Požár chrámu Notre-Dame v Paříži přišel z ničeho nic čili se začalo spekulovat o tom, jak to bylo. Sociolog Vojtěch Bednář každopádně varuje: Když budete zadupávat myšlenku, že šlo o záměrné žhářství, a nepustíte ji do médií, lidé si to o to víc budou myslet. Tak tedy, co „na beton“ víme a co říci k myšlence sociologově?

Všimla jsem si, že spousta lidí na sociálních sítích měla hned od první minuty „jasno“ – za požárem jsou muslimové, viděla jsem i házení viny na francouzské židy. A k tomu se pozoruhodně moc lidí zahalilo do „našeho křesťanství“ a začalo se „podivovat“ nad tím, jak to, že ještě večer po požáru nebyly známy výsledky vyšetřování. To přičítám skutečnosti, že jsou lidi odkojeni přiblblými americkými detektivkami, co trvají i s reklamami 45 minut a test DNA v nich namísto dlouhých týdnů zabere obvykle pět vteřin... A my přitom „na beton“ nevíme nic, s výjimkou toho, že vyšetřování rozhodně pět vteřin, a dokonce ani pět dnů nepotrvá. Bude důkladné, a proto i mnohem delší. Zkrátka, spousta reakcí mě zarazila, jako kdyby už nikdo snad ani nevěřil, že se požáry – jako spousta jiných pohrom – prostě dějí a můžou být výsledkem nějaké nešťastné náhody. Koneckonců, už jeden ze stěžejních Murphyho zákonů přece říká něco jako: „když se něco může pokazit, tak se taky pokazí“.

A k tomu vámi zmíněnému „zadupávání“ myšlenky žhářství: Ano, potíž je v tom, že jsme se jako společnost dopracovali do stádia, v němž poměrně významná část občanů nevěří ničemu, co říkají ti „nahoře“ a „jejich“ média. To je problém, jehož existenci se „ti nahoře“ a „jejich“ média a „jejich“ thinktankisti snaží hodit na zhoubný vliv Ruska, ale tím vše v podstatě jen zhoršují. Prostě jsme se prolhali do stavu, kdy už spousta lidí systému, který se mohutně opírá o myšlenkově vytunelovanou propagandu, prostě nevěří. A to teď fakt nemluvím o těch, co věří na chemtrails. To je kategorie sama pro sebe. Potíž je v tom, že Rusko s tím nic moc společného nemá, svou blbostí mu jen nahráváme. A nejhorší na tom je, že netuším, zda si to ti „nahoře“ vůbec uvědomují. A za takové situace si ani nemyslím, že by nějak pomohlo, kdyby se v médiích spekulovalo o žhářství v Notre-Dame, protože to v praxi snad ani nemůže nic změnit. Muslimobijci by byli jen na koni a nacházeli by mezi řádky jakousi oporu.