Nejrůznější spekulace o pádu malajsijského letadla lze rozdělit do dvou kategorií: Že impuls k jeho pádu byl neúmyslný (ať už to byla nehoda, nebo neúmyslný zásah), nebo záměrný. Přidržme se druhé možnosti - kdo by na této katastrofě mohl mít zájem?

Pokud budeme chápat katastrofu jako záměrnou a plánovanou provokaci, tak čistě teoreticky a spekulativně se mohla hodit všem třem stranám různě, ale jednalo by se o velmi riskantní akci - tak trochu něco podobného jako neřízená střela, u které se nedá projektovat dopad, ani trajektorie. Osobně se kloním spíš k tomu, že šlo o chybu. Ale spekulativně odpovím na vaší otázku:

Kyjev by mohl uvažovat v intencích další mezinárodní i domácí podpory, kterou urgentně potřebuje. Takový čin, pokud se interpretuje v určitém smyslu, tedy jako práce separatistů, a tím pádem Moskvy, je něco, co by Kyjev mohl dobře využít a mimochodem už to také dělá. Tím ale nechci tvrdit, že letadlo sestřelil Kyjev, i když k tomu má zřejmě prostředky. V současném rozložení informační války odhadne každý, že věc se obrátí proti Rusku a každý si také uvědomí na její protiruský potenciál bez ohledu na pravdu. Kyjev teď ten potenciál okamžitě využívá k dalším intenzivním útokům na Rusko.

Separatisté by se tím mohli snažit vyprovokovat přímé zatažení Moskvy do konfliktu. Jejich pozice není výhledově dobrá a podpora Moskvy zdaleka jistá. Sestřelením civilního letadla mohli směřovat k další eskalaci tím, že by Moskvu zahnali do kouta, aby jednala, jak chtějí. Oni ve válce už jsou, takže mohou uvažovat v jiných kategoriích. Ale tady bych předpokládala, že by se snažili sestřelit spíš ukrajinské dopravní letadlo. Riskovali by ale i to, že tím podporu Moskvy následně ztratí.

V Moskvě by se to hodilo té frakci neoimperiálních nacionalistů a radikálních siloviků, která volá po válce s Ukrajinou. Ta by mohla počítat s tím, že to bude katarzní moment, který povede zase k radikálnímu řešení, ke kterému se zatím Putina nepodařilo přesvědčit. Mohlo by jít o snahu o zmenšení Putinova manévrovacího prostoru v ukrajinské krizi doma, i v rámci vztahů k velmocem. 

Ale na druhou stranu, podobné  efekty může mít ta událost i jako nehoda či nedorozumění. Politika je i o tom, jak využít nebo neutralizovat i nepředpokládané a náhodné události. A jejich důsledky zase můžou být velmi a často nepředvídatelné. Vůbec si netroufám tady vyjadřovat jakýkoliv názor s jistotou.

Velmi brzo po pádu letadla došlo k telefonátu mezi prezidenty Putinem a Obamou. Co to může znamenat? Co mohlo být jeho obsahem?

Ten telefonát je logický a nedávala bych mu zvláštní smysl. Šlo zřejmě o operativní diskuzi a nějakou výměnu informací, podle toho, co uvedl Kreml a Bílý dům. Myslím, že je důležité, že spolu mluví, i když mám pocit, že se příliš na oficiální rovině neposlouchají a že ochota ke kompromisu chybí na obou stranách, ne jen na jedné. Co se děje v zákulisí ale nemáme tušení a myslím, že to se dost liší od mediálního nebo veřejného obrazu či divadla, které je pro nás ostatní viditelné.

Jak může tento incident poznamenat vztahy mezi velmocemi?

Ta událost může nějakým způsobem mít vliv a může být také bodem zlomu ukrajinské krize buď směrem k deeskalaci, nebo eskalaci. Teď sice slyšíme, že možné sestřelení letadla udělalo z krize mezinárodní otázku, ale tato krize přece byla mezinárodní od počátku. Nejde tvrdit, že by v ní figurovali jen místní, regionální aktéři - už dlouhou dobu vedle Ukrajiny, Ruska, zemí EU - především Německa, Francie a Polska, potažmo celé EU, v ní figurují, a to podstatně, Spojené státy a samozřejmě další instituce jako MMF, OSN nebo OBSE. Teď jen došlo k dalšímu zavlečení nevinných lidí do té tragédie, která se na Ukrajině děje už několik měsíců díky střetu zájmů několika velmocí.