Spolková kancléřka Angela Merkelová v minulých dnech zapochybovala o smyslu Schengenu, pokud se státy nebudou schopny dohodnout na spravedlivém rozdělení uprchlíků. „Není možné, aby někdo říkal, že to není jeho starost. My všichni jsme Evropa, musíme postupovat společně,“ apelovala kancléřka na tiskové konferenci v Berlíně. Politolog Oskar Krejčí k prohlášením zástupkyně nejsilnějšího hráče v EU říká: „Pokud jde o rozpad Schengenu, má pravdu. Musejí se sdílet výhody i nevýhody,“ reagoval Krejčí. K osobnosti Merkelové pak ale dodává: „Druhá věc je nevypočitatelnost samotné paní kancléřky. Byla to ona, která v roce 2010 prohlásila, že multikulturalismus selhal, a dnes vyzývá všechny, aby po tisících přijímali migranty z jiných kulturních oblastí. To je konzistentní politika? Ona chce, abychom se všichni podíleli ne na rozpadu schengenského prostoru, ale na rozpadu evropské civilizace,“ varuje politolog.

Krejčí: „Jak chceme řešit problém uprchlíků, když je zároveň budeme vyrábět?“

Tlak některých zemí Unie na rozdělování běženců a přijímání kvót sílí. Podle Krejčího by si ale měly nejdříve zamést před vlastním prahem. „Velmi ošklivá byla prohlášení z Paříže. Nejdříve pan prezident napadl Asada, čímž vyzval ozbrojené bojovníky, aby dál útočili. Vzápětí na to se ministr zahraničních věcí hrubě ohradil vůči východoevropským státům, které se brání přívalové vlně. To znamená, že Francouzi budou vyrábět svým bombardováním a podporou ozbrojenců přívalovou vlnu a my je máme přijímat? Oni něco rozbijí a my to máme opravovat? Jak si tu politiku představují?“ pokládá ráznou řečnickou otázku politolog. „Základní problém uprchlické vlny je destabilizace severní Afriky a Středního východu, na čemž má lví podíl Francie. Francie začala bombardovat Libyi, Francie dodává zbraně a informace do Sýrie. Jak chceme řešit problém uprchlíků, když je zároveň budeme vyrábět?“ dodal.   

„Když budeme hledat řešení na úrovni Schengenu, jsme odsouzeni k prohře,“ varuje Krejčí.

Politolog také podrobil kritice racionalitu jednání evropských elit. Doporučuje, aby se více rozhlédli kolem sebe: „Linií boje proti migraci je několik. První je na úrovni destabilizovaných států: Súdán, Sýrie, Irák, Afghánistán, Libye, pak linie pobřeží. Mohli bychom hájit Středozemní moře a přechod z Turecka na Balkán. Další linií je schengenský prostor. Když budeme hledat řešení pouze na úrovni schengenského prostoru, jsme odsouzeni k prohře,“ varuje Krejčí. „Že si budeme chránit schengenský prostor? Ale co to je za jednání? Takže ti, kteří jsou mimo Schengen, ti, kterým jsme zkomplikovali situaci vybombardováním Libye a rozpoutáním občanské války v Sýrii, a to nemluvím o budoucí vlně z Ukrajiny, tak s těmi státy, které jsou mimo tuto linii, ale také patří do Evropy, s těmi uděláme co?“ ptá se Krejčí.

Vznikají absurdní situace. Chováme se nespojenecky vůči Turecku

Politolog v tomto kontextu klade i další otázky: „Kdo se podílí zásadně na balkánské vlně? Samozřejmě Turci, naši spojenci v NATO. Jenže v Turecku je řádově 1,5 milionu uprchlíků ze Sýrie. Kdo se snažil někdy pomoci Turkům při řešení tohoto problému? Samozřejmě jsou Turci částečně na vině tím, že se podílejí na rozpoutávání občanské války v Sýrii. My se ale chováme nespojenecky vůči Turecku, na humanitárním řešení se nepodílíme a pak se divíme, že se k nám chovají tak, jak se chovají,“ popisuje problém Krejčí. „Součástí Evropy je i Kosovo. Nemůžeme postavit hranice na Schengenu a tvářit se, že jsme to vyřešili, zvlášť když jsme ten problém způsobili,“ dodává a k situaci doplňuje: „Řeší košili a kabát je nezajímá a už vůbec ne kabát toho druhého. Je to celé absurdní.“

Krejčí: Buď budeme sdílet výhody i nevýhody, nebo bychom neměli v EU být

Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová je pro zvýšení tlaku na země Evropské unie, které nesouhlasí se spravedlivým rozdělením uprchlíků. Omezila by jim i finanční pomoc. „Dotace pocházejí z peněz daňových poplatníků, kteří jsou cílovou zemí migrační vlny. My jsme čistí příjemci. Když sdílíme výhody, měli bychom sdílet i nevýhody. Když se nechceme podílet, neměli bychom v Evropské unii být. Nemluvím jen o migrantech, takový je princip,“ říká Krejčí s tím, že osobně se domnívá, že by si měl každý stát vybírat, kolik unese migrantů. „Musíme to řešit rozumně, a ne nadiktovat kvóty státům, které nejsou připravené. Němci jsou zvyklí, protože po desetiletí řeší migrační vlnu z Turecka. Francouzi, Britové, to jsou koloniální velmoci, jsou zvyklí. My prostě zvyklí nejsme a nemůžeme to zlomit nějakými abstraktními humanistickými hesly, které navíc ti, kdo je říkají, nedodržují,“ doplňuje politolog.