Co podle vás rozhodlo o těsném vítězství Miloše Zemana nad Jiřím Drahošem? Jaké byly rozhodující faktory?
Tak už to bývá u voleb v poslední době, o konečném výsledku rozhodli voliči až na poslední chvíli, a to zejména ti, kteří si nebyli jistí, jestli se voleb zúčastní. To mělo velmi zajímavý průběh, protože před prvním kolem se ukazovalo, že voliči Miloše Zemana jsou již rozhodnuti svého kandidáta volit a že vlastně neexistuje nikdo, kdo by s volbou Miloše Zemana jaksi, řekl bych, koketoval. Oproti tomu před prvním kolem podpora Jiřího Drahoše, a to platilo i první týden mezi oběma koly, byla taková spíše vlažná. Zejména voliči protizemanovských kandidátů se rozhodovali, jestli mu dají hlas, jestli k volbám půjdou, zda by nebylo lepší dát hlas Zemanovi. To bylo celkem předvídatelné a tehdy nejen v našich výzkumech vycházelo, že by mohl Miloš Zeman vlastně být poražen a že by Jiří Drahoš získal náskok několika málo procentních bodů.
Tato situace se výrazně změnila až v druhém mezi volebním týdnu, tedy těsně před druhým kolem voleb. Výzkumy ukázaly zajímavou věc: Drahošovi další voliči nepřibývali a dosáhl by na těsný výsledek, kdyby se zúčastnili lidé pevně odhodlaní a ti, kteří nehodlají svoji volbu měnit, tam by získal více. Jenže nastala zajímavá okolnost – a teď se můžeme dohadovat, proč tomu tak bylo – Miloš Zeman do toho volebního finále ještě byl schopen získat některé nové hlasy, a které to byly? Za prvé – a pravdivost tohoto teprve ukáže povolební výzkum – mu přišli voliči, kteří se prvního kola nezúčastnili. Měli pocit, že je to zbytečné, že vítězství v prvním kole je nepravděpodobné a jeho postup do druhého kola je jasný.
To je jedna taktická úvaha ze strany voličů. Pak je druhá, věcná rovina, ve které se ukazovalo, že Jiří Drahoš nepřesvědčil mnoho voličů. Bavíme se o přesunu deseti procent hlasů, ostatní zůstávalo stejné, tak tato skupina lidí si teprve Jiřího Drahoše poslechla, viděla ho v televizi a vlastně ho zaregistrovali v akci. Zatímco předtím byl pro ně jen prázdné jméno, pro mnohé šlo o člověka, jehož znají podle jména, ale nedovedou si ho zařadit, spojit s jasnou představou o jeho názorech, nemají jasno, jaký typ osobnosti je.
A právě tady došlo k jakémusi zviklání segmentu voličů, kteří Jiřího Drahoše chtěli volit. Teď ještě řeknu, co to bylo za segment: voliči, kteří volili někoho ze zbývajících protizemanovských kandidátů a kteří byli podle našich výzkumů ze sedmdesáti procent odhodlaní předat svůj hlas Drahošovi, pak byli vlastně postaveni před volbu, zda jim stojí za to k těm volbám jít, když vlastně jejich původní kandidát neuspěl. To se v politologii nazývá taktická volba, kdy nevolím kandidáta srdcem, o kterém si myslím, že je nejlepší, ale chladnou, kalkulující taktickou volbou zvolím řešení, které mi přijde rozumné. A taková taktika je spíše proti Zemanovi, než proti Drahošovi. Stáli před dilematem, zda dát hlas Drahošovi, který třeba tolik nezapůsobil, a je zástupnou volbou při hlasování proti Zemanovi. A pro mnoho lidí, i když se jedná o jednotky procent, byla volba obtížná.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová