vondráček.

„Vypadá to, že pan předseda PS má smysl pro humor. Ale pokud se nemýlím, podle posledních zkoumání důvěryhodnosti státních institucí, si něco podobného může myslet 62 % občanů ČR. A někdy jich bývá i více. Ze staré Anglie známé – chraňte svá hrdla a statky, parlament zasedá – nám dávno není cizí,“ komentuje Zbořil. 

Turecko bylo vždy obelhávaným kandidátem na členství v EU

V posledních dnech se vyostřila situace na řecko-turecké hranici poté, co Turecko přestalo dodržovat dohodu s Evropskou unií o zadržování uprchlíků na svém území. Řecko obviňuje tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že snahu migrantů dostat se do Evropy záměrně podněcuje. Česká republika již oznámila, že Řecku nabídne materiální i finanční pomoc, připravena je poslat na řecko-tureckou hranici i policisty.

„Nesmíme zapomínat, že Turecko, nejen za prezidenta Erdogana, bylo vždy obelhávaným kandidátem na členství v EU. Dokonce to došlo tak daleko, že evropští politici a jejich služby se starali o to, kdo má být v Turecku prezidentem. Hra o arabské jaro a snahy svrhnout Bašára Asada v Sýrii – tím rozehráli svou tradiční blízkovýchodní hru a podařilo se jim dostat na mapu nejen Ruskou federaci, ale i další turkické státy spojené s Tureckem. Nejen kulturou a náboženstvím, ale dnes zejména ekonomicky,“ uvedl Zbořil.

„Snad nebudu vypadat jako ignorant, když řeknu, že stále ještě nevím, kdo považoval za nástroj své politiky tzv. migrační krizi, kdo byl jejím hybatelem, ale už dnes alespoň tuším, komu posloužila a komu uškodila. EU asi neví, že Turecko pod prezidentem Erdoganem nechce být opět Unií odstrčeno do stínu. Jeho politika podpory migrace, někdo říká, že vyděračská vůči EU, je silnější nástroj, než si evropští politici a politicko-vojenští stratégové představovali. Kdysi na to upozorňoval i vysmívaný Boris Jelcin a možná, že na jeho slova ještě dojde,“ dodal.

U tureckých hranic s Řeckem je podle ministra Hamáčka nyní 10 000 až 15 000 migrantů. Jde podle něho zejména o Íránce, Iráčany, Pákistánce a Afghánce. „Nejedná se o migraci ze Sýrie, syrsko-turecká hranice je uzavřena,“ uvedl. Do Řecka od nás vyrazil konvoj. Veze několik tisíc položek, o které si Řecko požádalo, např. spací pytle, nafukovací matrace nebo topení do stanů. Pomoc v hodnotě 2,5 mil. Kč uhradí Ministerstvo vnitra z rezervy svého programu Pomoc na místě. Pokud o to Řecko požádá, je Ministerstvo vnitra připraveno poslat na řecko-turecké hranice až 50 policistů a 1 mil. eur na další ochranu hranic.

„Varuj se danajských, i když ti nesou dary, je dobře známé poučení ještě z dob trojské války. O obraně schengenské hranice se mluví na vysoké evropské úrovni už příliš dlouho, než aby tomu někdo mohl věřit. Spíše se schyluje ke konfliktu, do kterého bude Evropa nikoli proti své vůli zatažena, a to oběma stranami. Řecko má přece také své důvody EU nedůvěřovat a posílat někam humanitární válečníky tentokrát v převlečení za běžence na útěku před dovozem svobody a demokracie je skoro zadarmo. Zatím už to stálo asi 6,5 miliardy a je vlastně jedno, zda to bylo v USD nebo, jak říkají Rusové, v jevrikách. (Tím nemyslí šekely, ale euro.),“ komentuje politolog.

Nezvládáme to, dokonce ani pod osamělým praporem paní Šojdrové

Podle poslance TOP 09 Miroslava Kalouska situaci zvládneme. Přidal své řešení a zmínil, že uprchlíci nejsou naši nepřátelé: „Uprchlíci na turecko-řeckých hranicích nejsou naši nepřátelé. Jsou to zoufalí lidé, kteří prosí o pomoc. Vím, že je nemůžeme všechny přijmout, ale nesmějí nám být lhostejní. Když se všichni agrobaroni vzdají svých dotací, všechny děti se tam za ty peníze najedí. To zvládneme, ne?“ napsal.

„Pan Kalousek, skoro jako vždy, má skoro pravdu. Mohl dokonce dodat, že by mohli platit nejen agro- ale i energobaroni, kterých potkal ve svém životě hodně. Přispět by mohli také výrobci zbraní. Ti hned několika způsoby. Třeba by mohli něco upsat ze svých neustále rostoucích příjmů a čistých zisků, nebo dokonce přestat vyrábět a prodávat svá zboží. Všechno by bylo možné, jen na to, že to zvládneme, nevěřím. Zoufalým lidem v Africe pomáháme desetiletí, ale protože si za tuto pomoc necháváme platit naftou, zlatem, surovinami a oni do Evropy už dlouho chtějí, nezvládáme to, dokonce ani pod osamělým praporem paní Šojdrové,“ říká Zbořil. 

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek v DVTV nešetřil kritickými slovy. Popsal také, jak je to s uprchlíky na řecko-turecké hranici, kolik z nich je ve skutečnosti ekonomických migrantů a jakou hru s těmito lidmi hraje turecký prezident Erdogan. Bez milosti se pustil i do českého premiéra Babiše a do českých politiků obecně.
„Podle těch posledních zpráv je na řeckém území 5 300 dětí bez doprovodu. Z toho 1 800 žije v katastrofálních podmínkách na řeckých ostrovech a my se na to jen díváme,“ kroutil hlavou Rozumek. Místo pomoci posíláme policisty na hranici Makedonie. To není pomoc lidem, to je jen uchlácholení českých xenofobů. Já myslím, že politik má jít určitým způsobem vzorem a má dodržovat morální zásady a právo, a není možné si říkat, že předpis o kvótách se mi nelíbí a nebudu ho dodržovat. To je jenom anarchie,“ uvedl Rozumek. Sám Andrej Babiš migraci podle jeho vyjádření nerozumí, protože kdyby jí rozuměl, bude jasně podporovat evropskou pohraniční stráž Frontex. „Já si myslím, že pan Babiš vlastně vůbec nerozumí migraci a jeho poslední snaha nepodpořit Frontex je úplně mimo,“ zhodnotil premiérovo počínání Rozumek.

„Pamatuji si ještě, jak před několika lety premiér Babiš Frontex na úkor některých svých evropských kolegů podporoval. Samozřejmě do té doby, než zjistil, že tato instituce nemá takové úspěchy, jak se předpokládalo. Vystoupení pana Rozumka na DVTV jsem viděl, ale měl jsem dojem, že mu ani tak nejde o ty děti, ale o tureckého prezidenta a českého předsedu vlády. Také to vypadalo, že je až příliš sebevědomý a chybí mu pokora člověka, který se setkává s lidskou bídou a utrpením. Andrej Babiš sice nevládne rozpočtem na řešení „katastrofální situace“, kterou mj. Česká republika nezpůsobila, ale zná např. severní Afriku a už v souvislosti s tzv. arabským jarem upozorňoval na jeho možné neblahé důsledky. Celý rozhovor mi připadal, že expertem na migraci, kde se vzal, tu se vzal, je jenom pan Rozumek, a ti ostatní jsou jeho nepřátelé,“ podotýká Zbořil.

Rozumek si také postěžoval na sociální síti, že Řecko přestává dodržovat mezinárodní právo. K tomu prý dochází tím, že stát zavřel hranice pro uprchlíky, říká Rozumek a odkazuje se na Ženevskou úmluvu a Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv. „Zavře hranice pro uprchlíky – v rozporu s Ženevskou úmluvou i s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. Nepřijatelný krok.“

„Mezinárodní právo je vždy také tak trochu diktát, anebo alespoň právo toho silnějšího.
Možná je uzavření řeckých hranic nepřijatelný krok, ale který krok je přijatelný: pustit do země lidi, kterým to dovolí pan Rozumek nebo řecká vláda? Zřejmě si někteří na řecko-turecké hranici myslí, že je třeba ‚uprchlíky odněkud‘ vyhnat do Řecka a na druhé straně si myslí, že by měli jít někam jinam. Tak ať jim někdo jiný rozumně poradí,“ uvedl politolog.

Migrační problém na řeckých hranicích se dočkal velké pozornosti i ve Sněmovně. „Bráníme se, aby se k nám někdo dostal, ať jsou to děti, nebo ženy. Musím se za naši vládu a její konání stydět. Je to hanba, jak se chováme,“ rozohnil se poslanec Karel Schwarzenberg.

„Kterou vládu pan poslanec myslel? Pokud vím, je občanem nejméně tří evropských států, a tak by se mohl stydět trochu adresněji. Přece dobře ví, že nejde jen o ženy a děti, ty jsou hlavně na fotografiích. Asi už zapomněl, jak se v dobách jeho mládí osídlovala východní Evropa, aby se pak zase vysídlovala, a ví, že to velká sláva nebyla. Spíše ta hanba, hanba,“ říká Zbořil.

Chybí celé diskusi humanitární rozměr?

Heleně Langšádlové chybí v debatě ještě jeden rozměr, a to humanitární. „Nám zkrátka nemůže být a nemělo by být jedno, že jsou tady statisíce lidí, kteří opravdu zoufale trpí. Určitě máte svoje děti, máte svoje vnoučata a nemůže nám přece být jedno, že jsou tady statisíce dětí, které žijí v úplně nepřijatelných, nelidských podmínkách. A tak prosím, dejme té diskusi i tento lidský rozměr, protože jinak, prosím, nemáme právo se na žádné křesťanské hodnoty a na naše křesťanské kořeny odvolávat,“ uvedla ve Sněmovně.

„Ten humanitární rozměr před několika lety vzal domovy dětem a vnoučatům díky našemu humanitárnímu bombardování. Paní poslankyně má ovšem pravdu, že se na křesťanské hodnoty a kořeny nemáme odvolávat. Páchali jsme, pášeme a asi budeme páchat tolik zla, že nám ani upřímná zpověď nepomůže zbavit se od hříchu. A nemusíme chodit jen na řecko-tureckou hranici. Stačí se zajet podívat jen do kterékoli země, které jsme dříve na bodácích, později na neviditelných bombardérech přinesli svobodu, spravedlnost a demokracii,“ podotýká Zbořil.

Hnutí SPD vyzývá vládu, aby okamžitě rozhodla o pomoci Řecku vysláním vojáků či policistů na ochranu hranic. Objevila se petice, organizovaná pardubickou krajskou organizací hnutí Trikolóra. Vláda České republiky, ke které se petice obrací, je vyzývána, aby nabídla Řecku veškerou možnou pomoc, ať už humanitární, finanční, nebo i policejní a vojenskou.

„Lord Byron padl téměř před dvěma sty lety za osvobození Řecka z turecké nadvlády. Dnes, zdá se, jde o něco jiného. Vzpomínka na jeho oběť už asi nic neříká některým českým poslancům a poslankyním. Nejde ale jen o Řecko, ale o celý Balkán, o kterém nevíme, zda bude branou nekontrolovatelného osídlování střední a nakonec i západní Evropy,“ uvedl politolog.

„Jistě je na první pohled snadné vyslat vojáky miniaturní české armády do Řecka, ale hned druhý pohled nám říká, že jde o konflikt mezi našimi dvěma spojenci v NATO a jeho řešení není pod kontrolou české vlády. V NATO se jedná na rozkaz a problém nastává teprve tehdy, když kmán nechce rozkazu poslechnout. Na úspěch této výzvy proto nevěřím, ale mělo by nás zajímat, jak na ni budou reagovat poslanci a poslankyně a věci nade všemi kompetentní pan komisař nebo ředitel Rozumek,“ uzavřel dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Daniela Černá

Mgr. Bc. Vít Rakušan byl položen dotaz

Jak můžete někoho obvinit bez důkazů?

Vaše vláda nálepkuje dost často, vy hlavně a chcete bojovat proti dezinformacím, ale jdete podle vás příkladem? Je podle vás v pořádku, že někoho obviníte a pak nejste schopný u soudu říci, na základě čeho a svá obvinění doložit? A omluvíte se SPD nebo se odvoláte? https://www.parlamentnilisty.cz/p...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

12:08 Soupis branců. Zbořil k tomu, co prošlo bez pozornosti

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „V této souvislosti mne ale také zaujalo nadšení mladých lidí v některých evr…