Nad letošními komunálními a senátními volbami se vznáší otázka, zda jsou, či nejsou referendem o vládě. Šéfové opozičních parlamentních stran Andrej Babiš a Tomio Okamura tvrdí, že ano, předseda Pirátů Ivan Bartoš či Starostů Vít Rakušan, že nikoliv. Premiér Petr Fiala k tomu v MF Dnes řekl, že považovat komunální volby za referendum o vládě je úsměvné. „Jsou to komunální volby, jde o to, aby si občané vybrali dobré politiky, kteří budou správným směrem spravovat jejich obec a město,“  sdělil.

Objevují se však i výzvy na jiných úrovních, například bloger Vidlák vyzval lidi, pokud jsou naštvaní na vládu, aby nevolili kandidáty vládních stran, i v případě, že jsou s jejich působením spokojení. A prý mu i píšou vyděšení dotčení starostové s tím, že jim lidé oznamují, že nebudou volit – „Promiň Franto, jsi dobrej kluk, nic proti tobě nemáme, ale Vidlák má pravdu – ty nám energie nezajistíš, ty nám pracovní místa nezachráníš...“

Ve velkých městech se vždy volí podle celostátní politiky

Můžou mít tyto výzvy významný vliv na chování voličů? „Vliv to bude mít, ale pouze ve větších městech. Čím větší město, tím více to bude zesilovat. Jsem však přesvědčen, že v menších obcích se bude stále vybírat podle místních témat a dle spokojenosti s místní radnicí. Tam až zas tak velká politika a hodnocení vlády nebude promlouvat. Ale od měst okresních se nejistota bude promítat do volebních výsledků. Hodně důležité bude, jak dorazí ze sídlišť, kolik voličů z těchto míst přijde. Ve velkých městech se vždy volí podle celostátní politiky. Dá se očekávat, že možná část voličů koalice Spolu své určité zklamání vyjádří tím, že k volbám nedorazí. Očekávám, že účast bude o nějaká dvě procenta nižší než v minulosti,“ komentuje politolog Jan Kubáček.