V debatě na TV Barrandov se vyostřila situace, když v otázce dětí prchajících před válkou otituloval poslanec Mikuláš Peksa (Piráti) svého sněmovního kolegu Tomia Okamuru jako „nelidské hovado“ pro Okamurův odmítavý přístup. Je tedy „hovadem“ ten, kdo odmítá sirotky a malé děti ohrožené válkou, nebo skutečně mohou představovat bezpečnostní riziko?
Kdyby slovům zůstávala jejich skutečná podstata a obsah, nemusel bych na vaši otázku ani odpovídat. Ale ve světě, kdy se za sirotky ohrožené válkou vydávají třicetiletí vousáči prchající za mamonem dobrého bydla a holubů padajících přímo do huby ze zemí subsaharské Afriky a Blízkého východu, je třeba, abychom byli obezřetní. Tím spíše, když nám řada politiků a médií neustále navzdory realitě maluje vlky jako roztomilá vycvičená osamělá štěňátka.
„Syrští sirotci“ se stali vyprázdněným marketingovým pojmem, kterým si někteří lidé zřejmě kompenzují své zkažené životy a životní hříchy a nejmenovaná česká europoslankyně Šojdrová si na nich založila svoji neutuchající emočně zaměřenou politickou kampaň.
Václav Klaus mladší se chystá založit novou stranu, chce s ní vstoupit do sněmovních a krajských voleb v roce 2021, příliš konkrétní ovšem nebyl. Měla by se ODS začít obávat? A může Klaus vyplnit jakousi „mezeru na trhu“? Je dnes dost nespokojených, kteří jednoduše nemají koho volit?
ODS by se obávat měla a evidentně se obává. I vzhledem k projevu předsedy Fialy v nejrůznějších rozhovorech, na Facebooku nebo na jeho tiskovém odboru Forum24. Navenek se sice snaží působit vyrovnaně, ale já pod jeho maskou cítím hlubokou nejistotu a jistou hysterii. Příkladem budiž, jak najednou na radu poradců, nebo svým špatným uvážením, prapodivně „přitvrdil“. Připadá mi jako by se pan Fiala sám snažil tak trochu stylizovat do Klausovy osobnosti, které se zbavil. Jenže charisma, břitkost a údernost holt nezískáte vyhozením nepohodlného, strništěm nebo nasazením brýlí či ramen.
Jinak řada voličů sice ODS nevolila kvůli mladému Klausovi, ale tito voliči mohou klidně setrvat nadále u TOP 09, STANu nebo Pirátů. Kdežto, dle mého, větší část voličů než v onom prvním případě volila ODS kvůli Klausovi nebo kvůli tomu, že na politické scéně prakticky neexistuje konzervativní pravicová strana. A pojem pravicová je podstatný až v druhém sledu a v současné době jde často spíše o pojmosloví než reálnou podstatu. Právě tento významný voličský potenciál a díru na trhu může využít a vyplnit Václav Klaus.
Miloš Zeman má za sebou další přešlap. Na návštěvě ve Vídni si postěžoval, že rakouská strana v minulosti nepřispívala „ani šilink“ na českojazyčnou školu ve Vídni. Později se ukázalo, že to nebyla pravda, a Zeman se musel omlouvat. Je to ostuda?
Pokud se Miloš Zeman omluvil, tak to jako ostudu nevidím.
Je pravda, že Miloš Zeman své výroky často neověřuje a poté, co dojde k jejich vyřčení, se musí narychlo hasit škody? Měl by prezident být ve svých výrocích zdrženlivější? Byl by v tomto ohledu Jiří Drahoš důstojnějším prezidentem?
Podle mě prezident většinou moc dobře ví, co dělá, a jeho výroky jsou cílené. Je pravda, že pokud šlápne vedle, omluva by byla na místě. Jiří Drahoš by v tomto ohledu byl rozhodně důstojnějším prezidentem. Ten by vedle šlápnout nemohl. Přežvýkal by pouze notičky a prefabrikované fráze svých loutkářů. Poklonkoval by až k zemi prakticky všem a všemu zrovna žádoucímu – ať už z oportunismu nebo nedostatku intelektu. Ostatně zřejmě jako za minulého režimu, byť je teď hrdinným pozdním disidentem, který se probral třicet let po revoluci, podobně jako třeba Mirka Němcová nebo Jan Hrušínský.
Psali jsme:
Dvě desítky tuzemských vysokých škol se zapojily do projektu EUforka, který si klade za cíl zlepšit informování o Evropské unii. „Reagujeme tak na jevy, jakými jsou zkreslování informací o dění v zahraničí a šíření protievropských nálad,“ vysvětlil Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého, která projekt EUforka spustila. Měly by se univerzity podobnou osvětou zabývat?
Univerzity – a myslím, že je na to snad i zákon? – by měly být z principu apolitické. A EU je v současné době více než cokoliv jiného politickým projektem. Takže asi tak. O EUforce jsem psal komentář, takže bych ještě poukázal na to, že pan rektor Miller uvedl, že cílem je „zprostředkovat objektivní informace o EU obecně a o mechanismu eurovoleb“. Načež se pochlubil, že tyto objektivní informace se jim zavázalo dodávat například zastoupení Evropské komise v ČR. Smál bych se, až bych se za břicho popadal, kdyby to nebylo k pláči.
Fotogalerie: - Čekání na Robinsona
A objektivní informace o Rusku, Číně nebo USA by pan rektor sháněl od jejich ambasád? Samozřejmě kdyby se zavázaly podávat „objektivní informace“. Pan rektor, který chce vzdělávat veřejnost, zřejmě nechápe rozdíl mezi objektivitou, PR a propagandou. Což je na pováženou. Buď je pan Miller v tomto ohledu absolutně nekompetentní, nebo někomu poplatný. Nic jiného mě nenapadá a ani nevím, co z toho je pro něj lepší.
Čím to je, že se s podobnými projekty v poslední době doslova roztrhnul pytel? Nelze nevzpomenout různé programy mediální osvěty, například Jeden svět na školách od Člověka v tísni, ve kterém se pomocí videí angažuje i youtuber Kovy.
Občané stále disponují kritickým myšlením a nezobou z ruky samozvaným nositelům jediné pravdy jejich často dezinformační interpretaci reality. Proto nastupuje řada úderníků, nejčastěji z oblasti neziskového sektoru, kteří mají z různých stran onen žádoucí výklad reality podpořit, a naopak bagatelizovat a dehonestovat jakýkoliv jiný nežádoucí pohled na svět.
Co se nejbližších týdnů týče, tak hledejme souvislost s eurovolbami, což vlastně i sami úderníci přiznávají. Naštěstí si stále ve své zaslepenosti neuvědomují, že každá akce vyvolává reakci. A jejich akce jsou natolik přehnané, že většině běžných lidí disponujících selským rozumem už lezou krkem. Z pohledu realizátorů a performerů (v tomto případě Člověk v tísni a Kovy) je to velmi dobrý byznys, z něhož tečou nevyčerpatelné prostředky z nemalé části z peněz daňových poplatníků, tedy nás všech. A značná mediální pozornost, což se oběma stranám rovněž hodí.
Psali jsme:
Kovy byl mimochodem pirátským poslancem Tomášem Martínkem navržen na státní vyznamenání za zásluhy. Kovy se nechal slyšet, že o Zemanově vůli tuto nominaci využít pochybuje, a že by z jeho rukou ostatně žádné ocenění převzít nemohl. Čím se vlastně youtuber Kovy proslavil?
Kovy je mezi mladými lidmi zřejmě dobře známý svými videi. Má navíc něco v hlavě a dokáže velmi slušně mluvit. Proto si ho současné struktury vybraly jako vhodného adepta, skrze něhož mohou svou ideologii postupně dostat pod kůži mladšímu publiku. Kovy je a ještě může být velmi nebezpečným nástrojem. Slovy Karla Kryla: „když s chladnou rozvahou jde posedlost, pak zítřka nedožijem“. Zda je to z Kovyho pohledu víra v blaho věci, kalkul a oportunismus, touha po určitém statutu, nebo něco jiného, nedokáži posoudit.
Dokdy bude trvat Evropská unie?Anketa
Co se týká návrhu na ocenění, nevidím žádnou Kovyho zásluhu, krom lobbingu za EU a ostrakizování mediální alternativy. A navrhovat někoho na ocenění, které dopředu odmítá převzít, je jak z Cimrmana.
V debatě o kvalitě veřejnoprávních médií zazněl argument amerických prezidentských voleb 2016, konkrétně volebního speciálu ČT24, který byl dle analýz velmi nevyvážený v neprospěch Donalda Trumpa, kdy byli do speciálu ve výrazné většině zváni hosté, naklonění spíše jeho protikandidátce Hillary Clintonové. Diváci si stěžují, že dnes si tato tvrzení nelze ověřit, neboť pořad není v online archivu ČT dostupný, ačkoli tam jinak můžeme najít prakticky vše, co ČT vysílá. Čím si to vysvětlit?
Shodou okolností jsem toto noční „galapředstavení“ toho času sledoval a doslova jsem valil bulvy z toho, jak vypadá „objektivita“ a „vyváženost“ ČT. Sám jsem poté na Facebooku ČT žádal o záznam, protože jsem o něm chtěl napsat blog. ČT a její redaktoři si však byli zřejmě dobře vědomi své tendenčnosti a neprofesionality a tento pořad asi nadobro spálili. Na web ho údajně nemohli dát kvůli několika málo záběrům využitým z amerických televizí. Pokud si dobře pamatuji jejich argumentaci. Nejedná se však zdaleka o jediný úlet ČT. Ano, nikdo nejsme neomylní, a tak i ČT může šlápnout vedle. Ale cpát palestinsko-izraelský konflikt, kterému nerozumí 99 % lidí na světě, dětem do zpráviček na ČT Déčku?
V poslední době pak „září“ Václav Moravec. Do své poslední nedělní exhibice si pozval Andreje Kisku, Petra Pavla a spřízněného politologa. A to má být diskuzní pořad napříč názorovým spektrem, nebo nedělní plácání Václava po zádech? Stejně tak Moravcův předchozí úlet, kdy se svým komentářem silně navážel do Václavů Klausů po vyloučení mladšího z ODS. A pořady pánů a paní Wollnerů, Fridrichových a Rosích ani netřeba komentovat. Ač se ohánějí nezávislostí, vyvážeností a objektivitou, tak by tito novináři byli beze sporu velkými hvězdami i za minulého režimu. Vlastně řekl bych, že za jakéhokoliv režimu.
Pojďme ještě jednou k osobě rektora Univerzity Palackého, Jaroslava Millera. Ten se rozhodl vstoupit do současné kontroverze kolem kanadského profesora psychologie Jordana Petersona, který je často označován za bojovníka proti politické korektnosti. Peterson byl pozván, aby své postoje prezentoval během dvouměsíčního hostování na Cambridge University ve Velké Británii, slovutná instituce však svou pozvánku stáhla poté, co čelila obřímu množství nesouhlasných a nenávistných vzkazů od studentů i části veřejnosti. Rektor Miller nyní Petersonovi napsal dopis, ve kterém ho zve k přednášce na olomoucké univerzitě. Je to dobrý krok k posílení veřejné diskuze?
Za tento krok pana rektora musím pochválit. Dle mého má být univerzita krom jiného panelem pro otevřenou a kritickou diskuzi mezi všemi názorovými proudy. Tuto aktivitu tedy vítám.
Proč myslíte, že se v poslední době musí tolik bojovat o svobodu projevu? Situace, kdy je nepohodlný řečník na univerzitách v anglofonních zemích raději zakázán, rostou jako houby po dešti. Často za zákazy stojí různé studentské organizace…
Univerzity po celém světě jsou dlouhodobě „privatizovány“ progresivistickou ideologií, která se zaklíná takzvanou „liberální demokracií“. Zatímco konzervativní názory jsou vytlačovány coby zpátečnické a nežádoucí a jejich nositelé ostrakizováni nebo dokonce vyřazováni z diskuze. Toto je vždycky špatně, i kdyby tomu tak bylo v opačném gardu. Univerzitní studenti se často od počátku studia setkávají s jediným „správným“ a žádoucím pohledem na svět, v němž jsou jednak utvrzováni kantory a jednak se v něm utvrzují mezi sebou. Že je univerzity a jejich profesoři povětšinou snad neučí otevřené diskuzi a respektu k jinému názoru, ať už jakémukoliv, je věc na pováženou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
