Ve středečním průzkumu agentury CVVM Úsvit získal pouhá tři procenta. Do sněmovny by se tak hnutí nedostalo. Data potvrzující pokles podpory u Úsvitu přinesla nedávno i společnost SANEP. V tomto průzkumu se Úsvit pohyboval těsně nad hranicí volitelnosti, získal 5,3%. Pokud jde však o důvěryhodnost předsedů jednotlivých stran, v těchto průzkumech se Tomio Okamura drží dlouhodobě v popředí.

Chybí výsledky

Ačkoliv je hnutí v opozici, předkládá řadu návrhů zákonů, sněmovna mnohé z nich zamítá, jako třeba návrh na odvod DPH až ze zaplacené faktury či novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, která měla upravit doplatek na bydlení. Podle politologa Lukáše Jelínka však voliči neoceňují ani tak aktivitu jako spíše výsledky. „Ty prostě Úsvit z objektivních důvodů nemá a myslím si, že Tomio Okamura si je toho vědom. Proto se také snaží domluvit na prosazení zákona o referendu výměnou za hlasy při hlasování o důvěře, aby zkrátka Úsvit dokázal něco vykázat před svými voliči, protože jedna věc jsou velká předvolební očekávání a druhá věc je dotahovat věci do konce, což při omezeném počtu spojenců Úsvit nedokáže,“ řekl ParlamentnímListům.cz politolog.

Voliči pak podle Jelínka mají tendenci se rozhlížet spíše po těch stranách, u nichž je pravděpodobnější, že své záměry dotáhnou do konce, což je prý v současnosti především Babišovo ANO a sociální demokracie.

Problém je i personální nabídka

Druhým důvodem poklesu popularity Úsvitu je podle Jelínka personální nabídka Úsvitu. „Za toto hnutí je vlastně vidět pouze Okamura, a i to může na voliče působit dojmem, že jediný sám voják v poli a jediná výraznější a obratnější osobnost prostě nestačí. To si myslím dokládá i fakt, že v průzkumech popularity si Tomio Okamura jakožto jednotlivec vede velmi dobře. Lidé ho oceňují jako rétora nebo jako člověka s určitým charismatem. Ale v okamžiku, kdy stojí jeho politické hnutí jen na něm, tak i to může Úsvitu ubírat, protože voliči mají raději týmy a týmové hráče,“ vysvětlil politolog.