V říjnových volbách dám hlas hnutí ANO, ohlásil prezident Miloš Zeman v pořadu Partie Terezie Tománkové. Babišovu hnutí dá přednost před ČSSD, jejímž býval předsedou. ANO podle Zemana odvedlo oproti soc. dem. více práce na potlačení epidemie. Premiéra evidentně Zeman potěšil, volbě se podivil šéf ČSSD Jan Hamáček. Podotkl, že hnutí ANO ještě ani nezveřejnilo, s čím do voleb půjde. Na adresu největší vládní strany Zeman navíc řekl, že aktuálně pokrývá prostor na levici politického spektra.
Vadí vám Zemanův výrok, že transsexuálové jsou mu odporní?Anketa
„Pan Hamáček má pravdu, ale příliš přeceňuje papírové programy vyhlašované před volbami stranami jako Mojžíšovo desatero. Po nich je většinou odhazuje jako desky, na kterých bylo deset povinností povinně vytesáno. ANO může mít výhodu, že bylo neustále kritizovaným a někdy i hanobeným politickým hnutím a muselo na všechno reagovat a neustále něco vysvětlovat. Proto běžela jeho „kampaň“ celou dobu volebního termínu, který se nepodařilo opozici, někdy i za pomoci ČSSD a jejích unavených kortešů, přerušit,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil. „To, že opozice ani minimálně nespolupracovala, a chce to zachránit v těchto dnech a na poslední chvíli, je trochu pozdě. A když už je řeč o „levici“, nevím, zda ještě v ČSSD nebo v KSČM někdo ví, co to původně znamenalo či znamená a nemyslí si, že je to jen pochvala nebo nadávka,“ dodal.
Zeman znovu zopakoval, že po volbách premiérem jmenuje předsedu „vítězné strany,“ nikoliv předvolební koalici. Do voleb míří například koalice Pirátů s hnutím STAN či uskupení Spolu, které sdružuje ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Do těchto koalic si Zeman neodpustil rýpnutí. „Nechci být nezdvořilý, ale asi budu. Pokládám předvolební koalici za podvod,“ řekl prezident. Hlavě státu se nelíbí představa, kdy se na silnou stranu nabalí několik „pětiprocentních trpaslíků“, díky kterým pak zmíněná strana může vyhrát volby. „Jestliže se spojí několik trpaslíků, pak vznikne velký trpaslík, ale nikdy nevznikne obr,“ dodal Zeman.
Větší strany spojováním s menšími podle Zemana politiku pouze „zaplevelují“. „Už dnes jich máme v Poslanecké sněmovně devět. Čím více je zde politických stran, tím těžší je vzájemná dohoda,“ řekl prezident.
„Pravda je, že pan prezident tato slova opakoval už několikrát a dokonce je uměl říct v osobních rozhovorech anebo vzrušeném dialogu reprezentantům všech politických stran. Dokonce i předsedovi Ústavního soudu. Pokud mu nevěřili, nebo nechtěli věřit, je to jejich chyba. Říkal jim to mj. i při vyhlašování termínu říjnových voleb. A pokud ho neslyšeli, pak je to horší než omyl…“ komentuje Zbořil.
„O ‚našem politickém stranictví‘ diskutují čeští, moravští a slovenští politici více než sto dvacet let. Za ta léta se nepodařilo jedné straně přesvědčit druhou, zda je lepší poměrný nebo většinový systém a zbavit se prokletí velkého množství politických stran. A pokud se to podařilo, jako po druhé světové válce, skončilo to strnulým objetím Národní fronty a vedoucí rolí jedné strany. Před těmito volbami do Poslanecké sněmovny se s tím asi už nedá nic udělat, ale alespoň ti, kteří naznačovali, že chtějí měnit systém politických stran ve prospěch koaličních hybridů, by o tom mohli začít diskutovat s občany a na veřejnosti,“ dodal.
Prezident Miloš Zeman se v Partii na CNN Prima NEWS pustil i do transgender osob. Pokud si podle prezidenta někdo nechá operativně změnit pohlaví, tak se „dopouští trestného činu sebepoškozování“. „Každý operační zákrok je rizikem. A tihleti transgender jsou mi opravdu bytostně odporní,“ prohlásil Zeman. Následně poznamenal, že kdyby byl mladší, svolá v Praze obří demonstraci heterosexuálů, na niž by prý přišly miliony lidí. K tématu týkajícímu se LGBT komunity se Zeman vyjádřil v souvislosti s kontroverzním maďarským zákonem, který omezuje sexuální osvětu právě v oblasti vztahů osob stejného pohlaví. Zákon již odsoudilo 17 zemí Evropské unie, ale Česko zatím mlčí.
„Pamatuji dobu, kdy homosexualita byla stíhána trestním zákonem a několik let před tím v Německu posílali své spoluobčany do koncentračních táborů označené růžovým L a se záznamem návrat nežádoucí. Proto se ale také obávám jednoznačných, apodiktických výroků týkajících se podobných věcí. Nemusíme si vyhrožovat zánikem Říma, ale víme, že i katolická církev měla a má problémy už jen s materialisticky vnímaným celibátem. V 16. století to Martin Luther zdánlivě vyřešil. Ale přesto se neubránil nenávistným útokům proti Židům, na které se odvolávali i němečtí nacisté,“ uvedl politolog.
„Myslím si, že vámi citované výroky prezidenta Zemana mají dost společného s vyjádřením nepřímé podpory politice Viktora Orbána a souhlas s tím, že lidé by měli znát míru věcí a morálky, která je dědictvím různorodých lidských pospolitostí. Proto si také myslím, že chování nezmění sexuální osvěta nebo ignorance, ale že láska a její bůh Éros budou mít přednost před sexem a jeho ‚harašením‘. Nakonec bychom si mohli zahrávat s bílým rasismem, nenávistí a strachem před žlutým nebezpečím a demonstrovat, protože se to v posledních letech může, proti všemu a všem. Za několik letech bychom se pak mohli divit, že nejenom pohlaví a barva pleti jsou neidentifikovatelné, ale kupodivu a zase i určující,“ dodal.
Ve staré Číně se říkalo „Zabiješ jednoho, zastrašíš tisíc!“
Zeman na Primě připomenul, že na summitu Severoatlantické aliance v polovině června v Bruselu označil odchod spojenců z Afghánistánu za zbabělou kapitulaci a dokonce za zradu. Varoval před tím, že radikální hnutí Tálibán ovládne celé území, vytvoří teroristické centrum a nový islámský stát. „Pokud chceme opravdu bojovat proti terorismu, nezbude nám nic jiného než se do Afghánistánu vrátit, a to za cenu daleko větších ztrát a nákladů, než kdybychom tam teď setrvali,“ řekl Zeman na CNN Prima News.
„To je opět jeden z názorů, které prezident vytrvale zastává a prezentuje při nejrůznějších příležitostech. Já si tím nejsem zcela jistý, protože nechci zapomenout, že Afghánistán je také producentem surovin pro výrobu drog a drogy jsou nelepším cash platidlem, když jde o zbraně. Navíc si myslím, že ‚boj proti terorismu‘ je název projektu, který má velké množství variant použití k jakémukoliv účelu,“ říká Zbořil.
„Teror plodí terorismus a v staré Číně se u dvora říkalo ‚Zabiješ jednoho, zastrašíš tisíc!‘ Vojenská dobrodružství s tím spojená jsou sice velká hra, ale, a to především, s neznámým koncem,“ dodal.
Prezident také na Primě uvedl: „Vzpomeňte si na žranici na Karlově mostě, kde naše opoziční dámy, např. paní Pekarová Adamová, ale i senátorka Němcová, ale i gentlemani, exhibovali a touto žranicí oslavovali konec epidemie. Já jsem vždycky kritizoval rozvolnění, ale dnes poprvé říkám, že si můžeme rozvolnění dovolit... Jde o to, že když lidi tuto žranici viděli, tak si řekli, všechno je v pořádku, můžeme rozvolňovat a právě z toho vznikla druhá vlna epidemie,“ uvedl prezident. Pekarová se vůči tomu ohradila. „Ne, pane Zemane, za druhou vlnu pandemie nemůže opozice, to je lež vyvrácená i hygienou. Nepřekvapuje, že přichází od soudy uznaného lháře. Za tisíce mrtvých může zejména hnutí ANO, kterému chcete dát ve volbách hlas, držíte ho mermomocí u moci a nadstranickost už ani nehrajete,“ uvedla Pekarová Adamová.
„Paní Pekarová Adamová je až příliš temperamentní a málokdy má pro svá tvrzení nějaké důkazy. Na tom Karlově mostě byla i se svými odvážnými přáteli a vylekala se až se zpožděním. Svoje názory během těch letních extravagancí, které podnikala se svými stranickými souputníky, měnila také dost rychle. Má ale smůlu, piknik na Karlově mostě byl sice jen taková okázalá pitomost, ale asi do konce jejího politického života se na něj nezapomene,“ uvedl Zbořil. „A pokud jde o ‚usvědčeného lháře‘ měla by se seznámit s tím ‚usvědčujícím rozsudkem‘, jeho komentářem a také trochu s chováním Ferdinanda Peroutky v letech 1938–1939 a potom i s jeho osudem, patronací jeho tchána Bienerta, ministra vnitra a nakonec i prezidenta protektorátní vlády, až do samého konce války v roce 1945,“ dodal.
Piráti podlehli přesvědčení, že rozhodnou výzkumy „televizní“ agentury
I na otázku, jestli by šlo hnutí ANO do koalice s Piráty, reagoval v nedělní Partii na Primě premiér Andrej Babiš: „Určitě ne.“ Zopakoval, že Piráti jsou podle něj velkým nebezpečím. „Nechci, aby naše země byla řízena z europarlamentu. Jsou promigrační. Pan Bartoš se tak vyjádřil před několika lety,“ připomněl. Šéf Pirátů Ivan Bartoš však své staré výroky vysvětlil s tím, že změnil názor a že jeho strana rozhodně nepodporuje muslimskou Evropu. „Oni už se chovají jako vítězové. Vybírají na inzeráty ministry, či jak to mají,“ dodal Babiš. „U těchto lidí mám pocit, že nebudou bojovat za náš svrchovaný stát,“ poznamenal premiér.
„Nejenom Piráti podlehli přesvědčení, že o jejich budoucnosti nebudou rozhodovat volby, ale výzkumy ‚televizní‘ agentury Kantar. Nebo jiných jí podobných. Dokonce už víme, kdo by měl být ministrem zahraničních věcí, kdo ministrem vnitra, financí atd. Možná se Pirátům přihodilo jakési virtuální volební vítězství a nejen oni, ale hlavně jejich sponzoři jsou o něm přesvědčeni,“ uvedl politolog. „A protože si jejich potenciální voliči všimli toho, že jejich atraktivní heslo Pusťte nás na ně! by se mohlo změnit, jak tvrdí jeden populární TV účinkující, Pusťte nás na vás!, hledají ústupové cesty od milníků na cestě svých politických předsevzetí. Protože tím ale naznačují i možnost, že po volbách se jejich sliby změní ještě více, než právě nyní činí, vycítil Andrej Babiš slabinu tohoto jejich ‚revolučního dědictví‘ a strefil se právě do jeho nejsnadněji zasažitelného cíle,“ dodal.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Ve třetí části Partie hovořil předseda Senátu Miloš Vystrčil. Vyjádřil se i ke slovům prezidenta k Vrběticím. „Opravdu nevím, proč to dělá, proč takhle zpochybňuje práci orgánů.“ Upozorňuje na logiku, že orgány vyšetřují nějakou verzi, ale on mluví o dalších verzích. Kroutil také hlavou nad rozpory mezi slovy prezidenta Zemana a činy prezidenta Zemana.
„Vláda sice rozhodla o vyhoštění ruských diplomatů, ale nejen opozice, poslanci a zejména senátoři mluvili rovnou o špionech. A to nepřipomínám neziskově dotovanou část mediálního prostoru. Zda měli zprávy od BIS nebo jiných tajných tajných, sice nevíme, ale bylo to za potlesku velké části veřejnosti, aniž jsme se dozvěděli, jakými černými úkoly se tito vyhoštěnci zabývali. Pan předseda do toho vnáší i kouzelnou poetiku nejednoho ze svých slavných výroků. Pokud skutečně řekl, že prezident zpochybňuje ‚práci orgánů‘, předpokládám, že všichni víme, o které orgány jde. Ale snad i pan předseda Senátu díky své vysoké funkci ví, že Česká republika je státem s omezenou suverenitou, a že její ‚orgány‘ nemají informace jen od pana Koudelky. Neví-li to, pak by se měl připravit na další pozoruhodné turbulence, které se dotknou české politiky v nejbližších několika měsících,“ komentuje Zbořil.
Psali jsme:
Od Pirátů asi nelze v takové situaci nic jiného očekávat…
Obce na jihu Moravy zničila bouře. Pirátský poslanec František Kopřiva se vyjádřil k řádění tornáda na Hodonínsku jako jeden mezi prvními. „Tak, jako je dnes potřeba pomoct lidem/obcím po řádění tornáda (díky všem!), zítra je potřeba začít brát vážně změnu klimatu a její rizika pro lidstvo. Častější a výraznější extrémy počasí vědci předpovídali a všude po světě se tak děje. A může být hůř, když nezareagujeme včas.“ Kopřivu v jeho tvrzení podpořila jeho poslanecká asistentka Veronika Murzynová. Je podle ní nutné říct naplno, že za situaci na Moravě může klimatická krize. Meteorolog a klimatolog z ČT24 Vladimír Piskala poukazoval na nedostatek dat. „Může za tornádo na jihu Moravy změna klimatu? Ne. Nemůžeme totiž vyloučit vznik silného tornáda ani v klimatu bez zásahu člověka,“ napsal. Je také prý možné, že silných bouří v teplejším klimatu bude přibývat, ale není jisté, že přibývat budou i tornáda.
„Od Pirátů asi nelze v takové situaci nic jiného očekávat. Všechno vidí v evropských, globálních a kosmických souvislostech. Ale možná by to chtělo trochu více realismu. Klimatických změn se přece neobávají jen Piráti a Greta Thunbergová či Olga Sommerová. Spíše lidé jen nevědí, co dělat a komu věřit. Ke klimatickým změnám díky oteplování dochází nejméně už od poslední doby ledové. Že se ty změny zrychlují, už vědí i školáci, kteří chodívali každý pátek za školu. Někteří naši světoobčané si myslí, že by pomohlo také významné snížení počtu obyvatel planety, ale stačí trochu covidu a pověstí o Billu Gatesovi a rozhostí se ticho,“ uvedl Zbořil
„Viděl jsem ve Spojených státech tornádo, které se blížilo k našemu autu a bylo svou krásou fascinující. Nakonec nás přepadl strach a ujížděli jsme, co to dalo. Na druhý den jsme se dovídali o přírodní pohromě. Měli bychom počítat s tím, že tento přírodní úkaz není jen vzrušujícím obrazem pro kdejakou televizi, ale že je to součást našich životů, stejně jako povodně. V Karibiku a v povodí velkých řek častější, na jižní Moravě a v Praze tolik ne,“ dodal.
K tématu také dodává: „Pokusme se naslouchat jako někteří tzv. primitivové přírodě, chovat se k ní ohleduplně. Těžko si ale můžeme dupnout a poručit větru a dešti, případně tornádu, aby se drželo na bodu jedna Fujitovy stupnice. Hodonínsko postihl podle všeho stupeň čtvrtý. Netroufnu si však odhadnout, zda Moravany zrovna dnes ráno zajímá názor poslance Františka Kopřivy ohledně globálního oteplování. Pan poslanec odmaturovaval v roce 2015, mezi jeho záliby, jak se uvádí ve Wikipedii, patří rozšiřování obzorů, hudba, filmy, knížky, hry, tvůrčí psaní, studuje na Fakultě elektronické ČVUT, kde mimo jiné pracuje v Laboratoři pro vývoj a realizaci. Čeho, Wikipedie neuvádí. Je též nositelem ceny Genderman, určené mužům, kteří se zasazujî za rovnost pohlaví.“
O tom, že jde většinou o obce, ve kterých lidé v prezidentské volbě nejčastěji volili prezidenta Miloše Zemana, se zmínil na sociální síti zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT František Lutonský. Přidal i přesná čísla k volbě. Upozornil na to předtím, než vystoupil s proslovem prezident ve sdělovacích prostředcích. Naznačoval, že prezident mohl zklamat své voliče, kteří se ocitli v tak těžké situaci. Měl tedy prezident vystoupit s proslovem dřív?
„Co chcete jiného od člověka z ČT zpravodajství slyšet? Navíc od zástupce šéfredaktora zpravodajství. Nedivil bych se, kdyby tvrdil, že tornádo se mstilo jen voličům prezidenta Zemana a voličům pana Drahoše se vyhnulo. Svůj příspěvek vzápětí smazal, protože, jak vysvětlil, si ho ‚někteří lidé vyložili jinak‘. ‚Někteří lidé‘ tedy umějí překvapit!“ připomíná politolog.
Jde o propagaci prodeje a konzumace drog na Teplicku?
Vlnu emocí i debatu vyvolal zásah policistů v Teplicích. Hlídka totiž použila tzv. zakleknutí, kritizované hlavně v kauze Afroameričana George Floyda. Předběžné závěry pitvy podle policie v tomto případě hovoří o tom, že neexistuje příčinná souvislost mezi zásahem a úmrtím muže. Řada Romů přesto dává vinu policistům. Stovky lidí se sešly na akci, kde si smrt připomněly. U policejní služebny demonstranty zastavily zátarasy a skupina policejních těžkooděnců. Premiér Andrej Babiš, ministr vnitra Jan Hamáček i policejní prezident Jan Švejdar se za zasahující policisty postavili, ale demonstranti dávali najevo, že policistům nevěří.
„Někdo by si mohl myslet, že demonstrujícím Romům, jejich organizaci Romea s.r.o. a dokonce i Radě Evropy a OBSE nejde o nich jiného než o propagaci prodeje a konzumace drog na Teplicku. Ale možná, že tomu tak nebude brzy jen v Teplicích, ale i v Řeporyjích, a když vyhraje volby nějaká politická strana s podobnými zvyky a nápady, tak leckde jinde.
Ostatně ne všichni Romové jsou téhož názoru. Například Radek Benga Romea s.r.o. kritizuje, stejně tak redaktor ČT Richard Samko, připomeneme-li ty mediálně viditelnější,“ komentuje Zbořil.
K důslednému vyšetření vyzvala i česká pobočka organizace na ochranu lidských práv Amnesty International, která zákrok policie označila za hrubý a nezákonný. Policejním zásahem se hodlá zabývat i zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková. K bezodkladnému, důkladnému a nezávislému vyšetření smrti Roma v Teplicích po policejním zákroku vyzvala Rada Evropy.
„Zdalipak nás ještě budou soudit soudy nebo Amnesty International? Paní Šimůnková se tím zabývat může, ale neměli bychom v jejích slovech slyšet v podtextu výhrůžku, že už vinu a viníky zná lépe než Policie ČR. Třeba by pak pomohlo, kdybychom místo 155 nebo 158 mohli zavolat, až nás někdo vykrade nebo bude bušit hlavou do okna auta, AI, Radě Evropy nebo paní Šimůnkové. Jistě by rádi přijeli a rozhodli na místě, jak postupovat správně,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Daniela Černá
