Podívejme se úvodem na sociální demokracii a její výsledek, 3,95 procenta. Překvapilo vás to hodně?
Ani ne, protože jsem předpokládál, že se ČSSD bude pohybovat kolem pěti procent. Skutečnost, že spadla pod čtyři procenta, je nepatrné překvapení, ale dalo se očekávat, že sociální demokraté nedokážou k tomuto typu voleb zvednout účast svých voličů.
Předseda ČSSD Hamáček vyloučil personální vyvození odpovědnosti. Je to správné, když strana zcela propadla?
Je to podle očekávání i podle toho, co zaznívalo veřejně i v kuloárech jarního sjezdu ČSSD. Už tenkrát všichni říkali, že skutečná kondice strany se pozná podle výsledku krajských voleb v příštím roce. Myslím, že v tomhle existuje jakási předběžná shoda uvnitř sociální demoracie, že nebude z výsledků evropských voleb něco zásadního vyvozovat. Stejně si by bylo zvláštní, kdyby nějaká vlna nevole uvnitř strany neproběhla, protože je to pro řadu sociálních demokratů velké zklamání.
Očekáváte vzedmutí nějaké kritické iniciativy uvnitř ČSSD?
Něco přijít může, ale nemyslím, že půjde o nějak silnou vlnu, protože v tuto chvíli je sociální demokracie zastoupena v exekutivě, tak z druhé strany má Jan Hamáček stranu docela dobře pod kontrolou. Popravdě řečeno, kdo by chtěl s jeho židlí třást a sednout si na ni, když právě socicální demokracie je v této neslavné kondici. Případná opozice proti Hamáčkovi bude podle mě vyčkávat na krajské volby.
Jakou největší chybu nebo co se ČSSD nejvíc nepodvedlo, že ji volilo tak málo lidí? A bylo to skutečně tím, že její voliči nešli volit? Není to už tak, že jich prostě strana o moc víc nemá?
Jistě, to je také možné. Pokud by toto bylo voličské jádro sociální demokracie, bylo by to hodně tristní. To se podle mě nedá z tohoto typu voleb úplně odvozovat. Dalo se předpokládat, že sociálnědemokratičtí voliči nebudou mít o volby do Evropského parlamentu takový zájem a kdyby se konal jakýkoliv typ národních voleb, výsledek ČSSD by byl lepší. Není tam třeba jedna konkrétní chyba, která by se dala vyčíst z krátké předvolební kampaně.
Sociální demokracie doplácí na to, že o své evropské politice se svými potenciálními voliči strašně málo mluví v průběhu celého volebního období. ČSSD o voliče, které jsou v evropských tématech více orientovaní moc nezabojovala v posledních pěti letech.
Hnutí ANO volby vyhrálo s 21 procenty. Není to málo vzhledem k tomu, že klasické průzkumy, byť se netýkají přímo eurovoleb, premiérovu hnutí pravidelně predikují mezi 30-35 procenty?
Dalo se očekávat, že hnutí ANO bude výrazně slabší než ve volbách do Poslanecké sněmovny nebo jakýchkoli jiných národních volbách s poměrným systémem, ale těch 21,18 procenta není žádná velká sláva vzhledem k tomu, že se proti posledním volbám zvedla volební účast o deset procent. Přičítal jsem to tomu, že Andrej Babiš se nakonec do předvolební kampaně ponořil dost výrazně a měl jsem pocit, že dokáže přesvědčovat své voliče o tom, že má smysl k tomuto typu voleb přijít. Nakonec i přes vyšší volební účast není výsledek ANO žádná velká sláva. Může to být začátek postupného sestupu hnutí ANO.
Okamurovo hnutí SPD získalo dva europoslance, exmininistr za sociální demokracii Ivan David a generál Hynek Blaško. Je tento výsledek překvapení?
Podle některých průzkumů ano, ale z mého pohledu je to dost velké překvapení a úspěch SPD na to, že předvolební vystupování Ivana Davida nebylo nijak zvlášt přesvědčivé. Dokonce hrozilo, že se skalní voliči SPD neztotožní s lídrem kandidátky, který kdysi býval ministrem v sociálnědemokratické vládě, ale zdá se, že nakonec sázka SPD vyšla s tím, že Ivan David mohl oslovit jak voliče radikálně pravicové, tak i levicové díky tomu, že jde o bývalého spolupracovníka Miloše Zemana ze sociální demokracie. Tohle je pro SPD úspěch.
V rámci ODS, která posílila, se do Evropského parlamentu dostal až z patnáctého místa kandidátky Alexandr Vondra. Je to návrat na politické výsluní?
Na jedné straně nejsem překvapený, že preferenční hlasy Alexandra Vondru vynesly do europarlamentu, protože v oblasti zahraniční politiky je to v současnosti velmi výrazná tvář ODS. Nemyslím ale, že by to byla nějaká předzvěst jeho návratu do vysoké politiky, protože kdyby o to stál, mohl být na kandidátce i mnohem výš. Mám pocit, že on chtěl stranu svou účastí na kandidátce podpořit a výsledek pro něj může být překvapení. Kromě toho, do Evropského parlamentu se zpravidla nechodí dělat velká politická kariéra, zasedá tam jiný typ politiků než ti, kteří se po tom profilují jako lídři v národních volbách.
Fotogalerie: - Výsledky eurovoleb v číslech
Podívejme se ještě za hranice. Marine Le Pen vyhrála volby ve Francii před hnutím Macrona, na Slovensku zvítězila koalice Progresivní Slovensko, Kotleba byl třetí, v Itálii vítězství Salviniho Ligy… Dalo se to všechno očekávat?
Těžko se to hodnotí všechno dohromady, ale mám pocit, že ve volbách uspěly politické strany, které jsou něčím výrazné. Výrazné svým postojem. Především v tomto ohledu výrazné k EU, což je případ hlavně západoevropských států, ale třeba i strany, které jsou výrazné v hlásání nějakých pozic v rámci vnitřní politiky. To je případ Le Penové stejně jako Progresivního Slovenska.
Je vidět, že strany, které jsou příliš rozkročené nebo špatně čitelné, nejsou v tuto chvíli příliš atraktivní ani pro voliče na západě, ani pro voliče východě. Hodně záleží na tom, jakou image si daná strana dokáže vytvořit svým marketingem.
Změní se po těchto volbách na fungování EU něco nebo se pojede dál v zavedených kolejích?
Žádná razantní změna nejspíš nepřijde, protože většinou skupiny nespokojené se současnou podobou EU buď říkaly posilme pravomoci Evropského parlamentu nebo posilme pravomoci Evropské rady, tedy zastoupení jednotlivých národních států. Tyto dvě skupiny se mohou ocitnout v určitém klinči. Nemyslím, že by z tohoto klání vzešla nějaká silnější instituce v rámci EU. Co se týče programových změn v Evropě, na to bych si ještě počkal, lze asi říct, že bude zachována podoba většiny v Evropském parlamentu i Komisi, která nejspíš bude k socialistům a lidovcům integrovat i liberály. Nemyslím, že by se v Evropě těmito volbami něco zásadně změnilo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
