Šándor: Že by na Srí Lance útočili buddhisté? Neumím si moc představit. Hovada a smrad v Egyptě, řeknu to otevřeně

22.04.2019 10:34

„Šlo evidentně o dobře naplánovanou věc. To není dílem nahodilců, kteří se včera rozhodli, že to dnes udělají,“ říká k útokům na Srí Lance specialista na bezpečnostní politiku generál Andor Šándor, a dodává: „Jenom šílenec může jet dnes na Srí Lanku.“ Rozebral situaci v oblíbeném dovolenkovém ráji z hlediska místních i turistů a řekl, co si myslí o opatřeních, které vláda po útocích udělala. Padla i zmínka o Novém Zélandu. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také prozradil, na co by si lidé měli dát při cestování pozor, kde získat důležité informace a vysvětlil, proč on sám by rozhodně nejel například do Egypta. Na závěr se vyjádřil k posíleným hlídkám a k zátarasům na Velikonoce v Praze a přidal důležité varování.

Šándor: Že by na Srí Lance útočili buddhisté? Neumím si moc představit. Hovada a smrad v Egyptě, řeknu to otevřeně
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Generál Andor Šándor v Ostravě

Světem otřásly zřejmě teroristické útoky na Srí Lance. Až do této události, dala se Srí Lanka považovat za bezpečnou zemi, tedy od doby, kdy tam před deseti lety skončila občanská válka?

Myslím si, že se to takto dá říct. Přiznám se, že jsem specificky nesledoval Srí Lanku, ale vím, že řada mých přátel tam jela na dovolenou. Neměl jsem to za nějaké místo, které by bylo problematické. Přesně v duchu, jak jste řekl. Skončila občanská válka s Tamilskými tygry a od té doby až dodneška se zdálo, že Srí Lanka je bezpečnější země, než se nyní ukazuje, že zřejmě je.

Teď je samozřejmě otázkou, kdo za tou sérií útoků stojí. Byť tím, že to je na křesťany, tak se nabízí zvednout prst a ukázat na téměř stejně velkou muslimskou menšinu, která v zemi je. Ale asi bych počkal, až se někdo přihlásí a potvrdí se, že to byli oni. Protože občas se nám hlásí ti, kteří to neudělali. Pokud vím, tak podle vyjádření ministra obrany za tím měla stát jedna skupina. Takže, pokud on už takovéto vyjádření dal a několik lidí už bylo zatčeno, byť nikdo neřekl, že to byli pachatelé, tak se ukazuje, že by srílanská vláda možná mohla tušit, kdo za tím útokem stojí.

Anketa

Je útok na Dominika Feriho důkazem o zhrubnutí české společnosti?

5%
95%
hlasovalo: 11052 lidí

To svádí k další otázce. Srílanská média prý uvedla, že policie údajně dostala už před několika dny informaci o hrozících útocích na křesťanské cíle. Dá se ale něčemu takovému zabránit, i když by ty informace třeba byly?  A pokud policie opravdu takové informace měla, je možné mluvit o určitém „zanedbání“?

Tak samozřejmě všechno záleží na tom, jak to varování bylo konkrétní a jak bylo důvěryhodné. Přiznám se, že nevím, jaký je počet kostelů na Srí Lance a zda bylo v silách policie každý jeden z nich ochránit. Tady jde také o to, že oni neútočili jen na kostely, ale útočili také na hotely. Takže se možná jedná o kombinaci útoku nejenom na křesťany v době jejich největšího svátku, ale přijde mi, jestli to také není útok na západní kulturu, na západní obyvatele. 

Jak tato tragická událost podle vás změní život na Srí Lance a jak to poznamená cestovní ruch?

Tak k té druhé části otázky – já si myslím, že jenom šílenec může jet dnes na Srí Lanku. Ano, zákaz vycházení a zablokování sociálních sítí můžou dočasně ty aktivity útočníků umrtvit. Navíc ti, kteří ty útoky spáchali, tak vidí tu aktivitu policie a dalších bezpečnostních složek. Takže si asi v tuto chvíli, když použiji to hloupé slovo – dají pozor. Ale nedá se samozřejmě vyloučit nějaká reakce. A to ani reakce ze strany těch napadených.

A jak říkám, zatím prostě nevíme, kdo za tím stál. Nevíme, jestli to není začátkem něčeho obludného. Tak už ten samotný útok s hrozným výsledkem více než 200 mrtvých lze samozřejmě nazvat obludným. Ale nevíme, zda se to podaří vládě izolovat, aby byl jediný svého druhu. Anebo jestli to je začátek nějakého konfliktu, který se může na základě tohoto rozjet. Není zatím jasné, jestli ti pachatelé tím, že zaútočili na křesťany v době jejich největšího svátku, kalkulovali s nějakou divokou odpovědí, nebo si to neuvědomili... Spíš mi přijde to první, že kalkulovali, že to přinese nebo může přinést nějakou odezvu.

Ale jak jsem řekl na začátku, já jsem Srí Lanku nijak pečlivě nesledoval. Ono popravdě řečeno nemůžete sledovat každou zemi tak, abyste měl přehled, co se v ní dnes a denně děje. Já jsem samozřejmě zaregistroval konec občanské války, dohodu s Tamilskými tygry a pak to pro mě byla země dosud relativně bezproblémová. 

Zmínil jste některá ta opatření, jež vláda po útocích udělala, třeba právě i zablokování sociálních sítí. Je toto ale dobré řešení? Přece jen, ti lidé tam díky tomu nemohou mezi sebou tímto způsobem komunikovat...

No tak teď by měla komunikovat vláda. Měla by komunikovat prostřednictvím médií. Myslím si, že srílanská vláda se chce vyhnout rozpoutání nějaké nenávistné debaty na sociálních sítích, která by logicky musela následovat. Ať si řekneme, co si řekneme, přes 200 mrtvých na Velikonoce... To se můžeme tvářit přesně v duchu Ježíšových slov –  kdo do tebe kamenem, ty  do něho chlebem, tvářit se, že jsme takto na výši, ale otázka je, jak by to skutečně vypadalo v praxi. Takže si myslím, že to je dobré opatření, do doby, než se zchladí emoce a než se s tím také samozřejmě vláda bude schopna celkově vyrovnat. To znamená nejen z hlediska bezpečnostního, ale samozřejmě z hlediska toho, jak tu společnost, která už je dneska členěná na hinduisty, muslimy, křesťany a buddhisty, udržet v nějakém souladu tak, aby se jim to nerozklížilo. 

Vím, že je určitě předčasné o tom mluvit, ale domníváte se, že je možné, že šlo o odvetu za nedávný útok na Novém Zélandu?

Vyloučit se nedá samozřejmě nic. Zcela nepochybně to takto být může. Ono to prostě nahrává. Já si dost dobře neumím představit buddhisty, útočící na křesťanské kostely. Dokonce mi to nejde ani na Tamily nebo na někoho takového. Tady se ta muslimská stopa samozřejmě nabízí. Nabízí se přesně to, co jste řekl.

Na tom Zélandu to bylo v pátek, v době velkých modliteb, tady dokonce na největší křesťanský svátek. Evidentní je, že tady se to nedalo zorganizovat tak jako na tom Zélandu, kde to udělal jeden Australan, který stačil přejet z jednoho místa na druhé. Osm výbuchů, z nichž některé zřejmě způsobili sebevražední útočníci, ukazuje na dobře připravenou akci. Možná že i ten čas, který uběhl od té události na Novém Zélandu, byl dostatečný k tomu, aby ti, co by se případně takto chtěli pomstít, něco takového stihli připravit. A možná, pokud to tak opravdu bylo, jim bylo jedno, že se nemstí novozélandským křesťanům, ale že se prostě mstí křesťanům jako takovým.

Ale zatím opravdu nevíme, kdo za tím stál, takže se nedá nic říci určitě. Rozhodně ale musím říct, že šlo o evidentně dobře naplánovanou věc. To není dílem „nahodilců“, kteří se včera rozhodli, že to dnes udělají. 

Na Srí Lance je podle informací v médiích i několik stovek Čechů. Ti, kteří jsou na místě s cestovními kancelářemi, jsou prý v bezpečí. Co ale mají v takovýchto případech dělat turisté, kteří jsou tam takříkajíc na vlastní pěst?

Ideální je, pokusit se spojit s naším konzulátem v Kolombu. A pak se samozřejmě obrátit i na místní policii. Do jaké míry s nimi ale místní policie bude spolupracovat, to vůbec neumím předjímat. Situaci samozřejmě teď v tomto komplikuje i ten zákaz vycházení. V každém případě bych se na jejich místě snažil co nejdříve odletět domů. Pokud ale vím, tak letiště v Kolombu bylo uzavřeno a nevím, jestli tento stav ještě trvá. Takže nejlépe je opravdu komunikovat s naším konzulátem v Kolombu, od toho koneckonců ten konzulát tam je, aby jim pomohl.

Mimochodem, blíží se doba dovolených... Které země, jež Češi v létě navštěvují, byste v současné době z bezpečnostního hlediska rozhodně nedoporučil?

Víte, já i dlouhodobě nejsem příliš nadšený z Egypta. To že 99,99 procent lidí se vrátí v pořádku, to je fakt. Ale když se stane něco jako třeba před dvěma lety té Češce, která byla ubodána... Podívejte se, co dělá egyptská policie. Téměř nekomunikuje. To je prostě přístup Egypťanů. Když pominu, a teď mi promiňte ten výraz, že pro mne je negativní pojem egyptský řidič autobusu, to je prostě hovado obecně. Kolik už jsme měli různých nehod způsobených na dovolených právě řidiči egyptských autobusů. Když pominu hygienické podmínky – to je přece také věc, která stojí za úvahu. Ale pokud někdo chce super all inclusive za deset tisíc a nevadí mu, že je obklopen policisty a vojáky na velbloudech – nevíte, kdo z nich smrdí víc, jestli ti velbloudi, nebo ti vojáci – fajn, je to jejich volba, ať jedou. Já bych tam nejel. 

Pak jsou země, které jako celek mohou vypadat bezpečně. To je třeba i Thajsko. Ale jsou části, ty muslimské a podobně, které zdaleka tak bezpečné nejsou. Velmi populární je pak také Mexiko, ale také velmi nebezpečné. To si vůbec nenalhávejme, že se jedná o bezpečnou destinaci. Ona ani Francie není zrovna kdovíjak bezpečná země. Třeba Maroko je docela fajn, když jedete organizovaně. Jet neorganizovaně bych moc nedělal, obzvlášť k alžírské hranici a do míst, kde se hodně pašuje, prodávají se drogy a podobně.

Je jasné, že teď tady nemůžeme probrat všechny země a jejich rizika. Kde tedy můžeme získat takovéto informace?

Na stránkách Ministerstva zahraničních věcí, kde se dozvíte informace o té které destinaci. Zjistíte, před čím ministerstvo případně varuje. Myslím, že to tam je udělané celkem dobře.

No a nebudu si ohřívat svoji polívčičku, ale před dvěma lety jsem vydal knížku Jak přežít nejen teroristický útok. Je v ní docela slušný návod pro dovolenkáře a nejenom pro dovolenkáře, jak se chovat i v místech, která nejsou úplně ideálně bezpečná, nebo v místech, kde se můžete dostat do situace, kterou neočekáváte. Je tam také, co dělat abyste se nedostali do situace, do které se dostat nechcete.

Ale byl bych prostě opatrný s takovými destinacemi, ve kterých je nějaký konflikt, občanská válka, nějaké územní spory, vysoký stupeň kriminality... Třeba Venezuela bývala nejbohatší stát Jižní Ameriky. Dnes nevím, jestli bych tam jel. Caracas – město s největším počtem vražd  na obyvatele. To jsou destinace, kde bych si určitě dával bacha. On i slavný Uttarpradéš, kde je ten krásný Tádž Mahal, je stát, který není zrovna bezpečný.

Takže bych byl opravdu opatrný, když bych si ty destinace vybíral. Protože možnosti státu, jak pomoci lidem v takové krizi, jsou podstatně menší, než mají třeba Američani nebo jiné velké země. Když bude například nějaký velký problém v Egyptě, tak tam Američani pošlou lodě a těm občanům pomůžou. Ale my tam nepošleme nic. Lidé by si měli uvědomit, že cestují především na vlastní nebezpečí.

Když se vrátíme k těm útokům na Srí Lance, už jsme o tom mluvili, že je velmi pravděpodobné, že to souvisí s oslavou Velikonoc. Nakonec i u nás, tedy především v centru Prahy, vidíme v těchto dnech více ozbrojených policistů, nechybějí ani zátarasy. Co na takovou atmosféru říci a kam až toto nakonec povede?

Tak to, co vidíme dnes, je běžný systém opatření podle stupně číslo jedna. Ten platí v Česku už asi od roku 2016. A kam toto nakonec povede? To samozřejmě všechno závisí na tom, jak budeme také schopni řešit příčiny teroru. Příčiny toho, proč nás ti lidé tak hluboce nenávidí. To znamená problematickou integraci obrovských muslimských menšin v západních zemích, ale také samozřejmě rozbité země „díky“ některým ne zrovna zdařilým a ne ideálním zahraničněpolitickým a vojenským angažmá Západu. Jmenujme Irák, Sýrii, Jemen, kde je obrovská humanitární krize a další...

To co jsem zmínil, jsou věci, které samozřejmě destabilizovaly velkou část Blízkého východu a Libye a podobně, ze kterých se generuje problematika migrace. A teroristé samozřejmě vždy budou mít živnou půdu v zemích, kde jsou centrální vlády slabé, nic nekontrolují, nebo kde je jich víc jako třeba v Libyi, kde navíc také nic nekontrolují.

Takže to není jen otázkou dát dostatek policistů do ulic. Ale jak jsem řekl, bude se muset také řešit, a bude to velmi obtížné, ten důvod, proč vlastně islámský terorismus má tak živnou půdu. 

Aniž bychom, jak se lidové říká, malovali čerta na zeď... Jak velkou vidíte pravděpodobnost, že se nějaký teroristický útok, se kterými mají naši západní sousedé už bohužel bohaté zkušenosti, odehraje i u nás? Vzhledem k posílení policejních hlídek a zátarasům jak na Velikonoce, tak i na Vánoce, to očividně není zcela nepravděpodobné…

No, to určitě ne! Ale já při této příležitosti, aniž bych chtěl utíkat od vaší otázky, stále připomínám případ Jaromíra Baldy. Nechť mi jeho rodinní příslušníci odpustí, to je hlupák! Byl ale zradikalizován některými politiky a rozhodl se, že bude upozorňovat na nebezpečí, které u nás není. On udělal vlastně čin obecného ohrožení, soud to kvalifikoval jako teroristický útok. Dal mu ale čtyři roky, což je pod tou spodní hranicí za teroristický útok. Ukazuje se ovšem, že my jsme si to schopni naši hloupou politikou nenávisti vyfabrikovat sami. Že k tomu ani nepotřebujeme ty muslimy.

Takže jedna věc je, že tady hovoříme o tom, jestli k nám přijdou nějací bojovníci Islámského státu nebo někdo takový, ale máme tady naše vlastní lidi, kteří evidentně jsou ochotni z různých důvodů (u pana Baldy pochybuji, že to byl nějaký racionální důvod) naslouchat politické demagogii v rámci nějakých politických bodů ve štvavém procesu proti muslimům. Takže paradoxně tu můžeme mít něco, co udělá někdo, kdo není muslimem a možná nikdy žádného muslima ani neviděl. A to mi dělá velkou starost. Protože takové lidi příliš nesledujete, nemůžete je mít ani v hledáčku. Koho by napadlo, že starý důchodce o holi bude kácet stromy a nechá je napadat na koleje, aby vykolejil vlak? Aby tímto způsobem upozornil společnost na to, že tady nás mohou „sežrat“ muslimové?

To je samozřejmě problém. Ale přece jen se vrátím i k původní otázce. Jak vidíte tu pravděpodobnost toho, že by se u nás odehrál takový útok, s jakým mají už své zkušenosti třeba v Německu, ve Francii…?

Ale tak samozřejmě, že se to vyloučit nedá. Zatím máme výhodu v tom, že tady ta muslimská menšina je relativně malá, není zradikalizovaná. Naše zahraniční politika je relativně slušně vybalancovaná. To znamená, především pokud jde o Blízký východ, Palestinu, Izrael a další státy... Nejsme nikde etablováni vojensky tak, jako třeba Francie, aby se dalo říci, že teroristické útoky páchané Islámským státem jsou přímou reakcí na zahraničněpolitická a vojenská opatření. Takže zatím je ta situace taková, že nikterak nečníme na listu ohrožených zemí. Ale svět a věci se vyvíjejí a vyloučit se opravdu nic nedá.  Ale jak jsem řekl – hlavně si neradikalizujme vlastní lidi! A teď je lhostejno, jestli jsou to Češi, Ukrajinci, Vietnamci nebo různé národnosti muslimské víry, které jsou u nás.

Nejpopulárnějším plakátem v parlamentních volbách 2018 bylo – Ne Islámu. Volební plakát SPD. Ale víte, ten byl protiústavní. A nikomu to nevadilo, volební komisi, nikomu, že takovýto volební plakát se používá. Protože naše Ústava říká, že každý má právo na svobodu vyznání. Ale přesto máme politické subjekty, které si s takovýmito věcmi tímto způsobem zahrávají. Proto říkám, že největším ohrožením, pokud jde o možnost teroristických útoků, si můžeme být sami – tím, jak se chováme, jak rozdělujeme společnost, jak lidi strašíme hrozbou, která zdaleka u nás není tak eminentní jako ve Francii nebo v Německu. Nakonec si to, čemu se chceme bránit, můžeme vyprovokovat sami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Hora

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Krym už nikoho nezajímá. Macron a Merkelová dali ruce pryč. Tereza Spencerová a zlé zprávy pro Ukrajinu

9:50 Krym už nikoho nezajímá. Macron a Merkelová dali ruce pryč. Tereza Spencerová a zlé zprávy pro Ukrajinu

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ „Oba státy svým způsobem budují znovu vztahy s Ruskem, nějaký ‚ruský…