Koudelka a „pátá kolona“. Zbořil vytáhl, co BIS neukazuje

„Bylo to představení pro věřící a nevěřící oběma stranám sporu, který byl prezentován zúčastněnými téměř jako osudový. Myslím si, že tomu tak nebylo,“ komentuje nedělní duel na Primě mezi předsedou vlády Petrem Fialou a bývalým premiérem Andrejem Babišem politolog Zdeněk Zbořil. Argumentace obou byla podle něj trochu triviální, i když měla vypadat jako radikální. „Navíc trochu obehraná na staré téma a došlo i na kritiku Andreje Babiše s poznámkou, že to všechno zavinil. Nikdo se nezmínil o pohodlné většině současné koaliční vlády v PS PČR a ani o tom, že Babiš předsedal vládě menšinové, složené, jak to tak u nás bývá, z členů politických stran, které jsou k sobě jen výjimečně loajální. A také ani toho, že současná koalice musí držet pohromadě, nebo, jak říká klasik hodnocení české politiky, ‚budou viset každý zvlášť‘,“ dodal.

Anketa

Kterou hlavní českou TV skupinu sledujete nejvíc?

35%

Nevím / Na TV nekoukám

54%

hlasovalo: 29719 lidí

Téměř současně publikovaný přehled preferencí to potvrdil. „ANO má obvyklou většinou okolo 30 %, aby se ostatní strany trochu bály, že ti ze současné pětky nedají, zejména, pokud budou zlobit, nutnou většinu dohromady. „Ale o tom, zda se náhodou navzájem opět nezradí ‚kroužkováním‘, nepadlo ani slovo,“ připomíná politolog.

Na současné neparlamentní projevy kritiky, anebo dokonce na pokusy o zformování „mimoparlamentní organizované opozice“, čas nebyl. „Oba předsedové vlád, minulé i současné, se dohadovali o státním rozpočtu a o tom, zda a kdo jej napsal dobře nebo špatně.
Konkrétně se ‚letně přemítalo‘, jak by řekl Václav Havel, nebo spíš přemílalo, jak to dříve pojmenovával nevědomý dav, který Ústava ČR, tak trochu ze zvyku nazývá lidem, jenž je držitelem veškeré moci. A to ani, když došlo na věci válečné a ‚utahování opasků‘, jak nazývají dnešní vojenští páni platby za svoje rozmary u nás i v zahraničí,“ popisuje politolog.

Žádná obsahově „silná“ a konsenzuálně nadějná slova

Takže co na závěr? „Nebylo moc co analyzovat. Snad jen několik potichu vyřčených slov o potřebě ‚spolupracovat‘. Ale nikoliv o odpovědnosti, o které si někteří lidé myslí, že by mohla být už trestněprávní. To, pokud se nemýlím, nezmínil nikdo. Proto opakuji – mnoho slov, většinou plevelných, ale žádná obsahově ‚silná‘, která by mohla být společná a konsenzuálně nadějná,“ upozorňuje.

A jak obstáli oba politici? „Domnívám se, že asi tak, jak jsme mnozí předpokládali. Oba pánové nemohou rezignovat na svůj habitus a ani na jazykové šumy, kterými je jejich sociální prostředí přeplněno. Oba se snažili odehrát svou roli, pravděpodobně i s pomocí prezidenta republiky, který, nejen s ohledem na mezinárodní situaci a svá vyznamenání a epolety, zřejmě bude chtít hrát podobnou roli, jako jeho předchůdci. Jistě trochu jinou, a jak mu situace dovolí, ale přece jen roli hlavy státu, který nejen reprezentuje stát navenek, ale i pro domov,“ uvedl Zbořil.

Teď je zajímavá důvěryhodnost politických autorit

Šlo o historicky první debatu těchto osobností ve veřejném prostoru před kamerami televize celoplošného charakteru. K důvodům, proč se oba rozhodli vstup absolvovat Zbořil podotýká: „Odkazuji na svou zmínku o mezinárodně politické situaci, bilaterální vztahy se sousedy v Evropě a ve světě měnící se ekonomický a finanční pořádek. Konečně, ale nikoliv na posledním místě, vzhledem k současné situaci, na námi obývaný vojensko-operační prostor, i když si myslíme, že o tom víme víc, než chceme,“ předesílá. „V takových dobách je zajímavá důvěryhodnost politických autorit, jejich osobní integrita, a to i za předpokladu, že s jejich názory nesouhlasíme. V tomto ohledu jsou na tom oba páni lépe než někteří jejich kolegové ve vládě, v Parlamentu a v pomalu se formujícím prezidentském týmu pana generála. Konečně bych si dovolil připomenout, že by si tohoto stavu věcí mohla všimnout také některá média a uvědomit si, že nejen politici, ale i ony mají odpovědnost za „celoplošnou prezentaci“ politických osobností a nebrat jejich debaty na veřejnosti jako souboje, ale jako společnou snahu usilovat o blaho obce. V tomto případě jsem měl dojem, že oba pánové si toho byli vědomi, a naopak, ti, kteří po nich vtrhli do vysílání Prima CNN, o tom nic netušili,“ dodal.

A jestli se téma debaty udrží ve veřejném prostoru déle než týden? „Byl bych rád, kdyby tomu tak bylo, ale obávám se, že bojechtivá mediální scéna se bude snažit rozmělnit význam tohoto rozhovoru do obvyklé nechutné bramboračky, kterou nás tak často častuje. A až se budou blížit volby, a ti dávno unavení volební kortešové procitnou, budou dělat všechno možné, aby potřebné debaty a názorová střetnutí co nevíce degradovali.“

„Pod rudými prapory zbarvenými dělnickou krví…“

Odboráři vyjadřují dlouhodobě nesouhlas s českou politikou a od 26. do 30. června mohou svazy vést své protesty.

„Pod rudými prapory zbarvenými dělnickou krví odborové svazy ‚dlouhodobě‘ dávno nepochodují. Píseň práce, a někdy se mi zdá, že i étos práce, neexistují blízko jejich trochu procovských budov a kanceláří. Svou příležitost už dvakrát propásly a nešťastné vystoupení pana Středuly, v rámci jeho prezidentské předvolební kampaně, nic dobrého také nepřineslo,“ komentuje k tématu Zbořil. „Jistě je v republice hodně lidí, kteří by potřebovali zastání, aby se nestali ‚psanci této země‘, ale vyjádření nesouhlasu v této době již nestačí. A co jim ‚hlavy odborů‘ chtějí nabídnout? To, že se půjdou ukázat do televize? Nebo se potkat u koně a dojít ke Strakovce? To nestojí ani za cestu ze Středočeského kraje do Prahy, natož pak odněkud ze severní Moravy,“ dodal.

„Pátá kolona“, co táhne na Prahu, jako kdysi na Madrid

Šéf civilní kontrarozvědky BIS Michal Koudelka varuje před tím, že se Rusko bude snažit využít všech prostředků, včetně působení páté kolony u nás, aby zabránilo schválení česko-americké obranné smlouvy v obou komorách českého Parlamentu. Jenže, lze nějak vysvětlit, proč má představitel civilní kontrarozvědky obavy, když v cestě k ratifikaci smlouvy evidentně žádný poslanec koalice nestojí?

„Je to vlastně docela jednoduché. Proč by měl pan Koudelka řídit nějakou rozvědku, kdyby nebylo nepřítele? Vnějšího i vnitřního. To, že v Ruské federaci tuto česko-americkou smlouvu nevítají s radostí, vědí snad všichni neziskovkáři. Na to nemusí být člověk generálem. Stačí zajít do zahradní restaurace Na dělostřílnách a u piva mu to vysvětlí štamgasti u každého stolu. A ještě se něco ušetří z ubohého státního rozpočtu,“ poznamenal politolog. „Jen ta tajemná ‚pátá kolona‘, co táhne na Prahu jako kdysi na Madrid, je trochu nebezpečná. Tu je třeba pozorovat, evidovat, infiltrovat a bude-li třeba dát pod zámek. A kdyby bylo nejhůř, je ještě k dispozici Abú Ghraib, Guantanámo, a zlí jazykové tvrdí, že je něco podobného i někde v Polsku. Tam to jde i bez soudu a nadlouho a málokterý dnešní Pirát bude protestovat,“ dodal.

Poslanci Evropského parlamentu schválili ve čtvrtek uvolnění 500 milionů eur (11,9 miliardy korun) na podporu výroby munice v zemích EU.

„Asi mají z čeho dávat. Doufejme, že to nebudou jen naše peníze a že něco paní a páni poslanci přispějí ze svého. Občas se dovídáme, jaké mají platy, diety, náhrady všeho možného a občas si nějak přilepší jako nedáno řecká místopředsedkyně EP Kailiová a poslanec Tarabella,“ upozornil.

Jana Peterková a „kdo seje vítr…“

Český soud zažil v úterý bezprecedentní situaci. Jednání s bývalou novinářkou Janou Peterkovou narušili výtržnostmi její příznivci. Dav dokonce vylomil dveře do jednací síně pražského městského soudu a hrubě nadával soudkyni, justiční stráži i policistům.

„Kdo seje vítr… nemůže se divit. Paní Peterkovou jsem viděl několikrát jako celebritu v ČT a nechci napodobovat paní Džamilu Stehlíkovou. Zřejmě je zásadní rozpor mezi názorem vězeňské služby a MV ČR a mezi těmi, kteří na zasahující policisty křičeli gestapo, gestapo!
Snad se to dalo řešit jinak a nikoli až potom, co padla první rána. Kdo měl soudit, měl být soudný a počítat v dnešní trochu hysterické době s různými eventualitami,“ komentuje politolog.

Zbavit Maďarsko práv, které nabylo vstupem do EU, je pirátský nápad

Omezování svobody projevu akademiků, diskriminace LGBTIQ+ komunity, či problémy s justicí. To jsou některé vážné problémy Maďarska, na které upozornili europoslanci. Maďarsko čeká už za rok předsednictví Radě Evropské unie. Podle pirátských europoslanců ale maďarský premiér Viktor Orbán podniká kroky proti evropským hodnotám a je tedy velmi problematické, aby maďarská vláda vedla vyjednávání v Evropě.

„Maďarskou vnitropolitickou situaci nesleduji nijak podrobně. Mám spíše problém s tím, když někdo z našich Pirátů, kteří se dostali do politiky s bojovným heslem Pusťte nás na ně! si nevšímá, jak je to s omezováním svobody projevu u nás doma. Možná si myslí, že ‚evropské hodnoty‘ nejsou jen obdivuhodné, když se jimi dají halit do milosrdného humanitárního stínu války a vraždění civilního obyvatelstva, neuvěřitelné defraudace a zločinné nabývání majetku, nebo naopak, jeho odcizování pod nejrůznějšími pohrůžkami a vydírání pod dohledem státu nebo soukromých osob. A konečně vznešená a pozoruhodná ani není celá krvavá historie evropských válek, kolonialismu a imperialismu, kterou dnes neevropské státy už hlasitě připomínají,“ uvedl Zbořil.

„Nápad zbavit Maďarsko práv, které nabylo vstupem do EU, je opravdu pirátský nápad, na který by občané ČR neměli zapomenout, až zase jednou k těm ‚evropským‘ trochu legračním volbám půjdou,“ uzavírá dnešní Rozjezd.