To je nápad, směje se Zdeněk Zbořil TOP 09, pokud jde o srpen 1968. Přidává své vzpomínky, které nepotěší odpůrce Zemana. ČT. Nemocný Kalousek, Mašínová...

20.08.2018 6:34

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Stínový prezident? To je opravdu nápad hodný jen TOP 09. Prezident z ‚dovozu‘, když ti naši nevyhrávají, to je nápad nad nápady,“ reaguje politolog Zdeněk Zbořil na debatu na téma: když chce prezident Miloš Zeman 21. srpna mlčet, těšme se na proslov slovenského Andreje Kisky, možná bude i v ČT. A že se srpen 1968 připomíná, ale na březen 1939 úspěšně média zapomínají? „Spor o interpretaci obou událostí asi už navždy bude podléhat přání toho, kdo bude v Česku vládnout. Samozřejmě jen tehdy, dokud budou Čechy, Morava a Slezsko existovat. Většinou si to neradi připomínáme, ale ani to není tak docela jisté,“ podotýká politolog. K rozhovoru Zdeny Mašínové pro Forum24.cz Zbořil také uvedl: „I já si někdy myslím, že ‚česká společnost‘ je mravně podvyživená.“

To je nápad, směje se Zdeněk Zbořil TOP 09, pokud jde o srpen 1968. Přidává své vzpomínky, které nepotěší odpůrce Zemana. ČT. Nemocný Kalousek, Mašínová...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

„Možná že je lepší, když pan prezident nebude 50. výročí 21. srpna připomínat. Kdyby se jako aktivní pamětník těchto událostí rozpomenul na to, co dělali v oněch a v následujících dnech a letech někteří jiní čeští politici včetně jeho kritiků, vyvolal by tím snad ještě větší bouři nenávisti, než když se rozhodl nemluvit,“ reagoval na rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana věnovat padesátiletému výročí událostí srpna 1968 jen tichou vzpomínku politolog Zdeněk Zbořil.

Zároveň připomíná, že Miloš Zeman na rozdíl od tak rozlícených členů TOP 09 projevil svůj nesouhlas s invazí vojsk Varšavského paktu do tehdejšího socialistického Československa nejen tím, že ji odmítl uznat za legální a oprávněnou, ale zaplatil to i tím, že nemohl pracovat. „Na rozdíl od mnoha jiných, třeba v některém z vědeckých ústavů ČSAV. A toto vyřazení z oboru trvalo téměř 18 let. Stačilo by porovnat seznam tehdejších badatelů ČSAV, kteří museli při svém nástupu do zaměstnání vyjádřit souhlas nejen se ‚vstupem‘, ale i s tzv. normalizací! Ti by se mu dnes mohli za svoje chování omluvit a nepředvádět se veřejnosti jako ti, kterým půlstoletí promarněných životních příležitostí a zmařených lidských osudů leží tolik na srdci,“ uvedl Zbořil. „Pravda je, že za ‚normalizace‘ se nepopravovalo a nestřílelo na hranicích jako v padesátých letech, ale to ještě neznamená, že mnozí ji nevnímali jako útisk a že se dodnes domnívají, i když s tím neběhají do televize, že jim nejen neprávem zabavovali rukopisy, ale že skončili v různých neakademických zaměstnáních,“ dodal.

Fotogalerie: - Kalousek, Kalousek!

Protest proti Babišově vládě podporované komunisty...
Protest proti Babišově vládě podporované komunisty...
Protest proti Babišově vládě podporované komunisty...
Protest proti Babišově vládě podporované komunisty...
Protest proti Babišově vládě podporované komunisty...
Protest proti Babišově vládě podporované komunisty...

Anketa

Je pro vás 21. srpen 1968 bolavé téma?

16%
84%
hlasovalo: 12538 lidí

Současný předseda TOP 09 Jiří Pospíšil Zemana požádal, aby padesáté výročí počátku sovětské okupace naší země nepřehlížel. „Vyzývám Vás, abyste nezanedbal své ústavní povinnosti a důstojně připomenul událost, která měla za následek nejen stovky mrtvých v průběhu sovětské invaze, ale i více než sto tisíc emigrantů, kteří utekli z Československa do konce roku 1969, a dále i stovky tisíc lidí, kteří byli vyhozeni z práce nebo jim bylo zakázáno studium, protože odmítli podepsat souhlas se sovětskou okupací. Bez ohledu na Vaše proruské sympatie jsme oba občané jedné země, která v roce 1968 snila svůj sen o realizaci spravedlivého společenského řádu. Okupace tyto sny zastavila. Vy se už několik let odmítáte veřejně účastnit jak pietních aktů za mrtvé, tak i oficiálních akcí, na kterých si lidé invazi vojsk Varšavské smlouvy připomínají,“ napsal Pospíšil v prohlášení, které uveřejnila TOP 09.

Fotogalerie: - Srpen 1968

Srpen 1968 v ulicích Valašského Meziříčí
Srpen 1968 v ulicích Valašského Meziříčí
Srpen 1968 v ulicích Valašského Meziříčí
Srpen 1968 v ulicích Valašského Meziříčí
Srpen 1968 v ulicích Valašského Meziříčí
Srpen 1968 v ulicích Valašského Meziříčí

„Pan europoslanec Pospíšil sice udělal z těch 130 zabitých během invaze ‚stovky mrtvých‘, ale ty ostatní osudy spočítal docela dobře. Mohl by snad ještě vysvětlit, jak to bylo s tím ‚snem o realizaci spravedlivého společenského řádu‘. Já si tu dobu docela dobře pamatuji. Byl jsem také vyhozen z KU už v roce 1970 a nebyl jsem ani vyškrtnut, ani vyloučen z KSČ, protože jsem nebyl jejím členem. Nepropadal jsem nadšení ze snu o socialismu s lidskou tváří a znal jsem spoustu lidí, kteří nevěřili ve spravedlivý společenský řád jako tehdejší reformní komunisté. Mysleli jsme si, že by to mohlo být jen o trochu ‚spravedlivější‘, ale věděli jsme, že proti nám stojí obrovská síla doma i v zahraničí a že je v dané chvíli neporazitelná,“ reagoval politolog. „Nechť si naši současníci třeba přečtou Chartu 77, která vznikla o devět let později, i v ní se ještě hovoří o ‚dialogu s mocí‘, a nikoli o frontálním útoku proti komunismu. Pravda je, že by se pan prezident mohl při těchto ceremoniáliích chovat taktněji, ale zřejmě když se o něm tvrdí, že jeho ‚odmítání‘ trvá několik let, to jeho voličům nevadí. Já ho nevolil, ale ctím jeho úřad a mohu jen ‚snít‘ o tom, že po něm přijde někdo lepší,“ dodal. 

Objevily se také názory, že avizované mlčení prezidenta znamená, že už program nezvládá, a proto má i prázdný kalendář. „To neumím posoudit. Pokud jde o jeho denní program a itinerář jeho cest, jsme odkázáni jen na sdělení KPR a ani to, že nezvládá svůj program, se neukázalo odpovídat realitě. Konečně kdyby tomu tak bylo, zač by jej kritizovali? A jak víme od zpívajících proroků osudu pana prezidenta, ti budou spokojeni, až budou moci rozesílat jeho úmrtní oznámení. Ale i to může ještě nějakou dobu trvat a možná budou mnozí překvapeni, kdo všechno by mohl být dřív na této cestě u jejího cíle,“ uvedl Zbořil.

Prezident z dovozu? Stínový prezident?

Naproti tomu slovenský prezident Andrej Kiska se rozhodl vystoupit s veřejným projevem. Na české straně se v jistých kruzích současně s odmítavým postojem k Zemanově tiché vzpomínce objevila touha zhlédnout alespoň projev slovenského prezidenta. Někteří zašli ještě dále a začali hovořit o tom, že Andrej Kiska je beztak jejich „stínovým prezidentem“. Například paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 se proto těší na „státnický projev, za který se nebudeme stydět“.

„Paní Pekarová by si mohla přečíst CV slovenského pana prezidenta a zjistila by, že mu bylo v roce 1968 pět let. Potom nějak dožil do roku 1990, kdy odešel, tehdy už se neříkalo emigroval, do Spojených států. Odtud si přinesl, jak má napsáno ve svém oficiálním CV, ‚nesmírnou chuť podnikat. Našel jsem odvahu jít do toho i přesto, že to nemusí vyjít‘. Andrej Kiska skutečně takovou odvahu má, je jedním z mála slovenských politiků, který schvaluje odtržení srbského historického Kosova polje a vytvoření nezávislého státu,“ uvedl politolog. „Nevím, jak má vypadat projev státníka, za který se nemusí TOP 09 stydět, ale z některých projevů z řad této politické strany soudím, že laťka není příliš vysoko. A ten stínový prezident? To je opravdu nápad hodný jen TOP 09. Prezident z ‚dovozu‘, když ti naši nevyhrávají, to je nápad nad nápady,“ dodal.

Česká televize se snaží plnit přání diváků alespoň té části divácké obce, která by ráda viděla na obrazovkách proslov slovenského prezidenta. Jedná o zveřejnění jeho proslovu k 21. srpnu. 
„To je zase jedna myšlenka ČTV zasluhující pozornosti. Už jim nestačí, že denně prezentují ve vysílání ČT1 a ČT2 ikony Adolfa Hitlera a prominentních nacistů nejméně třikrát až čtyřikrát, že některé historické události nebo osobnosti z dějin Československa jsou opomíjeny, ale tentokrát dostali nápad nahradit českého prezidenta slovenským. Nestačí slovenský předseda vlády, tak jej doplníme ještě slovenským prezidentem. Ale proč ne? Když občané platí a mlčí a oni jsou nedotknutelní,“ komentuje Zbořil.

A jak obecně vnímat padesáté výročí srpna 1968? Je mu věnována v médiích oprávněná pozornost? „Jsem v tomto ohledu trochu zaujatý. Prožil jsem nejen v Praze, ale i v různých částech ČSSR celé dva srpnové týdny. Pamatuji si události předsrpnové i posrpnové. Mám na to, jak se prezentují, snad jedině s výjimkou výstav autentických fotografických reportáží, negativní názor, ale to je zaviněno mými osobními zkušenostmi a vzpomínkami. Každá doba a každá generace se s některými historickými událostmi může seznamovat a vykládat si je jinak. Snad je tedy dobré, že se o tom ‚tak nějak‘ mluví a že označení ‚osmašedesátník‘ přestává být nadávkou,“ uvedl Zbořil.

Množí se hlasy, že výročí srpna 1968 se vždy připomíná, zatímco výročí března 1939 ne. „Mají pravdu. Právě letošní rok je toho důkazem. Na 15. březen se zapomnělo úplně, ale snad se to napraví letošní osmasedmdesátiletou vzpomínkou na Mnichov. Spor o interpretaci obou vámi zmíněných událostí asi už navždy bude podléhat přání toho, kdo bude v Česku vládnout. Samozřejmě jen tehdy, dokud budou Čechy, Morava a Slezsko existovat. Většinou si to neradi připomínáme, ale ani to není tak docela jisté,“ podotýká politolog.

I já si někdy myslím, že „česká společnost“ je mravně podvyživená…

Zdena Mašínová se obává, že společnost už nemá šanci se napravit. Uvedla to alespoň v rozhovoru pro Forum24.cz, kdy mimo jiné řekla, že se obává i toho, že bychom si minulé hrůzy mohli velmi jednoduše zopakovat. Podle ní se totiž vytrácí morálka. Mašínová v minulosti vyjádřila svou nelibost k současné hlavě státu Miloši Zemanovi. Jak nyní uvedla, vadí jí jeho vystupování jako člověka. „To, že se rozhodl starat se o desetimilionovou společnost ve stavu, v jakém je. Považuji to za krajní nezodpovědnost, vždyť sotva stojí na nohou! A to, jak se vyjadřuje? On je psychicky i fyzicky narušený. Jedná se o naprostou devalvaci nejen případného vyznamenání, ale celé prezidentské funkce,“ poznamenala žena, jež tady prožila dvě totality. „Zdá se mi, že my, kteří se díváme na dobu, ve které žijeme, spíše pohledem svých posledních dnů stále rychleji odcházejících, a pohledem stále méně platných zkušeností, si někdy příliš idealizujeme minulost a nechceme si přiznat, že by mohlo být ještě něco lepšího. I já si někdy myslím, že ‚česká společnost‘ je mravně podvyživená, ale někdy mi stačí jen nečíst noviny, neposlouchat rádio a nedívat se na televizi a hned jsem větší optimista,“ reagoval Zbořil. „Musím se jen smířit s tím, že době, kterou právě žiju, už nemám co říct a že lidé o jednu dvě generace mladší nestojí o moje knížecí rady. Pak se ale někdy, často i nechtěně, stanu svědkem toho, jak si jiné generace představují budoucnost a co dělají pro to, aby měla nějaký smysl. A je to hned veselejší. Asi tomu tak bylo vždycky a snad každá generace si myslela, že se narodila příliš brzy a že těm budoucím není pomoci. Ale ono tomu tak není, i když si myslíme, že ‚už jen nějaký Bůh nás může zachránit‘,“ dodal.

Současná doba připomíná Mašínové silně období normalizace. V už zmiňovaném rozhovoru zdůrazňovala nutnost zachování svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků. Zároveň upozornila, že se na počátku 90. let stala velká chyba. „Společnost, která byla tak zničená komunistickou totalitou, nepostavila komunistickou stranu mimo zákon. Já i můj manžel jsme byli přesvědčeni o tom, že to bude mít dalekosáhlé následky. Často jsme o tom mluvili a ptali jsme se, kam to dospěje. A já už to dnes vím: Dospělo to k tomu, že se komunisté vracejí k moci. To je obrovské nebezpečí. Nabírá to směr, který může mít neblahé následky pro všechny.“

Politolog k tomu přidává svůj komentář: „Také já si někdy myslím, že prožívám období ‚druhé normalizace‘. Ale představa, že se tomu dalo zabránit ‚postavením komunistické strany mimo zákon‘, je naivní. Koneckonců jaký je lepší protiargument, než se porozhlédnout po politických stranách, do kterých se těch 1,7 milionu členů KSČ v Čechách a na Slovensku rozuteklo. Poznal jsem během listopadových shromáždění desítky lidí, kteří si mysleli, že by se KSČ měla zakázat. A ta skutečně téměř zanikla. Místo ní jsou tu ‚komunisté‘ v KSČM, ČSSD, ODS, KDU-ČSL a hned v několika stranách dalších. Dokonce už i v zaniklé Straně pro otevřenou společnost. Kdo by do takové strany nevstoupil, když stačilo jen odložit rudou knížku a naučit se nové politické fráze o pluralitě, liberální demokracii, občas si zanadávat na ‚komunisty ‘a zakrýt to všeobjímající pravdou a láskou.“

Že přáli a zpívali Zemanovi smrt? Neštěstí nechodí po horách…

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek se podrobil několikahodinové operaci dutiny břišní. Operace proběhla úspěšně a politik se zotavuje. Bývá zvykem přát člověku se zdravotními problémy brzké uzdravení, jenže v české společnosti se najdou lidé, kteří Kalouskovi brzké uzdravení nepřejí. Přejí mu takřka to nejhorší. Na Kalouskovu obranu se proto postavil expremiér Mirek Topolánek. Je prý ochoten se za Kalouska i poprat. „Vy, anonymní hrdinové, kteří tak nevtipně komentujete Kalouskovu akutní operaci, přijďte pokecat. Jsem starej, ale stále silnej a rychlej,“ napsal Topolánek na twitter. Pod příspěvkem však brzy padla otázka, kde byl Topolánek, když písničkář Jaroslav Hutka zpíval o smrti prezidenta Miloše Zemana. Topolánek odvětil, že v případě Zemana mlčel, protože útoky na hlavu státu se mu jeví jako nechutné, ale nepovažuje Zemana za sobě blízkého, a nevidí tedy důvod stavět se na jeho obranu. „Už asi před dvěma lety jsme varovali v ParlamentníchListech.cz všechny, kteří přáli a zpívali Zemanovi smrt, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Mezi těmi, kteří prezidentu Zemanovi přáli to nejhorší, byli i lidé, kteří hlásali křesťanskou morálku a kteří se měli spíše modlit za jejich uzdravení, než jim přát to nejhorší. Došlo na naše slova, ale to neznamená, že ‚jsme jako oni‘. Snad tato situace pomůže některým lidem pochopit, že rubáš nemá kapsy a že se za pana exministra pomodlí i ti, které před několika lety opustil. Pan Topolánek by však měl raději mlčet a dojít se alespoň vyzpovídat. Už tak mladý zase není,“ reagoval politolog.

Jaroslav Plesl si při té příležitosti vzpomněl na loňskou kauzu cukrovky prezidenta Miloše Zemana. Ten tvrdil, že jeho cukrovka „odešla“, což vzbudilo u řady politiků a komentátorů různé reakce, od pobavených po udivené. Jedním z těch, kteří se tehdy nad zdravotním stavem Miloše Zemana pozastavili, byl tehdy právě Miroslav Kalousek. „Ach, ty boží mlýny,“ rýpl si do Kalouska po politikově zdravotním kolapsu Plesl. „Těžko rozmlouvat lidem, které pan Kalousek přímo nebo nepřímo léta urážel. Zlobně na ně křičel a pomlouval je, ale přece jenom, i on je lidská bytost, ačkoli jiné za ně, pokud nemávají tibetskou vlajkou, nepovažuje,“ uvedl Zbořil.

Premiér Andrej Babiš chce prověřit, kolik peněz jde neziskovým organizacím a na jaké účely. Některé neziskovky ale tvrdí, že chce jen umlčet ty, které zasahují do veřejného mínění. „Snad se mu podaří vytvořit nějaký centrální registr a bude umět rozlišit, které neziskovky jsou ve skutečnosti politickými stranami nebo alespoň skupinami usilujícími o vliv na politiku. Ať již vnitřní nebo zahraniční. Myslím si ale, že je to úkol skoro ‚orbánovský‘ a splnitelný jen za pomoci nejširší občanské veřejnosti. A nejsem si jistý, že takovou podporu v ČR získá. To by snad muselo dojít k té Masarykem obdivované revoluci  – revoluci hlav a srdcí,“ uvedl politolog.

Pamatuji ještě kolegu Bohuslava Blažka, který chtěl bourat nejen přehrady…

Babiš v rozhovoru v Právu mezi řečí řekl, že Česku chybí vize, a připomenul problém se suchem. „Ještě štěstí, že nám ti komunisti postavili přehrady.“ Jenže, je taková upřímnost dobrá? A jak to, že najednou máme premiéra, který uznává, že by i komunisté za socialismu udělali něco dobrého? „Pamatuji ještě sociologa, kolegu Bohuslava Blažka, který chtěl bourat nejen přehrady, ale dokonce i vyplavené pražské metro. Také on si myslel, že je to po komunistech, tak pryč s tím! Stejně tak úvahy politizujících ekologů o přehradních nádržích a zejména tzv. vltavské kaskádě sice nezůstaly ‚věčně zelené‘, ale doufám, že ani v této době výjimečného sucha nenapadne TOP 09 kritizovat Andreje Babiše kvůli oslavě komunismu. A snad dojde i na kvalifikovanější úvahy a diskuse o vodohospodářství, než tomu bylo dosud,“ reagoval Zbořil.

Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu přiletěl na přátelskou návštěvu do Rakouska, kde se zastavil na svatbě tamní ministryně zahraničí Karin Kneisslové, aby jí s kyticí poblahopřál a zatančili si spolu. Rakouská opozice jeho přítomnost na svatbě ministryně ostře kritizovala, jde podle ní o provokaci a mluví také o ostudě pro Rakousko, uvedla ČTK. Do kritiky se pustil také šéf Evropských hodnot Jakub Janda. „Tímto Rakousko zrazuje Ukrajince, kteří jsou denně zabíjeni Putinovými vojáky. Hanba, rakouská diplomacie, že uznáváte ruského diktátora,“ napsal na twitter. „Pokud to pan Janda neví, rakouští podnikatelé zbohatli na ZOH v Soči podobě jako na MS v kopané. Rakousko je země, která má 75 % příjmů z cestovního ruchu a dlouhodobě má dobré vztahy s Ruskou federací. Rozhodně lepší než s Ukrajinou. A nezapomínejme ani na po staletí pěstované vztahy mezi ruskou monarchií a středoevropským a dunajským prostorem, kterému dominovali Habsburkové. Ale hlavně, Rakouská republika má zkušenou diplomacii, která přežila ledacos, a tak snad přežije nápady i ze země, jejíž prezident si myslí, že je největší, nejbohatší, nejsilnější, nejmocnější a nejchytřejší. Takže, jde ještě o evropské hodnoty, nebo jen o hodnoty ‚americké‘?“ ptá se Zbořil.

Itálie a Malta dál vyostřily spor o to, která z těchto zemí by měla přijmout loď se 177 migranty na palubě, která už několik dní čeká u italského ostrova Lampedusa. Problémy s umísťováním migrantů pokračují. Poslední dnešní otázka pro doktora Zbořila proto zněla, zda nastal i v souvislosti s postupem Itálie nějaký posun v migrační problematice. „Samozřejmě že postoj Itálie je jedním z prvků mozaiky, která se stále více podobá erozí rozežrávanému obrazu Evropy. A ten ztrácí svou původní podobu. Je jen otázka, kdy se vydrolí další kamínek a kdy dojde k něčemu, co by si ani v SRN nejvíce zaujatí vítači nepřáli. Přesto se mi ale zdá, že vývoj se odehrává v historickém čase, nikoli v době jedné nebo dvou generací. Současní představitelé evropských institucí si to nechtějí uvědomit a zatím se ještě neptají, ‚komu zvoní hrana‘,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tohle se prostě nedělá! Přední expert ví více o kauze Babiš a o tom, co vysílá ČT

14:11 Tohle se prostě nedělá! Přední expert ví více o kauze Babiš a o tom, co vysílá ČT

ROZHOVOR Mediální lektor, manažer, pedagog a marketér Vadim Petrov ml. přinesl pro ParlamentníListy.…