Nejméně nápadně si z parlamentních stran v uplynulých hektických týdnech počínala KSČM. Až se mohlo zdát, že jde o záměr působit na voliče jako umírněný politický subjekt nezúčastňující se žádných sporů. „Určitě si myslí, že jim tenhle postoj může pomoci. Vyjde ale jen tehdy, pokud budou předčasné volby v brzkém termínu a budou tak moci počítat s protestními hlasy od jiných politických stran. S přibývajícím časem by jim je totiž mohly sebrat nové politické strany,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Podle politického analytika a publicisty Štěpána Kotrby lze za nenápadností komunistů hledat i to, že neměli a nemají problém ani s prezidentem Milošem Zemanem, ani s Rusnokovými ministry. „Racionálně vyhodnotili program vlády i jeho časový rámec a zjistitli, že jakákoliv vláda je lepší než Kalousek s Nečasem,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Štěpán Kotrba.
KSČM nemusí řešit sobotkovskou obojakost ani špidlovský antikomunismus
Vidí ale i další důvody. „Nemusejí řešit sobotkovskou obojakost, špidlovský antikomunismus ani strašení slučovacími sjezdy jako ČSSD. Voliči KSČM masově volili Zemana a v SPOZ je řada konzervativních levicově orientovaných bývalých členů KSČ, takže i kdyby předseda KSČM měl tendenci Zemanem jmenovanou vládu odmítnout, bylo by to asi to poslední, co by udělal. Nazvěme postoj KSČM klidnou sílou,“ doporučuje Štěpán Kotrba.
Psali jsme:
Politolog Lukáš Jelínek je zase přesvědčen, že ze strany KSČM vůbec nemuselo jít o záměr. „Já si ani tak nemyslím, že by to byla taktika ze strany komunistů, spíš byli zastíněni. Možná by byla zastíněna i sociální demokracie, kdyby v ní neprobíhala debata mezi haškovci a sobotkovci, pak by byla i ČSSD zastíněna prezidentem Zemanem, Rusnokovou vládou a stále ambicióznějšími členy SPOZ. No a komunisté nebyli zajímaví ničím,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek.
Politolog neočekává zlepšení proti minulým volbám
Pozici KSČM pro předčasné volby nepovažuje právě za nejvýhodnější. „Zatímco u sociální demokracie se dá pracovat s tím, že se strana ještě nějak odliší od programových priorit a poselství Miloše Zemana, Rusnokovy vlády nebo SPOZ, tak komunisté mají tendenci mířit na podobné voliče jako SPOZ. Tedy na takový tradicionalistický, konzervativní elektorát. Jestliže někomu bude SPOZ sbírat voliče, tak to bude do značné míry KSČM,“ myslí si Lukáš Jelínek.
Ing. Miloš Zeman
V posledních parlamentních volbách dalo KSČM hlasy bezmála 590 tisíc voličů, což znamenalo zisk 11,27 procenta. V prvním pololetí tohoto roku však preference komunistů šplhaly až ke 20 procentům. „Nečekám, že by udělali o moc lepší výsledek než v minulých volbách, spíš čekám zopakování roku 2010. Za jiných okolností by měli i na víc, ale v okamžiku, kdy tady vyrůstají zemanovci, kdy se chystá s útokem na sněmovnu Okamura se svým Úsvitem, Babiš se svým ANO 2011, tak budou komunisté rádi, když uhájí svůj minulý volební výsledek,“ míní politolog.
Přísun hlasů díky julínkovnému, sKartám i silou protlačeným církevním restitucím
To Štěpán Kotrba dává komunistům naději na výsledek o tři až pět procent vyšší, než dosáhli v minulých parlamentních volbách. „Zásluhu na tom nemá sama KSČM, ale naprosto nepochopitelná politika ODS a TOP 09. Od julínkovného přes sKarty až po protlačení církevních restitucí silou,“ vypočítává politický analytik hříchy posledních pravicových vlád. Je přitom přesvědčen, že sice voliči KSČM a SPOZ se prolínají, ale nevnímají se jako konkurenti, neboť zemanovci jsou sice stejně konzervativní, ale méně radikální.
„SPOZ je v podstatě konzervativní levý střed. Čili očekávám pro KSČM nalezení hardcore voličů spolu s rozhněvanými voliči nižsích středních tříd (underclass) mazimálně do 20 procent a výsledek pro SPOZ okolo sedmi, maximálně devíti procent. To vyrovná onu obavu antikomunistů z radikálního příklonu nespokojených a sociálně vyloučených ke komunistům. Přece jen Rusnok nemá rudé rohy,“ poznamenává Štěpán Kotrba.
Zemanovci spíš oberou o voliče sociální demokracii
Ani politolog Zdeněk Zbořil si nemyslí, že SPOZ je konkurencí komunistů. „Jednak to pořád ještě není politická strana, je to lokální politický klub, který samozřejmě Zemanovi pomáhá, ale není schopen pokrýt celou republiku. Pořád se jedná o čtyři, pět volebních obvodů. Zemanovci mohou obrat o nějaké hlasy ČSSD, pokud by v ní došlo k nějakému dramatickému vývoji, ale komunistům toho nejspíš moc neseberou,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
Na možnou povolební spolupráci či podporu vládě ČSSD ze strany komunistů však nelze pohlížet podle toho, co budou představitelé obou stran říkat před volbami. „Komunistům by stačilo, kdyby podporovali menšinovou vládu. Na to jsou dost chytří, aby nešli do vlády. Jednak by to totiž vyvolalo další vlnu antikomunismu, jednak by pro ně podpora menšinové vlády byla ideálním stavem. Sbírali by nějaké drobky, ale bez zodpovědnosti,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Dilema, zda zůstat protestní a antisystémovou stranou
Komunistickou stranu čeká podle Lukáše Jelínka zajímavé dilema. „Musí se rozhodnout, jestli je pro ně zajímavější pozice těch, kteří nemají žádnou zodpovědnost, žádný vliv, jsou jen tichým společníkem a když na to přijde, tak dají podporu, nebo jestli je výhodnější se postupně etablovat v exekutivě. To znamená tolerovat vládu ze sněmovny, ale zároveň už mít našlápnuto k politické straně, která není jen protestní nebo antisystémová, ale je to strana, která je schopná i přijmout určitou odpovědnost,“ vysvětluje politolog Lukáš Jelínek.
Tomio Okamura
„Je to možná trochu provokativní myšlenka, ale já si myslím, že komunisté by byli pro kohokoli – nejen sociální demokracii – spolehlivějším partnerem než zemanovci. Jednak proto, že to je strana s nějakou strukturou, její reprezentanty už člověk trochu zná, je to strana v dobrém i zlém odhadnutelná, zatímco zemanovci jsou velmi nečitelní a velmi těžko odhadnutelní,“ dodává Lukáš Jelínek.
Od některých stínových ministrů nikdo nic odborného neviděl
Nebýt ve vládě, ale podporovat ji považuje Štěpán Kotrba za logické východisko KSČM, protože sama nemá dost kádrů na obsazení ministerstev. „Podíváte -li se na stínovou vládu, někteří stínoví ministři jsou takřka neviditelní a nikdy od nich neviděl nikdo nic odborného. To je problém. Stejný problém se ukazuje v regionech, kde už jsou v koalici se sociální demokracií. KSČM zestárla. Pro exekutivní funkce mnoho lidí nenajde. Neprovokovat a vyměnit exekutivní za dozorčí funkce je pro ni na jedno období tím nejtaktičtějším,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Štěpán Kotrba.
Poukazuje ale i na to, že komunisté do vládnutí mluvili už posledních patnáct let při schvalování rozpočtu, při konstruování sociálních zákonů, a to jako odboráři, zastupitelé na radnicích, jako poslanci a někdy i jako senátoři. „O stranické příslušnosti náměstků ministrů a vedoucích odborů na ministerstvech nikdo nic neví. A věřte, že řada z nich jsou také komunisté. Myslím, že KSČM bude postupovat obezřetně a nejbližší čtyři roky bude lákat nestranické odborníky do svých řad. Miloš Zeman to musel udělat kdysi také,“ připomíná Štěpán Kotrba, že v roce 1996 začal příliv státních úředníků do řad ČSSD.
Účast komunistů ve vládě není na pořadu dne, pro společnost by to byl šok
Podle Lukáše Jelínka na pořadu dne není to, že by komunisté byli ve vládě, a to nejen proto, že jsou bez zkušeností s exekutivou. „Teď by to byl pro společnost docela velký šok. Ale čistě hypoteticky by se mezi nimi dali najít lidé, kteří získávají ostruhy v rozhodujících pozicích, třeba ústecký hejtman Bubeníček odvádí velmi solidní práci. A kdybychom se podívali na některé komunistické radní v krajích, tak by se mezi nimi také dalo najít pár zajímavých jmen. Koneckonců ke KSČM se hlásí stále více mladých lidí, a to i z nejrůznějších manažerských pozic,“ dodává politolog.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
