Zákony o zvýšení daní nepodpoří minimálně dva poslanci ODS Petr Tluchoř a Tomáš Úlehla, čímž by mohlo být ohroženo jejich schválení. V takovém případě je kabinet Petra Nečase odhodlán znovu předložit zákony ve stejném znění a navíc je spojit s hlasováním o důvěře vládě. Tento krok by měl na rebelující zákonodárce z řad občanských demokratů platit.
„Pokud by premiér Nečas druhé hlasování s důvěrou spojil, tak má velmi slušnou šanci na to, aby zákon prošel i s důvěrou. Mnozí kritici v klubu ODS říkají, že něco jiného by bylo, kdyby to byl takto označený zákon, a něco jiného je, když to je běžný zákon, kde oni cítí potřebu se vyjádřit k jeho podstatě. Kdyby ten zákon spojil Petr Nečas s důvěrou hned v počátku, tak bychom si mohli toto jedno kolečko odpustit,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek.
Bude záležet i na hrdosti Petra Nečase
Zároveň ale přiznává, že to za všech okolností nemusí takhle dopadnout. „Může se stát, že Václav Klaus bude v klubu ODS tak silně lobbovat za faktický pád Nečasovy vlády, že nějaké z těch rebelujících poslanců, kteří se doposud vyznačovali spíš siláckými slovy než činy, na svoji stranu získá,“ poukazuje politolog na druhou, i když méně pravděpodobnou možnost.
Může se také stát, že uvnitř ODS bude velká snaha přesvědčit Petra Nečase, aby postupoval víc v souladu s nespokojenými hlasy ve své vlastní straně. „Ty jsou podle mě velmi silné a je jenom věcí určitých zvyklostí, že z řad poslanců je ventiluje jenom malá skupinka, ačkoli uvnitř ODS je kritický názor k této podobě zvyšování daní dost silný. Petr Nečas tak může být podroben jakési masáži uvnitř své strany a bude záležet na jeho určité hrdosti, zda řekne, že trvá na tomto zákonu a pokud nebude schválen, tak končí,“ uvádí Lukáš Jelínek.
Psali jsme:
V případě pádu vlády jsou nejpravděpodobnější předčasné volby
Pokud by ale vláda přece jen padla, tak by obnovení koalice příliš reálné nebylo. „Vzhledem k tomu, že tu neexistuje jiná akceschopná většina ve sněmovně, tak by poslanci byli nuceni využít změny Ústavy, kterou kdysi prosadili, a jednat o předčasném zkrácení volebního období a vypsání předčasných voleb,“ považuje politolog za nejpravděpodobnější možnost nové rozdání karet ze strany voličů.
„Dá se očekávat, že by pak dovládla Nečasova vláda v demisi, protože by bylo dost hloupé od opozice, kdyby přistoupila na nějaký model úřednické vlády, který se jí evidentně před minulými volbami nevyplatil, protože voliči mezitím, co úředníci vládli, zapomněli na svou zkušenost s předchozí politickou vládou,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek.
Velká koalice by byla pro ČSSD sebevražedná
Za takřka vyloučenou možnost naopak považuje při současné polarizaci české politiky vytvoření velké koalice. „Sociální demokracii se nejsnadněji sbírají hlasy v opozici vůči ODS, a tak společná vláda v době, kdy k ní není žádný objektivní důvod, nemá smysl. Obě strany by tím ztratily podstatnou část svých voličů a zvlášť pro sociální demokracii by to bylo sebevražedné,“ míní politolog.
Podle něj o pád Nečasovy vlády usiluje i prezident Václav Klaus. „Já si to skládám z vícero indicií. A to nejen odmítání zvýšení DPH Václavem Klausem, ale i z jeho vztahu k církevním restitucím, k odvolání policejního prezidenta a jeho stále ostřejších výroků na adresu Petra Nečase a naopak výroků premiéra na adresu Václava Klause,“ vysvětluje svou úvahu Lukáš Jelínek.
Klausovi jde o překreslení pravicového spektra, jehož osou by se mohl stát
„Domnívám se, že Václavu Klausovi jde o překreslení politického, hlavně tedy pravicového spektra, ke kterému by mělo dojít především po nadcházejících volbách. Václav Klaus podle mě předpokládá, že by se poté mohl stát osou, kolem které by se mohl integrovat nějaký nový pravicový subjekt. Takže si myslím, že nebude mít s ODS ani s Petrem Nečasem žádné slitování,“ dodává pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
