„Na Topolánkově nápadu je nejvíce pozoruhodné, že jen zvýrazňuje neschopnost velkých nebo dokonce i malých stran navrhnout nebo vyjádřit alespoň podporu někomu, kdo by mohl mít jejich sympatie. Ale zřejmě, kde nic není, ani čert nebere!“ Doktor Zbořil komentuje rozhodnutí expremiéra a bývalého předsedy ODS Mirka Topolánka kandidovat v prezidentské volbě. Ostatně, jak už čtenáři vědí, to, že se ještě na poslední chvíli objeví další kandidát nebo kandidáti politolog očekával. „Předpokládal jsem, že se v posledních dnech před podáním kandidatury může přihlásit ještě jeden nebo dva kandidáti, jejichž posláním bude ještě více rozdrobit hlasy voličů pro již veřejně známé a skrytě, třeba v ČT, propagované kandidáty. Nebo dokonce, v případě odhadu vyrovnaných předpokladů pro „horké kandidáty“ by to mohl být nový muž nebo žena, kteří přijdou s neobvyklým programem a budou mít podporu politického zákulisí. To druhé se nestalo, a asi už nestane, ta první možnost je reálná. Bude to tedy i Mirek Topolánek, kandidát s velmi malou nadějí být zvolen,“ doplňuje. „Voliči a konkurenti tohoto kandidáta si jistě vzpomenou třeba na toskánskou aféru (už tak učinil i předseda ANO 2011) a také na ty další, které jsme již zapomněli. A to, že ohlásil pokus ucházet se o Pražský hrad ve dnech, kdy jeho bývalá pravá ruka Marek Dalík nastupuje do některé třeba z pražských věznic by bylo sice také symbolické, ale také tak trochu za hranicí rozumnosti. Předpokládám, že Topolánkovou motivací snad není získat postavení, které by mu dovolilo amnestovat svého přítele Dalíka,“ dodává s nadsázkou.
A do jaké míry by mohl být Topolánek lepším kandidátem než profesor Jiří Drahoš? „Je to sice hypotetická otázka, ale lze s její pomocí upozornit na dva různé typy osobností, které napadlo ucházet se o prezidentský úřad. Topolánek byl úspěšný politik, který dokázal mobilizovat voliče ODS a opakovaně vyhrát různé volby. Následoval strmý pád, o který se sám velkou měrou zasloužil. Bývalý ministerský předseda neodešel z politiky jako chudák, spíše jako bohatec (v porevolučním Rusku by o něm řekli jako NEPman) a jeho nevládní kariéra je nepříliš známá,“ popisuje Zbořil. Jiří Drahoš má podle politologa omezené politické zkušenosti dané řízením z jednoho místa vedeného kolosu, kterým je Akademie věd ČR, a jen velmi sporadicky se dosud vyjadřoval k politickým otázkám. „Dává na misku vah svou politickou nezkušenost, která je prezentována jako neposkvrněnost. Ale není to ani typ jako Karel Schwarzenberg, který se v české politice pohyboval celé čtvrtstoletí a byl svým aristokratickým původem atraktivní i bez pankáčského číra. Jiří Drahoš bude mít masivní monotematickou podporu většiny tištěných a audiovizuálních médií a podstatnou částí jeho programu bude heslo ‚antizeman‘. A doufejme, že se nebude ucházet o přízeň některých politických stran, které právě nedávno prokázaly svou neschopnost získat voliče. Je otázkou zda skutečnost, že se začíná politicky profilovat až nejvyšší funkcí ve státě, mu pomůže, nebo uškodí. Jeho zvolení by mohlo být chápáno jako velký krok do neznáma, ale i to někdy voličům nevadí v takové estrádě, jako je přímá volba prezidenta,“ dodal.
V ČT sestavuje vládu skoro každý
Stále zůstává ve hře varianta menšinové vlády. Většinou jsou v tomto směru slyšet jen kritická slova. A co za uplynulý týden zaujalo doktora Zbořila? „Všiml jsem si zejména toho, že v ČT sestavuje vládu, ať již koaliční nebo menšinovou, skoro každý. Od vrátných a recepčních až po generálního ředitele. Podobně je tomu i v různých zpravodajstvích a komentářích k povolební situaci, ve kterých i ti, kteří se dovolávají parlamentního systému ČR, „řeší“ vládu a nikoli Poslaneckou sněmovnu. V takové situaci stačí, když prezident zmíní možnost sestavení menšinové vlády, a celý týden se zdá, že to ani jinak nepůjde,“ uvedl politolog a dodal: „Andrej Babiš zmínil menšinovou vládu jako možné, ale nechtěné řešení, a všichni věci znalí i neznalí už takovou vládu opět sestavují. Dokonce již 14 dní po volbách a v době, kdy prezident ještě ani nejmenoval Babiše předsedou vlády. Až se chce říci, že některé strany a jejich představitelé si svou malost a bezvýznamnost pletou s velikostí a nepostradatelností.“
Psali jsme:
Prezident tak trochu strašil obránce naší demokracie...
Do debaty o menšinové vládě zásadním způsobem vstoupil prezident Miloš Zeman i tím, když ve čtvrtek situaci okomentoval v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov. Babiš podle Miloše Zemana může vládnout i s menšinovou vládou bez důvěry. Ústava přece říká, že po třetím neúspěšném pokusu na sestavení vlády prezident může rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Ale jen může, nikoli musí. „Já jsem člověk, který Ústavu používá tvůrčím způsobem. Vláda bez důvěry, a to je jedna z děr v naší Ústavě, tak může teoreticky vládnout celé čtyři roky,“ řekl. „Poslouchal a viděl jsem na TV Barrandov rozhovor prezidenta s panem Soukupem, a proto vím, že Miloš Zeman tato slova řekl v souvislosti s odpovědí na otázku o možnostech povolebního řešení nastalého stavu,“ upozorňuje Zbořil. „Objednaní experti tento názorný příklad prezidenta, k čemu by mohlo dojít (zdůraznil bych slovo teoreticky) okamžitě reagovali, podle mého názoru zmateně a nepřiměřeně. A to dokonce i ti, kteří jsou ozdobeni tituly a funkcemi v rámci legislativního a ústavního systému ČR. Zejména je zaujala slova o „tvůrčím používání ústavy“. Prezident sice mohl mluvit o kritickém čtení textu ústavy, ale ani to by asi nestačilo těm, kteří nechtějí ani vidět, ani slyšet, nebo dokonce ani si přečíst text Ústavy a pokusit se jej interpretovat. Já slovům prezidenta rozumím tak, že tak trochu strašil obránce naší demokracie, k jak nedemokratickým koncům bychom mohli se svými postoji dojít,“ dodal.
Opět se více hovoří o zdravotním stavu prezidenta republiky, hlavně v návaznosti na některé momenty z tiskové konference. Oficiálně se připouští pouze to, že zhubnul. „Zdravotní stav Miloše Zemana bude zřejmě jedním z hesel antizemanovské prezidentské volební kampaně. Ilustrační záběry v některých TV jsou někdy až rok staré a podle mého názoru už dnes prezentované tak, aby domněle špatný zdravotní stav prezidenta dokumentovaly. Nikdo nepřipomíná v této souvislosti zdravotní stav Václava Havla a jeho pravidelné pobyty v nemocnicích doma i v zahraničí a nespekuluje o jeho schopnosti vykonávat funkci prezidenta. Možná budeme svědky další špinavé mediální kampaně a la ‚antibabiš‘, tentokrát v provedení ‚antizeman‘. Ale dovoluji si předpovědět – asi se stejnými důsledky. A to ještě nebyla zahájena připravovaná kampaň s odhadovaným heslem ‚Za obranu demokracie!‘, aby se zejména skupina tradičních signatářů předvedla stejně žlučovitě jako jindy,“ říká k tomu Zbořil.
Noví kandidáti na Hrad přibývají, jenže otázkou je, kolik důvěry u veřejnosti budou mít. A zda dokáže být někdo tak přesvědčivý, aby mu lidé jeho slova věřili? „Nezdá se mi, že znám rozumnou odpověď. Ať už je to případným protivníkům Miloše Zemana, anebo těm, kteří ho upřímně nenávidí, příjemné nebo naopak, nezdá se mi, že jsou mezi nimi lidé, kteří by mohli funkci prezidenta vykonávat lépe než současný prezident. Jsou mezi nimi sice výrazné osobnosti (Drahoš, Kulhánek...) nebo lidé veřejně známí (Horáček et al.), ale k vítězství ve volbách budou moci dojít jen za předpokladu nové nebo staronové varianty programu ‚antizeman‘ v ‚kalouskovském‘ nenávistném provedení (viz Gazdík, Jurečka, Štěch...). A obávám se, že proto mohou dopadnout stejně. A upřímně říkám, že jim přízeň většiny českých médií nepřeju,“ uvedl Zbořil.
Psali jsme:
„Jeho opakované kritiky, respektive nekritické útoky na kardinála Duku jsou téměř skandální“
Proč se Duka fašizuje a proč není sám. Přednášku s takovým názvem měl profesor Martin C. Putna na sguaterské Klinice v Praze, které hrozí násilné vyklizení policií. „O Dukovi moc hovořit nebudu. Chtěl bych vám vylíčit historii fašismu v Evropě,“ prohlásil na úvod své přednášky Putna. Sál byl plný, mohlo tam být až čtyřicet lidí. Nejdříve však naznačil, jak se kardinál Duka v projevech a v příklonu ke Klasovi a Zemanovi nacionalizuje. Jak bojuje za mlčící většinu a přehlíží menšiny. „To Duka legalizoval vítěze voleb,“ prohlásil s tím, že šlo o postupný vývoj. Podle něj se současná společnost fašizuje, protože se veřejný diskurz otevírá myšlenkám nacismu, fašismu, rasismu a antisemitismu. „Martin C. Putna napsal o fašismu dobrý úvod nebo doslov k nedávno vydanému Zániku Západu Oswalda Spenglera. Kdo by chtěl být stejně nedůtklivý nebo podezíravý jako Martin Putna, mohl by si myslet, že v něm autor projevuje jisté sympatie k politickému uvažování, kterému se v minulosti říkalo klerofašismus. Jeho opakované kritiky, respektive nekritické útoky na kardinála Duku jsou téměř skandální. Koneckonců, při své promoci Putna sliboval, že bude hájit dobré jméno své alma mater – Univerzity Karlovy. Tak ať se činí. My, kteří si myslíme něco jiného, se budeme jenom divit, jak tento profesor mluví a jak se chová,“ uvedl k tomu Zbořil.
Profesor Putna není sám, komu se současný stav zdá ohrožující, zaznívají obavy hlavně z toho, že nesystémové nebo antisystémové strany ANO, SPD a KSČM, jak se občas říká, dosáhly téměř na ústavní většinu. „Já bych s tím označováním politických stran za ‚nesystémové‘ nespěchal. Žádná z těchto stran nebyla zakázána nebo jí nebyla pozastavena činnost. Vypadá to, jako kdyby se někdo snažil šířit zášť a nenávist z politických důvodů, a to je podle TrZ v ČR trestný čin. Všechny tyto zmíněné strany jsou tak někdy označovány v různých informacích BIS, Policie ČR a MV ČR. A tam to znamená, že jde o strany ‚ohrožující demokracii‘. Já si naopak myslím, že nesystémové a extremistické strany jsou ty, které se brání uznat výsledky voleb a nemluví pravdu, když se vydávají za demokratické. Ďábel má vždy největší úspěch, když se vydává za Posla Božího,“ komentuje Zbořil. „A i kdyby, zcela hypoteticky, tyto tři strany dosáhly na ústavní většinu, bylo by to proto, že si je lidí zvolili a my v EU a OSN stále ještě považujeme, jak rádi říkáme, volby za jeden z hlavních znaků demokracie,“ dodal. Zároveň politolog podotýká: „Kromě toho a podle Ústavy ČR existují přece ještě třeba Ústavní soud, který také brání, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR nezneužila svým rozhodnutím o nějakých českých zmocňovacích zákonech, jako kdysi za druhé republiky nebo v nacistickém Německu, svou zákonodárnou moc, i kdyby to bylo většinou 120 hlasů.“
Až bude prezidentem někdo jiný, vybere jiné osobnosti
Vraťme se ještě k udělování státních vyznamenání. Opět následovala kritika ze všech stran, hlavně ve smyslu, že Zeman nevyznamenává skutečné umělce. Naproti ní stojí pak názor, že Zeman vyznamenává lidi, které mají občané rádi. A co říká na výběr osobností doktor Zbořil? „Je to právo prezidenta, a tak mu je lze také odejmout. Ale nevšiml jsem si, že by o tom před volbami někdo mluvil. A až bude prezidentem někdo jiný než Miloš Zeman, asi ty vyznamenané bude vybírat také jinak. A samozřejmě, také podle toho, jak on sám uzná za vhodné. Zajímavé je, že nikdo nemluví o panu Štýsovi, který je mezinárodně uznávanou osobností a úspěšně se léta podílí na rekultivaci Mostecka. Tam ho znají lépe než ve večerní Praze a v jejích temných zákoutích. Proto to Zemanovi asi dosud nikdo nevyčetl.“
Moderátor Václav Moravec přivítal v neděli v Žižkovské věži prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše, filozofa Jana Sokola a rektora Masarykovy univerzity v Brně Mikuláše Beka. „OVM nikdy nezklamou. Debata jednoho neúspěšného kandidáta na prezidenta (Sokola), jednoho chystajícího se být zvolen prezidentem (Drahoše) a jednoho veřejného nepřítele současného prezidenta (Beka) je agitační trojka, kterou ani sebestředný Moravec, sice také už ověnčený několika směšnými tituly, neumí zvládnout. Neskrývané osobní ambice byly zahalený zase do řečí o svobodě a demokracii. Nemusí být vždy přijímány jako jednosměrné sdělení. Pánové by se možná měli zamyslet i nad tím, zda jej také bude někdo sdílet. Ale na začátek antizemanovské kampaně to byl úctyhodný výkon,“ reagoval Zbořil. „Kdysi vedl normalizační ředitel televize Jan Zelenka podobné rozhovory s pozvanými. Snad si ještě někdo vzpomene, jak se jim říkalo. Byla to tak trochu smutná legrace,“ uzavírá politolog svůj dnešní Rozjezd.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
