Od pondělí se v Česku na dva týdny dále zpřísňují opatření, kterými chce vláda zbrzdit šíření koronaviru. Jenže sotva byla vyhlášena uzavření divadel a kin, některých škol atp., už se hovoří o dalších restrikcích, které by měly začít platit od středy. A jak sleduje vývoj politolog Zdeněk Zbořil?
„Velmi pozorně, pokud je to vůbec možné. Informace a statistiky, které na nás denně chrlí média, jsou málo přehledné a srozumitelné zejména proto, že se staly součástí politického „soutěžení“ nebo spíše boje, ve kterém se moc nehledí na pravidla. Nechybí ani údery pod pás. Téměř všechny TV se ve vysílání předhánějí v tom, aby prezentovaly experty na všechno možné, kteří za několik minut své popularity prodávají svou dobrou pověst. A snaží se ve službách některé z politických stran přesvědčit občany, že právě ta jejich to myslí se všemi dobře. Pro mne je z té hromady dat nejdůležitější, že počet nemocných je ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně největší a že se stále zvětšuje. Proč tomu tak je, nevím, ale chápu, že ti, kdo jsou zodpovědní za zdraví občanů, musí něco udělat. Mohli by se chovat jako pan dr. Hnízdil a přistupovat k tomu ‚celostně‘, anebo jako ve Švédsku a Francii, anebo také jako SRN, kde je, pokud jsou ty statistiky pravdivé, tempo růstu onemocnění asi desetkrát pomalejší než v ČR,“ uvedl politolog.
„Zejména v poslední době se mi zdá, že tato rozhodnutí vlády se už nedělají na základě nebo proti doporučením nechvalně známých stomatologů, kardiologů nebo psychiatrů, ale že jsou tato rozhodnutí dělána nejen na úrovni vlády, ale i samospráv a odpovědných hygienicko-epidemiologických autorit. Víc než disciplinovaně dát na jejich doporučení pro věc udělat nemohu,“ dodal.
Prezident Miloš Zeman říká, že potřebujeme „drakonická, chcete-li vojenská opatření“. „Jsme ve válce a ve válce se jemná opatření příliš neaplikují,“ uvedl v rozhovoru pro MF Dnes. V dalším rozhovoru pro Blesk pak vyjádřil opět podporu novému ministrovi zdravotnictví, „který je v dobrém smyslu řezník“.
„Prezident republiky také v tomto rozhovoru použil slova, že se zavádějí pravidla válečné medicíny. Ačkoli se to někomu nelíbí a vadí jim, že pan Prymula je také plukovník, měli by říct, kdo je podle nich kompetentnější. Rektoři UK nebo MU, předsedové opozičních politických stran nebo političtí aktivisté, kteří to sice myslí dobře, ale už i mezi nimi se objevují sem tam nějací nakažení? Pan ministr Prymula je ve funkci něco přes týden a už se šíří legendy o tom, jak zázračně zbohatl na covidu-19 a ČT anoncuje pořad ‚Nezvládli jsme to, proto zavíráme!‘ Snad nemusíme tolik spěchat, ono se snadno hodnotí, ale obtížněji rozhoduje,“ komentuje Zbořil.
Případný druhý lockdown by podle Zemana česká ekonomika nebyla schopna přežít. Na druhou stranu by pokutoval lidi bez roušek. Sankce by podle něj mohla být dva až tři tisíce korun.
„Zaujala mne informace, kterou si nemohu ověřit, že když premiér vyzval největší podnikatelské subjekty ke spolupráci, během několika hodin se z 500 těchto jednotek ozvalo 300 a slíbilo, že budou participovat. Pokud odpovídá nějaké zákonné normě pokutovat odpírače rouškování, pak proti tomu nelze nic namítat. Jen by se vláda, prezident a zejména soudy měly připravit na vlnu stížností a žalob. Kverulanství je v našich zemích považováno za hrdinství a národní sport už dávno, snad od posledních Přemyslovců a Rakouska-Uherska, a když se jen v ČT budou snažit, bude z toho hlavní hit celé epidemie,“ podotýká Zbořil.
„Hladový jako herec,“ „zavírejte slepice, herci jedou“
„Dovolte mi jeden drsný bonmot: Umělci vytvořili svá nejkrásnější díla tehdy, když byli hladoví.“ Těmito slovy zodpověděl prezident Miloš Zeman novinářský dotaz na to, jak protikovidová opatření vlády dopadají na umělce. Negativní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Spisovatel Martin Vopěnka zase poznamenal, že „kvalita společnosti se pozná i podle toho, jak si váží svých umělců.“
„Pan prezident jako starší člověk si pamatuje slova, že někdo je ‚hladový jako herec‘, anebo z dávnější minulosti známější ‚zavírejte slepice, herci jedou‘. Pozdější generace si pamatují herce už jen jako celebrity, které mluví o svých honorářích ve statisících nebo dokonce milionech. Nevím, koho pan Vopěnka považuje za ‚umělce‘, trochu mi to připomíná to sovětské ‚artist‘. Ale snad by se to všechno dalo říct slušněji,“ komentuje Zbořil.
Prezident komentoval i postoj zpěváka Daniela Hůlky, který vystupoval na demonstraci kritizující vládní opatření a hlasitě je odmítal jako omezení svobody. Zeman jej přitom ocenil státním vyznamenáním. Jak zdůraznil, to bylo za jeho uměleckou činnost, nikoliv za jeho názory. „Doporučuji mu, aby si dal studený a mokrý hadr na hlavu a stáhl se na nějakou dobu do soukromí,“ vzkázal umělci.
„Doporučoval bych spíš, aby se pan Hůlka zeptal Štefana Margity, Hany Zagorové, Milana Kňažka, a třeba i Jiřího Pospíšila, jak se žije s covidem-19 a hlavně po něm. Ti také byli vyznamenáváni a mluví o svých zkušenostech srozumitelněji a důvěryhodněji, než se pokřikuje na demonstracích. Jak říkával Gustáv Husák – oni ti umělci jsou trochu kapriciózní,“ komentuje Zbořil.
V sobotu se vyjádřil na sociální síti i principál Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský, který si myslí, že za toto se Jan Palach neobětoval a Václav Havel kvůli tomuto netrávil léta v komunistických kriminálech. „Člověk, který kvůli svým kšeftům natahal do České republiky statisíce Číňanů, teď drze poučuje, jak máme žít s čínskými chorobami a čínskými viry,“ uvedl Hrušínský na adresu prezidenta. Urazilo jej i doporučení „Pražákům, aby seděli doma a vzdělávali se četbou.“ „Obklopil se udavači, StBáky, proruskými šíbry a hladovými prasaty. Českým občanům vláda agenta Bureše vyhrožuje lockdownem a dluhy, jaké tahle země za sto let nepoznala,“ vypočítává dále herec.
„Pan Hrušínský má opravdu bohatou slovní zásobu. Je vidět, že je z dobré rodiny, ale že zná české dějiny trochu útržkovitě. Třeba by si mohl vzpomenout, jak bylo lidem v ČSR v roce 1953, v roce měnové reformy, a také na koho dopadly její důsledky a kdo jich byl ušetřen,“ podotýká Zbořil.
Psali jsme:
I nejmenší strany ve Sněmovně volají: Pusťte nás na ně!
Premiér Andrej Babiš v sobotu nevyloučil, že dojde k uzavření celé české ekonomiky. Vyčinil všem lidem, kteří nosí roušky pod nosem. Zdůraznil, že teď nejde o nic menšího než o budoucnost národa. „My sice nechceme zavřít ekonomiku, ale kdybychom měli nějaké predikce, že to naše nemocnice nezvládnou, tak to nemohu vyloučit... my musíme ochránit životy našich lidí,“ uvedl Babiš. A jak situaci zvládá premiér?
„Myslím, že docela dobře, v mezích svých možností a za nepřátelského komentování každého jeho slova, které pronese na veřejnosti. Zatím je zajímavé, že ani nejagresivnější členové politické opozice nepřišli s pojmenováním svého dílu politické odpovědnosti a že právě ty nejmenší pětiprocentní strany v PS volají, zřejmě opojeni výsledky senátních voleb, to staropirátské – Pusťte nás na ně!“ uvedl politolog.
Podle imunologa z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václava Hořejšího hrozí v důsledku pozdě přijatých přísných opatření „italský scénář.“ Východiskem by byla vakcína, kterou by zavedl jako povinnou aspoň v některých rizikových kategoriích. Vyjádřil se tak v rozhovoru pro Novinky.cz.
„Pokud je pan ředitel Ústavu ČAV Hořejší na takové odborné úrovni, jak uvádí ve svém CV, jistě mu budou státní autority anebo alespoň MZd naslouchat. Také bude muset své vyjádření doložit argumenty a nebude stačit jeho interview na Novinkách.cz. Možná by bylo zajímavé, kdybychom se také někdy dozvěděli, zda součástí ‚italského scénáře‘ byly i dodávky zdravotnického materiálu z Ruské federace a jak byli úspěšní kubánští lékaři, kterých přiletělo do Itálie několik desítek. A také zda, podle divné včerejší zprávy, roušky z Tchaj-wanu se někde zatoulaly, a že Tchajwanci (naši nebo čínští) nepodepsali nějakou smlouvu,“ komentuje politolog.
„Nářky, že je Senát k ničemu, jsou hloupé“
Ve volbách do Senátu nejvíce hlasů získali Starostové, kteří vyhráli v deseti obvodech. ODS uspěla v pětici obvodů, lidovci ve třech a TOP 09 i Piráti mají shodně po jednom ze senátorských křesel. Vládní strany dohromady obhájily pouhý jeden mandát.
„Samozřejmě je to úspěch všech těchto politických stran a také všech, kteří tomu pomohli, když z jakýchkoliv důvodů nešli k volbám. Třeba pod záminkou, že Senát je nepotřebný a je třeba ho ignorovat. Zapomněli na situaci, že v době ústavní krize, existuje jedna z možností, která se sice dnes jeví nepravděpodobná, ale je možná. Po rozpuštění Poslanecké sněmovny některé její pravomoci převezme Senát a předseda Senátu se podělí o pravomoci prezidenta s předsedou vlády,“ komentuje Zbořil. „Nářky, že je Senát k ničemu, jsou hloupé, není to pravda, i kdyby se senátoři chtěli ještě víc než dosud podílet na zahraniční politice ČR. Naopak, racionálně uvažovalo těch více než milion voličů, ze kterých bylo de facto 275 tis. úspěšných, jejichž kandidáti zvítězili nebo ne. A ti ostatní jim to dnes vyčítají, v horším případě je znevažují,“ dodal.
Ve druhém kole senátních voleb se značné publicity dostalo obvodu Brno-město, kde lékař a bývalý ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus (ODS) bojoval o senátorské křeslo proti někdejší ombudsmance Anně Šabatové (za Zelené). Ta měla silnou podporu od skupiny brněnských aktivistů i například od poslance TOP 09 Karla Schwarzenberga. „Třeba má Karel šťastnou ruku!“ doufala Šabatová. Nakonec však ve volbách pohořela. Kraus nad ní zvítězil se ziskem 57,71 % hlasů.
„Třeba ta Schwarzenbergova ruka zdaleka nebyla tak šťastná, jak si paní Šabatová myslela. Politická generace devadesátých let, někdy spojovaná i s osobou prvního prezidenta ČR a s nástupem transformantů, se pomalu vytrácí ze scény, jak dokumentuje i neočekávaný neúspěch Michala Žantovského, ale i Milana Štěcha a pana ex-rektora UK Hampla. Také pan exministr Bendl se ztratil a zdá se, že nikomu nebude chybět. Nevím, zda v případě paní Šabatové nehrály roli tahanice okolo volby jejího nástupce pana Křečka a trochu hysterické reakce jejích příznivců v Brně a okolí. A snad také to, že jméno Šabata a Uhl generaci Pirátů mnoho neříká,“ komentuje Zbořil.
Na jedné straně úspěch Svobodných a na straně druhé totální debakl sociálních demokratů. Tak by se dal parafrázovat volební výsledek senátních voleb na Pelhřimovsku. V nich se podnikateli a radnímu Jaroslavu Chalupskému za Svobodné podařilo se ziskem 52,43 % hlasů porazit bývalého šéfa Senátu Milana Štěcha (ČSSD). Štěch měl přitom z trojice kandidátů ČSSD největší šanci na úspěch.
„Pan bývalý předseda a místopředseda je sice v politice téměř čtvrt století, ale někdy taková politická dlouhověkost nemusí být ku prospěchu věci. Jeho ambice v době vnitřních hádanic v ČSSD byly skoro prezidentské a možná, že na jeho blízkost tandemu Sobotka–Chovanec si někteří jeho dnešní voliči a nevoliči dokázali vzpomenout. A pan Chalupský, ať už o něm víme hodně nebo málo, je to homo novus, a tak se mnozí těší nadějí, co od něho lze očekávat. Milana Štěcha pravděpodobně už moc lidí ‚umí‘,“ uvedl politolog.
Milan Štěch byl nejdéle sloužícím senátorem. V horní komoře strávil 24 let.
„Pan senátor přišel z prostředí chátrajících, ale bohatých odborových organizací. Kupodivu mu neuškodilo, jako jiným, koketování s KSČ před rokem 1989, ale přesto si dokázal vytvořit nepřátele nejen v ČSSD, ale ve vyšších sférách české politiky,“ uvedl Zbořil.
„Je sice dnes v penzijním věku, který někteří vámi výše vzpomínaní ‚umělci‘ považují za hodný dehonestace, ale to myslím v jeho případě nevadí. Antizemanovským a antibabišovským resentimentem byl skoro přeplněn, a tak zřejmě hrála roli jen jeho politická dlouhověkost,“ dodal.
K senátním volbám Zdeněk Zbořil na závěr dnešního Rozjezdu říká: „Už jsem uvedl, že za povšimnutí stojí, jak nejen občané, ale i jejich politická reprezentace považuje Senát za nepotřebný a zavrženíhodný. Je to ale nesmysl. Legitimita této instituce je dána Ústavou, a pokud ji někdo jako pan Mynář na Letné neroztrhá, nezbývá než chodit k volbám. Mobilizovat voliče, odpustit si žertovné poznámky, že Senát je ‚Nemocnice ve Valdštejnské zahradě‘, je první předpoklad změny. Ale hlavně pochopit, jakou má funkci parlamentní systém ČR. Pokud si myslíme, že je tak jednoduché jej ausradierovat, zrušit a zapomenout na jeho existenci, pak bychom si měli uvědomit, že to bude dost obtížná práce a málokdo z nás, pokud nedojde k nějaké revoluci, se této změny dočká.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
