Nemáme tu ruské okupanty jako na Ukrajině, nepadají na nás bomby jako na Blízkém východě a nejsou na ulicích likvidováni opoziční politici a novináři jako v Rusku, žijeme si relativně jako v ráji. I tato slova konstatoval v rozhovoru pro Lidové noviny kněz Tomáš Halík v reakci na otázku, jak hodnotí současnou atmosféru v ČR s odkazem na jeho slova na vzpomínkové akci v Oxfordu, kde řekl, že vzhledem k tomu, co se děje na Ukrajině, Blízkém východě či v Rusku, můžeme být rádi, že žijeme v České republice. Přesto Halík ale varuje: „Ale jsou tu také už hadi s lákavými jablky a jedovatými sliby.“ A do jaké míry se nám tu množí, na to jsme se ptali doktora Zbořila. „Samozřejmě že má Tomáš Halík pravdu, když říká, že se nám doma ještě dnes žije lépe než třeba v s naší pomocí bombardovaném Bělehradu, v mafií ovládaném a násilně islamizovaném Kosovu, v Iráku, Sýrii a dalších zemích týraných terorismem a naší účastí v NATO atd. Skoro mu věřím, že se u nás množí „hadi s lákavými jablky a jedovatými sliby“. Ale kdo těmi hady a jablky jsou? Položil řečnickou otázku a ptal se i dál: „Pan ministr Jurečka z KDU-ČSL nebo pan Gazdík ze STAN, kteří někdy volají, dokonce i v den státního svátku, po občanské neposlušnosti a „týdnech neklidu‘ a nyní zase po ‚zklidnění a ochlazení hlav‘? Ti, kteří nám zase něco slibují, když jim pomůžeme vyhnat Andreje Babiše, a dokonce i sesadit prezidenta a nahradit je třeba panem Horáčkem nebo Miroslavem Kalouskem? A nechtěl nám připomenout dnes už nebohého Josefa Luxe, známého jako ‚had na tři‘? Nebo dokonce těmi lákavými shnilými jablky myslí vysílání a programy České televize?“
Souhlasíte s vyškrtnutím Jiřího Zimoly z kandidátní listiny ČSSD?Anketa
Ideální kandidát na Hrad? Jistě, musí být statečný
Redaktor položil Halíkovi i otázku, jak by on „naprogramoval“ ideálního kandidáta na prezidenta. A kněz reagoval: „Vyvětrat Hrad od zápachu nikotinu, kořalky, lží, vulgarit a hulvátství může jen člověk, který má vnitřní noblesu. Pojem džentlmen pro mne neznamená jen etiketu, reprezentativní chování, ale především etické hodnoty a životní moudrost. A dnes také velkou dávku statečnosti, protože určité kruhy se nezastaví před ničím.“ Zbořil k tomu říká: „Mne na tom celostránkovém interview překvapilo, že vyšlo v ‚Babišových‘ Lidových novinách, které, zdá se mi, nám také někdy prezentují lecjaká jedovatá jablka a hadí sliby. Možná by nám autor těchto slov, který přece jen chodil na Hrad častěji než my ostatní, mohl prozradit, jak se větral zápach nikotinu, vůně mariánky, někdy i něčeho ostřejšího, kořalky a piva v dobách Václava Havla, který, jak jistě dobře ví, také nešel daleko pro ostřejší slovo, dokonce i když mluvil se svou ženou.“ Pravdu ovšem podle Zbořila Halík má v tom, že dnes český prezident musí mít velkou míru statečnosti, protože nejen v České republice, ale i v zahraničí přibývá lidí, kteří se opravdu „neštítí ničeho“. „A slova předsedy senátu, normalizačního soudruha Štěcha, který chtěl sesadit současného prezidenta kvůli jeho ‚senilitě a neschopnosti vykonávat svůj úřad‘ také nejsou na úrovni společenského klasobraní Gutha-Jarkovského,“ doplnil.
Psali jsme:
„Kdysi arcibiskupové Beran, Tomášek i Vlk v podobných situacích neváhali a šli do toho, snažili se naplnit to, co bývalo součástí biskupského svěcení – závazek statečně nazývat dobro dobrem a zlo zlem,“ říká také držitel prestižní Templetonovy ceny v reakci na to, že biskupové vydali před pár dny stanovisko k ústavní krizi. Podle Halíka se ale měli angažovat asi více. A jak vnímá aktivitu církevních hodnostářů Zdeněk Zbořil? „Myslím, že Tomáš Halík neříká celou pravdu. Arcibiskup Beran, pokud si vzpomínám, sloužil Te Deum po zvolení Klementa Gottwalda prezidentem a ve Vatikánu mu to nemohli dlouho zapomenout. Kardinál Tomášek byl nejen církvi oddaný kněz, ale i vzácný člověk, nehledě na to, že ještě za jeho života jej lustrační zuřivci pomlouvali kvůli archivnímu pseudonymu ‚bratr Tom‘. Také pozdějšího kardinála Vlka si pamatují ze shromáždění studentů FF UK, kam přijel ze semináře s dnešním kardinálem Dukou a dalšími spolužáky, kteří se potom chovali normalizačně podivně,“ popisuje Zbořil. „Mnoho katolických kněží a řádových bratří bylo za komunistů pronásledováno, někteří ale sloužili v Pacem in terris a jeden, později exkomunikovaný páter Plojhar, byl nejen předsedou ČSL, ale i ministrem zdravotnictví hned několika vlád Národní fronty. Snad by bylo slušnější, kdybychom četli stanovisko česko-moravských biskupů bez komentáře Tomáš Halíka," dodal politolog.
Zbořil: „Pan Jurečka je podivuhodný politik“
Prezident Miloš Zeman by podle prvního místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky neměl znovu kandidovat. Jurečkovi nevadí prezidentův zdravotní stav, ale jeho výroky a činy. V neděli to uvedl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Jurečka kritizuje například to, že hradní kancléř Vratislav Mynář je stále ve funkci bez bezpečnostní prověrky, dále mu vadí „vtípky‘ prezidenta s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na téma likvidace novinářů. A jak číst tato slova ministra zemědělství? Mimochodem, Jurečka by si přál, aby ještě svůj vztah ke kandidatuře zvážil bývalý předseda vlády a senátu Petr Pithart. O případném kandidátovi KDU-ČSL budou jednat na sjezdu. „Pan Jurečka je podivuhodný politik. Jednou tak, podruhé jinak. Jednou bojuje proti zločinné KSČ, podruhé mu nevadí a navrhuje na prezidenta jejího člena a krátce i člena ideologické komise ÚV KSČ. Ten si tento svůj hřích alespoň částečně odpracoval v disentu, ale že se pan Jurečka nezajímá víc třeba o minulost Michala Horáčka? Petra Pitharta neznám důvěrně, ale stýkal jsem se s rodinou jeho otce a pracoval jsem společně, a dokonce se kamarádil několik let s jeho sestrou. Bylo by samozřejmě neslušné prozrazovat něco z mých sociálních zkušeností. ParlamentníListy.cz nemají sice nejzdvořilejší čtenáře, ale přece jenom mají svou ‚nebleskovou‘ úroveň,“ podotkl Zbořil.
Psali jsme:
Že neměl Miloš Zeman v Číně žertovat na adresu novinářů a říkat, že by se měli likvidovat zvlášť v přítomnosti Vladimira Putina, na tom se shodli také v Partii na Primě ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a první místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. „Něco podobného už jsme kdysi zažili. To byla předzvěst nástupu nacismu. Začalo to tím, že byla pošlapávána lidská práva, že byla potlačována lidská důstojnost. Když my tohle necháme, tak napřed budou pošlapávána lidská práva a pak budou pošlapávány země jako Česká republika,“ varoval Zaorálek. Ženíšek mu dal jasně za pravdu. „Viděl jsem jen asi 5–10 minut tohoto nadávání na prezidenta republiky. Kdyby pan Zaorálek netrucoval a jel, jak bylo jeho povinností, s prezidentem ČR do ČLR, mohl být svědkem této události a neinformovat nás z druhé až třetí ruky,“ uvedl k tomu Zbořil.
Že Zeman už nebude kandidovat?
S názorem, že Zeman už kandidovat nakonec nebude, přišel marketingový expert a producent Jakub Horák, který sepsal komentář pro iHNED.cz. „Při zdravotních potížích, které nyní sledujeme v Číně v přímém přenosu, by bylo další volební období pro Zemana nesnesitelné utrpení. Že se rozhodl odejít, je zřejmé i z faktu, že odmítl jít do kampaně,“ napsal. Domnívá se, že nakonec budeme na Zemana vzpomínat s nostalgií, asi jako když se dnes díváme na Majora Zemana. Klade si také otázku, co bude s Ovčáčkem? „Pokud se náhodou neukáže, že celý Ovčáček je také výmyslem Kazmy, tak si ho dokážu dobře představit v nějakém výstředním kulinářském pořadu na TV Prima,“ podotýká. „Pana Horáka neznám, ku své nelítosti. Má jistě schopnost fabulovat, ale přichází s tímto nápadem téměř o rok později než ParlamentníListy.cz,“ reagoval Zbořil. „Tehdy se zde probíraly všechny možnosti potenciálních kandidátů včetně možné i nemožné kandidatury Miloše Zemana. Nakonec jsme se dohodli, že bychom měli počkat, a skutečně jsme se dočkali. První rozhodnutí pana prezidenta, na které lze reagovat lépe než útoky proti panu Ovčáčkovi. Bylo to rozhodnutí neúčastnit se předvolebních, většinou pokleslých hádání a překřikování všech možných i nemožných kandidátů,“ uvedl Zbořil.
„Vtipkování pana producenta na úkor pana Ovčáčka je trochu těžkopádné, skoro jako kdyby pan Horák byl producentem některého z českých filmů nebo televizních inscenací. Alespoň že se přiznal, že sleduje kulinářské pořady na Primě (jsou také na ČT v jiných televizích). Třeba mu to půjde lépe než stanovení diagnózy prezidenta podle ‚přímého přenosu‘ z Číny (asi z ČLR). Ačkoli pokud se ještě dokáže dívat na Ordinaci v růžové zahradě, třeba se něco o medicíně už odtud dozvěděl,“ doplňuje Zbořil.
Psali jsme:
Vylučovací mánie ČSSD. Co když nebude mít kdo kandidovat
Řečeno „po babišovsku“: Trump je vada systému
Ze zahraničních událostí si můžeme všímat klesající podpory prezidenta Donalda Trumpa. Ta je nejnižší od jeho lednové inaugurace. V průzkumu agentury Ipsos, který zveřejnila agentura Reuters, ho podpořilo jen 38 procent dotázaných. Anketa byla provedena v době, kdy Trump čelí tlaku kvůli odvolání šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho i kvůli údajnému vyzrazení utajovaných informací ruskému ministrovi zahraničí. Napsala agentura ČTK. Čím si takový výsledek Trump zasloužil a mohou být zmiňovaná obvinění začátkem jeho konce, jak tvrdí někteří analytici a údajně o něm spekulují i američtí republikáni? „O ‚konci Donalda Trumpa‘ nás informovala nažhavená evropská média, po kterých to otrocky opakujeme i u nás, už v době, kdy ještě ani nebyl uveden do funkce. Dokonce i seriózní Reuters publikoval některá data, za která se museli omlouvat,“ uvedl politolog. „Snad bychom mohli ‚po babišovsku‘ konstatovat, že Trump je vada v systému. Prohlášení pana velvyslance Shapira v den vítězných voleb, že ještě není nic rozhodnuto a že to bude jinak, bylo typické pro ty, kteří považují svá přání za politickou realitu. Mezi ně patří i ‚někteří naši analytici‘, většinou otrocky opisující své ‚analýzy‘ ze všeho možného. Pokles Trumpovy popularity bych připisoval spíše jeho neústupnosti, s níž se mu podařilo prosadit změny v systému ‚healthy-care‘, a pokud se tazatelé ptali španělsky mluvících Američanů a v nenávistném Hollywoodu, pak se není čemu divit,“ končí dnešní Rozjezd Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
