Rozdílení cen po volbách: Ať raději nečtou členové ODS a TOP 09. Dozvědí se, jak na tom doopravdy jsou

14.10.2014 14:20

Analytička Veronika Sušová Salminen sepsala pro ParlamentníListy.cz analýzu výsledků víkedových komunálních a senátních voleb. Potvrdily prý většinu trendů naznačených již v předchozích volbách.

Rozdílení cen po volbách: Ať raději nečtou členové ODS a TOP 09. Dozvědí se, jak na tom doopravdy jsou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volební urna, ilustrační foto

Anketa

Výsledek které strany v komunálních volbách vás nejvíce potěšil? Ať už příjemně, nebo škodolibě

3%
1%
83%
3%
2%
0%
2%
5%
hlasovalo: 8649 lidí

Navzdory optimistickým vystoupením představitelů strany jsou podle Sušové volby jednoznačným pokračováním razantního poklesu ODS, který již prý začíná získávat rychlost volného pádu. Od voleb 2010, které samy znamenaly oproti minulosti pokles, se její výsledky smrskly na polovinu. „Letošní komunální volby tak zatím očividně potvrzují postupné mizení ODS z české politické scény. Strana čelí katastrofálnímu odlivu voličské podpory a nedaří se jí z opozice získat zpátky ztracenou důvěru,“ píše analytička.

Sociální demokracie podle ní dosáhla výsledků srovnatelných s komunálními volbami v roce 2002, kdy však už za sebou měla jedno období ve vládě. Oproti předchozím dvěma komunálním volbám si pohoršila. Největší nebezpečí pro stranu prý představuje hnutí ANO, které dokázalo ČSSD porazit i v jejích tradičních regionech.

Právě hnutí ministra financí Andreje Babiše je podle Sušové fenoménem politické scény, který může konečně prolomit fenomén české politiky, ve kterém je každá nová strana pouze „na jedno použití“ a po prvním převzetí odpovědnosti její historická role končí. Sušová si povšimla, že se od stran typu Unie svobody nebo TOP 09 liší i tím, že nevznikla „odloupnutím“ od tradiční strany. Vznikla skutečně „na zelené louce“ (byť s maximálním nasazením finančních a mediálních prostředků) a obsadila pozici v centru spektra, vymezenou nepolitickou profesionalitou a ideologií „manažerismu“. Její úspěch prý zásadně ohrožuje ODS, ale i TOP 09 a částečně i ČSSD.

Strana TOP 09 podle analytičky ztratila svou hlavní baštu v Praze, ale zároveň i vítr z plachet, který ji hnal dopředu. Jejím největším konkurentem už není ODS, ale hnutí ANO a s ním jednoznačně prohrává. Z dalších stran podle analytičky KDU-ČSL potvrdila své výsledky, ale výrazně začínají ztrácet komunisté. Dokonce i ve svých tradičně silných obvodech na severu Moravy.

Pokud jde o volby do senátu, dá se prý těžko odhadovat, jak dopadne druhé kolo, především vzhledem k očekávané minimální účasti, která může mnohá očekávání zkreslit. V každém případě má ale slušné šance ČSSD, které do druhého kola postoupilo 19 z 27 kandidátů. Pouhých 11 senátorů přitom straně stačí k udržení většiny v horní komoře.

Na druhém místě v počtu „postupů“ překvapivě skončili lidovci, kterým senátní volby neobyčejně vyšly. Až za nimi je hnutí ANO, které má ve druhém kole devět kandidátů, ale rozhodně se nedá předpokládat, že by uspěli všichni. Za neúspěch je třeba považovat zejména zisk TOP 09, která bude mít ve druhém kole jen čtyři kandidáty.

Obecně Sušová považuje za zajímavý fenomén stále klesající (byť stále mírněji) volební účast. Nástup nových hnutí a „obrození politiky“ by prý mělo vést spíše k posílení zájmu voličů o politiku.

Celé shrnutí dr. Veroniky Sušové-Salminen

Komunální volby a senátní volby 2014, analýza pro Parlamentní listy

Letošní komunální a senátní volby se konaly po skoro roce vládnutí koaliční vlády Bohuslava Sobotky, ve které spolupracují společně tři politické subjekty. Vedle sociálních demokratů a křesťanských demokratů v ní má výrazné slovo nový fenomén české politiky politické hnutí ANO 2011 v čele s podnikatelem a milionářem Andrejem Babišem. Volby představovaly nejen rutinní součást politické procesu, ale částečně určitou formu hlasování o dosavadní práci vlády. Do značné míry ale jsou i lakmusovým papírkem současných trendů v české politice, která prochází dlouhodobou krizí. V daný moment je možné hodnotit volby především jako otázku získaného politického vlivu v místní samosprávě bez ohledu na možné povolební koalice.

Komunálním volbám dominovali tradičně především nezávislí kandidáti, tedy kandidáti, kteří nekandidovali a nejsou spojování s žádnou konkrétní politickou stranou. Ve srovnání s lety 2002, 2006 a 2010 je ale tento trend slabší. Například v roce 2006 získali nezávislí kandidáti a místní sdružení celkem 34,32% hlasů, zatímco v roce 2010 to bylo jenom 12,02% a letos potom 11,67% všech hlasů. V absolutních číslech se jedná ale stále o více než polovinu všech zastupitelů v české komunální politice. Jinak řečeno, v komunální politice, která je z hlediska voliče méně anonymní než velká celostátní politika stále mírně převažují nestraničtí kandidáti.

Volný pád ODS

Velký odliv voličů zaznamenala podle očekávání ODS. Jestliže její doménou byla tradičně větší a velká města, kde partajní politika v místních volbách stále převládá, jsme teď svědky rapidního poklesu, který lze srovnat s volným pádem. V roce 2002 měla ODS podporu celkem 21,19% voličů, v roce 2006 dokonce triumfovala s 33,32% podporou. V roce 2010 se ale propadla na 18,78% a letos tento strmý pád potvrdila ziskem jen 9% podpory, tedy úbytkem poloviny hlasů ve srovnání s rokem 2010. Letošní komunální volby tak zatím očividně potvrzují postupné mizení ODS z české politické scény. Strana čelí katastrofálnímu odlivu voličské podpory a nedaří se jí z opozice získat zpátky ztracenou důvěru a zpřetrhat svoje dnes už spíš symbolické spojení s výrazně negativními jevy české polistopadové politiky, především potom s rozsáhlou korupcí a kmotrovskou praxí. Mnohaúrovňový karambol Nečasovy vlády si ODS také jednoduše neodpáře a strana bude brzy stát před nekompromisní otázkou „být či nebýt“.

Sociální demokracie zpět v roce 2002

Vládní sociální demokraté mohou být s výsledky komunálních voleb jen relativně spokojeni, alespoň co se týče celkové procentuální podpory ve srovnání v čase. V podstatě se vrátili k číslům v roce 2002, kdy získali kolem 12% podpory. Ta měla v letech 2006 a 2010 rostoucí trend úměrný mimo jiné jejich odchodu do opozice po volbách v roce 2006. Tento trend se ale v případě soc. dem zcela očividně zastavil a ve srovnání s parlamentními výsledky s minulého roku na klidu straně nepřidá.  Mnohem horší zpráva jsou ale výsledky komunálních voleb pro sociální demokracii strukturálně a ve vztahu k ANO 2011 ve velkých městech. Do zastupitelstev téměř všech velkých městech zvítězilo (nebo skončilo před ČSSD) totiž Babišovo ANO 2011, a to jak v Praze, kde je soc. dem. tradičně slabá, tak ale i v Ostravě, Brně nebo v Ústí nad Labem nebo Olomouci. ANO sílí a získává podporu i v tradičně sociálně demokratických regionech jako je severní Morava, kde ale rozhodně jenom nesbírá hlasy slábnoucí pravice.

ANO 2011 na cestě k etablované straně?

Obecní volby ve vztahu k ANO 2011 a jeho pokračující „spanilé jízdě“ českou politikou indikují hlavně v kontextu upadání tradiční pravice možnost, že ANO 2011 nakonec může prolomit notorický jev české politiky, kterým je vznikání stran-„alternativ“ na jedno použití. Takový jepičí život měly strany jako Unie svobody, Zelení nebo Věci veřejné, které v komunálních volbách nikdy nezářily srovnatelně s ANO. Všechny tyto strany v podstatě voličsky zničilo jejich vládní angažmá po boku těch, které vehementně ve volbách kritizovaly a vůči nimž měly být voličskou alternativou. Je jisté, že ANO se v řadě věcech zcela odlišuje, i když do značné míry je určitým mixem všech dosavadních pokusů o to prolomit monopol etablovaných polistopadových stran především na pravé straně spektra (levé spektrum je v Česku značně stagnující). ANO jednoznačně představuje produkt současné krize českého polistopadového politického systému, ve kterém tradiční politické strany více či méně selhaly a potýkají se s hlubokou kádrovou a ideovou krizí i krizí voličské důvěry. Na prvním místě nejde o „odpadlický“ projekt jakými byly Unie svobody nebo je dnešní TOP09. ANO je ve srovnání se všemi předchůdci politické hnutí postavené „na zelené louce“ za pomoci mediální moci a velkých peněz. Nepředstavuje stranický recyklát, jakým byla Unie svobody nebo TOP 09 a převažují v něm zatím spíše centristické tendence s výraznou nepolitickou rétorikou „profesionality“ a manažerismu, které oslabují tradiční ideologickou a axiologickou (hodnotovou) osu české politiky po roce 1989. Za druhé, ANO bylo nucené díky celkovým okolnostem pádu Nečasovy vlády jít do koalice se sociálními demokraty a nepodílelo se tak na prodlužování vládního angažmá české pravice jako to bylo v případě Věcí veřejných a před nimi také strany Zelených. Konečně se na rozdíl od US, Zelených nebo VV nestalo jenom „přívěskem“ sociální demokracie, ale svojí vládní pozici stále více posiluje právě na úkor nejsilnější strany. V tom si je podobná s TOP 09 s tím rozdílem, že jeho výchozí pozice je mnohem silnější než kdy TOP 09 měla. Dobré výsledky v komunálních volbách mohou – zatím jen teoreticky - ukazovat na to, že ANO 2011 by se skutečné mohlo etablovat na více úrovních politického procesu v ČR. Otázky ale stále budí konglomerát velkého byznysu a mediálního podnikání, které není možné u ANO 2011 přehlížet a který by měl být pod kritickou lupou české veřejnosti.

Každopádně lze ale říci, že výsledky ANO v komunálních volbách a částečně i ve volbách do senátu jsou velmi špatnou zprávou především pro ODS, částečně pro sociální demokracii a konečně také pro TOP 09.

 

TOP 09 u konce s dechem

Obecní volby a především výsledky voleb ve velkých městech, které představují komunální výspy českých partají, pro TOP 09 neskončily úspěšně. V celkových číslech zaznamenala TOP 09 jenom 1% pokles podpory – v roce 2010 získala celkem 9,4% podporu a letos 8,4%, takže v tomto ohledu se jednalo o mírný pokles celorepublikové podpory. Jinak je to ale při pohledu na výsledky strukturálně.  Pro TOP 09 jsou ale velmi špatné především výsledky v hlavním městě Praze, kde před čtyřmi lety výrazně triumfovala s 30% podporou (zastupitelstvo hl. města) a kde letos svojí pozici nepotvrdila a ztratila kolem 10% s celkovým výsledkem 20,7%, čímž strana skončila až za vítězným ANO s více než 22% podporou. Praha představovala významný pilíř postavení strany. Topka s líbivým heslem „To Pravé pro Prahu“ neuhájila a skončila až druhá za Babišovým hnutím. Ztráta tradiční bašty je pro TOP 09 citelná a ukazuje na to, že strana postupně ztrácí vítr z plachet. Jejím největším konkurentem není už ale ODS ale především a hlavně ANO 2011. Výsledky prvního kola senátních voleb potvrzují oslabenou pozici TOP 09.

Tradiční výsledky potvrdili v obecních volbách po parlamentním comebacku křesťanští demokraté, kteří získali celkem 6% všech zastupitelů s mírným poklesem podpory na 4,91% oproti 5,47% v roce 2010 a udrželi si tak v podstatě minulý trend z roku 2010. Konečně, komunisté v komunálních volbách nijak zvláště nezazářili a oproti roku 2010 ztratili kolem 1,7 % voličské podpory (2010 – 9,56 a 2014 7,80%), včetně viditelného, i když ne nijak fatálního, poklesu podpory na severu Moravy.

Obhájí sociální demokracie senátní většinu?

Vedle obecních voleb tu ale máme také výsledky prvního kola voličsky velmi nepopulárních senátních voleb, které se konalo paralelně s komunálními volbami v jedné třetině volebních okrsků. Zvlášť významné jsou tyto volby pro sociální demokraty, kteří potřebují potvrdit svojí senátní většinu, ale bez významu nejsou ani pro ANO, které se v horní sněmovně potřebuje etablovat jako nová strana. V prvním kole nebyl zvolený nikdo z celkem 27 okrsků, kde se volby nyní konaly. Senátním volbám ale dominovala v počtu získaných míst do druhého kola ČSSD, která kandiduje v 19 okrscích. Za ní skončila KDU-ČSL s kandidáty v 11 okrscích, ANO v 9 okrscích, ODS v 7 okrscích a konečně TOP 09 v celkem 4 okrscích. Komunisté v senátních volbách propadli a ve čtyřech případech kandidují kandidáti za menší politická seskupení jako je SPO, STAN nebo ScČR.

Postavení sociální demokracie v senátních volbách je relativně silné, ale bude samozřejmě záležet na druhém kole a velmi problematické volební účasti v senátních volbách, která může ještě notně zamíchat kartami. První kolo se konalo spolu s populárnějšími komunálními volbami, zatímco druhé bude samo o sobě a dá předpokládat menší a voličky mírně odlišná účast. Jak tyto volby konkrétně dopadnou, není tedy možné s větší jistou odhadnout, i když má soc. dem. v řadě míst našlápnuto k vítězství a celkově drží různě silné první místo v celkem 11 okrscích, ANO a KDU-ČSL v 5 a ODS s TOP po jednom z okrsků. Je možné předpokládat, že sociální demokracie všech 19 míst nezíská. K udržení senátní většiny jí stačí celkem 41 senátorů (dnes má 46 senátorů a soutěží o celkem 19 okrsků z celkového počtu 27, ve kterých se letošní senátní volby konají). K udržení většiny jí stačí tedy minimální zisk 11 senátorů.

ANO a jeho konkurenti

Také ANO 2011 má různě velkou šanci na vítězství v celkem 9 okrscích, z toho v celkem 4 soutěží o místo se sociální demokracii (v Chebu, Lounech, Ostravě-městě a Karviné), ve 2 s KDU-ČSL (Olomouc, Přerov), ve 2 s ODS (Příbram, Praha 9) a jednou s TOP09 a STAN (Trutnov). Čistě teoreticky by mohlo získat 9 křesel, ale v praxi bude číslo zřejmě nižší. Konkrétní výsledek se bude odvíjet od voličské situace ve druhém kole nepopulárních voleb a od schopnosti všech stran mobilizovat aktivní voliče. Lze konstatovat, že v senátních volbách si vedle soc. dem. dobře vedou také křesťanští demokraté, kteří se v nich stali dostatečně viditelnou silou a vedli si zdaleka lépe, než TOP 09 pro kterou byly tyto volby ještě větší propadák než pro ODS. Zatímco TOP soutěží jen o 4 křesla, má  KDÚ-ČSL ve hře celkem 11 kandidátů. ANO tedy celkově nepropadlo, ale za vládními kolegy přece jenom zaostalo.

Volební účast dál klesá

Za nedobrou zprávu pro českou demokracii je možné ale považovat jednoznačně klesající volební účast, která byla letos jenom na 44,46% a činila tak méně než polovinu oprávněných voličů. Neúčast na politickém rozhodování je v ČR stále patrnější a je nutné dodat, že nové politické subjekty jako je dnes ANO 2011 nejsou schopné tento trend zastavit nebo obrátit. Je potřeba si uvědomit, že v současné situaci v ČR roste „shora“ nové politické hnutí, které je alternativou „tradičních“ politických stran v kontextu stále menší politické participace občanů. Tento paradox je projevem krize celého politického systému v nastavených parametrech. Přehledně: v roce 2010 se komunálních voleb účastnilo 48% voličů, v roce 2006 46%, v roce 2002 45,51%, v roce 1998 45,2% a v roce 1994 60,68%. V případě parlamentních voleb a mnohem více pak senátních voleb je situace velice podobná. Přestože je voličská účast, respektive neúčast v posledních letech stabilní a zmenšuje se pomalu, je očividné, že se zmenšuje, a to i v místní politice, která je mnohem osobnější, přehlednější a která fakticky představovala v podobě „obce“ (civitas) základ demokratické společnosti.

Zdroje výsledku voleb ze serveru: www.volby.cz

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Veronika Sušová-Salminen

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Poděláte se.“ Šok na Ukrajině: Mocný muž promluvil. Zvrat vůči Rusku? Tereza Spencerová to vidí jasně

8:27 „Poděláte se.“ Šok na Ukrajině: Mocný muž promluvil. Zvrat vůči Rusku? Tereza Spencerová to vidí jasně

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Když nás Západ nechce, domluvíme se s Ruskem. A poblíž Varšavy a Kra…