Referendum na východě Ukrajiny skončilo dle očekávání. Co teď?Anketa
V pátek 9. května se ani prezident Miloš Zeman, ani členové české vlády nezúčastnili na půdě ruského velvyslanectví v Praze oslav Dne vítězství nad fašismem. „Mně se zdá, že to je takové upocené hrdinství. Zdůvodnění neúčasti je sice pro část lidí u nás v republice přijatelné, pro některé méně přijatelné, ale pro ruskou politiku a ruský národ, který přinesl tak mimořádné oběti za druhé světové války, je to urážlivé,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
„Chtějí být převodní pákou a vyjednavačem mezi znesvářenými stranami na Ukrajině, zejména tedy pan prezident, a pak jedné z těch stran uštědří takový emocionální políček. Myslím si, že se česká zahraniční politika, nebo vůbec politické vedení této země nijak nepředvedlo a zřejmě tak definitivně rezignovalo na možnost vést nějakou zprostředkovatelskou misi, jak o tom mluvil pan prezident na schůzce Východního partnerství v Praze,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Kolaboranti a licoměrný poslanec Schwarzenberg
Cestu na ruskou ambasádu si v den oslav naopak našel bývalý prezident Václav Klaus i za tu cenu, že se do něj pustila média a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg k tomu jízlivě poznamenal, že se vždy najdou nadšení kolaboranti. „Reakce na tento krok se samozřejmě dala předpokládat, ovšem Václav Klaus je dnes méně závislý na politických institucích naší země, takže si tenhle luxus může dovolit,“ konstatuje politolog.
Psali jsme:
„Já u něj oceňuji to, že nezmínil, že na Schwarzenbergplatzu ve Vídni před Schwarzenberským palácem je památník ruským vojákům, kteří padli při osvobozování Vídně a Rakouska. A nikoho nenapadne mluvit o Schwarzenbergově rodině jako o rodině kolaborantů. Kdyby byl pan poslanec důsledný ve svém konání, tak už tam museli nastoupit dělníci se sbíječkami a bourat ten vídeňský památník. Takže to je jen projev licoměrnosti ze strany Karla Schwarzenberga,“ tvrdí Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
Klausovi návštěva na ruské ambasádě u veřejnosti neublížila
Kritici Václavu Klausovi vyčítají jeho dlouhodobě kladný vztah k Rusku i jeho prezidentu Putinovi. „Víme, že Václavu Klausovi byla podsouvána spolupráce se všemi možnými ruskými nadnárodními společnostmi a KGB celá léta, takže on je na ty útoky zvyklý a jistě mu to nic nedělá. Při tak brutálním hodnocení své osobnosti aspoň ví, kdo jsou jeho nepřátelé. Ale ve veřejnosti mu ta návštěva neublížila, spíš naopak. Na internetových diskuzích kromě tradičních nenávistných hlasů zaznívá, že naše vláda jako jindy a v mnoha jiných případech shrbila hřbet, kdežto Václav Klaus prokázal velkou osobní integritu. A jeho hodnocení je v mnoha případech velmi pozitivní,“ všímá si politolog.
Považuje za vhodné zmínit, že názory na oslavy výročí ukončení druhé světové války, respektive na osvobození Československa, které bylo ukončeno v Praze 9. května, byly vždy mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem rozdílné. „Miloš Zeman ještě na půdě Federálního shromáždění navrhl změnu data státního svátku z devátého na osmého května, což se pak trapně omlouvalo nějakými časovými údaji a takovými nesmysly. Ale už tenkrát se zřejmě počítalo s tím, že se jednou nebude oslavovat výročí osvobození Československa, ale ukončení druhé světové války. A ten drobný významový posun se teď vrací panu prezidentovi Zemanovi jako bumerang,“ míní Zdeněk Zbořil.
Vulgarita míchaná s aristokratickou kinderstube za komentář nestojí
Vedle vztahu k Rusku je středem pozornosti vývoj českých vztahů k Číně. V Otázkách Václava Moravce o něm diskutovali ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a jeho předchůdce ve funkci Karel Schwarzenberg. Ten si neodpustil k tomu, jak nynější šéf české diplomacie přímo v Pekingu oficiálně za Českou republiku uznal celistvost Číny, peprně prohlásit: „Když se jiné holky za peníze položí, tak to ještě nedoporučují vlastní dceři.“
„Mně se zdá, že už ty výroky pana Schwarzenberga nemá cenu komentovat. On má jistou míru vulgarity, kterou mísí se svojí aristokratickou kinderstube. A to je pro mě důkaz toho, že si neváží těch, se kterými mluví. Vyjadřuje razantně a často i vulgárně svoje názory, a tím vlastně naznačuje nejenom tomu partnerovi v diskuzi, ale i těm, jimž to poselství posílá, že se o nich domnívá, že jsou na stejné úrovni jako on, tedy že to jsou stejní nezdvořáci jako on. Takže od něho už se asi ničeho lepšího nedočkáme,“ uvědomuje si politolog.
Jsme státem, který má na oslavu čehokoli vždy připraveny dvě žerdě
Zatímco názory na vztah k Číně se pánové Zaorálek a Schwarzenberg lišili, v pohledu na Ukrajinu si notovali, až to vzbuzovalo otázku, proč jsou hosty Otázek Václava Moravce ve veřejnoprávní televizi lidé se shodnými, a ne opačnými postoji. „Jejich shoda ale svědčí o tom, že česká zahraniční politika se stále nedělá v Praze nebo v České republice, natož v Černínském paláci nebo na Hradě, ale že jsou dodávány modely chování. A je úplně lhostejné, z jaké strany zeměkoule ty návody chování přijdou, zda ze Západu, nebo z Východu. Je to politika státu, který má na oslavu čehokoli vždy připraveny dvě žerdě pro prapory,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Do dění na Ukrajině promluvilo nedělní referendum, během něhož se pro samostatnost Doněcké oblasti vyslovilo téměř 90 procent hlasujících. „Docela zajímavá byla reportáž pana Pazderky v České televizi, v níž se objevil záběr, jak účastníci referenda stojí spořádaně v dlouhých frontách, nejsou ozbrojeni. Jistě by pan Pazderka rád ukázal, kdyby tam běhal někdo se samopalem nebo raketometem, ale ten záběr byl výmluvný. To referendum bylo demonstrací určitého názoru, proti kterému sice už tři dny předtím vytáhla ze zahraničí řízená propaganda s takzvaným sociologickým průzkumem, ale pravda je, že to nic neřeší,“ upozorňuje politolog.
Každý soudný ví, že se nejedná o Ukrajinu, ale o dveře do Ruska
Jde jen o demonstraci názoru a kvůli němu 28 zemí Evropské unie, které neustále volají po sankcích vůči Ruské federaci, svůj názor na situaci na Ukrajině určitě nezmění. „To jsou přece lidé, kteří lhali o zbraních hromadného ničení v Iráku, kteří lhali o masovém nasazení plynu v Sýrii a kteří hystericky reagovali na situaci v Libyi. To jsou lidé svázaní s určitým typem zahraniční politiky, takže těch se to samozřejmě nedotkne. Vzpomeňme na ministra zahraničí Spojených států Colina Powella, který ukazoval v Radě bezpečnosti na diapozitivech, kde všude jsou v Iráku zbraně hromadného ničení. To jsou lidé, kteří mají z ostudy kabát, ale protože jim jde o moc, tak se za to vůbec nestydí,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.
V této situaci je velice důležité, jak bude reagovat Rusko, které je cílem této kampaně. „Přece každý, kdo má všech pět pohromadě, ví, že se nejedná o Ukrajinu, ale o dveře do Ruska. Jde o ten dávný cíl všech evopských politiků dnes i podporovaných ze Spojených států nějakým způsobem ovládnout, a když se to nepodaří, tak alespoň zničit Rusko jako mezinárodního partnera. Prezident Barack Obama to přece už řekl: ´Jde nám o to, aby byla Ruská federace regionální velmocí, nikoli světovou.` Protože na ten titul být světovou velmocí si činí nárok právě jen Spojené státy,“ poukazuje politolog.
Zeptat se v průzkumu na obavy z muslimů, vyšlo by číslo mnohem vyšší
Ruska se podle průzkumu agentury Median pro MF Dnes bojí 40 procent Čechů. Ve střetu na Ukrajině je jen 14 procent na jeho straně, zatímco 53 procent na straně Ukrajiny a Západu, zbývající třetina neví, kdo je agresor a kdo oběť. „Zrovna tohle je jeden z těch průzkumů, kterým udala ta evropsko-americká agentura tón a předepsala výsledky už před pořádáním referenda,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
Tomio Okamura
Upozorňuje na to, že požadovaný výsledek průzkumu lze docílit už jen způsobem kladení otázek. „Když se mě dnes zeptáte, jestli se bojím Ruska, tak samozřejmě se ho bojím. Ale jakého, to je třeba si říct. A když se lidí zeptáte, jestli se bojí muslimů, a nezeptáte se kterých, tak vám jistě odpoví devadesát procent, že ano. A když se zeptáte, zda se bojí Ameriky, tak bych také pochyboval, že ty dosažené anketní výsledky budou důvěryhodné,“ staví se politolog hodně rezervovaně k takovým typům průzkumů.
Odvolání jedničky z kandidátky je pro Úsvit hodně riskantní
Na domácí politické scéně překvapila změna na pozici jedničky kandidátní listiny hnutí Úsvit pro volby do Evropského parlamentu. Předseda Tomio Okamura oznámil, že do čela kandidátky se posune dosavadní dvojka Roman Škrabánek, zatímco advokátku Kláru Samkovou hnutí vyzvalo, aby odstoupila kvůli podezření, že oklamala Českou spořitelnu a skrytě pomohla oddlužit jednu z firem. Ta však sama odstoupit odmítla. „Je to pozoruhodné a svědčí to o vnitřní rozporuplnosti Úsvitu jako politického hnutí, protože jednou se uvádí jako důvod stažení paní Samkové z kandidátky ty její takzvané xenofobní a rasistické výroky, později se objeví kauza s oddlužením,“ diví se Zdeněk Zbořil.
JUDr. Klára A. Samková, Ph.D.
Vzhledem k tomu, že ví, jak snadno se v České republice vyrábějí kompro materiály, netroufá si odhadnout, jak to všechno bylo. „V každém případě je to ale velmi nevhodný okamžik pro Úsvit a poškodí ho to jako celek, stejně jako paní Samkovou. Čtrnáct dní před volbami je to krok velice riskantní a jde o to, jestli ty prohřešky paní Samkové jsou tak vážné, že by si je hnutí, které má dobrou pověst jen u určité části občanů, mohlo dovolit,“ zamýšlí se politolog, který je přesvědčen, že hnutí Úsvit mělo zaujmout jednoznačný postoj a vyjádřit se k tomu podezření.
Ukrajinská krize překryje zájem o volby do Evropského parlamentu
„To, že paní Samková odmítla sama odstoupit a musela být vyškrtnuta, je ještě horší, než kdyby ji hájili a ponechali na kandidátce, nebo ji sami bez dlouhých řečí vyloučili. Protože to svědčí o nějakém rozporu uvnitř strany. A ten spor bude poškozovat Úsvit celých čtrnáct dní zbývajících do voleb. Kdyby se postavili na jednu, nebo na druhou stranu, tak by to pro Úsvit bylo rozhodně méně bolestivé a méně dehonestující, než že se ukáže, že tam jde o nějaké spory ve vedení toho hnutí,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.
V začínajícím týdnu očekává, že ukrajinský konflikt zřejmě překryje zájem o eurovolby. „Ale netroufl bych si vůbec odhadnout, komu to bude ku prospěchu. Zatím je však předvolební kampaň kandidátů do Evropského parlamentu nemastná, neslaná, dokonce se ani příliš nehádají, pokud v těch televizních besedách neseděla paní Samková. Ale jsem přesvědčen, že ukrajinská krize, o které se bude v nejbližších dnech mluvit, povede k menšímu zájmu o volby do Evropského parlamentu,“ uzavírá politolog Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
