Nutno dodat na počátku, že v tomto roce zažili Češi první přímou volbu prezidenta, pád vlády po skandálu kolem asistentky premiéra Petra Nečase Jany Nagyové (dnes už Nečasové), a také předčasné volby. Na jednu malou zemi poměrně slušný sled událostí vměstnaný do 12 měsíců.
„Naprosto určující pro náš další politický tuzemský vývoj byla přímá prezidentská volba,“ uvedl politolog Jiří Pehe. Podle něj velkou roli hraje to, že v ní zvítězil Miloš Zeman. „Nastavilo to parametry české politiky, dle mého, na mnoho dalších let dopředu,“ doplnil politolog dále a přidal vysvětlení, proč se tak domnívá.
Plíživý příchod poloprezidentského systému?
Současný prezident si totiž pokládá prý svůj prezidentský mandát a výkon své funkce za silnější, než se dalo očekávat a než by tomu tak mělo být. „Plíživě se tak dostáváme do poloprezidentského systému, a to může mít dlouhodobý dopad na fungování české politiky. Přerod toho, co jsme u nás dosud znali jako parlamentní demokracii v poloprezidentský režim vnímám proto spíše negativně – a to hned z několika důvodů,“ pokračoval Pehe.
Psali jsme:
Připomněl, že koncentrace moci, která je typická pro prezidentský a poloprezidentský systém, s sebou nese obrovská rizika – zvláště v určitých zemích, které se dříve hlásily k tzv. východnímu bloku. „V dalších postkomunistických zemích se ukázalo se všemi důsledky, jaká nebezpečí to s sebou může nést. Není proto dobře, pokud se pozvolna začínáme tímto směrem ubírat. Česká republika je přitom svým historickým a regionálním kontextem, zdá se, jakoby předurčena, spíše pro tu parlamentní demokracii, od které se bohužel, jak se zdá, odklání,“ poznamenal dále politolog.
Dlouhodobé dopady
Podle něj byl důsledkem toho vlastně i pád Nečasovy vlády a prezidentovo jmenování nové – dočasné, úřednické (nebo také vlády odborníků, jak se říká). „Zeman nepostupoval podle zavedených zvyklostí, protože jinak by jmenoval vládu, která by logicky vzešla z koalice. A i to se dá pokládat za jednu z indicií, že působení prezidenta zvoleného v přímé volbě bude na vývoj a fungování české politiky mít dlouhodobý dopad."
Závěrem se Jiří Pehe pozastavil i nad výsledky předčasných voleb. Připomněl, že jejich výjimečnost netkví v tom, že byly předčasné, poněvadž to se občas děje ve všech demokratických systémech na světě, ale ve výsledcích, které volby přinesly.
45 procent voličů dalo NE současnému systému
„Ve volbách uspěli ti, co přinesli antipolitické vize – ať už šlo o osobnosti, či různá hnutí. Prostě důvěru mají ti, co říkají, že chtějí dělat vše jinak. Lze to tedy pokládat za předznamenání nové etapy naší politiky a vývoje. Uvidíme, co nám to přinese. Důležité je mít na paměti, že 45 procent lidi, co přišlo volit, ale opravdu hodilo hlas těm, co jdou proti současnému systému. Nutně se do toho musí počítat i voliči KSČM,“ uzavřel politolog shrnutí právě finišujícího roku 2013 pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
