Na sjezdu ČSSD bude Bohuslavu Sobotkovi stačit ke zvolení předsedou nadpoloviční většina, nikdo proti němu kandidovat nebude. I Jiří Zimola dává najevo, že žádnou rebelii proti němu nechystá. V jaké vnitrostranické atmosféře se sjezd sejde? Jak moc hrozí, že přijde pro Sobotku nepříjemné překvapení, případně jaké?
Tuhle otázku je nutně trošku rozdělit na dvě úzce související témata. Tedy Sobotka a atmosféra. Na sjezdu stačí Sobotkovi nadpoloviční většina. Nejvítanější varianta pro současné vedení ČSSD bude, když Sobotka přijde, strčí do kapsy nadpoloviční většinu, na kterou má nominace, a sociální demokracie bude formálně jednotná jako šik. Opozice umlkne, nebo bude umlčena. Jediným kandidátem je proto, že parlamentní volby jsou blízko a vzhledem k očekávané prohře, je logické, že nikdo za prohru nechce nést odpovědnost. Nový předseda toho za pár týdnů mnoho nenadělá a prohrané volby jako první počin nejsou zrovna ideální. Všechno má svá ale.
Sobotka může zvítězit i velmi těsně, i jako jediný kandidát, například až v druhém kole. Další variantou je, že Sobotka nezíská většinu ani ve vícekolové volbě a v opakovaných volbách se může teprve vynořit protikandidát z pléna – zachránce. Další variantou je, že bude donucen k rozdělení role premiéra a předsedy strany. Říkejme této verzi varianta Zaorálek.
Divokou a nejméně reálnou představou je, že sjezd vůbec nemusí předsedu zvolit, i kdyby se volba opakovala donekonečna. To by ovšem znamenalo následnou zásadní diskuzi o způsobu práce ČSSD a jejím směřování. Bylo by to možná i totální rozdělení strany na konzervativně levicovou a liberálně středovou část a debata o další „pomlčkové“ koexistenci.
Kdo by byl lepší 1. místopředseda ČSSD?Anketa
Proč by tedy měl například onen Jiří Zimola za této situace kandidovat, respektive oznamovat kandidaturu dopředu? A proč zrovna on? Čím vyniká nad rámec hejtmanství? Odvahou? Tu mohl prokázat už na minulém sjezdu nebo po něm. Mlčel. Příležitostí k politickému vymezení bylo dost. Vizí, jak vyvést stranu z krize? A má nějakou? Veřejnosti ji doteď nesdělil.
Abych se ale vrátila ke sjezdu. Po pravděpodobném zvolení Sobotky dojde podle mne k daleko zajímavější a dramatičtější volbě – prvního místopředsedy i dalších místopředsedů. Tam záleží na tom, jak budou dodrženy dohody a zda sjezd Sobotkovi nenavolí takzvaně „nepřátelské předsednictvo“. Což je osvědčená verze kastrace vlastního předsedy (za předpokladu, že je co kastrovat) – Zemanovi kdysi takto navolili delegáti grossovské předsednictvo. Zeman přežil, ale vyčerpávalo ho to. Minule si Sobotka zvolil vedení, jaké chtěl. Michaelu Marksovou, Lubomíra Zaorálka, Martina Starce… Vnitrostranickým oponentům nedal šanci. A do vlády si dal i Dienstbiera, kterého jeho vlastní region odmítl. Čímž straníky nepotěšil.
Atmosféra v sociální demokracii je nyní poněkud poraženecká. Právem. I hloupý vidí, že ČSSD v roce 2000 už dávno není a ČSSD dnes je jiná strana. S jinými tvářemi, s jinými voliči. S jinými cíli. Všichni už ví, že to světlo na konci tunelu je protijedoucí vlak a jmenuje se Andrej Babiš. Bohuslav Sobotka je sice verbálně silný a pokouší se houkat a rozjetou lokomotivu strany řídit, ale nemá vizi, nemá téma, nemá charisma. Má jen koleje, vedoucí ke střetu. Chrlení témat v posledních několika měsících svědčí nejen o bezradnosti předsedy, ale i o tom, že nemá vůbec žádný tým, který by mu dokázal koordinovat jasné programové priority. Prioritami nemůže být jen rozdávání peněz organizovaným cílovým skupinám. Všichni se zeptají, proč zrovna teď, když měl na to čtyři roky. Systém „každý týden vychrlíme cokoliv“ připomíná Ein Kessel Buntes. S tím může na sjezdu vystupovat s pudly, ale ne řídit vládní stranu.
Vlivný právník, považovaný za významného zákulisního hybatele sociální demokracie, Miroslav Jansta ve středečních Lidových novinách uvádí, že jakákoli diskuse je v ČSSD naprosto umrtvená, že díky Sobotkovi ČSSD umírá.
Jansta je zkušený straník a má pravdu.
Psali jsme:
Říká, že podobně se snažil stranu paralyzovat i Špidla, ale nešlo mu to, jenže teď se Sobotkovi v podstatě daří zabetonovat jakoukoli diskusi. Do jaké míry je to pravda a jak tohle souvisí se jménem Radka Pokorného?
Význam pana advokáta se přeceňuje. Je zkušený politický diplomat, ale ne démon. Může strašit jen slabé, silní se mu vysmějí. Trochu se obávám, že Pokorný je takový Sobotkův Dalík. A možná skončí stejně, pokud řekne někdy o větu víc, než mu velí znalost práva.
Říká se, že jakkoli je Sobotka, řekněme, slabý, mnohé dokáže šikovným způsobem, jak uváděl časopis Týden, zařídit Pokorný…
V ČSSD se nediskutuje dlouho, pokud mne paměť neklame, Zemanem sestavené odborné komise rozklížil už Zdeněk Škromach, následován Paroubkem, který měl z věcí a lidí, kterým nerozuměl, strach. A nerozuměl většině z toho, o čem odborné komise jednaly. Dnes nahradili odborníky z komisí političtí marketéři. Dlouhodobý program dokázali schopně vykastrovat. Zkázu dovršili Idealisté, Zvonečník a další zelené a lidskoprávní lobbistické skupiny, které si sociální demokraté nechali vlézt do kožichu jako blechy. Koušou, ale není to smrtelné. Jen obtěžující a ostatní odpuzující.
Upřímně řečeno, Sobotku si těžko umím představit, jak se nad něčím ideově rozohňuje a věřím tomu, že on sám se zapálených programových diskusí děsí. Stačí mu, že je předseda strany, a cokoliv jiného jde kolem něj. Sobotka je z první generace profesionálních kinderpolitiků. Pro něj je ČSSD místo, kam chodí do práce, jako jiní chodí do účtárny. S tím rozdílem, že špatně zaúčtovaná položka je o kriminál, špatně řízená strana je sice o prohrané volby, ale pokud pořád bude ve Sněmovně, tak o co, hoši, jde. Zesílí pouze bratrovražedný boj uvnitř strany. Uvědomme si, že pohroma krajských voleb neměla v ČSSD jakoukoliv reflexi. Vedení se stále tváří, „jako že jedeme“. Sobotka se tváří standardně stejně. Nic se nestalo. Sobotka stranu drží prakticky jen silou své rozhodovací moci, ovládáním mocenských pák od ministrů počínaje po hejtmany konče. A oněmi vlákny k mocným. Ale mocní poznají nemocného rychle.
Jak Jansta, tak šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl řekli, že kandidátem na předsedu ČSSD by měl být Zaorálek. „Jde o klasického levicového intelektuála, který umí rozproudit diskusi,“ vyzval Jansta k jeho posílení ve straně. Odkud se tyto úvahy berou?
Ano, dokonce se mluví o tom, že Zaorálek by mohl být východiskem z případné patové situace. On byl vždy mnohomluvným východiskem z patových situací. Nulová varianta. Odkud se úvahy berou, to netuším, ale podle všeho by šlo i tentokrát o nulovou variantu. Zaorálek umí rozproudit diskusi. Při cestách Zemáku byl jediný, kdo na Ostravsku do mikrofonu nekoktal. Ale za mnoha slovy nikdy nebyly činy. Na sjezdu ČSSD v roce 1999 trval na bombardování Bělehradu a vášnivě se zastával politiky NATO, aby po několika hodinách bouřlivé diskuze chválil Kavanovu českořeckou mírovou iniciativu. Zaorálek dokáže být jak vášnivým Bruselanem, tak vášnivým českým vlastencem. Jak je potřeba. Je tvrdým rusofobem, zastáncem protiruských sankcí EU, podporovatelem generála Pavla v NATO. Ale nejsem si jista, nakolik je levicovým vůdcem, navíc se schopností každodenně vést stranu, která není jednotná ani v přístupu k uprchlíkům, ani v zahraničně politické orientaci. Pravdou je, že diskutérem je. Brilantním.
Sobotka se snaží stále ČSSD s pomocí Špidly, Prouzy, mladých sociálních demokratů přibližovat k tomu, čemu se říká liberální levicová linka, častokrát i zelená, možná snad i proimigrační či proněmecká. Jak s tímto uspěl a do jaké míry má v tomto podporu? Jisté je, že někteří sociální demokraté takové názory nesdílí. Je to ideologická zástěrka, věří tomu, nebo je to jinak? Máte zkušenost s tím, jak probíhá diskuse mezi liberálně levicovými lidmi, kterými se obklopuje Sobotka a řekněme další částí strany?
Nijak. Příkop mezi oběma skupinami je hluboký jako ten Mariánský. Nejsem si navíc jista, jestli se Sobotka vůbec někým je schopen obklopit. Liberální „nová“ či „kulturní“ levice je zoufalé hledání voličských skupin místo těch tradičních konzervativních, které stárnou. Levicový volič, který se orientuje podle míry přerozdělování veřejných prostředků, podle sociálních otázek, totiž vymírá, mladé sociální (a asociální) politika až tak nezajímá. Jako levicová vnímají jiná témata. Nepochybuji o tom, že jsou i nadále lidé, kteří by volili, řekněme, tradiční levici, ale ony ty „tradičně“ levicové strany jim neumí nic nabídnout. Komunisté se už obracejí jen do sebe v pouhé touze přežít další den. Zemanovo křídlo z ČSSD buď uteklo, nebo v marném čekání na Godotův návrat zestárlo. Pro dělníky jsou komunisté i sociální demokraté málo radikální – zvolili v mnoha případech neonacionalistickou pravici Národní stranu, fašisty. Chápu, že v případě horníků má Bohuslav Sobotka problém, ty asi ohromí po spojenectví s Bakalou těžko. Oslovování liberálních voličů je cpaní se tam, kde je už tak jako tak plno. Bude mladý liberál volit ČSSD? Zelené? Nebo raději Piráty? Ta odpověď je velmi jednoduchá a touha oslovovat mladé liberály, která popadla vedení ČSSD, k té volební prohře vede. Protože chudým pracujícím lidem, jichž má být levice zastáncem, nezbude než volit miliardáře Andreje Babiše, protože ten k nim hovoří jazykem, kterému oni rozumí. A vyjadřuje lidské emoce. Což se, žel, o Sobotkovi říct nedá. Ze Sobotkovy ČSSD se stala strana státních úředníků, politických neziskových organizací a příjemců evropských grantů.
Před sjezdem média přinesla informaci o tom, že Lidový dům rozeslal do regionů dotazník o tom, jak moc se jich dotklo zavedení EET, což vyvolalo kritiku ve smyslu: jak je možné, že se dotazují na politiku, kterou ČSSD schválila, a až teď zjišťuje důsledky. Padl i názor, že taková taktika směřuje k upevnění pozice pod 10 procent preferencí…
A v kolika případech ČSSD nezjišťovala důsledky ani ex post? Námatkou jmenujme inkluzi bez zajištění financí na pedagogické asistenty a učitele, progresivní daně od 35 tisíc čistého, souhlas s bezvízovým stykem s Ukrajinou, odkud přijde laciná konkurence nekvalifikovaným dělníkům... Vzhledem k tomu, že těmito kroky sociální demokraté poškodili peněženky svých voličů, ti na to určitě nezapomenou. Pokud se Babiš nezačne orientovat radikálně doprava, vyluxuje levicovou scénu dokonale.
Jaké jsou reálné vztahy mezi Sobotkou a regiony? Zdá se, že většina mlčí a nenadává. Ale jsou reálné příklady, nevole s už zmiňovaným dotazníkem, výzvy k odstoupení Sobotky z jižních Čech, kde nedostal nominaci, kritika na způsob komunikace po stránce plánu progresivního zdanění, což má být vlajková loď do voleb. Do jaké míry jsou to jen vrcholky ledovce, které unikly na veřejnost, a jaká je realita? Existují vážné výhrady k práci Sobotky jako předsedy sociální demokracie a akorát se lidé bojí o nich mluvit nebo už zmiňované problémy nejsou vlastně až tak podstatné?
Většina mlčí a nadává doma. Ne na schůzích. A ne veřejně. V regionech kritika vedení je. Už jen proto, že jedny prohrané volby má ČSSD za sebou a ke druhým směřuje jak Titanik k ledovci. Za pozornost možná stojí, že v jižních Čechách se hlasovalo tajně. Lidé se patrně bojí. S prohrami bude míst spjatých s politickou stranou čím dál méně. Nemyslím si, že regiony Sobotku milují, ale v této chvíli není jiný vůdce. Možná po volbách.
Psali jsme:
Jaroslav Plesl přinesl srovnání, že nadcházející sjezd ČSSD bude něco jako kongres ODS v roce 2010, kdy Petr Nečas jako čerstvý premiér přišel jako vítěz a všichni mu odhlasovali všechno, i když si o tom často mysleli své. Co říkáte na toto přirovnání?
To bylo minule. Sobotka už není čerstvý premiér přinášející naději. Už je čas, aby přinesl výsledky. Místo toho je premiérem ve stínu svého vicepremiéra. Není to u něj nic jiného než vrozená plachost, neschopnost lidské upřímnosti a sterilní tlampačovitost prezentace výsledků. Což je u lídra handicap takřka smrtelný. Nicméně viditelný v rozdílu preferencí strany, důvěry ve vládu a skutečných ekonomických výsledků vlády, které vůbec nejsou špatné. Svého rivala si ale vybral špatně, protože Babiš by mohl být trvalým spojencem sociální demokracie, zatímco Bělobrádek je koule na noze.
Babiš spojencem ČSSD?
CDU je v Německu úspěšná plošně jen proto, že CSU je stejně úspěšná v Bavorsku. Takovéto společenství je stálicí německé politiky. Dlouhou dobu byla trvalým modelem rakouské politiky bipartijní stabilita v podobě sociální demokracie a křesťanské demokracie. Stejně trvalým vztahem mohla být vstřícnost sociální demokracie zleva a ANO zprava. Zaplněný střed, buď v podobě trvalé koalice, nebo předvolební deklarace, mohl stabilizovat českou politiku, učinit ji atraktivní a bezpečnou jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance, jak pro výrobce, tak pro spotřebitele. Místo toho si Sobotka udělal z Babiše nepřítele. Kdo mu zbývá v možné kalkulaci? Komunisté? Ne. Ti budou vzhledem k nečinnosti ve Sněmovně a vnitrostranickému boji dvou křídel rádi, když budou mít přes deset procent. KDU-ČSL? To nestačí. Starostové v koalici s křesťanskými demokraty? To stále nestačí… Vzniká neřešitelná situace, kdy Sobotka nemá stabilních 30% a bude rád, když bude mít polovinu. Nemá manévrovací prostor pro vytvoření koalice bez ANO. Zatímco Babiš si může vybírat. A nic ho nenutí, aby znovu zvolil Sobotku. Naopak má mnoho důvodů, proč poslat sociální demokraty do opozice. Čí je to chyba? Babiše? Ne. Útok začal Sobotka. Lex Babiš je zbytečný a nejspíš i protiústavní.
Mimochodem, co všechno musí běžný delegát brát v potaz…? U ODS to dříve bylo tak, že různí regionální šéfové, jak se teď ukazuje, drželi v rukou moc. Tím mám na mysli i rozdělování dotací, funkcí a drželi vše různým způsobem na uzdě. Do jaké míry bude tento sjezd ČSSD o tom, že budou delegáti hlasovat tak, aby se udrželi své pozice, a do jaké míry bude důležitým faktorem strach, že o ně přijdou, pokud v ČSSD nedojde k nějaké změně, která by otočila preference?
Regionální šéfové mají moc nad kandidátkami i krajskými mocenskými nástroji stále. Zlé jazyky praví, že všichni poslanci jsou odněkud, jen Sobotka je z Lidového domu. Na změny v poměru sil a koalic krajů musíme počkat po parlamentních volbách. Dokud je naděje, že to dopadne dobře, všichni budou opatrně stát při zdi a při šéfovi. Proto bude důležitá, kdo zasedne v předsednictvu. Až to dopadne špatně, nastane zúčtování. Viník je už znám.
Když se člověk podívá na průzkumy soc. dem, nevypadá to na hvězdný volební výsledek ani na velký počet mandátů. Když vezmeme v úvahu strach o vlastní pozici a zároveň představu: takhle to dál nejde. Je možné, že by vše dopadlo tak, že strach o to, jak strana dopadne, bude větší než strach o vlastní pozici? Jak by mohli straníci ventilovat tento rozpor, že třeba Sobotka nedostane tak silný mandát, přijde překvapivý výběr místopředsedů nebo se objeví nějaká rezoluce, co se týká podpory prezidenta?
Já už jsem výše uvedla možnosti, které jsou, jistě jsem na některé zapomněla. Boj o podporu prezidenta se jistě zákulisně odehrávat bude. Ale spíš si myslím, že zákulisní debaty budou řešit, co po volbách. V tom jsou sjezdy jak Velký chural. Může se zde stát cokoliv.
Do jaké míry běžní členové chtějí prezidenta podpořit a co jim brání v tom, aby to případně udělali? Jaká je nálada obecně v sociální demokracii po stránce podpory Zemana jako oficiálního kandidáta. Snaží se ho premiér Bohuslav Sobotka nějak získat? Vicepremiér Andrej Babiš řekněme dává najevo, že není jisté, zda ho podpoří nebo ne… Jak chápat tuhle hru?
Běžní členové podporují ty, které podpořit chtějí. Mnoho sociálních demokratů volilo Zemana proti kandidátovi vlastní strany. Volba je, naštěstí, tajná a je to volba vším lidem, ne politiky. I když se to teď některým nehodí. Volba prezidenta je vážnou věcí a je to věc každého člověka. Sobotka podpořil Zemana v první volbě. Ono podpořit jeho protikandidáta bylo problematické, i když věřím, že sociálně demokratický kandidát Jiří Dienstbier, který vyhořel, pro Schwarzenberga lobboval. Koho ČSSD postaví jako oficiálního kandidáta, to se uvidí, kdo v té době bude v čele sociální demokracie. Otázka zní, zda Zeman stojí o podporu Bohuslava Sobotky. A to se obávám, nehrozí. Možná dojde ale k tomu, že některý z reprezentativních orgánů ČSSD navrhne a odsouhlasí podporu Zemanovi proti tvrdému odporu Sobotky a jeho věrným.
Předpokládejme, že Zeman do prezidentské volby znovu půjde. A vezměme v potaz, že Petr Kellner byl u prezidenta Miloše Zemana, ozývá se advokát Jansta, Zimola, Jeroným Tejc… Jaké je v této chvíli vlivové zázemí Miloše Zemana v ČSSD, je silnější než Sobotka? Jakým způsobem může svůj potenciál projevit prozemanovská klika v ČSSD? Je rozprášená, nebo jen mlčí, anebo se prosadí až po prohraných volbách?
Nevím, zda veškerá opozice proti Sobotkovi je „prozemanovská“, být kritikem Sobotky nutně neznamená být pro Zemana. Miloš Zeman má ale obrovský vliv na voliče ČSSD. Nejen úspěšností jeho vlády. Už jen svou osobností a vyjadřováním. Já si nemyslím, že jde o organizované seskupení. Miloš Zeman, ať Sobotka chce, či nikoliv, je symbolem ČSSD, jejího zmrtvýchvstání v roce 1992 a rozkvětu v letech 1996–2000.
Důležité téma je levicovost sociální demokracie. Strana zveřejnila návrh progresivního zdanění, nejdřív šlo o hranici asi padesáti tisíc, pak od toho snad ustoupili. ČSSD je přitom u vlády tři roky, prosadily se nějaké zcela zásadní levicové věcí? Progresivní zdanění je vlajková loď…
Progresivní zdanění, tak jak si je ČSSD představuje, je zdanění nižší střední třídy, o jejíž hlasy Sobotka ve volbách stojí. Sobotka tím torpéduje snahy odborového předáka Středuly, který se snaží o „konec levné práce“. 35 tisíc měsíčně čistého mají i běžní vysoce kvalifikovaní zaměstnanci, programátoři, inženýři, technici. Pokud se vyšvihnete do střední třídy, máte mít fakt smůlu a platit víc než za ODS? Tak to sociální demokracii opravdu gratuluji. Méně vydělávajícím nemáme, co nabídnout, a střední třídu progresivně zdaníme. Volte nás. Moc fajn program. Logické by bylo nastavit parametr progresivity na 100 tisíc hrubého – zdanit manažery zahraničních firem a bank a OSVČ. Sobotkovi se místo toho povedl vlastní gól.
S čím se musí potýkat běžný sociální demokrat, když za ním přicházejí lidé s dotazy: Proč nejste dost levicoví, proč nepodporujete Zemana, proč neočistíte stranu od korupce a klientelismu, a co migrační krize?
Netuším, neb nejsem členkou strany. Otázka levicovosti je otázka rétorická; stejně jako odpověď. Politika je uměním možného. Výsledky snad nikdo nečeká přesně podle programu, odvíjí se od programu sestavené koalice.
A podpora Zemana je odvislá od pokání a omluvy za zradu při prezidentské volbě.
Korupce a klientelismus v ČSSD je většinou mediální a policejní bublina, používaná velmi účelově. Komu kdo co dokázal? Sestříhané odposlechy, policejní provokatéři… Vždyť je to kompletně vyfabrikované. Věra Jourová byla už propuštěna, ale nikdo se jí v ČSSD neomluvil. Starosta Péťa ale nepřežil policejní šikanu. Rath nejspíš vysoudí za protiprávní zatčení a policejní provokace miliony.
A co místopředsedové? Jak podstatnou roli hraje každý z nich? Kdo má šanci na sjezdu uspět?
No, to se právě uvidí na sjezdu. Jestli budou dohody dodrženy. A to teď nikdo neví. Ani ti, kteří je uzavírají. Tak se necháme překvapit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Huml
