Samková nabodnutá na kůl, děsivá vystrčená zadnice. A také klidný a chudý Zeman, pouští se do díla Zdeněk Zbořil

30. 5. 2016 6:44

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Ještě že jde tureckému velvyslanci „jen“ o trestní stíhání Kláry Samkové, a nikoli o nabodnutí na kůl, jak se stávalo křesťanům v zemích podrobených Osmanskou říší. Politolog Zdeněk Zbořil přesto advokátce doporučuje, že by měla zvážit svoje veřejné vystupování, i když jít hlavou proti zdi je hrdinský čin. Při ohlédnutí za politickým děním uplynulého týdne si všímá toho, jak si poslanci pletli svou práci s nezávaznou zábavou na dětském pískovišti v době, kdy je svět ve válečném stavu.

Samková nabodnutá na kůl, děsivá vystrčená zadnice. A také klidný a chudý Zeman, pouští se do díla Zdeněk Zbořil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Anketa

Muž, který vběhl před americký konvoj a vystrčil na něj holý zadek, ...

hlasovalo: 10569 lidí

Advokátka Klára Samková prohlásila na semináři „Máme se bát islámu?“, že islám je stejný jako nacismus, fašismus a komunismus, že je státní zločinnou a zločineckou ideologií. Na to zareagoval v České televizi turecký velvyslanec v Praze Ahmet Bigali, že jde o urážku islámu, kterou by měli čeští státní zástupci začít vyšetřovat, protože slovní útoky na jakékoli náboženství jsou trestné podle evropského i českého práva a svoboda slova má své limity. „Pan velvyslanec je státní úředník, respektive zástupce prezidenta své země u vlády jiného státu. A jestliže jeho představený mohl úkolovat německou kancléřku a požadovat, aby postavila před soud pana Böhmermanna za urážlivé verše hanobící tureckého prezidenta, a ta se mu snažila vyhovět, nemůžeme se my, ani paní doktorka Samková, divit, že turecký velvyslanec v ČR chce něco podobného,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

S nadsázkou kvituje, že velvyslanci jde „jen“ o trestní stíhání. „A nikoli o nabodnutí na kůl, jak by se mohlo stát ještě před několika staletími křesťanům v zemích podrobených Osmanskou říší. Ale když si hrajeme na demokracii, ochranu lidských práv a uznávání ‚evropských hodnot‘, tak bychom měli být důslední a chovat se jako ‚Je suis Samková‘. To nic nemění na tom, že slova paní doktorky Samkové považuji také já za urážlivá, nevkusná a nepravdivá. To řekl jménem ČR i ministr zahraničí pan Zaorálek, který své rozhořčení vyjádřil veřejně. Ale ani on nevolal po upalování čarodějnic. Svoboda slova má skutečně své hranice, ale ty jsou u nás, a je tomu tak zřejmě i v Turecku, dány zákonem, a tak o vině a nevině paní Samkové nemůže rozhodovat velvyslanec, dokonce ani velvyslanec členské země NATO ne, ale národní soudy České republiky, případně jim nadřazené soudnictví EU,“ připomíná politolog.

Jít hlavou proti zdi je sice hrdinský čin, ale hrdinů jsou plné hřbitovy

Právnička Klára Samková kontrovala vyjádřením, že by Česko mělo velvyslance vyhostit. Podobné postihlo jeho kolegu v Egyptě za podporu Muslimskému bratrstvu. „Pravdou je, že se Turecko po státním převratu Mustafy Kemala Atatürka v roce 1923, a hlavně po druhé světové válce, sekularizovalo a postupně upravovalo i svoje představy o hledání spravedlnosti podle evropských francouzsko-německých vzorů. V současné době se pan prezident Erdogan domnívá, alespoň podle CNN, že islamofobie – myslí tím nikoli strach, ale nenávist vůči islámu – by měla být v členských státech OSN uzákoněna jako trestný čin proti lidskosti. V Evropě, a ani my v ČR, se nemůžeme tvářit, že tento muž, který byl v roce 2014 zvolen prezidentem Turecké republiky a předtím byl jedenáct let jejím ministerským předsedou, není ve vztahu k evropské politice nějaké homo novus,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Připomíná, že Recep Tayyip Erdogan je představitelem země, která chce být členskou zemí Evropské unie. „A hlavně je členskou zemí NATO, organizace, která se snaží v posledních dvou letech obklíčit Ruskou federaci a čeká na vhodnou příležitost, jak proti ní vést nějakou studenou, horkou, hybridní nebo agresivní válku. Turecká země jako strategická oblast této budoucí války je příliš důležitou součástí této strategie, než aby brala ohledy na názory paní doktorky Samkové. A pokud právě ona nepracuje v zájmu této budoucnosti jako jakýsi ‚agent provokatér‘, měla by zvážit i svoje veřejné vystupování v tom smyslu, že jít hlavou proti zdi je sice hrdinský čin, ale jak říká stará moudrost, hrdinů jsou plné hřbitovy,“ konstatuje politický analytik.

Ani oddání se víře v jediného Boha nedokázalo muslimy nikdy sjednotit

V Půlnočním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedla Klára Samková, že všem zmíněným ideologiím jde o formu vlády a zcela nekompromisně prosazují svoji státní doktrínu. „Jestli se přitom zaštiťují vírou v Boha, je zcela nerozhodné. Podle těch, kteří tvrdí, že islám je jen náboženství, by bývalo stačilo, aby se Hitler prohlásil za Proroka, a máme ho zde, zcela nekritizovatelného a chráněného v rámci svobody vyznání, doposud. Alespoň v interpretaci pana tureckého velvyslance,“ nebrala si advokátka ani tentokrát servítky. Islám vzhledem k nastolovaným politickým požadavkům už není brán jen jako náboženství. I u nás se objevují studie odvolávající se na zahraniční výzkumy, podle nichž je prý v Evropě odhodlána třetina muslimů bránit svou náboženskou víru násilím.

JUDr. KLára A. Samková, Ph.D.

  • BPP
  • kandiduji do europarlamentu za Alternativu pro ČR 2017
  • mimo zastupitelskou funkci

„Zajímalo by mne, jak se ve výzkumech berou ohledy na rozdílnou povahu státního uspořádání a mentalitu muslimů v Maroku, subsaharské Africe, Egyptě a Turecku a třeba v Íránu, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Kazachstánu, Bangladéši, na Filipínách, v Indonésii a třeba ve státě Brunej. Jsou to tak rozdílná společenská uspořádání a kulturní pospolitosti, že ani oddání se víře v jediného Boha je nedokázalo nikdy v dějinách sjednotit. Pokud našly někdy něco společného, byla to vždy jen obrana proti útokům z Evropy západní i východní, Mongolska, různých oblastí Střední Asie. V posledních stoletích pak obrana, nikoli však společná, proti evropskému koloniálnímu imperialismu; a konečně ve druhé polovině dvacátého století obrana před imperiálními ambicemi Spojených států včetně šíření tzv. amerického způsobu života,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Stačí si všímat, kdo chce, abychom se považovali za bezmocné nástroje

To, že islám, stejně jako západní nebo východní křesťanství, zneužíval víry a náboženství k prosazování většinou ekonomických a politických zájmů, je obvyklé. „Pochopil to v roce 313 našeho letopočtu, jak víme z Ediktu milánského, i římský císař Konstantin. Mimochodem, i poslední tři američtí prezidenti, když vysílali svá vojska do boje, si kladli ruku na srdce a žádali Boha o ochranu Ameriky. Tvrdit ale, že Muhammad je Hitler, má stejnou vypovídací hodnotu jako prohlášení Hillary Clintonové, že Putin je Hitler; a Ježíš Kristus, podle Dietricha Eckarta, původcem bolševismu. Možná by paní doktorce Samkové mohlo stačit všímat si toho, kdo má hlavní zájem, abychom se báli a považovali za bezmocné nástroje našich současných mocných. Bez ohledu na to, zda jsme ‚křesťany‘ bojujícími po celém světě s kdekým, a většinou sami se sebou, nebo muslimy, kteří vedou partyzánské války mezi sebou a někdy také s námi,“ vysvětluje politolog.

Ale Turecko nerozčiluje jen česká právnička nebo němečtí satirici. Ústy prezidenta Erdogana odsoudilo americkou podporu kurdským bojovníkům v Sýrii, rozlítila ho ruská podpora Asadova režimu v Sýrii. Dalším nepřítelem je Evropská unie za neschválení bezvízového styku Turků, a tak došlo na vyhrůžky ukončením dohody o uprchlících. „Nezapomínejme, že ‚nemocný muž na Bosporu‘, jak se o něm mluvilo na carském dvoře v Rusku už v první polovině devatenáctého století, se brání evropským nájezdům už skoro dvě století. A proto vždy v okamžiku nějakého nového ohrožení sílí náboženský fundamentalismus a posilování teokratických způsobů vládnutí. To vede k opakovanému oživování reziduí, o kterých si myslíme, že jsou dávno zapomenuta,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Poslanci si pletou svou práci s nezávaznou zábavou na dětském pískovišti

Ptá se, koho by napadlo, že po letech občanské války proti Kurdům dojde i na ptaní se, co daly nebo vzaly „západo-hunské turkské hordy“ „indoíránským Kurdům“, a že kromě islámu bude v 21. století hrát roli etnogeneze, nebo, jak by řekli v Německu, „rasový původ“. „Anatolský most mezi Evropou a Asií, jak je území dnešní Turecké republiky také nazýváno, je přímo semeništěm nápadů geopolitické povahy; a protože víme, že geopolitika je ideologií agrese, pak se nemůžeme divit opatrnosti přecházející v útočnost těch, kteří mají být této agrese obětí. Čtyřicetileté slibování Turecku členství v EU, lidověji řečeno, obelhávání Turecka ohledně této mezinárodně-politické ‚horké brambory‘, je toho nejlepším důkazem. A kdybychom se soustředili jen na ‚kurdskou kartu‘, kterou se zahraniční politice Ruské federace podařilo vytáhnout v blízkovýchodním pokeru, hře neúplných informací, pochopíme, kdo jen blufuje a kdo už je mimo,“ míní politolog.

Domácí politickou scénu rozbouřilo sněmovní hlasování o tzv. protikuřáckém zákonu. Ačkoli tento návrh už dříve jednomyslně schválila vláda a měl platit od příštího roku, poslanci k němu postupně připojili množství pozměňovacích návrhů a naprosto jej změnili. A nakonec z poslanců koaličního hnutí ANO hlasovalo pro vládní návrh jen 13 zákonodárců. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček to označil za hrubé porušení koaliční dohody. Podle lidovců tím poslanci ANO navíc dali najevo, že pohrdají prací Sněmovny, padala obvinění z podrazů. Andrej Babiš vzkázal z Bruselu, že takhle to dál nepůjde a že premiér Sobotka lže. „Podle zpravodaje z Poslanecké sněmovny bylo podáno asi 250 pozměňovacích návrhů, neboli jeden a čtvrt poslance podalo jeden návrh. Už to svědčí o tom, že poslanci si pletou svou práci s jakousi nezávaznou zábavou na dětském pískovišti,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Svět je ve válečném stavu – a ve Sněmovně se hádají o to, zda hulit, či ne

Podle jeho názoru to, co následovalo, včetně vyhrožování pádem vlády nebo zhroucením se naší demokracie s kosmetickou vadou, bylo a ještě bude zváženo a rozsouzeno. „Svět je ve válečném stavu, a poslanci se hádají o to, zda hulit, nebo nehulit, kde a co. Přitom jde o věc, kterou by měl mít právo rozhodnout každý starosta. Možná by se rychleji a s menším rozčilováním ohrožujícím existenci koaliční vlády domluvil se svými spoluobčany, zda chtějí dříve umírat a působit škody na zdraví svým dětem, členům rodiny a známým. Když budou souhlasit, ať třeba poumírají  prorostlí nádory, když ne, tak ať si to dohodnou doma sami. Třeba na nějakou omezenou dobu. Ještě by si mohli říct, co budou kouřit, protože, co dnes víme, třeba už za chvíli nebude co,“ myslí si politický analytik.

Dusno bylo i kolem pátečního jednání Sněmovny, které skončilo už zhruba po hodině, což bylo vysvětlováno absencí ministra financí Andreje Babiše, jenž měl uvést několik předloh. Předseda ANO však měl naplánovanou návštěvu Uherského Hradiště a vzkázal, že si poslanci chtěli prodloužit víkend, a tak se vymluvili na něj, a kritiku označil za „klasický politický hnus“. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát dokonce požádal vedení Sněmovny, aby vyčíslilo, kolik stojí jednací hodina. „Budu požadovat, aby Babiš uhradil tuto částku,“ vysvětlil. Přisadil si i premiér Bohuslav Sobotka, který chtěl mít v ruce spolehlivý důkaz o bídné Babišově docházce do Sněmovny, a tak si nechal zhotovit „tabulku neúčasti“, která mu to potvrdila.

Pokud předseda ANO pohrdá Sněmovnou, tak zcela jistě není sám

Nejen předseda vlády je však přesvědčen, že by ministr financí měl být ve Sněmovně přítomen častěji. Do Andreje Babiše se pustil i čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Prý se v jeho podání vrací časy pohrdání Parlamentem, ale je to i vážný přečin dotýkající se demokratického systému u nás. „Skoro jsem zapomněl, že pan poslanec Laudát ještě existuje. Jeho nápady nechávám jít kolem, ale vím, že jsou dost drahé. Myslím, že Andrej Babiš opravdu ‚pohrdá Sněmovnou‘, ale není sám. Těch šest až osm procent občanů, kteří ji považují za váženou instituci, přitom váženou mezi ostatními institucemi nejméně, jeho názor jen potvrzuje. Třeba právě proto jemu a hnutí ANO roste popularita,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.

Ing. František Laudát

  • Předseda Klubu angažovaných nestraníků (KAN)

Americký vojenský konvoj, který míří na cvičení Saber Strike do Pobaltí, dorazil do Vyškova. Na místě na něj čekalo i několik odpůrců. Jeden z nich na projíždějící konvoj vystrčil zadek a několikrát vběhl na vozovku. Policie ho zadržela kvůli podezření z přečinu výtržnictví. V sobotu odpoledne mezi americké vojáky zavítal premiér Bohuslav Sobotka a pochvaloval si, že Američané jedou na cvičení přes Českou republiku, což se využije k nedělnímu společnému cvičení. „Že projíždějí přes nás, to je symbol solidarity. Máme tady spojence, se kterými můžeme počítat. Na bezpečnostní rizika nejsme sami a je vidět, že bylo správné rozhodnutí, že se Česká republika integrovala do Evropské unie a do Severoatlantické aliance,“ prohlásil předseda vlády.

Místo premiérem uvedené solidarity se symbolem stala holá zadnice

„Ta holá zadnice moravského ‚výtržníka‘ je vlastně symbolická. To, co se občas dovídáme o naší neustále odzbrojované, vyzbrojované a zase přezbrojované armádě, nesvědčí o ničem jiném, než o tom, že až na nás někdo zase zaútočí, ať už z východu, západu nebo z jihu, bude ten holý zadek naším nejvíce odstrašujícím činem. A to, i když budou s námi v řadě stát všichni naši přepočetní generálové. To, co si myslí pan premiér o projevech solidarity, je možná pravda, ale nevím, zda to vědí i ti (ať už rozcvičení nebo nerozcvičení) Američané. Možná, že ani nevědí, jaký je rozdíl mezi ‚sobotkou‘ a ‚subotnikem‘,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Jako národní hrdinka se po bezmála dvouletém věznění v Rusku vrátila do vlasti ukrajinská letkyně a zároveň poslankyně Nadija Savčenková, kterou Kyjev vyměnil s Moskvou za dva Rusy odsouzené na Ukrajině. Novinářům se představila v dobré formě, viditelně bez známek strádání. „To byl zřejmě omyl skriptu. Zapomněli, že po tak dlouhé době a těžké nemoci – mluvilo se přece i o ohrožení života – vypadala jako reklama na zdravou výživu. A také měla módní under-hair sestřih,“ glosuje politolog poměrně překvapivou vizáž Savčenkové vzhledem k jejím „dlouhým hladovkám“. O jejím návratu se spekuluje jako o možném problému prezidenta Petra Porošenka, a to nejen proto, že na první tiskové konferenci prohlásila, že je připravena stát se hlavou státu, pokud si to Ukrajinci budou přát.

Pro Savčenkovou bude třeba najít nové jeviště a nové spoluherce

„Už se o tom v Německu v souvislosti s jejím avizovaným propuštěním před několika dny psalo. Až se do toho Nadija obuje, zatím prý chodí bosa, bude z toho mít těžkou hlavu nejen pan prezident Porošenko. Německý komentátor se domnívá, že vydání Nadiji Savčenkové byl ‚obratný trik‘ Vladimira Putina. Ale za co Putin podle evropských militantních médií dnes vlastně nemůže? V každém případě svou první velkou hrdinskou roli již sehrála, a teď se pro ni bude muset najít nové jeviště a také noví spoluherci. Ale zdá se mi, že jí jde spíše o divadlo jednoho herce, a nevím, zda je to pro tuto chvíli, a zrovna v Kyjevě, dobrý nápad,“ přemítá Zdeněk Zbořil.

Ruský prezident Vladimir Putin se vydal na návštěvu Řecka a během ní si s premiérem Alexisem Tsiprasem viditelně notoval. Uzavřeli sérii dohod o vzájemné spolupráci, podepsali politickou deklaraci ohledně řecko-ruského dialogu o mezinárodních a regionálních otázkách společného zájmu. Putinovu kritiku Rumunska a Polska za protiraketový deštník Tsipras nekomentoval, ale vyzval ke zrušení sankcí proti Rusku. „Myslím si, že nejde jenom o sankce. Zahraniční politika Ruské federace navazuje na velkou kontinuitu zahraniční politiky Sovětského svazu a carského Ruska a nese s sebou všechny její klady a zápory, úspěchy a neúspěchy. V jejím zájmu není jen historické ‚tažení na Východ‘ někdy od konce sedmnáctého století,“ poukazuje politický analytik.

Putinovou návštěvou Řecka jde Rusku o širší politicko-vojenskou strategii

Šlo i o „tažení na Západ“ od Livonských válek z druhé poloviny šestnáctého století, rusko-švédských válek, „tažení na Jih“, jehož součástí byly rusko-turecké války, účast na osvobozování Bulharska a Řecka i komplikované vztahy s Federativní republikou Jugoslávie a jejími nástupnickými státy. „Kdybychom chtěli najít, co se stalo po dobytí Konstantinopole roku 1453, pak víme nejen, že ‚Moskva je třetí Řím a čtvrtého Říma nebude‘, ale také to, že řada komunistických a antikomunistických vlád vznikala v Řecku za studené války a stále se tam ještě ‚studeně‘ nepřestalo bojovat. Dokonce i s Německem, které se nezdá současným Řekům právě ‚nejvyrovnanější s minulostí‘. Určitě ale jde o širší politicko-vojenskou strategii a odpověď na jako houby po dešti vyrůstající základny NATO všude, kam jen oko pohlédne, zejména v jižní a jihovýchodní Evropě,“ nepochybuje Zdeněk Zbořil.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Na závěr si nechal komentář k pořadu Prezidentský Pressklub na rádiu Frekvence 1. Miloš Zeman v něm přiznal, že Michala Horáčka, než ohlásil možnou kandidaturu na prezidenta, neznal. „Dozvěděl jsem se, že je to textař, že je to bývalý majitel sázkové kanceláře Fortuna a miliardář. Pak jsem se zeptal, jakou má praxi v politice a dozvěděl se, že spolu s panem Bursíkem zakládali jakousi liberálně-ekologickou stranu, a ta strana má prakticky nulové preference. To je všechno, co o panu Horáčkovi vím,“ přiznal Miloš Zeman. Také poznamenal, že skutečný kandidát na prezidenta by se neměl spojovat s pouťovou atrakcí typu Evropské hodnoty v čele s pornohercem Jakubem Jandou, ale ani s Kroměřížskou výzvou, jejímuž iniciátorovi Michaelu Kocábovi se smáli ze všech stran hned po jejím vzniku.

Ohleduplná reakce na to, co běhá hlavou zběsilým antizemanovcům

Za nesmysl označil hledání antizemana, protože kandidát, který založí svoji kandidaturu na tom, že je anti, je předem odsouzený k porážce. To je pak trapná postava, když nemá pozitivní program, a tak se musí vymezovat proti a nikoliv pro. Přitom zmínil předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska, který je nejen proti němu, ale i proti Andreji Babišovi a možná i proti Bohuslavu Sobotkovi. „To byla klidná a po dlouhé době velmi ohleduplná reakce na všechno, co právě běhá hlavou těm ‚zběsilým‘ antizemanovcům. Až se zdálo, že je pan prezident smířený s odchodem své politické generace z jeviště. Přesto v tom interview nebylo možné přeslechnout, že je určený spíše pro jeho mimopražské voliče. Zdá se, že podobně jako pro Michaela Kocába, tak i pro Bursíkův LES má prezident jakési opovržení, zatímco k Michalu Horáčkovi zaujímá neutrální odstup,“ hodnotí Zdeněk Zbořil.

„Už ale zmínka o Michalu Haškovi byla nejen povahy rehabilitační, jak si přál tázající se redaktor, ale i jihomoravského hejtmana prezentující jako politika generace nové. Jinak opakoval stejně jako kdysi Václav Klaus, když mluvil o profesoru Švejnarovi, že je odvážnou hloupostí začínat politickou kariéru kandidaturou na prezidenta. Ale jak víme ze Slovenska, neplatí to vždy a za všech okolností,“ připomíná politolog. Prezident na dotaz posluchače, kterého zajímalo, kolik peněz má na účtu, odpověděl, že deset milionů, což jsou jeho celoživotní úspory. „Panu prezidentovi se to mluví, když na rozdíl od mnoha svých politických souputníků zůstal relativně chudý. Těch deset mega je na prezidenta a expředsedu vlády v našich poměrech legrační částka. Zato se ale nemusí bát, když mu v noci před domem klapnou dvířka od auta, že se blíží plukovník Šlachta, anebo nájemní vrazi,“ dodává Zdeněk Zbořil.

 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Krym se nevrátí, sankce nepomůžou.“ Tereza Spencerová o Ukrajině, Turecku, ruských zbraních, Trumpovi... Je toho dost

9:02 „Krym se nevrátí, sankce nepomůžou.“ Tereza Spencerová o Ukrajině, Turecku, ruských zbraních, Trumpovi... Je toho dost

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Kdo získá víc z nadcházejícího „normandského“ summitu o Ukrajině? Ru…