Putin, Erdogan a věci, o kterých se nepíše. Evropa začíná mít pěkný strach. Jde hlavně o plyn

11.08.2016 12:31 | Zprávy

POLITOLOGOVÉ Po osmi měsících od sestřelení ruského vojenského letadla na hranicích Sýrie a Turecka se Vladimir Putin a Recep T. Erdogan setkali na osobním jednání v ruském Petrohradu. Na konci června 2016 se turecký prezident Erdogan Kremlu omluvil za celý incident a po pokusu o vojenský puč v Turecku v červenci obě strany urychlily společné setkání. Klíčové petrohradské jednání obou státníků sledovala pro ParlamentníListy.cz Veronika Sušová-Salminen.

Putin, Erdogan a věci, o kterých se nepíše. Evropa začíná mít pěkný strach. Jde hlavně o plyn
Foto: pixabay.com
Popisek: Těžba zemního plynu - ilustrační foto

Ruský ne moc sametový rozvod se Západem po roce 2014 znamenal mimo jiné nový ruský akcent na spolupráci s Tureckem. Její posílení se mělo týkat především ekonomické sféry, kde Rusko hledalo náhrady za svoje protisankce, a energetické politiky (výstavba atomové elektrárny) a „energo-geopolitiky“ (výstavba Tureckého proudu jako strategické náhražky za Jižní proud, který EU zastavila).

Kauza Su-24: rapidní ochlazení vztahů Ruska a Turecka

Byly tu i další věci – například poměrně silné ruské zastoupení v tureckém turismu (Turecko bylo populární destinací pro miliony Rusů ročně) a také ekonomická přítomnost řady tureckých firem na ruském trhu. Pro ně se díky sankcím mezi Západem a Ruskem otevírala nová příležitost.

Jenže v září 2015 se situace značně změnila přímým vstupem Ruska do syrského konfliktu na straně syrského prezidenta Asada. Tady se turecké zájmy střetly s těmi ruskými a chybné rozhodnutí o sestřelení ruského letadla poslalo většinu strategických plánů obou zemí k ledu. Ambiciózní Erdogan, jeden z hráčů syrského konfliktu, ale evidentně hrál hru nad svoje možnosti.

Následovala velice ostrá výměna názorů mezi Moskvou a Ankarou. Rusko jasně stanovilo požadavek omluvy jako základ pro začátek normalizace vztahů, zavedlo pro Ankaru omezující sankce a následně obnovilo z ruské strany vízovou povinnost pro turecké občany. Kreml dále zavedl embargo na turistické lety do Turecka a omezil ruský turismus do této země. Omezení se také dotkla některých tureckých firem na ruském trhu atp.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Veronika Sušová-Salminen

Ing. Jan Bartošek byl položen dotaz

jmenování premiéra

Dobrý den, sledoval jsem vás včera na CNN, kde jste se vyjadřoval k tomu, koho by prezident měl nebo neměl jmenovat premiérem. Jestli o tom rozhoduje prezident, tak k čemu jsou volby? Neměl by na základě výsledku dostat vítěz šanci sestavit vládu? Protože jestli ne, tak jsou podle mě zbytečné. A jes...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Na tom závisí Fialův osud.“ Překvapivě k útoku na Írán

13:21 „Na tom závisí Fialův osud.“ Překvapivě k útoku na Írán

Fialova vláda se postavila jednoznačně proti Íránu a schvaluje americké a izraelské útoky, což se jí…