Ve finále nedělní demonstrace proti vládním opatřením s výzvou „Otevřete Česko“ promluvil na Staroměstském náměstí bývalý český prezident Václav Klaus. Podle něj musí skončit diktát a vláda musí s občany navázat dialog. „Ty zákazy nejsou úspěšné. Koronavirus si dělá, co chce, bez ohledu na to, jak hlasitě pes ministra Blatného štěká. V tom ty vládní zásahy účinné nejsou. Ale mají zničující dopad na naši ekonomiku, na naše finance a i na duši našeho národa,“ uvedl Klaus. Vláda podle něj postrádá osobnosti, které by se tomu dokázaly postavit. A tragické je, že nejsou ani v oficiální opozici. Vždy se izolovali nemocní. „Nyní poprvé v historii jsou izolováni zdraví,“ kroutil hlavou prezident.
Líbila se vám demonstrace za účasti Dana Landy a exprezidenta Klause?Anketa
„Nedovoluji si celý tento výrok kritizovat, ale myšlenka, že se v minulosti vždy izolovali nemocní a dnes jsou izolováni zdraví, je zajímavá. Ale pravdivá jen napůl. Opravdu tomu tak bylo a malomocní byli dokonce vyváženi na opuštěné ostrovy. Ti zdraví byli uzavření ve svých sídlech nebo klášterech a malomocní, stejně jako chudí do nich nesměli. To byl ovšem pozdní středověk a myslím, že od té doby lékařská věda trochu pokročila,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil. „Pan exprezident rád připomíná asanaci české ekonomiky a rozdělení státu z let devadesátých, ale zda ‚duše národa‘ to přežila lépe než současnou krizi, je možná ještě předčasné posuzovat. V každém případě pan exprezident upozornil hlavy sousedních států, že je třeba dávat si na lidi přicházející z ČR větší pozor, případně je do své země nepouštět,“ dodal.
„Teď nám slibují, že všechno vyřeší nějaká zásadní vakcína. Myslím, že je třeba říci, že žádná zázračná vakcína neexistuje,“ pokračoval Klaus. Kdo se chce nechat očkovat, může se nechat. Ale očkování nesmí být povinné. Václav Klaus, ač je v rizikovém věku, se očkovat nenechá.
„To je samozřejmě jeho právo a také ho nikdo do očkování nenutí. Zatím nás jenom přemlouvají. Samozřejmě bychom se měli rozhodovat sami, zda si pro stachanovsky urychleně vyrobenou vakcínu dojdeme nebo ne. Ale také bychom si mohli nechat poradit. Podle zpráv z tisku exprezidentův bývalý kolega prof. Mejstřík tak neučinil a už není mezi námi. Zajímavá je naopak dohoda mezi Německem a Ruskou federací (podle ČTK a prof. Prymuly), že Německo má zájem o ruské vakcíny a obě země hodlají spolupracovat na jejím dalším vývoji,“ dodal.
V úvodu demonstrace vystoupil na pódiu zpěvák Daniel Landa, který přítomné vyzval k nenásilnému protestu. „My jsme síla, my ale nejsme násilí. Jsme mírové shromáždění. Je to velmi důležité,“ uvedl.
„Autor Bílého jezdce byl ještě před několika lety kritizován jako šiřitel extremistických názorů. Protože nikdo přesně nevěděl, co to znamená, nestalo se nic, jen to panu Landovi přineslo popularitu mezi lidmi většinou jeho generace. Nevím, jak lze v případě šíření infekce odlišit násilný protest od nenásilného, ale nenásilně odporovat zlému je názor Petra Chelčického už z 15. stol. To znamená, že má v Čechách a na Moravě svou tradici českobratrskou. Jen se mi zdá, že právě v minulých třiceti letech, natož pak před rokem 1989, nebyla příliš populární. Nerozumím také tomu, zda ‚mírové shromáždění‘ je setkání obránců míru, jak se o nich mluvilo ještě před třiceti lety, nebo shromáždění umírněných. Doufám, že je to to druhé, i když následovníci Lva Nikolajeviče Tolstého také moc velký úspěch neměli a nahradili je, brzy po jeho smrti, revolucionáři,“ popisuje politolog.
Daniel Landa vystoupil v uplynulém týdnu také v Poslanecké sněmovně se svým Blanickým manifestem.
„Neviděl a neslyšel jsem Landovo vystoupení, ale četl jsem jej. Před léty Daniel Landa a jeho příznivci uvažovali o jeho kandidatuře na prezidenta. Nemyslím si však, že by dnes autor Blanického manifestu chtěl opakovat něco podobného. Jeho kritika státu, byrokracie a zneužívání současných krizí je podle mého názoru trochu jednoduchá, ale to neznamená, že by musela být pro hodně lidí nepřijatelná. Konečně podobně, i když třeba jiným jazykem, mluví různé autority akademické nebo lékaři různých specializací. Také se mi nezdá, podobně jako ve výrocích pana Václava Klause, že ‚otevřením se‘ se ubráníme ‚uzavření‘ České republiky sousedními státy, bez ohledu na eurounijní solidaritu. Je mi ale sympatické, že, na rozdíl od některých reprezentantů parlamentní opozice, přichází Daniel Landa, podobně jako Janek Ledecký, s nápadem, co dělat. A i když si myslím, že není dobrý, jeho autor nebo autoři nejsou vedeni zištnými úmysly,“ komentuje politolog.
Útok na Kapitol. „Jistě někdo zjistil jen, jak je tam snadné vtrhnout“
Americký Kongres byl ve středu nucen přerušit jednání k potvrzení vítězství Joea Bidena ve volbách. Stoupenci Donalda Trumpa totiž po střetech s policií vnikli do budovy. Násilnosti si vyžádaly pět životů.
„Vím jen to, co mám dovoleno dozvědět se z tzv. nezávislých médií. A ta jsou dnes pramen velmi nedůvěryhodný a znečištěný. A nepočítám mezi ně jen ČT a ČRo. Takže ani nevím, zda do budovy Kongresu ‚vnikli stoupenci Donalda Trumpa‘ nebo někdo jiný. Jistě někdo zjistil jen to, jak je tam snadné vtrhnout (zřejmě snadněji než do budovy českého Parlamentu) a že tam někoho zastřelili. Jednu osobu, čtyři a nakonec možná pět. Na českém internetu dokonce koluje fotokoláž, jak Vladimír Putin vynáší z budovy řečnický pultík. Zdá se mi to sice nepravděpodobné, ale co když si v Respektu nebo v Řeporyjích budou myslet něco jiného než já?“ komentuje Zbořil.
Ke střetu demonstrantů a policie došlo jen asi dvě hodiny poté, co ke svým příznivcům ve Washingtonu promluvil prezident Trump. Z pódia před Bílým domem řekl, že nikdy neuzná svou porážku. Po eskalaci situace pak Trump vyzval k upokojení protestů. Inaugurace nového prezidenta se nezúčastní.
„Trump bude asi pro stoupence Demokratické strany a části silových struktur obtížnějším problémem, než si původně mysleli. A možná i víc, než si myslí představitelé členských zemí EU a většiny velkých států. Ti ale nejsou důležití, bude-li třeba, změní své postoje přes noc anebo dokonce hned dvakrát, třikrát za den. Donald Trump je zřejmě o své pravdě přesvědčený a asi si něco podobného myslí také hned několik milionů občanů Spojených států. V každém případě je jeho postoj neobvyklý a nelze to považovat jen za tvrdohlavost,“ uvedl politolog.
Psali jsme:
Za nepříčetného a nebezpečného označila končícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa v pátek demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v dopise, který adresovala svým kolegům v Kongresu USA. O jeho počínání hovořila s nejvýše postaveným americkým generálem Markem Milleyem, aby Trumpovi v posledních dnech jeho mandátu zabránila v možnosti nařídit vojenské kroky či jaderný útok, informuje iROZHLAS.cz. Demokraté v USA horečně sepisují žalobu na prezidenta Trumpa, aby ho stihli odvolat ještě před koncem mandátu. Podle nich je prezidentu Trumpovi kladeno za vinu, že „záměrně učinil výroky, které podnítily a přímo vyústily v hrozivé zločinné události na Kapitolu“.
„Paní předsedkyně Sněmovny reprezentantů se o odvolání prezidenta v posledních dnech před jeho odchodem z úřadu angažuje víc než mimořádně. Zřejmě jenom nejde o pověstný ‚atomový kufřík‘, ale o něco neméně důležitého. V tom nejmenším alespoň o znemožnění dalšího působení Donalda Trumpa v americké politice. Takže se mi zdá, že hra o trůny ve Spojených státech teprve začíná,“ podotýká Zbořil.
„Zuckerberg se rozhodl převzít svůj podíl na moci ve státě víc, než se předpokládalo“
Sociální sítě Facebook a Instagram rozšiřují omezení, která zavedly proti účtům dosluhujícího amerického prezidenta. Mark Zuckerberg na svém profilu vysvětlil, že účty zablokoval po dobu neurčitou, minimálně do konce jeho mandátu, tedy do 20. ledna. Důvodem má být Trumpova podpora „násilné vzpoury proti demokraticky zvolené vládě“. „Došli jsme k závěru, že umožnit prezidentu Trumpovi i nadále využívat služby Facebooku během tohoto posledního období je příliš velké riziko,“ oznámil na svém profilu. Informoval o tom indes.cz. Zuckerberg tak chce podpořit pokojné předání moci.
„Pokud je to pravda, pak se zřejmě Mark Zuckerberg rozhodl převzít svůj podíl na moci ve státě víc, než se dosud předpokládalo. Nemá to sice podobu starodávného německého Zmocňovacího zákona, ale v zemi, kde je svoboda vyjadřování a šíření názorů tak posvátná, je to dost na pováženou. A to ještě nemluvíme o tom, že se jedná o omezení práv úřadujícího prezidenta. Snad nebudeme mít nového disidenta z řad amerických obhájců lidských práv.
Konec konců nám to může být jedno, ale jen do okamžiku, kdy se o něco podobného pokusí i evropští nebo čeští komisaři a komisarky,“ komentuje Zbořil.
Násilí v Kongresu i jednání amerického prezidenta odsoudili i politici v Česku. „Donald Trump neuznal porážku, nepoučil se, ale co horšího – vyštval do akce před Kapitol a nakonec do Kapitolu tisíce lidí. Tím nepřímo způsobil smrt těch asi pěti lidí, což většinou byli jeho stoupenci,“ řekl prezident Miloš Zeman pro Blesk. „Byla to prostě zbabělost odcházejícího politika,“ dodal. „Nepamatuji si prezidenta, který odcházel s takovou ostudou,“ prohlásil Zeman na Trumpovu adresu.
„Pan prezident Zeman má jistě lepší informace než já nebo my, ale třeba by si to víc lidí ve Spojených státech takto nepojmenovalo. Nezdálo se mi, že by v minulých letech byl Donald Trump právě zbabělý. Jistě se rozhodoval neočekávaně, pro nás Evropany a Středoevropany až nepochopitelně, ale v Americe jsou miliony lidí, kteří si o jeho rozhodnutích myslí něco jiného. Spíše nás zajímá, zda si občané Spojených států dovolí položit na jednu misku vah osobnost amerického prezidenta (nejen odcházejícího, ale i nastupujícího) a na druhou osudy ideálu demokracie, dosud exportovaného z Washingtonu do celého světa,“ komentuje Zbořil.
Politická zodpovědnost Trumpa je jasná i podle analytika Štěpána Kotrby. Zároveň ale v rozhovoru pro PL uvedl: „Víte, já vidím cestu k občanské válce v USA reálnou, ale nikoliv kvůli spektakulárnímu pádu hloupého Trumpa, ale kvůli neexistující strategii reakce americké populace na biologickou válku, a tím kvůli neexistující taktice boje s koronavirem. USA selžou v tomto roce a počet mrtvých bude astronomický.“
„Štěpán Kotrba je politický komentátor, který nechodí daleko pro expresivní výrazy. Jako prorok si snad může dovolit odvážnější nápad. Ono to vždycky nějak vyjde. A když ne, tak se to dá vysvětlit. Zda bude ‚počet mrtvých astronomický‘, je sice možné, ale také nikoliv. Už dnes je to relativně málo, ale stále jde o několikanásobek mrtvých než v americké válce ve Vietnamu. Z té se sice Spojené státy mentálně nevzpamatovaly dodnes, ale to ještě neznamená, že by se v mezinárodní politice nechovaly jinak, než v letech svých válek o ropu, plyn a suroviny,“ říká Zbořil.
Objevují se různé spekulace, jak k útoku na Kapitol vlastně mohlo dojít. A nabízí se otázka, zda lze vyloučit, že by šlo o účelově vyvolanou akci někým konkrétním?
„Proč by nešlo? Ale ne proto, že si to právě my myslíme, ale proto, že naše informace jsou nejen chaotické, ale i přetvářeny z mnoha různých důvodů nejrůznějšími zpravodaji a zprostředkovateli, takže volné pole pro úvahy o spiknutí je přístupné komukoliv. Nejde tedy o konspirační (spiklenecké) teorie, ale, jak říká Jan Schneider, o praxi. V té dlouhou dobu celý svět vyučovaly právě Spojené státy, kde se střílelo na prezidenty a vyhazovaly mrakodrapy do povětří, anebo do nich alespoň nalétávala letadla pilotovaná samouky, kteří si při svých akcích četli v koránu, který pak zapomněli v autě na parkovišti před letištěm,“ komentuje Zbořil.
A jaké lze předpokládat dopady násilných protestů v Kongresu, ať už, co se týká USA, tak reakcí světa?
„Podobně ‚násilně‘ se protestovalo v mnoha zemích světa, dost často za přítomnosti amerických velvyslanců a českých expertů. V Kyjevě, Minsku, v Sýrii, Iráku a v dalších zemích, kde se dosud protestovat nepřestalo. V každém případě se bude muset řada zemí ve svých politických, vojenských, ale i ekonomických rozhodnutích zařídit trochu jinak. Stabilita bude alespoň několik let více otřesena, než dosud byla,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
