V debatě na TV Barrandov se vyostřila situace, když v otázce dětí prchajících před válkou otituloval poslanec Mikuláš Peksa (Piráti) svého sněmovního kolegu Tomia Okamuru jako „nelidské hovado“ pro Okamurův odmítavý přístup. Je tedy „hovadem“ ten, kdo odmítá sirotky a malé děti ohrožené válkou, nebo skutečně mohou představovat bezpečnostní riziko?

Kdyby slovům zůstávala jejich skutečná podstata a obsah, nemusel bych na vaši otázku ani odpovídat. Ale ve světě, kdy se za sirotky ohrožené válkou vydávají třicetiletí vousáči prchající za mamonem dobrého bydla a holubů padajících přímo do huby ze zemí subsaharské Afriky a Blízkého východu, je třeba, abychom byli obezřetní. Tím spíše, když nám řada politiků a médií neustále navzdory realitě maluje vlky jako roztomilá vycvičená osamělá štěňátka.

„Syrští sirotci“ se stali vyprázdněným marketingovým pojmem, kterým si někteří lidé zřejmě kompenzují své zkažené životy a životní hříchy a nejmenovaná česká europoslankyně Šojdrová si na nich založila svoji neutuchající emočně zaměřenou politickou kampaň.