„Není to dobré a nedivím se, že se mu dostává tolik zlobné pozornosti. Zdá se mi, že na tentokrát na sebe chtěl vzít příliš mnoho odpovědnosti,“ komentuje písničku „Miloš a zubatá“ Jaroslava Hutky politolog Zdeněk Zbořil. V písni Hutka zpívá i toto: „Miloš je zhroucený a oči v sloup, z cigaret zvedá se štiplavý čoud, člověku je z toho hanba.“ „Masaryk v hrobě se obrátil, zařval, co je to za chlapa, a na Zubatou se obořil, kde se zase dneska fláká. Miloš je zhroucený a oči v sloup, z cigaret zvedá se štiplavý čoud, Zubatá už na Hrad chvátá,“ říká dále ve skladbě Hutka.
Zbořil popisuje: „Jaroslav Hutka je kus mého mládí. Nevyhledával jsem ho, ale po jeho odjezdu do Holandska, kde jsem měl několik přátel, kteří se s ním stýkali, jsem stále o něm něco věděl. Líbilo se mi, jak vrátil do českých písniček asonance a smutný humor. Po jeho návratu domů už to bylo horší, ačkoli i jeho komentáře k obrazům ilustrujícím události po roce 1948 byly často zajímavé. Pak se to nějak začalo měnit. Asi ten prvoplánový útok na Jaromíra Nohavicu byl nějaký předěl. Pak jsem ho přestal sledovat. Teprve tento jeho poslední opus mne na něj znovu upozornil.“