Předseda vlády Andrej Babiš vnesl světlo do kauzy ricin. Tento nebezpečný jed měl podle médií do republiky přivézt pověřený ředitel Ruského střediska vědy a kultury v Praze Andrej Viktorovič Končakov. Údajně proto, aby pohrozil či ohrozil trojici pražských politiků: Ondřeje Koláře, Zdeňka Hřiba a Pavla Novotného. Premiér Andrej Babiš oznámil, že kauza ricin byla vymyšlená, ale nikoli českou stranou. Celou věc si prý vymysleli na ruském velvyslanectví, a to kvůli vnitřním sporům na ambasádě.
„Celá tato záležitost je mimořádně trapná, lajdácky prezentovaná a komentovaná. Zejména pak je nedůstojná draze z daní občanů ČR placeného aparátu BIS a jeho spolupracovníků, který ve své poslední velké Zprávě … komentuje mj. smyšlenou skutečnost, že se vyučování a bádání o dějinách jako celku, ale i o panslavismu, národním obrození a českém politickém probuzení děje pod vlivem reziduí ‚sovětské vědy‘. Možná si tento úřad starající se o naši bezpečnost ani neuvědomil, že považuje za snadný terč své rychlostřelby Františka Palackého, Šafaříka, Čelakovského, Havlíčka, ale i Masaryka, Kramáře a desítky dalších, o jejichž existenci pravděpodobně dosud v BIS ani neslyšeli,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil.
„Místo toho odvážně odhalili jako agenta zabijáka člověka, který žije a pracuje 7–8 let v Praze, vede Dům ruské kultury a připravuje jakousi konferenci, která se měla konat k příležitosti 75. výročí konce druhé světové války. Důvěra v tvrzení, že celou záležitost vymysleli na ruském velvyslanectví v Praze, nebo že se tím dokonce někdo zabýval i v Moskvě, pokud vůbec mohla vzniknout ve velitelské kanceláři BIS, končí podle mého názoru hned v první vrátnici této tajemné struktury. Pokud si tam někdo myslí, že předseda vlády, MZV, nebo snad dokonce prezident republiky jsou hlupáci, ať si to myslí, ale ať prosím neurážejí občany našeho státu dávno už vyučené ve lžích a nepravdách, kterými je naši dvorní radové, rudí nebo modří, už tolikrát obtěžovali,“ dodal.
Psali jsme:
Premiér Andrej Babiš konkrétně uvedl: „Z informací a předložených důkazů, které jsem obdržel od Bezpečnostní informační služby, jednoznačně vyplývá, že celá kauza vznikla v důsledku vnitřního boje mezi pracovníky Zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze, kdy jeden z nich zaslal cíleně naší Bezpečnostní informační službě smyšlenou informaci o plánovaném útoku proti českým politikům. Způsobil tak kromě zbytečného vytížení našich bezpečnostních složek další komplikaci v česko-ruských vztazích a poškození dobrého jména Ruské federace v České republice,“ řekl Babiš. Na jeho slova upozornila ČTK. Zdůraznil také, že podobné akce nemůže Česká republika na svém území tolerovat. Dva ruští diplomaté byli proto z Česka vykázáni. „Jsme svrchovaný stát a takovéhle akce na našem území nejsou přijatelné.“
„Dovolím si tvrdit, že slova o ‚zbytečném vytížení BIS‘ nemohla vzniknout nikde jinde než v českém prostředí, které je dávno kultivováno Jaroslavem Haškem a jeho povídkami. To žádný Rus nevymyslí, snad jen Nikolaj Vasiljevič Gogol, ale toho, přepokládám, v BIS jako povinnou četbu ke zkoušce z bezpečnostního přemýšlení nemají. Kéž by se ale Andrej Babiš nemýlil – kéž bychom byli svrchovaný stát, a dejme tomu, že by výhrůžky smrtí nebo zabitím prezidentům, ministrům zahraničních věcí byly nepřijatelné. Nebo nepřijatelné alespoň pro jednoho vysokého státního zástupce a alespoň jednoho z upovídaných vysokých soudních ctihodností,“ podotýká Zbořil.
Ruské velvyslanectví v reakci označilo vyhoštění diplomatů za nepřátelský krok a uvedlo, že Praha nemá zájem normalizovat vzájemné vztahy. Podle něj šlo o vykonstruovanou provokaci a nepřátelský krok založený na nepodloženém obviňování v médiích. „Počínání Prahy dostane nejen adekvátní odpověď, ale bude se k němu přihlížet při utváření ruské politiky vůči Česku. Za takové provokace se musí nést odpovědnost,“ dodal později tiskový odbor ruského ministerstva zahraničí.
„Někteří historici u nás i v zahraničí tvrdí, že moc impéria – carského, sovětského, rusko-federativního – stojí na třech pilířích – armádě, policii a byrokracii. Mohli bychom dodat, že i na diplomacii nebo ‚ponašemu‘ zahraniční službě. Proto se naši samosprávní reprezentanti nemusí obávat, stejně jako úředníci MZV, že se jim z Ruské federace nedostane žádné odpovědi. Horší je, že se nedá odhadnout, jak bude vypadat. Možná budeme překvapeni, jak mnozí političtí komentátoři, a nemusí to ani být ti s ruskými jmény, kteří se dosud předváděli jako nemilosrdní kritici ruských zlořádů, se rozpomenou na zemi svého původu a vzdělávání se a začnou nám vysvětlovat, jak bychom se měli chovat. Že to nebude takové to dejvické nebo řeporyjské bum prásk ‚z první‘, bych si dovolil skoro s jistotou předpovědět,“ uvedl politolog.
Psali jsme:
Komentář k tomu přidal novinář Ondřej Kundra z týdeníku Respekt, který svým článkem celou kauzu mediálně odstartoval. „My o tom případu stále nevíme dostatek informací. Kdybychom tedy vycházeli z toho, co říká premiér, co dnes oznámil na tiskové konferenci, že jeden z těch diplomatů měl chtít poškodit toho druhého, tak pak ten druhý by byl obětí celého toho případu a nedávalo by logiku, proč by měl být vyhoštěn také. Vláda v tuhletu chvíli neříká o tom zdaleka všechny informace, z těch důvodů, ze kterých dochází k vyhoštění. Těch závažných důvodů tam musí být celá řada. Nepochybně jedním z nich je, že oba dva ti takzvaní diplomaté jsou příslušníci ruských tajných služeb,“ zmínil pro ČT. Kundra si za svým článkem v té podobě, v jaké ho Respekt otiskl, stále stojí.
„Tomu moc nerozumím – tedy stále o tom ještě mnoho nevíme, ale už jsme to vytroubili do celého světa. A to dokonce bez ohledu na to, zda to ten svět zajímá, nebo ne. Pokud se nemýlím, pan Kundra v jednom ze svých prvních vyjádření mluvil o ‚třech zdrojích‘. Trochu to připomíná pověstné tři zdroje, tři součásti ideologie marxismu leninismu. Ale ty asi neměl na mysli. Zřejmě jimi byli ti dva ruští diplomati a někdo z BIS. Pokud to nebyl dokonce sám pan ředitel Koudelka, pak to musí být ten, kdo je také tak nějak na vykázání. Kdo a odkud, nevím, ale měl by jít, i kdyby to byl nějaký tajný poradce hovořící cizím jazykem,“ říká Zbořil.
Primátor Zdeněk Hřib pak celou věc okomentoval na svém twitterovém profilu. „Rozhodnutí o vyhoštění dvou ruských diplomatů považuji za správné. Z mého pohledu je jich v Praze i tak více než dost. Děkuji za profesionální práci BIS a Policie ČR v posledních týdnech,“ napsal.
„Pan primátor by se mohl trochu vzdělávat a zjemnit své apodiktické výroky. Doporučil bych mu v nejméně čtyřech vydáních už vydanou vysokoškolskou učebnici Mezinárodní politika Oskara Krejčího. Dnes je poslední vyd. už více než tisícistránkové, ale nemusí to znát nazpaměť. Stačí si ho prolistovat nebo přečíst alespoň slovník základních pojmů a jeho veřejná prohlášení budou zajímavější a méně odvážná. A té druhé straně, se kterou je ve sporu, srozumitelnější,“ komentuje politolog.
MUDr. Zdeněk Hřib
„Pan Šarapatka si zakládá na své prostořekosti.“
Poslanci ze sněmovního volebního výboru se budou v úterý zabývat odvoláním člena Rady ČT Zdeňka Šarapatky. Návrh vzešel od poslankyně hnutí ANO Barbory Kořanové už počátkem roku jako reakce na Šarapatkovy výroky po smrti šéfa Senátu Jaroslava Kubery. Radní tehdy sdílel na sociálních sítích snímek Kubery a prezidenta Zemana a připsal k tomu: „Smrt je popleta, dobří odcházejí.“ Výrok rozpoutal vlnu kritických reakcí, neboť Šarapatka nepřímo uváděl, že si smrt měla vzít raději prezidenta republiky. A takové výroky jsou nejen podle Kořanové pro radního veřejnoprávní televize nepřijatelné.
„Pan Šarapatka si zakládá na své prostořekosti a jistě nebude dlouho trvat a kvantita se změní ve kvalitu. Zda to bude při této příležitosti, nevím, ale jistě jeho velikost dostane jiné rozměry ve světle poslanecké debaty, ve které se často šetří vlídnými slovy. A všichni ti, se kterými vedl nějaké řeči, mu to rádi v této debatě připomenou,“ podotýká Zbořil.
O svůj názor na odvolání Šarapatky se na svém facebooku podělil také bývalý redaktor ČT Adam Komers, který se v současnosti angažuje v TOP 09. Právě Zdeněk Šarapatka je podle něj „posledním členem Rady České televize, který se dlouhodobě rve za nezávislost veřejné služby, který hájí svobodu redaktorů, kteří jako jedni z posledních otevřeně informují o mafiích v nejvyšších patrech české politiky“. „A proto musí z Rady ČT pryč. Na tom jsou totiž ve shodě ANOnisti i komunisti, což ve skutečnosti jedno jest. Zločinecké spojení, které ovládlo skoro celou zemi, jen Reportéři ČT a 168 hodin jim ty plány a kšefty malinko hatí,“ píše Komers.
„Dlouho jsem o panu Komersovi neslyšel a zdá se mi, že jsem o nic nepřišel. Zajímavé je, že tentokrát už není jeho úhlavním nepřítelem Jana Bobošíková a své přátele si zřejmě našel v jiném sociálním prostředí. Jeho tvrzení, že ‚zločinecké spojení ovládlo skoro celou zemi‘ je tak vážné obvinění, že jej měl oznámit lidem odpovědným za potírání zločinu v ČR. Pak bychom se snad dozvěděli, kdo těmi zločinci jsou, anebo kdo ty, kteří jsou možná jen trochu jiní, neprávem pomlouvá a snaží se je zbavit důstojnosti. O tom by se mohl poradit se svými kolegy v TOP 09 a vyzvat je, aby s těmi zvolenými zločinci v PS neseděli, nediskutovali a ani sem tam společně něco nevypili,“ uvedl politolog.
Jednání Rady České televize tuto středu bylo prvním, kterého se zúčastnili nově zvolení členové Rady Hana Lipovská, Luboš Xaver Veselý a Pavel Matocha. Když došlo při jednání rady na diskusi, přihlásil se o slovo občan, který se představil jako Jaroslav Pizur a kritizoval nevyváženost publicistických pořadů ČT, zejména Otázek Václava Moravce. Po jeho dotazu se ujal slova radní René Kühn, který se uchází o funkci ve vedení rady. Místo odpovědi se občana začal ptát, zda je členem nějaké politické strany nebo hnutí. Po negativní odpovědi Kühn občanovi řekl, že je sympatizantem SPD, protože jej prý viděl v Poslanecké sněmovně v hloučku poslanců tohoto hnutí. Pak se chopil slova radní Šarapatka, který hned na úvod svého vystoupení občanovi vmetl, že se ke svým sympatiím k hnutí SPD měl veřejně přihlásit na jednom z minulých jednání rady. Podle stížnosti měl pan Pizur na jednání rady v minulosti vystupovat v listopadu 2019. A jak vyplývá z veřejně dostupného zvukového záznamu z jednání, měl tehdy naopak říci, že není voličem SPD ani sympatizantem jejího předsedy Tomio Okamury. Vzhledem k tomu, že odepření práva na informace s odkazem na politické preference je zjevným porušením Listiny práv a svobod, zejména čl. 17, rozhodl se Institut svobody a demokracie podat na chování obou radních stížnost.
„O této věci nic nevím – na první pohled to vypadá, že jde o nevhodné chování obou radních, ale zřejmě v tom hrála roli i atmosféra nebo předsudečnost některých členů rady, kteří považují sympatizanty nebo voliče SPD a pana poslance a místopředsedu PS za méněcenné,“ říká politolog.
Stížnost přichází v situaci, kdy se má Poslanecká sněmovna zabývat dalšími problematickými výstupy radního Zdeňka Šarapatky, který ve svých textech a veřejných vystoupeních vulgárně oslavoval špatný zdravotní stav prezidenta Zemana a častoval koncesionáře České televize sprostými výrazy.
„Pokud je mi známo, o případném odvolání pana Šarapatky musí rozhodnout PS svým hlasováním, a i když pan Šarapatka není u velké části koncesionářů ČT populární, nemůže tomu být jinak,“ připomíná Zbořil.
Psali jsme:
„Argumenty pana Babiše jsou rozumné, ale to neznamená, že se budou líbit.“
Po koronaviru je jedním z nejvíce skloňovaných témat ekonomická krize. A to i v Evropské komisi, která přišla s plánem, jak obnovit ekonomiku členských zemí. Avšak o plánu se vedou vášnivé spory. V Lidových novinách premiér Babiš osvětlil, jaký je jeho postoj k plánu, který podle kritiků zadluží evropské státy na generace. Nechce, aby Komise určovala, do čeho se bude investovat. A klíč k rozdělování peněz je podle něj absurdní. Česko by platilo, zatímco Itálie by dostávala. Přičemž český důchodce bere sotva 15 tisíc, zatímco italský 38 tisíc.
„To celostránkové interview jsem četl a při svém středoškolském národohospodářském vzdělání se mi zdá, že jde o jednoduše definovanou obhajobu národních zájmů. Nevím, na jaké úrovni se o v podstatě německém návrhu bude hlasovat a zda jeden hlas členského státu může přijetí plánu zablokovat,“ uvedl Zbořil.
„Argumenty pana Babiše jsou rozumné, ale to neznamená, že se budou líbit velkým a mocným. Kdyby nebyl možný kompromis, věřím, že by EK vymyslela trik, aby V4-1, nebo dokonce V4-2 ‚přesvědčila‘. Ta hlavní překážka je jasná – EK chce rozhodovat o investicích a některé členské státy také. V ČR je ještě problém nikoli jen s COVID-19, ale, jak říkají někteří komentátoři s ironií, s kůrovcem, který za evropské peníze rozežírá českou kolonizovanou ekonomiku. Na druhé straně jsme už zvyklí na dluhovou past, do které jsme se nechali chytit, a proto budeme moci okolo tohoto nabízeného finančního dobra projít jako outsiders,“ říká Zbořil.
Českému premiérovi vadí, že je částka moc velká a bude směřovat do úzké skupiny států. Státy si podle něho mají půjčovat samy a půjčky by neměly souviset s rozpočtem EU. „Pokud si je ale EU schopná půjčit třicetileté peníze s nulovým nebo minusovým úrokem, tak by měla říct: Tady je balík, například 250 miliard eur, a ten by měl být úplně mimo rozpočet. A z toho balíku by si každý mohl za těchto extrémně výhodných podmínek půjčit,“ navrhl premiér a dodal, že by si pak ovšem každý stát rozhodoval sám, na co peníze věnuje.
„Ten páně Babišův návrh je optimistický, ale není mi jasné, jak by bylo o něm možné přesvědčit ty ‚lakomé‘ nebo ty ‚mocné‘. Ale na druhé straně, EU sice není perský bazar, ale ti, co mají na starosti evropské finance, se tak trochu chovají. Tak proč by se něco z těchto nápadů nemohlo ujmout,“ říká politolog.
Tři nejvyšší vrcholky politické propagandy
Ve Spojených státech to vře. Kvůli smrti černocha George Floyda, který se udusil po zákroku policistů, vyrazily v desítkách amerických měst do ulic tisíce lidí. V sobotu se demonstrovalo proti rasismu a policejnímu násilí i v evropských metropolích.
„Vizualizace této události je pozoruhodná. Skoro bych si dovolil tvrdit, že jde o obrazové prezentace, které známe v podání ČT nebo Slovenské TV, ale dokonce i té ČSTV před rokem 1989. Jen jsou někteří manipulující zpravodajové trochu zmateni a usilovně přemýšlejí, komu věnovat své sympatie. Nahromadění překotných, jako by na sobě nezávislých událostí jen zvětšuje naše rozpaky: COVID-19 a jeho proměny, George Floyd, o kterém se náhle může mluvit jako o černochovi a nikoli jako Afroameričanovi, ale nikoliv jako o podezřelém ze spáchání trestného činu, volby amerického prezidenta, které se zdají být formální záležitostí, ale jsou přehrávány jako drama – to jsou jen tři nejvyšší vrcholky politické propagandy,“ komentuje Zbořil.
„Nejdříve demonstrace, randály a bouře v 25 městech, potom 35, 75 a na internetu už ve 150, se jakž takž dají obrazově dokumentovat. Ale to, že jde o území ‚od Californie po Coney Island‘, nikoliv. Národní gardy v ulicích, prezident chce nasadit armádu. MNO nikoliv, prezident se skrývá v atomovém krytu pod Bílým domem, a druhý den jde jen o inspekční návštěvu v doprovodu rodinných příslušníků. To vše poskytuje příležitost uvažovat o ve Spojených státech neznámém, kromě hollywoodské produkce, státním převratu nebo začátku světové revoluce, jak o ní uvažovali Marx a Engels,“ uvedl politolog.
„Konflikt výrobních a sil a výrobních poměrů v ekonomicky nejrozvinutější zemi světa. Kdo by odolal! Ale prosím, žádná teorie, nikoli spiklenecká teorie, ale praxe. Jistě se dočkáme mnoha podivuhodných příběhů, ale že v nich budou hrát hlavní roli finanční krize a mediální běsy, je už skoro jisté,“ dodal.
Ve Spojených státech zaznívají hlasy aktivistů, kteří jsou v ulicích, o tom, že bílí policisté koordinovaně postupují proti svým černošským spoluobčanům. Věří zkrátka, že smrt George Floyda není ojedinělým incidentem, ale pokračováním příběhu, ve kterém umírají černí Američané. Slyšet je i to, že obchody zapalují provokatéři placení státem, aby policie měla důvod zasáhnout proti demonstrantům.
„Chtělo by to, aby nám někdo z nadšených obdivovatelů Spojených států vysvětlil, co je to americká demokracie, politická kultura, svoboda a spravedlnost, a také obhajoba lidských práv, kvůli které umírají lidé na celém světě. To hlavní ale asi zůstane – média neříkají pravdu, protože ji neznají nebo nechtějí znát, a proto se šíří fámy a čtou příběhy, které mohou být dramatické,“ uvedl Zbořil.
„Jedině bývalá poradkyně prezidenta Obamy Susan Rice nám to řekla jasně – je za tím Putin! A možná i nějaké čínské dezinformace. Jako kdyby si dopisovala s někým z Respektu,“ dodal.
Poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil na Facebooku vyjádřil silné znepokojení nad tím, jak média informují o masových nepokojích. „Jestli někde opět naprosto selhala média (nejen ta veřejnoprávní), tak je to ve zpravodajsko-analytickém pokrytí nepokojů v USA,“ konstatuje europoslanec v úvodu svého facebookového komentáře. Slyšíme podle něj kontinuálně pouze jednu hlasitou stranu – tu antitrumpovskou, reprezentovanou hlavním mediálním proudem, nevládními organizacemi, lidskoprávními aktivisty, akademickými experty z univerzit, hollywoodskými celebritami, liberálními politiky z velkých měst. „To je ale jen jedna půlka Ameriky,“ pokračuje Zahradil a zdůrazňuje, že listopadové prezidentské volby, v nichž bude Trump obhajovat svůj mandát, mohou proto podle něj ještě mnohé překvapit: „Ta druhá, zdánlivě mlčící, promluví na podzim ve volbách. Pak se zase mohou všichni divit,“ dodává.
„Donald Trump je jistě pozoruhodný politik a má schopnost formulovat jednoduchá sdělení, která mají v politice svou váhu. V sobotních LN měl Roman Joch zajímavou stať o politické kultuře Spojených států, která má přesah až do zdánlivě řízeného chaosu dnešních amerických demonstrací,“ uvedl politolog.
„Přiznává, že USA jsou země, ve které existují násilí, obrana individuálních práv, zvláštní zacházení se spravedlností a jinak než v Evropě chápaný rasismus a jeho historický kontext.
Pokud bychom ale přijali názor, že jde o mediálně zpracovanou akci, jakou byla dnes zapomenutá Greta Thunbergová, na mediálním horizontu pomalu mizející pandemie a předčasné zahájení ‚velké‘ volební prezidentské kampaně, pak bychom měli trochu počkat, jak se budou chovat občané Spojených států a neposlouchat nápady německé kancléřky nebo rozsudky vynášené nad Spojenými státy nějakým panem Evropou. Asi nám to nebude ku prospěchu, ale o nás tak zas moc nejde,“ dodal.
Protesty jistě časem skončí, buď zásahem tvrdé ruky, nebo se demonstranti unaví, jenže co bude dál?
„K rasismem motivovaným nepokojům dochází ve Spojených státech opakovaně. Tentokrát je snad zajímavé jen to, že nejde o jedno místo, ale podle mediálních obrazů jde o celé Spojené státy. Kdo se ale třeba jen projel vlakem nebo autem po ‚Velké zemi‘, ví, že změna poměrů by mohla nastat snad trochu podobně, jako se to vyzkoušelo v Hongkongu. Ale Amerika patří Američanům. Co může být pro Evropany zajímavější. Amerického železa rozmístěného téměř ve všech evropských zemí je tolik, že mohou vznikat autonomní centra, která budou mít různý vztah k metropoli. Velká Británie si tento stav prožila už v letech dlouhovlády královny Viktorie a po ní, hned na začátku 20. století, se začala studovat v čítárně Britského musea krize imperialismu. A také tam bylo napsáno, že dějiny se opakují, jednou jako tragédie, podruhé jako fraška. Anebo naopak,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
