Fotogalerie: - Mimořádný kongres ODS
Podle některých politologů to chce mnohem víc času, ale jiní na resuscitaci strany pod značkou ODS už ani nevěří. O tom, jaké jsou šance občanských demokratů do budoucna, napoví podle sociologů až podzimní volby. „Pro ODS jsou podzimní volby klíčové, musí dokázat, že patří mezi strany, které jsou v celostátním měřítku nad pětiprocentní hranicí. V symbolické rovině by to potvrdilo, že se novému vedení strany obrat podařil a že strana přestala oslabovat,“ řekl ParlamentnímListům.cz sociolog Jan Herzmann.
ODS potřebuje čas na návrat na politické výsluní
Volební preference dříve nejsilnější politické strany se pohybují pod deseti procenty, část pravicových voličů jí přebraly TOP 09 a hnutí ANO Andreje Babiše. TOP 09 se stala lídrem pravice. „Je to logické, protože dopadla lépe ve volbách, je dnes nejsilnější opoziční stranou. O tom není pochyb,“ připustil politolog Tomáš Lebeda. ODS má víc práce sama se sebou, potřebuje čas, aby se vzpamatovala a získala znovu ztracenou důvěryhodnost.
„Čas funguje dobře. Vzpomeňme, jak nepopulární byla svého času opoziční smlouva uzavřená mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem, a vidíme, co udělal čas. Miloš Zeman je prvním přímo zvoleným prezidentem,“ poukázal na krátkou paměť voličů Tomáš Lebeda. Pokud ODS neudělá nějaké další zásadní chyby, mohl by jí čas prospět. „Ale je tam problém, během toho času se nesmí stát, že se stane stranou, která spadne pod pět procent podpory a zcela vypadne z parlamentní politiky,“ varuje politolog, že v takové pozici by šance na resuscitaci ODS byla velmi složitá.
Řada politologů potvrzuje, že návrat důvěry chce čas, ale musí to být doprovázeno transformací strany. „Čas je velmi důležitý, zatím ho uplynulo příliš málo, za rok se to zvládnout nedá, ale samozřejmě návrat důvěry nepřijde sám o sobě,“ upozorňuje Tomáš Lebeda. Vidí snahu vedení, ale jeho snažení je prý ztížené tím, že významná část členské základny strany se rozpadla. „ODS se potýká s obrovskou apatií, nezájmem a skepsí členské základny,“ konstatuje politolog, že je velmi těžké namotivovat členy ODS, aby se znovu začali snažit pracovat pro stranu. To je teď podle něj obrovský problém, který bude strana těžko překonávat.
Ostatní političtí hráčí pomůžou ODS, když budou ještě horší
Občanským demokratům mohou paradoxně pomoci ostatní politické subjekty. „Jestli ODS bude pokračovat do zapomnění, nebo jestli voliči zapomenou na její průšvihy, nebude záviset jen na ní, možná že jí pomůžou ostatní političtí hráči tím, že budou ještě horší,“ prohlásil sociolog Jan Hartl. To už je podle něj smutný úděl našich politických stran, že si nepomůžou samy, ale političtí protivníci jim svými neuváženými kroky mohou mimoděk přispívat k popularitě. „To jsou situační okolnosti, které mohou hrát roli,“ vysvětlil Hartl ParlamentnímListům.cz, že se ani taková věc nedá v Česku vyloučit.
Také podle politologa Petra Justa je jediným měřitelným způsobem jak zjistit, jakou podporu má která strana, výsledek voleb. A ten bude klíčový nejen proto, že ukáže, jestli strana přeživá, nebo ne, ale bude to také obrázek toho, jestli se ODS podaří udržet aspoň trochu úroveň komunálního vládnutí, kde zatím drží mezi parlamentními stranami dominantní pozici.
„Když se podíváme na strukturu zastupitelů a pomineme nezávislé, kterých je nejvíc, drží zatím nejsilnější pozici ODS. Pro ODS jsou podzimní volby nejen důležitým signálem, jak si stojí, ale jestli na té komunální úrovni, kde lidé tolik neberou v úvahu centrální politiku s různými kauzami a aférami spojenými s celostátními lídry, ale více zohlední komunální a regionální úroveň, zůstává důvěryhodná,“ řekl ParlamentnímListům.cz Petr Just. Pak podle něj uvidíme, jestli se i na komunální úroveň přenese obecný propad ODS, který začal minulými sněmovními volbami.
Viditelnost představitelů ODS je v médiích minimální
„Vidíme, že ODS je aktivní v opozici, dává o sobě vědět,“ poukazuje na snahu vedení pravicové strany Petr Just. I když předseda ODS Petr Fiala působí rozvážnějším dojmem, není radikálně charismatický, radikálně hlučný jako jiní politici, podle politologa to nemusí být na škodu.
„I když se očekává, že politik o sobě bude dávat výrazně vědět, je otázka, jestli lidé už nejsou trochu znechuceni až příliš radikálně vystupujícími politiky, jestli to zklidnění na některé lidi nepůsobí pozitivním dojmem. Ukáže se, nakolik akademik, profesor, dokáže lidi oslovit, nakolik bude pro lidi atraktivní,“ dodává Just. Připouští, že po odchodu známých tváří z vedení strany je současné vedení více neviditelné. „Jejich viditelnost je v politickém i mediálním prostoru minimální. První místopředseda Jan Zahradil se pohybuje v Evropském parlamentu, pro něj je hlavní platforma jinde než být lídrem v české politice. Strana tím, že je v opozici, nemá žádné funkce, její představitelé nejsou na očích, nemá exkluzivní přístup do médií jako vládní strany. O to by měla věnovat víc pozornosti mediálnímu obrazu, který se kolem ní vytváří,“ je přesvědčen politolog.
Psali jsme:
Sociolog Jan Herzmann míní, že na zapomínání afér a skandálů spojených s ODS je ještě brzy. „Ale nové vedení se hodně snaží změnit image strany. Je těžké říci, jak se mu to podaří, za letní období je k dispozici málo údajů o stranických preferencích, proto je těžké soudit, jestli ta snaha bude úspěšná, nebo ne,“ konstatoval. Ale ODS podle něj nemůže být úplně klidná, protože nemá jistotu, zda se jí to podaří. „Jiná situace je v Praze, kde průzkumy ukazují, že by se strana mohla pohybovat kolem hranice deseti procent a tak spolehlivě překročit pětiprocentní hranici. Ale i to je oproti minulosti velký ústup ze slávy,“ připomněl sociolog zlaté časy ODS, kdy se říkalo, že v Praze zvítězí i Klausova tenisová raketa.
V malé opoziční straně je málo příležitostí pro růst osobností
Problémem je, že současné členy vedení ODS nikdo moc nezná. „Místopředsedy Novotného, Kupku nebo Vystrčila lidé mimo jejich regiony, kde působí, moc neznají. Je škoda, že nebyla alespoň nějaká personální provázanost s minulým vedením, kde bylo výraznějších osob víc,“ říká politolog a považuje za chybu například i odchod populárního politika Jiřího Pospíšila z ODS. I když občanští demokraté říkají, že byl solitér, že se podřizoval populistickým zájmům, nemohou podle Justa upřít, že přinášel straně voličské hlasy. Spolu s ním odešla část voličů.
Po odchodu oblíbených osobností, jako byla Miroslava Němcová nebo Jiří Pospíšil, z čela ODS nebo dokonce ze strany, se občanští demokraté v žebříčcích popularity politiků příliš neobjevují. „Je zřejmé, že ani šéf ODS Petr Fiala běžnou veřejnost příliš nezaujal,“ potvrdil sociolog Jan Hartl. Ale politolog Tomáš Lebeda upozornil, že osobnosti rostou s příležitostmi, a když jde o malou opoziční stranu, jakou se ODS stala, je pro její představitele málo příležitostí, jak vyrůst ve výrazné politické hráče.
Může kongres ODS pomoci přilákat zpátky nějaké voliče? „Myslím, že může. Pravděpodobně bude mít slušné mediální pokrytí, a pokud se straně podaří přijít s nějakými silnými myšlenkami a prokázat jednotu, mohlo by to mít pozitivní vliv,“ soudí sociolog Jan Herzmann. Ale současně jde prý i o apel dovnitř strany.
„Když se podíváme na strukturu kandidátů do komunálních orgánů zastupitelstev měst a obcí a městských částí, můžeme vidět, že řada bývalých členů ODS kandiduje za jiné subjekty. Mám pocit, že je to signálem toho, že kdo z komunálních lídrů neměl dostatek víry v budoucnost strany, už ji opustil. Kongres je vždy, nejen za této situace, velmi výrazným aktivizačním nástrojem i dovnitř strany a tentokrát má zřejmě významným způsobem ovlivnit to, jak se v různých místech povede volební kampaň,“ dodal Jan Herzmann.
Značka ODS je nevratně poškozená
Ale objevují se i velmi skeptické hlasy, které v návrat ODS na politické výsluní už nevěří. Podle politologa Ladislava Mrklase je ODS už tak výrazně poškozená značka, že má velkou pochybnost, jestli se její situace dá změnit. „Jsou stovky, tisíce zajímavých lidí, kteří by byli schopni stranu obnovit, ale ne už pod značkou ODS,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Navíc se mu nezdá, že by se obracel trend od alternativních uskupení zpět k tradičním politickým stranám. Celý politický systém už se nedělí podle levopravé osy, objevují se nová celospolečenská témata jako imigrace, multikulturalismus, a na to budou muset strany přinášet odpovědi. „Politika ztrácí levopravý náboj, což byl svět ODS,“ připomíná tak Klausovy pověstné mobilizace proti levici, které mu ovšem nebránily v tom, aby po volbách neuzavřel pakt o rozdělení moci s šéfem ČSSD Milošem Zemanem, tzv. opoziční smlouvu.
Podle Mrklase to ovšem neznamená, že ODS z politiky zmizí. „Na politické scéně zůstane, ale už se nestane hegemonem pravice,“ vysvětlil. Ale nevěří ani ve světlou budoucnost TOP 09. „Je otázka, kdy odejde z politiky Karel Schwarzenberg, potom bude TOPka řešit stejný problém, ne-li větší než ODS,“ soudí. Kvas na politické scéně podle něj bude dál pokračovat. „Jestli se prosadí pravice, pak možná na bázi fůzí obou stran s přispěním dalších lidí, kteří se v politice objevují. Na kandidátkách různých uskupení a iniciativ je řada zajímavých osobností,“ upozornil politolog Ladislav Mrklas ParlamentníListy.cz, kde je možné vidět budoucnost české pravice.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
