Václav Moravec ve svém nedělním pořadu divákům prozradil, že prezident Zeman má záložní plán. Pokud se nepodaří sestavit vládu v čele s Babišem, mohla by se příští premiérkou stát současná ministryně obrany za hnutí ANO Karla Šlechtová. Hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová, která byla také hostem jeho pořadu, ale oponovala, že o takovémto plánu nic neví. „Tohle rozhodně pravda není. Ani náhodou. Karla Šlechtová je člověk, který si jde za svým a je dobrá manažerka. Pokud se pan prezident rozhodne, že by ona měla být ve druhém pokusu pověřena prezidentem republiky, tak to rozhodně nebude naše politická nominace,“ uvedla. „Myslím, že je to tak trochu věštění z kávové sedliny. Skoro bych si dovolil říci, že z lógru,“ reagoval politolog Zdeněk Zbořil. „Prezident má jistě nějaký ‚náhradní plán‘, to tak v politice chodí, když se chce něčeho dosáhnout a něco se nedaří. Zdá se ale, že pan Moravec má přístup do hradních kuloárů a tam navíc k citlivým informacím. Já bych jednak věřil paní Pokorné Jermanové, jednak si dovolím konstatovat, už po několikáté, že řada našich politiků vášnivě a temperamentně kritizuje prezidenta Zemana, ale přispívají svým nerozhodným chováním ke zvětšování objemu jeho moci. A to už jenom tím, že je zejména jejich zásluhou sestavení vlády stále v nedohlednu,“ dodal.
Moderátor Václav Moravec před kamerami prozradil, že podle informací České televize by se příštím ministrem zahraničí České republiky mohl stát Jakub Landovský, syn herce Pavla Landovského. Dnes je sociálnědemokratickým náměstkem na Ministerstvu obrany. Do této pozice se dostal ještě za časů vlády Bohuslava Sobotky. „Já vám nebudu komentovat jakékoli personální otázky,“ odmítl reagovat na Moravcovy úvahy předseda ČSSD Jan Hamáček. Jako nový předseda strany by prý jen přivítal, kdyby se na klíčové posty dostaly nové tváře sociální demokracie. V médiích se přitom několik dní spekulovalo o tom, že by se příštím ministrem zahraničí mohl stát vlivný sociální demokrat Miroslav Poche. „Kdyby někdo něco opravdu věděl, nemusela by se ta vyjádření různých politiků, zejména mj. členů ČSSD, odehrávat na úrovni ‚jedna paní povídala‘. Trochu jsem znal otce pana Landovského, nejen jako herce a autora, ale o synovi vím jenom to, co se o něm sporadicky píše v novinách,“ uvedl Zbořil. „A o panu Pochem nevím ani to, že je vlivný. Informaci o tom, že pan Hamáček chce ukázat potenciálním voličům své strany ‚nové tváře na klíčových postech‘, ale rozumím tak, že mu nic jiného nezbývá. S těmi starými, okoukanými a neúspěšnými už ČSSD z dnešní krize nedostane,“ dodal.
Do Otázek byl pozván také předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který konstatoval, že se nediví místopředsedovi Senátu Milanu Štěchovi, že se k vládě s Andrejem Babišem staví tak kriticky. „Já jsem byl skutečně svědkem toho, že mu bylo na koaliční radě vyhrožováno z úst Andreje Babiše,“ uvedl předseda lidovců. „Pan předseda Senátu a pan Bělobrádek mají stejné nepřátele – Andreje Babiše a prezidenta republiky. Ale pánové jsou trochu úzkostliví. Přece víme, že pan Bělobrádek vstoupil do politiky slavnou větou, že ‚na každé prase se vaří voda‘ a že jako veterinář ví, o čem mluví. Pan Štěch zase hrozil prezidentovi republiky ústavní žalobou, nemluvě už o jeho nadávkách, že je neschopný výkonu své funkce. Oba jsou tak trochu jedné krve, jak říkala matka vlčice v Knize džunglí, ‚ty i já!‘ Snad jen ve vztahu k ‚našim krajanům‘ v Mnichově se trochu liší. Ale co není, může být,“ komentuje politolog. „Co si kde řekli za zavřenými dveřmi, by nám mělo být jedno. Ať si to pánové nevyřizují na náš úkor,“ dodal.
V reakci na to, zda budou lidovci podporovat návrhy menšinového kabinetu ANO s ČSSD, pokud se budou opírat o hlasy komunistů, Pavel Bělobrádek připomenul názor lidovců na nově vznikající kabinet: „Za KDU-ČSL mohu říct, že pro nás je tato varianta nepřijatelná. Vláda opřená o komunisty nebo SPD je něco, s čím my zásadně nesouhlasíme. Domníváme se, že tím se možná premiér Babiš může zapsat do historie jako první premiér, který tohle připustil. Zároveň tím končí období první České republiky,“ vypálil Bělobrádek. ČSSD se prý také může stát, že za pár týdnů bude v opozici a koaličním partnerem se stane Tomio Okamura se svou SPD. „Já a mnozí jiní včetně bývalého člena KDU-ČSL Miroslava Kalouska si ještě pamatujeme, jak lidovci věrně sloužili ‚obrozené‘ Národní frontě přes čtyřicet let. Pak asistovali u podivuhodné ekonomické ‚transformace‘ a také z toho měli nějaký prospěch. Viz třeba transakce okolo budovy Nové scény ND v Praze. A konečně sami sebe dostali do situace, kdy se nad nimi pomalu zavírá voda. Snad by proto měli více přemýšlet o sobě a teprve pak o těch druhých,“ uvedl Zbořil.
Pověstná „lidovecká zásadovost“ může mít za následek…
Pro KDU-ČSL je trestní stíhání Andreje Babiše a jeho prvního zástupce v hnutí ANO Jaroslava Faltýnka nepřekročitelný problém. A zda se postoj lidovců, kteří mají při vyjednávání o vládě, do budoucna nějak projeví? „Netroufám si prorokovat, ale pověstná ‚lidovecká zásadovost‘ může mít za následek dokonce i hrdinský a zásadový odchod do zapomnění. Už se o to jednou, a není to tak dávno, pokusili. Třeba se jim to povede podruhé,“ říká politolog.
Řada politiků včetně lidovců má také pochybnosti o směřování naší republiky, pokud by vládu podporovali komunisté. „Pokud si někteří naši politici myslí, že pro ČR je snadné vystoupit z EU a z NATO, pak nám nezbývá než povzdechnout si Svatá prostoto! A je jedno, jsou-li členem jakéhokoli politického sdružení nebo politické strany jakékoli barvy. Rozhodně se oba tyto spolky dříve rozejdou, než se i ti nejaktivnější čeští politici dokážou někam ‚přesměrovat‘ a navíc o tom přesvědčí své voliče…,“ podotýká Zbořil.
Pokračuje vyjednávání o vládě. Postupně přibývají podmínky, které si klade ČSSD. I přes kritické hlasy se nakonec širší vedení sociální demokracie na víkendovém jednání domluvilo na pokračování vyjednávání o vládní koalici s hnutím ANO, která by se opírala i o hlasy KSČM. ČSSD si také rozhodnutím svého ústředního výkonného výboru zakázala spolupráci s hnutím SPD Tomia Okamury na celostátní úrovni. ČSSD mimo jiné také usiluje o to, aby členové Okamurova hnutí byli odvoláni z vedení Sněmovny a jejích orgánů. „To je podivná podmínka z úst vedení strany, která se mj. nazývá i demokratická. Třeba někoho napadne, že je to, jak říká pan Fiala, nejen extrémní, ale až extremistický postoj a že i členové této strany by neměli mít významné funkce v orgánech nebo výborech Sněmovny. A mohli by Sněmovnu opustit stejnými dveřmi jako SPD,“ uvedl Zbořil.
Zásadní podmínka ČSSD je i tato: Pokud bude jakýkoliv člen vlády prvoinstančně odsouzen, okamžitě odstoupí, jinak vláda končí. Pak také sociální demokraté požadují, aby platilo, že pokud demisi podají jejich ministři, znamená to automaticky i demisi celé vlády. Chtějí také pojistky proti přehlasování ČSSD ve vládě i ve Sněmovně. „Zřejmě si v ČSSD spletli, kdo má v PS 78 a kdo 15 poslanců. Navíc když na ně není spolehnutí, že svá slova dodrží. Wagner, Melčák, Pohanka, zrada na Zemanovi po vnitrostranickém referendu, po ‚neúspěchu‘ Paroubka s nejvyšším počtem hlasů v posledních několika volbách, Špidlovi pro nedostatek komunikace, Grossovi kvůli bytu aj. Ale hlavně ta nekonečná řada afér na hranici trestné činnosti. Jak jim lze uvěřit natolik, že by měl být osud vlády ČR svěřen do jejich rukou?“ ptá se politolog.
Psali jsme:
Buď dohodu smete členská základna, nebo vedení základnu
Koaliční smlouvu a programové prohlášení dostanou ke zhodnocení členové ČSSD. „Myslím, že vnitrostranické referendum k volbě/nevolbě prezidenta můžeme považovat za předobraz i současné situace. Je to vlastně úplně jedno, buď dohodu smete ‚členská základna‘, nebo, obrazně řečeno, vedení ČSSD smete členskou základnu,“ reagoval Zbořil.
Andrej Babiš v uplynulém týdnu s vládou cestoval po Ostravsku. Absolvoval také dvě setkání s občany. V Třinci s ohledem na problémy, které přináší sestavování koalice v našem systému, zmínil: „Největší chyba, kterou prezident Havel udělal, je, že nedovezl ze Spojených států většinový systém.“ „Já jsem slyšel pana Babiše opakovat tento nebo podobný názor již několikrát. O podobném tématu se vedou diskuse mezi politiky a politology neustále a vždy záleží na tom, kdo odkud pochází, jaké jsou dlouhodobější zkušenosti s volebním systémem – většinovým, poměrným nebo smíšeným – , ale málokdo dochází ke shodě,“ reagoval Zbořil. Nezáleží podle něj jen na tradici, ale i na povaze společnosti, její struktuře a schopnosti vnímat volby jako „politický proces“. Každý systém má svoje výhody a nevýhody. „Ty, které vidí pan Babiš, předpokládají menší počet politických stran, a proto snadnější sestavování vlády. Provází ho ale až nelítostný frakční boj uvnitř těchto politických stran, většinou neveřejný. Ale ani rychlá rozhodnutí o vzniku vlády nezabrání jejímu pádu, když uvnitř vládnoucí strany dojde k nějakému rozkolu,“ popsal.
V ČR a v našem sousedství povahu volebního systému ovlivňuje velký počet malých politických stran, které ale mají velký „vyděračský potenciál“. „Jsme toho svědky nejen dnes, ale bylo tomu tak i za tzv. první republiky. Havel, respektive jeho okolí, obdivoval poměrný volební systém, protože po letech existence Národní fronty si tito lidé mysleli, že se jim podaří stanovit větší prostor pro politickou pluralitu. Skutečně se to stalo, ale mnozí si myslí, že je tento prostor příliš velký,“ uvedl politolog. „Úvahy o volebních systémech doprovázejí každý pokus o demokracii, ale většinou nezáleží ani tolik na ideologiích jako na obecné soudržnosti a schopnosti skupinové identifikace. ‚Válka frakcí‘ se z většinového systému přenáší na veřejnost a v krajních případech vede i k politické nezodpovědnosti, jak jsme toho právě u nás, ale i v sousedních evropských zemích svědky,“ dodal.
Kdysi vítal hrdinku Savčenkovou, dnes si nevzpomene
Stejný den večer naopak Miroslav Kalousek hovořil na demonstraci v Českých Budějovicích Stop plíživé totalitě ANO. „Já si vzpomínám na rok 2013, kdy paní poslankyně Mirka Němcová přišla za Zemanem na Hrad a přinesla mu 101 podpisů. To je něco, o čem se Babišovi stále sní, co nemá. Donesla mu 101 podpisů poslanců připravených podpořit její vládu. Zeman ji nejmenoval, protože prohlásil, že doktor Ištvan šetří a on nemůže riskovat, že jím jmenovaní ministři by možná mohli být v budoucnu trestně stíhaní. A najmenoval si místo toho vládu kamarádů. Dnes nám se stejně tvrdým obličejem říká, že ve vládě by měl skončit až někdo, kdo je pravomocně odsouzen,“ pronesl Kalousek k davu a dodal. „Účelovost naprosto protichůdných Zemanových stanovisek je naprosto stejně odporná jako jeho kolaborace s cizí mocí a s Putinovým režimem.“ A co k tomu říci? „Snad jenom to, že pan Kalousek nás rád straší. Jednou složenkami, podruhé paní poslankyní Němcovou, v Budějovicích zase Putinem. Kdysi vítal národní ukrajinskou hrdinku Savčenkovou i s její dcerou, a dokonce jí věnoval šavli. Dnes, když trpí ve vězení, si na ni ani nevzpomene. Zřejmě má nějakou zvláštní afilaci k bojovným ženám, které dělají politiku, ale shodou okolností obě zde zmíněné si mohl odpustit. ‚Účelovost jeho naprosto protichůdných stanovisek‘ se mi proto jeví ještě účelovější než domnělá ‚odpornost‘ prezidentova,“ uvedl politolog.
Bývalý předseda vlády Vladimír Špidla se ve svém horování pro společnou evropskou měnu nechal unést ke tvrzení, že bez eura hrozí Evropě chaos, nebo dokonce občanské války. Podle Ilony Švihlíkové jde o pozoruhodný výrok, který ukazuje, že ideologické brýle jasně převládají nad makroekonomickou analýzou. „Hrozeb je řada, ale ta největší z nich je, že vrcholní představitelé eurozóny nejsou schopni nebo ochotni jednak rizika poznat, jednak problémy řešit.“ A jak se s tímto tématem u nás vyrovnáváme? „Mám dojem, že téměř všechny politické strany reagují relativně přiměřeně a nechávají se poučit odborníky, protože rozhodnutí o přijetí, nebo nepřijetí eura není na popovídání si někde ve stranických kuloárech. Mělo by to být souhlasné rozhodnutí různých zájmových skupin a politické reprezentace po diskusích s odborníky. Optimální rozhodnutí o době přijetí nebo nepřijetí evropské měny je rozhodnutím, které vyžaduje velkou míru odpovědnosti. Domnívám se, že výrok pana Špidly je ovlivněný jeho pobytem v evropských strukturách, a to ho svým způsobem k účasti na podobném rozhodnutí trochu diskvalifikuje,“ uvedl Zbořil.
Britské listy se pravidelně věnují problematice robotizace a automatizace. Tentokrát upozornily i na to, že šéf britské ústřední banky Mark Carney varoval, že dopad automatizace bude tak kataklyzmatický, že se lidé budou znovu pokoušet nastolit komunismus. „Já jsem řečem o robotizaci a automatizaci naslouchal bez zájmu už za ‚hlubokého socialismu‘, a dokonce si pamatuji, jak se o tomto tématu mluvilo na stranických sjezdech a psalo v jimi schvalovaných dokumentech. Živila se na tom docela dobře skupina ‚vědců‘, kteří mi připadali trochu jako šarlatáni. Strach z ‚ubývání pracovních míst‘ v Anglii známe už z doby rozbíjení strojů a čas od času se podobné téma objevuje s podobnou naléhavostí,“ uvedl politolog. „Myslím, že stejně jako u pana Kalouska i v tomto případě jde o strašáka komunismu, který, jak víme, obchází Evropu právě stodesátý rok. Diskuse o míře svobody podnikání, volném trhu a míře vlivu státu trvají nejméně stejně dlouho a budou je muset absolvovat i jiné generace, než je ta naše. Možná dojde i na marxismus, a proto by spíše stálo za to přemýšlet nikoli o černé budoucnosti lidstva, ale o tom, jaké povahy je politicko-ekonomický systém Čínské lidové republiky, jak se podobá podobným entitám v jiných částech světa, a nezabývat se tím, ‚co tady bude, až tady nebudem‘, to až se naučíme rozlišovat mezi důležitým a nedůležitým a pěstovat v sobě schopnost rozlišení,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
