Profesor Krejčí: Moskva nestojí o východ Ukrajiny. Trestáním Ruska Západ potrestá sám sebe

09.04.2014 13:30

Představy o odtržení jižních a východních částí Ukrajiny byly od počátku nereálné. ParlamentnímListům.cz to řekl politolog Oskar Krejčí, který míní, že něco takového nemělo podporu ani v Kremlu. Jakékoli sankce nebo snaha o izolaci Ruska podle profesora Krejčího poškodí i Západ. Zárukou bezpečí ve světě je dnes prý vzájemná závislost velmocí na sobě.

Profesor Krejčí: Moskva nestojí o východ Ukrajiny. Trestáním Ruska Západ potrestá sám sebe
Foto: Daniela Černá
Popisek: Oskar Krejčí

Proruští aktivisté zrušili pondělní vyhlášení nezávislé Doněcké lidové republiky, lidé to prý odmítali. Bylo to jen unáhlené emotivní rozhodnutí hrstky lidí nebo jak si to nyní vykládat? Končí tím možné snahy o odtržení dalších regionů?

Od začátku bylo zřejmé, že představy o odtržení východu a jihu Ukrajiny jsou nereálné. Zneužívala to propaganda z obou stran, ale fakticky to možné není. Nemá to podporu ani v Moskvě, ani většiny obyvatel východní a jižní Ukrajiny.

Takový proces by musel být spojen s velkým násilím, což samozřejmě ještě není pro budoucnost nikterak vyloučeno. Řečeno jinak, skutečně ta prohlášení ve smyslu „Vladimire Vladimiroviči, pomoz nám“, to byla vystoupení jednotlivců, která se neopírala o žádné reálné možnosti.

Někteří nicméně mluvili o tom, že je to Rusko, kdo na východní Ukrajině rozdmýchává separatistické vášně…

Pletou se reálné politické a kulturní procesy. Vezměme si historii: V okamžiku, kdy v Kyjevě došlo k převratu, jih a východ Ukrajiny propadl depresi. Byl to jejich prezident, jejich vláda a ti pár povstalců svrhlo. Ve chvíli, kdy se zvedla ruská armáda a řekla, že lidi bude chránit, začalo obrovsky narůstat sebevědomí těch, kteří se cítili okradeni o své volební vítězství. Šlo o lidi, kterým byl najednou novou politickou elitou sebrán úřední jazyk, což nebylo dotaženo do konce právě proto, že se zvedla ruská armáda.

Fakt, že se objevila nějaká síla, je reálný. Ale nikdy to nebylo spojeno s představou, že ruská armáda překročí hranice a zaútočí. Že se v Rusku najdou extremisti, kteří požadují, aby ruská armáda vstoupila na území Ukrajiny, protože válka už přece probíhá, to je pravda. Ale takoví extremisté jsou v každé společnosti. Nikdy to nebyla oficiální politika, pokud já vím.

Jaké reálné páky na Rusko drží v rukou Západ, aby prosadil svoji vůli a, jak někteří říkají, potrestal Rusko za projevy údajné agrese?

Situace na Ukrajině ukazuje, že bezpečnost ve 21. století nemůže být založena na vojenské převaze ani na izolaci. Bezpečnost ve 21. století je založena na vzájemné závislosti. Jinými slovy, před extremisty ve Washingtonu, Bruselu, ale i Moskvě nás normální lidi chrání právě fakt, že ekonomiky těch států jsou natolik propojeny, že nelze „potrestat“, aniž by sebe nepotrestal Západ.

Nejde jen o to, že Brusel a Washington zavinil tu krizi na Ukrajině, ale podstatné je, že jakýkoli útok na ruskou ekonomiku se zpětně projeví jako ztráta na západních trzích. Velice jednoduše: Dneska Západ říká, že přes Mezinárodní měnový fond pomůže Ukrajině. MMF ale udělá revizi dluhů a jako první donutí Ukrajinu splácet dluhy. A komu Ukrajina dluží nejvíc? No Rusku. Jinými slovy MMF půjčí Ukrajině na splácení dluhu Rusku, což by se za Janukovyče nestalo, to by Rusko muselo ty peníze oželet.

Jiný příklad. Americká Visa a MasterCard oznámí, že nebudou poskytovat služby ruské bance. A co se stalo? Rusko urychlí přechod na vlastní systém elektronických plateb a od nich to odkouká Čína a Brazílie. Jakýkoli západní útok na Rusko v ekonomické oblasti se zpětně projeví jako ztráta. Od samého začátku je naše politika na Ukrajině ztrátový ekonomický podnik. V úterý německý ministr financí prohlásil, že trvající krize na Ukrajině ohrožuje stabilní rozpočet Německa a celé EU. Vyhrožovat v tuto chvíli ekonomicky Rusku je sebevražedná aktivita. My se nějak musíme dohodnout a najít modus vivendi z krize. A tím je federalizace Ukrajiny.

Ve vztahu k ruské ekonomice probíhá i u nás debata, jak na tom ve skutečnosti ekonomika Ruské federace je, v jakém je stavu. Ekonom Jan Bureš tvrdí, že ruské ekonomice dochází dech a kolabuje. V jaké kondici tedy ruská ekonomika je?

Podle MMF mělo Rusko loni růst ekonomiky 1,5 procenta. To je strašně málo, ale EU měla růst 0,0 a eurozóna -0,4 procenta. Ruská ekonomika by pak podle MMF letos měla přeskočit ke třem procentům a dále překročit 3,5 procenta. Toto říkají analytici Mezinárodního měnového fondu, co si říkají čeští ekonomové, to se přiznám, mě ani nezajímá.

Jinak řečeno, růst Ruska je malý, ale je větší než růst Evropské unie. Ta je zaparkovaná ve stagnaci japonského typu a nemá z toho cestu mimo jiné proto, že teď bude platit krizi na Ukrajině, kterou spoluvytvářela. Konstanty ukrajinské krize byly známy dva, tři roky dopředu a způsob, jakým to EU a Washington hrály, je sebevražedný, jak jsem říkal.

Co diverzifikace ruské ekonomiky? Není příliš závislá pouze na prodeji vlastních surovin?

Inovační dynamika v Rusku nastoupila, a přestože postupuje pomaleji než v Číně, tak existuje. Rusové mají vlastní mobilní telefony, tablety, vlastní „GPS“ síť a teď pracují na vlastních elektronických platebních kartách. Nástup elektronizace tam je, ale jde podle mého názoru pomalu. V oblasti vojenství naopak postupuje natolik rychle, že v tuto chvíli není Rusko vojensky ohrozitelné.

Podstatné je něco jiného. V současné chvíli má Rusko 510 miliard rezerv, Ukrajina 15 miliard. Krymčanům byl zvýšen důchod na dvojnásobek, zatímco na Ukrajině zvedli ceny plynu na dvojnásobek. To jsou ty dramatické rozdíly, které budou určovat, jak se bude volit na Ukrajině za pět let, když tam nebude fašistický režim. Jsme zase zpátky v tom cyklu.

Když budeme Ukrajinu pěstovat jako unitární stát, kde se hraje hra s nulovým součtem, kdy jeden vyhraje, druhý nutně prohrál, vždycky ve volbách bude poražený hledat cesty, jak volby zlikvidovat. Měli jsme tzv. „oranžovou revoluci", teď nedávný převrat. Pokud nebude Západ ctít demokratické výsledky, tak se z toho chaotického cyklu nedostaneme, protože nemůže nastat nic jiného než to, co přišlo po „oranžové revoluci" – zklamání veřejnosti. Federalizace, neutralita a splácení dluhu - to je jediná cesta ke stabilizaci Ukrajiny.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radim Panenka

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

10:43 „Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

Teď je na Robertu Ficovi, aby očistil slovenskou politiku od tlaků některých organizací, uvádí po ví…