A jakmile se Sobotka stane premiérem, má ústavní právo trvat na návrzích jmen členů vlády. Uspět v přetahované s prezidentem však může jen v případě, když za ním budou stát nejen členové jeho vlastní strany, ale i lídři ANO a KDU-ČSL. Ale Miloš Zeman se podle politologa Petra Sokola snaží do vládní koalice vrazit klín.
Miloš Zeman nezvolil nejtvrdší variantu
„Prezident Miloš Zeman nezvolil nejtvrdší variantu, která spočívala v tom, že nejmenuje předsedu ČSSD premiérem, dokud mu nepředloží jiné ministry,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz politolog Petr Sokol. Podle ústavy nemá prezident vůbec žádnou povinnost šéfa vítězné strany jmenovat předsedou vlády. V tom podle Sokola vyšel Zeman Sobotkovi vstříc. „I kdyby měl Sobotka za sebou 200 poslanců, česká Ústava umožňuje jmenovat premiérem třeba vás,“ prohlásil politolog a připomněl, že to Miloš Zeman už zkusil s Jiřím Rusnokem a vyšlo to. „Precedenčně je to možné, proto bych tu variantu, kterou mohl hrát, nenazývat vydíráním, ale prostě využitím všech ústavních možností. Prezident tuto cestu zavrhl, jmenuje premiéra na základě parlamentní většiny a pak se uvidí, jak spolu budou sestavovat vládu,“ dodal Sokol.
Psali jsme:
Hlava státu dokázala, že není přítelem současného vedení sociální demokracie
Podle politologa však celkově vyšel Miloš Zeman jen na půl cesty. Sice potvrdil, že jmenuje premiéra, ale neřekl jasně, jestli do konce ledna jmenuje i ministry, ke kterým má výhrady. „Ukázalo se, že určitě není přítelem současného vedení sociální demokracie, když na navrženého ministra vnitra Milana Chovance vytáhl problematická studia na plzeňských právech. Protože kdyby byl jako prezident spřízněný názorově nebo zájmově se stranou, která Chovance do vlády posílá, tak by to neudělal. Byl to takový štulec pro Sobotkovu část sociální demokracie,“ konstatoval Petr Sokol. A objeví se podle něj i spekulace, že to může být odplata za Chovancovo vyzrazení tajné schůzky Michala Haška a jeho přívrženců s prezidentem v Lánech. „Tahle varianta se nabízí,“ připustil politolog.
Na pranýři Milan Chovanec a Jan Mládek
Prezident sice Chovance ani nikoho dalšího, k němuž má výhrady, konkrétně nejmenoval. Hovořil o tom, zda by se ministrem měl stát někdo, kdo získal kvalifikaci „pochybným způsobem“, konkrétně během devítiměsíčního studia na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Z toho bylo zřejmé, že jde o místopředsedu ČSSD Milana Chovance, který absolvoval v Plzni bakalářské studium.
Další výhrada Miloše Zemana opět směřovala do řad sociální demokracie. Prohlásil, že jeden z kandidátů do vlády nedostal prověrku od Národního bezpečnostního úřadu, i když si o ni sám požádal. Jde o kandidáta na ministra průmyslu Jana Mládka z ČSSD, který nedostal v roce 2001, kdy byl náměstkem ministra financí, prověrku na stupeň tajné. Teď však už prověrku nepotřebuje. „Když už se prověřování táhne nějakou dobu, je otázka, když někdo kandiduje na ministra, jestli to nemá dotáhnout do konce. Ale dokážu pochopit, že je nepříjemné, když se vám někdo hrabe v soukromí. Ale na druhou stranu, když chce být někdo ministrem, měl by mít prověrku dopředu, ale povinnost to není,“ je přesvědčen politolog Petr Sokol.
Ing. Jan Mládek, CSc.
Káže vodu, pije víno?
Není taková námitka ze strany prezidenta, jehož kancléř sám prověrku NBÚ nemá, ačkoli by ji na rozdíl od ministra mít měl, a požádal o ni až po mnoha měsících ve funkci, navíc pod nátlakem, trochu pochybná? „Je to typický přístup Miloše Zemana, využije každou skulinu na protistraně, tohle pro něj není argument,“ vysvětlil politolog. Pokud se prezident s budoucím premiérem neshodnou na jménech ministrů, dojde podle Sokola k nějakému přetlačování institucí. „Zeman si nechal otevřený prostor, protože neřekl, že kandidáty do vlády jmenuje. Řekl, že se s nimi setká, že je jeho povinností vyslechnout jejich představy a posoudit, jestli na to mají,“ podotkl politolog. V současné době však nejsme o nic moudřejší, zda jmenuje vládu beze změn.
Prezident se snaží vládní koalici rozdělovat
Jediným relevantním důvodem, proč někoho nejmenovat, by podle některých odborníků mohla být spíš absence negativního lustračního osvědčení, jako v případě ministra financí Andreje Babiše, ale v tomto případě se prezident rozhodl tento důvod obejít, a to požadavkem na projednání služebního zákona v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. „Myslím, že to ukazuje snahu prezidenta vládní koalici svými výroky rozdělovat,“ upozornil Petr Sokol na to, že na jedné straně na kandidátech sociální demokracie nenechá Miloš Zeman nit suchou, na druhou stranu v případě kandidáta hnutí ANO Andreje Babiše nějaké řešení nachází. „Viděl bych tam nevyrovnaný přístup podle toho, kdo je z jaké koaliční strany,“ uvedl. A vzhledem k tomu, že pro většinu levicových voličů není lustrační zákon žádný problém, prezidenta to prý nic nestojí.
Fotogalerie: - Zeman k aktuální politické situaci
Všechno záleží na šéfovi ANO Andreji Babišovi
Je otázka, jestli se prezidentovi podaří vrazit klín do vládní koalice. „Závisí to na tom, jaké úmysly s koalicí má Andrej Babiš. Pokud chce delší dobu stabilizaci, měl by držet s šéfem ČSSD, ale nelze vyloučit, že to může skončit předčasnými volbami, které by byly pro ANO výhodnější než pro sociální demokracii,“ doplnil Petr Sokol. Pokud by ANO chtělo vyvolat sněmovní volby v dřívějším termínu, pak by mu takové přestřelky mezi Zemanem a Sobotkou vyhovovaly. Politolog připomněl bonmot Babiše o Sobotkovi a jeho šarmu, kterým by měl přesvědčit prezidenta. „V tom byl takový osten ve stylu: to si řešte sami, do toho nám nic není a žádnou koaliční jednotu nechceme,“ soudí politolog.
Ústava dává mnoho možností
Pokud se prezident s premiérem neshodnou na ministrech, dojde k nějakému přetlačování institucí v rámci výkladů ústavy, jestli prezident možnost nejmenovat ministra bez zákonného nebo ústavního důvodu má, nebo nemá. „Nyní stojíme před precedenční situací, kdy se na dlouhou dobu dopředu stanoví pravidlo, kde jsou přesně hranice, z jakých důvodů může prezident nominovaného ministra odmítnout. Jestli to mohou být nějaké morální nebo politické důvody, proč někoho nejmenovat. V Ústavě je to otevřené. Zatím se to ještě nestalo, takže dokud se to nevyzkouší nebo se nezmění ústava, nemůžeme jasně říci, že je to tak, nebo tak,“ shrnul Petr Sokol. Sám říká, že žádné zákonné důvody, proč by Miloš Zeman nejmenoval Sobotkovu vládu, nevidí. „Podle dosavadní praxe by ji určitě jmenovat měl,“ připojil se svým názorem k mínění většiny odborníků.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
