Od schůzky prezidentů Ukrajiny a Ruska v Minsku se nečekaly zázraky, a proto ani nepřekvapilo, že žádné konkrétní výsledky nepřinesla. Podle analytičky Veroniky Sušové-Salminen by ale mohla být počátkem „Minského procesu“, v jehož rámci by se podařilo najít pravidla pro sousedství Ruska a Ukrajiny, které by nemuselo končit střelbou a vojenskými operacemi. Pro ParlamentníListy.cz k tomu napsala tento text:

Včerejší minskou schůzku představitelů Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny předcházela poměrně zajímavá diplomatická aktivita, která naznačovala, že minimálně začala systematičtější snaha o to najít kompromisní řešení ukrajinské krize. Samotnému jednání ale nikdo nedával velké šance k zvládnutí krize.

O víkendu (sobota 23. 8. 2014) navštívila Kyjev německá kancléřka A. Merkelová a po jednání se svým ukrajinským protějškem P. Porošenkem oznámila, že se oba shodli na nutnosti decentralizace Ukrajiny, která by odpovídala kulturním a jazykovým rozdílům v zemi. Jako podmínku k ukončení bojů Merkelová viděla zabezpečení východoukrajinské hranice například OBSE. Její kolega vicekancléř Gabriel ve stejnou dobu vyjádřil podporu „chytré federalizaci“ Ukrajiny jako jedinému schůdnému řešení. Merkelová také Kyjevu přislíbila finanční investice k rekonstrukci Donbasu o hodnotě 500 milionů euro. Zajímavé bylo ale i to, že se Merkelová nezdržela na oficiální oslavu ukrajinského Dne nezávislosti, ale odcestovala domů.