Velký rozruch způsobilo koncem uplynulého týdne jednání Poslanecké sněmovny, kde byla na pořadu dne i novela zákona o pobytu cizinců. „Slyšel jsem pouze část této debaty, ale přečetl její podstatnou část z originálního přepisu publikovaného na různých alternativních webech a zdá se mi, že celá debata, která připoutala tolik pozornosti, skutečně upozornila na to, že ctihodné poslankyně a zejména ctihodní poslanci se už naučili překračovat hranice obecné slušnosti až za hranice všeobecné neslušnosti. A je jedno, jde-li o zdanění tzv. církevních restitucí, obědy zadarmo ve školních samoobsluhách nebo o stále vděčné téma tzv. migrace nebo přesněji osídlovací politiky EU,“ uvedl na začátek Zbořil. Politolog upozorňuje, že se politici nechávají unášet, „jak by řekl klasik, svou ‚chtivou vášnivostí‘ a ‚touhou po touze‘ nezůstat zapomenuti“. „Ještě zde není slyšet tolik vulgárních slov jako v ‚uměleckých‘ programech mnoha českých TV, nebo dokonce na jevištích českých divadel, v různých televizních programech, a zatím ještě nedochází k brachiálním útokům. Ale už se jimi začalo vyhrožovat. V jiných evropských parlamentech ale už nějaká ta facka padla a zřejmě na ně dojde i u nás, až se konečně dokážeme identifikovat s evropskými hodnotami, jak si mnozí propagandisté pracující v zájmu EU přejí,“ říká Zbořil.
Než došlo k medializované roztržce mezi sociálním demokratem Janem Birkem a Lubomírem Volným z SPD, varoval Volný před tím, že nebudeme schopni nakonec vyhostit lidi, které bychom měli, a podobná slova pak zazněla i od poslance Radka Kotena, který uvažoval o vlivu neziskových organizací na Piráty. Proti tomu se poslanec František Kopřiva hned ohradil, když ujistil, že pozměňovací návrh je pouze od něj. Volný pak upřesnil, že někteří politici se snaží svým chováním vytvořit systém, který v České republice „efektivně znemožní, stejně jako znemožnili už v Německu, Francii, Anglii, Švédsku, Finsku, Itálii vypořádat se s návratovou politikou“, a také upozorňoval na roli neziskových organizací. K této části diskuse Zbořil říká: „Dělá to tak trochu dojem, že nejde o ‚návratovou politiku‘, ale spíše o nadcházející volby do EU, případně o celý volební cyklus. Je ale také pravda, že ať už se v TV mluví o čemkoli a v novinách píše také o všem možném, občany ČR toto téma zajímá a už si vytvořili svou terminologii pro pojmenovávání eurohujerů a multikulti sluníčkářů na jedné straně a o extremistech, rasistech a neofašistech na straně druhé. Protože jsou v PS PČR lidé ‚vzrostlí‘, žádné třeba i dobře míněné rady je podle mého názoru nezmění.“
Fotogalerie: - Blokáda Hradu
„Různí, ale jednotní.“ Podívejme se na to tak nějak dialekticky
Do diskuse se přidal poslanec Václav Klaus, který v souvislosti s tím, že měl jeden z pirátských poslanců prohlásit, že není Čech, ale Evropan, popsal: „Tady jsou nějací poslanci, kteří se primárně cítí Evropany, já je nechci jmenovat, aby tady nebylo 56 faktických poznámek, a pak jsou tady poslanci, kteří se primárně cítí Čechy zodpovědnými České republice, která je jenom součástí teď politického projektu Evropské unie. O tom se tady vede spor, o tom se tady hádáme.“ Zbořil k tomu podotýká: „Mnozí z Pirátů se hlásí k heslu státního znaku Indonéské republiky „Různí, ale jednotní“ (Bhineka tunggal Ika), které si už před lety přivlastnili někteří propagandisté EU a jejích hodnot. Jak by řekli studenti lidového dialektického materialismu, rozumějí mu podobně, jak hlásal Havlův Hugo Pludek, ‚tak nějak dialekticky‘. Je to ale eristická (polemická) slepá ulička, jejíž konec mnoho lidí, a také poslanců, zatím nedohlédlo.“
Fotogalerie: - Tryzna žlutých vest
Volný také v jednom z dalších vystoupení podle stenozáznamu zmínil: „Co se týká prvního a prozatím naštěstí jediného odsouzeného teroristy v rámci České republiky, tak toho jste vytvořili vy. (Smích v sále.) Vy! Vítači! Vy, kteří jste podporovali nelegální migraci. Vy, kteří dnes podporujete legalizaci nelegální migrace! Vy jste vytvořili pana Baldu! Protože jste ho vyděsili (smích napříč sálem), že by tady jednoho dne mohla být situace úplně stejná, jako reálně je v Německu. Ve Francii! V Anglii! Ve Španělsku! V Itálii! To vy jste jej vytvořili! A já vás žádám, abyste s tím přestali! Lidé jako vy vytvořili Breiviky! Lidé jako vy vytvořili pana Baldu a lidé jako vy jsou bezpečnostním ohrožením této země!“ Poslanec Jan Chvojka ovšem argumentoval i takto s použitím informací z týdeníku Respekt: „Je to týdeník, kde občas s těmi články, které tam jsou, souhlasím, občas s nimi nesouhlasím, ale minulý týden v pondělí to číslo bylo velmi výživné a bylo tam šest nebo osm stránek o tom, jak jste panu Baldovi v tom vašem SPD vymyli mozek.“
A jak se dívá na tuto výměnu názorů Zdeněk Zbořil? „Ono to vypadá na první pohled směšně, ale někteří lidé, a mezi novináři a politiky je jich dost a dost, si často neuvědomují, co svými kampaněmi nebo jenom několika slovy mohou způsobit. Nejenže ne všichni rozumíme tomu, co se kdejaký šmok snaží vydávat za politickou poetiku nebo hledání a nacházení pravdy, ale víme, že i dobře míněná slova mohou vyvolávat řetězové reakce u psychicky málo odolných jedinců,“ uvedl Zbořil. „Ve střední Evropě se skáče z okna, ve Vietnamu se buddhističtí mniši upalovali, česká populární zpěvačka, jejíž situaci se věnoval za to veřejně nikdy neodsouzený bulvár, skočila pod vlak. Když se obrazotvorně lhalo o válkách v Iráku, Afghánistánu nebo v Sýrii, napadlo nemálo Středoevropanů ‚jet pomáhat‘ jedné nebo druhé straně. Že příklady táhnou, věděli už staří i středověcí latiníci (a u nás se to učilo kdysi i na základních školách),“ dodal Zbořil při zmínce o Ivetě Bartošové, jejíž sebevražda bývá připisována vyhrocenéu způsobu, kterým o její osobě informovala média.
Ano, pokřikoval jsem z lavice…
Pak už začalo bouřlivé jednání nabírat ještě větší obrátky, kdy slova opět citujeme ze stenozáznamu. Poslanec Jan Birke v dalším vstupu popsal: „Velmi se omlouvám, že jsem na něj pokřikoval z lavice. Ale na druhou stranu, pane poslanče Volný, vaším prostřednictvím, já mám takový pocit, že za 30 let vy jste prolomil něco, co se v této Sněmovně za novodobých dějin nikdy nestalo. Abyste pokřikoval na demokraticky zvoleného poslance Pojď ven! Pojď ven! Asi tím způsobem, že si to tam vyřídíme, a vtahoval do českého Parlamentu hlášky z restaurací IV. cenové skupiny, možná i nižší; víte, já jsem zvyklý úplně na všechno.“ Volný se naopak ptal Birkeho, co na něj „primitivně vyřvával z lavice“? A Birke mu z lavice sdělil, že „Už běž pryč“. „Takže až vy, pane kolego Birke, nebudete používat slovník IV. cenové skupiny prostřednictvím pana předsedajícího, tak se vám nedostane úplně stejné odpovědi. Já jsem jenom tomu vašemu primitivismu a agresivitě nastavil zrcadlo. A jestli máte problém se mnou něco řešit, tak pojďte ven! A tam si to můžeme vyřešit,“ reagoval Volný.
„Kdo to viděl a slyšel, anebo to zná jen z tohoto vašeho popisu, není překvapen, že některý z poslanců, ať už pochází z jakékoli politické strany, se takto chová, a nepotřebuje žádné další vysvětlení. A protože už vznikla o této debatě veřejná diskuse, doporučuji sledovat nezávislé weby, i když tím riskujeme, že nás někdo označí za tajné spolupracovníky čínských nebo ruských vyzvědačů,“ reagoval Zbořil. „Ono to neslavně slavné Pojď ven! nemusí být tak hrůzostrašné, jak si to některá média vykládají, protože nezdvořilé chování sněmovních reprezentantů, jak víme z přímých TV přenosů, je často takové úrovně, že není slyšet vlastního slova. Proto mohlo jít jen o výzvu jít si to vysvětlit někde v klidu a za rohem. Ale kdyby došlo na nejhorší: nevím, odkdy byly souboje v českém království zakázány, ale kdysi měly svá pravidla a výzvy k duelu měly svůj dávno uznaný rituál. Tak ať to pánové zkusí. Snad by se oni pro jednou mohli chovat ‚rytířsky‘,“ dodal.
Ať si to dámy a pánové projednají doma!
Chování poslance Volného dopálilo poslankyni Helenu Langšádlovou: „Já se domnívám, že ta slova byla tak nevhodná, která tady zazněla, a tak nepřijatelná, že je možné je kvalifikovat jako vyhrožování, a že jsem přesvědčena, bych chtěla vyjádřit, že to má projednat mandátový a imunitní výbor.“ Na Facebooku pak upřesnila: „Iniciovala jsem, aby jednání poslance Volného projednal mandátový a imunitní výbor. To, aby vyhrožoval kolegům, je naprosto nepřijatelné.“ Zbořil k tomu říká: „Paní poslankyně je sice známa svým politickým temperamentem, ale podle mého názoru má pravdu. Ať si to dámy a pánové projednají doma, pokud možno za zavřenými dveřmi, a neotravují veřejnost kvůli maličkostem. Už jsme si podobných pitomostí užili v posledních letech dost. A jak víme – stokrát nic umořilo osla!“
Mgr. Helena Langšádlová
Václav Klaus mladší pak předeslal, že celou záležitost čistě pozoroval: „Já jsem viděl řvát s brunátným výrazem některé poslance: ksindle, šmejde, lháři apod. a na to reagovala replika ‚pojď ven‘.“ Upozornil, že Parlament je bohužel odrazem celé společnosti, takže „zase nesvatouškujme příliš, protože s brunátným obličejem na někoho řvát šmejde nebo ksindle je poměrně dost agresivní počin, kde osobám mužského pohlaví většinou naskáče adrenalin“. Jenže tento postřeh Birke vyvracel s tím, že nevolal ani šmejde, ani grázle: „Já jsem řekl v této Sněmovně, v tomto sále: Už toho nech! To jsem zavolal. Za to jsem se vám v tomto sále omluvil.“
„To, co jsem už o úrovni diskusí na půdě Parlamentu uvedl, tato vámi popsaná situace jen dokresluje. Vyrůstal jsem na pražské periférii a chodil do školy s dětmi z různých sociálních prostředí, dokonce jsem měl spolužáky Romy, kterým jsme tehdy mohli říkat cikáni. Ale slova, která zde citujete, se už tehdy a tam považovala za neslušná,“ uvedl politolog. „Snad by si těch 200 dam a pánů, pokud se ještě někdy v tomto počtu sejdou, mohlo slíbit, že už na sebe nebudou řvát, o všechno prosit a za všechno děkovat. A občas se i pousmát. Mluvil o tom už Komenský, a to v době, která ještě nebyla postižená ‚sovětskou interpretací dějin‘,“ dodal.
Psali jsme:
Tak komu tady „jeblo“?
Popisovaná událost sklidila u české politické reprezentace slova plná kritiky a odsouzení. Někteří páteční pauzu na zklidnění využívali spíše ke komentování na sociálních sítích. „Ve Sněmovně asi některým jeblo – z SPD už agresivně vřískají jak fašouni v Reichstagu,“ napsal Jiří Dolejš na Twitteru. „Především se to, co tak hezky popisuje slovansko-balkánským slovem jeblo, stalo panu poslanci Dolejšovi. Snad by nemusel ani ve své masově šířené korespondenci takové slovo používat, a navíc k označení stavu mysli svých ctihodných kolegů,“ reagoval politolog.
Ale proč vlastně k roztržce došlo? „Motivaci takových a podobných situací a chování osob v tak reprezentativním prostředí, jako je Parlament ČR, si neumím představit,“ reagoval Zbořil. „Možná seděli a mluvili v zasedacím sálu příliš dlouho, nebo se nudili a pod lavicí pracující PC jim nepřinášela útěchy, anebo jen oddalovali ‚okamžik rozhodnutí‘. To se stává na mnohem vyšší a reprezentativnější úrovni, než je PČR. A dovolil bych si připomenout i zkušenost ze soudniček Františka Němce: ‚To tak někdo způsobí situaci, odejde od toho a ani neví, že způsobil situaci!‘“ dodal.
Žaloba na prezidenta… „Kartágo musí být zničeno!“
Senátorský Klub pro liberální demokracii Senátor 21 připraví žalobu na prezidenta Miloše Zemana za hrubé porušení ústavy. Na tiskové konferenci při jednání horní komory to řekl předseda klubu Václav Láska. Impulzem k tomuto kroku podle něj byly zásahy prezidenta a zaměstnanců Hradu do justice. Senátoři se chtějí věnovat i dřívějším skutkům, do diskuse s ústavními právníky jich mají vytipovanou zhruba dvacítku. „Pan Láska zřejmě podléhá autostereotypům, které se u něho vyskytují jako rezidua původního povolání. Doufám, že chce prezidenta zatím jen žalovat a nemyslí si, že jej bude i soudit. Anebo je ovlivněn uzavřeným prostředím, ve kterém se právě pohybuje a které trpí obsesí, že ‚Kartágo musí být zničeno!‘ Anebo příliš podléhá názorům části tištěných médií, ke kterým má přístup v senátních a sněmovních kuloárech zdarma, a nedbá ani opatrných varování z řad politických stran, dokonce i těch nepřátelsky kritizujících pana prezidenta. Asi neví, že také může ‚způsobit situaci‘ (jak uvádíme výše) a skončí to jen zesměšněním i těch zbývajících dvaceti spravedlivých,“ komentuje Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
Vztah Hradu k justici se začal veřejně probírat v uplynulých týdnech, kdy týdeník Respekt napsal, že kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta. „Mynář kontakty později potvrdil, nevidí na nich nic špatného. Zeman poté uvedl, že Mynář jednal se soudci z jeho pověření,“ popsala ČTK. V souvislosti s kancléřem už se propírala řada kauz. „Nechci ani v nejmenším vypadat jako ex offo obhájce pana Mynáře. Ale jeho osud je stejný jako Karla Schwarzenberga, Luboše Dobrovského, Jiřího Weigla, Ladislava Jakla a dalších, kteří se stali obětí denunciací, aby mohl být haněn prezident,“ reagoval Zbořil. „Jak říká spodina české žurnalistické galérky, ‚na toho se musí něco najít‘ (tzv. kompro), ‚abychom (oni většinou říkají abysme) ho mohli sejmout‘. Když bych si mohl dovolit, ačkoli tak činím nerad, trochu spekulovat, tvrdil bych, že to prezidentu Zemanovi nejen neubližuje, ale dokonce jej to i posiluje. Dávno už se říká – čeho je moc, toho je příliš! A platí to i pro ty, kteří dodnes nepřekonali svůj otřes, že prezidentské volby vyhrál někdo jiný, než kterého si přáli nebo za kterého jim bylo zaplaceno,“ dodal.
Známý lékař Jan Hnízdil poskytl rozhovor ParlamentnímListům.cz. V něm hovořil také o tom, že by ho ani ve snu nenapadlo, že nás může potkat něco horšího, než byla hradní partička Klaus, Jakl, Hájek, Bartoš. „No, a teď tady máme Zemana, Mynáře, Nejedlého, Ovčáčka. Babiš jako bonus. Možná že to ještě pořád není úplné morální dno. Ti lidé tam ale nejsou náhodou. Reprezentují způsoby chování a myšlení nemalé části společnosti. Takové chování legitimizují. Jejich odstranění samo o sobě nestačí. Vstanou noví psychopati.“ Problém je podle něj v tom, že se zatím máme ekonomicky dobře a bouřit se proti psychopatům proto většina lidí považuje za zbytečné. K prezidentovi ještě podotkl: „Zlo přichází z Hradu.“ „Při vší úctě k panu dr. Hnízdilovi bych se u něho jako pacient nerad léčil, ani kdybych byl politik, občan ČR a měla mi to celé platit VZP,“ uvedl politolog. „To Hnízdilovo dno tedy ještě není ‚to úplné‘, a jak správně říká, ti jím jmenovaní ‚reprezentují nemalou část společnosti‘. A jejich ‚odstranění nestačí‘. Co tato výzva znamená? Začít shánět sudy a hledat nejkratší cestu na Orlík? Nebo dokonce zkoumat, zda mezitím, co tady planě mudrujeme, ‚nezplodili už nové psychopaty‘? Doktor Mengele to zkoumal celý život, dokonce snad i tam někde v brazilských pralesích. Nepřál bych mu, aby na něho někdo křičel ‚zlo přichází od dr. Hnízdila‘ a ukazoval rukou, zdá má jít vpravo, nebo vlevo. Kromě toho by někdo navíc mohl považovat jeho výroky za ‚zločiny proti republice‘, viz Hlava IX, a pokud se nemýlím § 311,“ dodal.
Premiér Andrej Babiš poskytl rozhovor Blesku, ve kterém mimo jiné kritizoval Ředitelství silnic a dálnic. Vedení doporučil, ať si koupí další sypače, pokud jim ty, které mají, nestačí. Při té příležitosti chválil ministra Ťoka, který se prý „zlepšil“. „Nejsem odborník, ale všímám si toho, odkud a kam směřují útoky na jednotlivce, kteří dnes pracují na úřadech a funkcích, které byly, alespoň podle mnoha mediálních analýz, penězovody k záhadným kontům v zahraničí, k neméně tajemným postavám požívajícím ochrany hned několika politických stran a do obou sektorů černé i šedé ekonomiky,“ popsal politolog. „Pan ministr Ťok, nehledě na jeho profesionální zdatnost, která byla na rozdíl od jeho předchůdců nepřehlédnutelná, byl vystaven útokům z byrokratického a politického podsvětí od prvních dnů, kdy se ujal své funkce na Ministerstvu dopravy. Poslední výpad proti němu, vedený v PS PČR z lavic KDU-ČSL a obhajovaný tím, že jeden poslanec uvízl na D1, aniž vysvětlil, proč nejezdí z Brna do Prahy vlakem, byl na úrovni těch, kteří rychle zapomněli, kdo byli Ťokovi předchůdci. Snad by stačilo si jen připomenout jejich jména a jejich triky na všech možných úrovních a nemuseli bychom si nic dlouho vysvětlovat a pan premiér něco a někoho dlouho obhajovat,“ dodal.
„Je nedostatečné strašit se ‚horkou‘ válkou“
Spojené státy oznámily pozastavení platnosti smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu, která byla uzavřena ještě se Sovětským svazem, předchůdcem Ruské federace, v roce 1987. Od smlouvy odstoupila i Ruská federace. „Moje odpověď by měla být vyčerpávající a nedovolím si ji shrnout do jednoho dvou odstavců. Týká se hned několika problémů celosvětové, stejně jako národní bezpečnosti, a samozřejmě také vnitropolitických poměrů v Ruské federaci, ČLR a Spojených států. Když se soustředíme jen na důvody rozhodnutí prezidenta Trumpa a jeho administrativy na prostor Spojených států, musíme si uvědomit, že jde o komplex ekonomických a vnitropolitických vztahů, který lze vyjádřit v peněžních jednotkách, jejichž počet překračuje chápání obyčejného člověka,“ uvedl politolog. „Zjednodušit vše na výrok o ‚zahájení/obnovení závodů ve zbrojení‘, které se v politických komentářích začalo používat, je podle mého názoru zavádějící. Stejně tak je nedostatečné strašit se ‚horkou‘ válkou, když víme, že ta další bude úplně jiná než všechny minulé. To sice neznamená, že budoucí kybernetické konflikty nebudou zničující, ale co když to je úvaha nedostatečná a jen zdánlivě se nabízející vysvětlit a pochopit možné rozměry ekologické katastrofy či zániku biosféry. Tak nepodléhejme panice, nestavme si kryty v parcích jako můj známý ve Spojených státech, který si myslí, že i když zničující válka nebude, alespoň mu to pomůže zachránit se před rozzuřeným lumpenproletariátem,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
