Co si myslíte o prezidentu Zemanovi? (Hlasování od 16.5.2014)Anketa
Miloš Zeman v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz reagoval na vyjádření ukrajinským parlamentem svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, který prohlásil, že se stále považuje za legitimního prezidenta a vrchního velitele armády. „Vycházím z toho, že když jsem jednal s Viktorem Janukovyčem, byl to člověk, který mě ujišťoval, že Ukrajina podepíše ve Vilniusu asociační dohodu s Evropskou unií. Já jsem ho k tomu nijak nenutil, i když jsem mu to doporučoval. Nutit ho k tomu také ani nemohu. Pak se otočil, změnil svůj názor a já si vážím politiků, kteří dodržují svoje sliby, závazky nebo prohlášení a jestliže tento slib nebyl z jeho strany dodržen, tak vlastně právě on vyvolal svým jednáním Majdan. Kdyby asociační dohodu podepsal, žádný Majdan by nebyl,“ uvedl Zeman.
Slabost pozice Janukovyče
„Co se týče jeho sesazení, ano, právníci se přou, jestli bylo nebo nebylo legální. Já uznávám, že ukrajinská ústava má instituci takzvaného impeachmentu, podobně jako Spojené státy, a že o odvolání prezidenta musí rozhodnout dvoutřetinová většina, což v tomto případě zřejmě nebylo," doplnil prezident. „Na druhé straně politik, který opustí svoji vlastní zemi, se sám dobrovolně vzdává vlivu na tuto zemi. Viktor Janukovyč mohl odjet na východ Ukrajiny a mohl tedy zůstat na území vlastní země. To, že odjel do Ruské federace, svědčí o určité slabosti jeho pozice,“ řekl také v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prezident.
Fotogalerie: - Rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem
Podle něj nikdo nebrání Janukovyčovi, aby se zúčastnil prezidentských voleb, které jsou vypsány na 25. května. „Protože dnes máme březen a do května jsou to dva měsíce a něco, pak je celkem pouze akademické spekulovat o tom, jestli ten prezident má být prezidentem ještě dva nebo tři měsíce. Zatím je prezidentem předseda ukrajinského parlamentu, kterého jsem nedávno pozval na summit tzv. Východního partnerství," dodal Zeman.
Prezident Miloš Zeman také již dříve přirovnal situaci na Krymu ke Kosovu, které dřív bylo součástí Srbska a vyhlásilo samostatnost v roce 2008. Rovněž v této souvislosti připomněl rok 1968 a obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Zeman ocenil, že Sobotka odsoudil Dienstbiera
Zeman také odmítl postoj ministrů Martina Stropnického (ANO) a Jiřího Dienstbiera (ČSSD), kteří uvedli, že by se Rusové kvůli aktuálnímu dění na Ukrajině a především Krymu neměli podílet na projektu dostavby jaderné elektrárny Temelín. „Oceňuji prohlášení premiéra Sobotky, že nemáme podléhat antiruské hysterii. Oceňuji i to, že premiér Sobotka odsoudil Jiřího Dienstbiera nebo odmítl jeho názor na toto téma. Můj dlouhodobý názor na dobudování Temelína zní, že současný tendr by měl skončit bez vítěze. Neměl by být zrušen, protože by to vedlo k arbitrážím, ale měl by být skončen bez vítěze a do nového tendru by měla být připuštěna vedle firem Rosatom a Westinghouse i Areva. Plus, jak se zdá a zatím se to tak na obzoru rýsuje, jeden jihokorejský uchazeč. A soutěží-li čtyři subjekty, je vždycky naděje na výhodnější cenu, než když máte subjekty pouze dva,“ sdělil Zeman.
Zeman ubližuje deseti milionům lidí
Publicista Karel Hvížďala, který žil během normalizace v Německu a hájí proevpropské postoje, považuje tyto Zemanovy výroky za zásadní změnu. „Začal, jak vlastně docela posměšně říká, opovrhovat politickou lidských práv. To znamená, že nadřazuje ekonomiku politice. To nás posouvá někam úplně mimo hodnoty staré Evropy, protože pokud jsme měli v zahraničí nějaký respekt, tak to bylo jen v té době, kdy tady byl prezident Václav Havel. Úcta k němu vyplývala právě z toho, že respektoval Listinu základních práv a svobod a myslel si, že má platit v celé civilizaci. V okamžiku, kdy současný prezident toto zpochybňuje a ještě to odůvodňuje tím, že to dělá kvůli 630 tisícům nezaměstnaných, tak tím vlastně ubližuje deseti milionům lidí, protože v okamžiku, kdy nedodržujeme právo a hodnoty, na kterých je založena ta stará Evropa, tak nemůžeme chtít, aby pak někdo byl s námi solidární, když se dostaneme do nějaké zoufalé situace. To se nám může určitě stát podobně, jako se to stalo Ukrajině, i když jinými prostředky. Na Ukrajině, respektive na Krymu, to řeší válečnou agresí. U nás se to snaží řešit ekonomickými a energetickými vlivy,“ řekl ParlamentnímListům.cz Hvížďala.
Fotogalerie: - Zeman řečnil ve sněmovně
Zeman je pod vlivem svého okolí
Podle něj však Zeman není proruským prezidentem, jak je mnohdy označován. „Je zřejmě pod vlivem svého okolí, které to vidí jinak. Zapomíná na to, co řekl hned na začátku, že máme zkušenost s rokem 1968, s okupací vojsky Varšavské smlouvy a že bychom na ni neměli zapomenout. Čili je vidět, že on tohle ví, ale zřejmě podlehl vlivu okolí, které buď hájí ruské zájmy, nebo jen byznys,“ prozradil dlouholetý novinář.
Pokles popularity a změna rétoriky
Vůči Zemanovi v poslední době také často zaznívá kritika, že se ve svých projevech opakuje. To Hvízďala nechtěl blíže komentovat s odůvodněním, že by to vyžadovalo podrobnější analýzu. Vyjádřil se však k Zemanovu mediálnímu obrazu, respektive zdání, že v poslední době zmírnil své donedávna velmi tvrdé vystupování. „To bývá úplně běžné, že volební rétorika je nesrovnatelně ostřejší, než ta pozdější. A je to zároveň v tomto případě zcela bezpečně i reakce na pokles jeho popularity, kterou on sleduje,“ podotkl Hvížďala.
Psali jsme:
Prezident sází na Komenského
Naproti tomu politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Kubáček připouští, že Zeman se v rámci svých projevů často opakuje. „Ale dělá to s vědomím toho, že cílí na člověka, který je dnes z politiky unavený a ztrácí se v jednotlivých konfrontacích, vizích a strategiích. Miloš Zeman tak sází na pověstného Komenského: opakovat, připomínat. Zeman necílí na komentátory, necílí na veřejnost, která se intenzivně zajímá o politiku, ale spíše na většinového příjemce. Proto to opakování v jednotlivých projevech. Očekávám ale, že zřejmě i v souvislosti s mezinárodní situací přibudou nová témata,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz Kubáček.
Fotogalerie: - Zeman v Olomouckém kraji
Opatrný realismus
Zemanův postoj k situaci na Krymu vnímá Kubáček podle svých slov jako stanovisko opatrného realismu. „Je vidět, že Miloš Zeman v pozici prezidenta a předtím i premiéra dává velký důraz na pragmatickou a ekonomickou diplomacii. A priori mu jde o hospodářský realismus. To se ukazuje i v tomto případě, že v podstatě udržuje takovou vyčkávací pozici. Soustřeďuje se na ekonomický vztah těch několika zemí s vědomím, že jak Ukrajina, tak Rusko a další země v regionu jsou významnými obchodními partnery, čili nechce vytvářet jednostranná opatření. Zároveň si ale uvědomuje, že přeci jen Česká republika prošla zkušeností Mnichova, osmatřicátým, a je na takovýto způsob řešení dost alergická, protože separatistické tendence podporované Moskvou velmi v mnoha krocích připomínají podporu Berlína, SdP, Henleinovi, všem těm úžasně nezávislým bojůvkám, které byly financovány, organizovány a vyzbrojovány Německem,“ tvrdí politolog.
Zeman tak podle něj mezi těmito dvěma postoji balancuje. „Vztahy chce udržovat v souladu s pozicí Evropské unie, ale samozřejmě také se Spojenými státy a i částečně s otevřeným hledím vůči Ukrajině, aby Ukrajina měla šanci si udržet sebevědomou pozici, která ji nevysílí, která bude spojena s ekonomickými vztahy, ekonomickou samostatností, ale zároveň chytrou a užitečnou zahraniční pomocí. Aby zkrátka Ukrajina na jednu stranu nezískávala podporu k maximálnímu plnohodnotnému řešení, ale pak se nechala opuštěná v ringu, v situaci otevřeného bankrotu a v situaci rozpadu na regionální polosamostatné státečky nebo oblasti samostatného ekonomického života. Takže naopak se vyjednává situace taková, která umožní Ukrajině fungovat a která jí umožní, aby energeticky nezkolabovala a mohla dál ekonomicky koexistovat a udržet stávající míru českých i ruských investic,“ poznamenal Kubáček.
„Jeho pozice je opravdu opatrná a velmi realistická. Nevidím rozdíl oproti diplomacii Berlína, Paříže, států Beneluxu, ale v podstatě i Bílého domu. To by pak museli kritici říct, že stejně proruská je diplomacie Evropské unie, Spojených států amerických či Velké Británie. Když se podíváme na tyto diplomacie, nejsou příliš odlišné od diplomacie Miloše Zemana,“ všiml si také Kubáček.
Fotogalerie: - Dárci Zemanova fondu
Ubylo konfliktů a otevřené války s novináři
K tomu, zda je Zeman v poslední době umírněnější ve svém vyjadřování, pak Kubáček sdělil: „Rozhodně ubylo konfliktů a otevřené války s novináři. Je vidět, že jeho tiskový mluvčí je dlouholetý profesionální novinář, takže na jeho názory a pohled na věc dává a na vztahy s novináři nahlíží optikou novináře. Je vidět také, že si převzal i celostátní témata, ať už se jednalo o cestu do Afghánistánu, ať to byla další strategie v Brně, což samozřejmě společnost vnímá a oceňuje. Ubylo také bezprostředního politikaření vůči politickým stranám, vůči vládě jako celku. Myslím si, že se Miloš Zeman bude soustřeďovat do budoucna i na některá sociální, ekonomická témata, která hýbou společností a která jsou někdy běžnými partajemi a vládou přehlížena nebo se jim nemohou věnovat průběžně. To je zase příležitost pro prezidenta. Ten vztah se bude vyvíjet, bude se i zklidňovat, už z toho titulu, že to veřejnost od něj očekává a nepřeje si další konfrontační linii. Bude to proto i hodně odvislé od vztahu vlády k prezidentovi.“
Ing. Miloš Zeman
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Petr Kupka
