Nekonečný příliv běženců do Německa přiostřil diskusi o rozmísťování migrantů do členských zemí Evropské unie. „Kvóty budou zřejmě přijaty, ale to bylo jasné od začátku. Všechno ostatní kolem toho včetně summitu Visegrádské čtyřky bylo jen plácání do větru, protože všichni věděli, že Lisabonská smlouva mluví jednoznačně. Když se tři čtyři velké evropské státy dohodnou, tak ti další musí srazit kufry. Jestli si někdo myslel, že to tak nebude, tak se hluboce mýlil. Dokonce bych řekl, že se mýlí i do budoucna, jestli si myslí, že naše suverenita je tak velká, že se můžeme také někdy postavit na zadní,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil k nejfrekventovanějšímu politickému tématu uplynulého týdne.
V té souvislosti připomíná snahy těch, kteří chtěli tehdejšího prezidenta Václava Klause posílat na psychiatrii a zbavovat ho svéprávnosti, když upozorňoval na úskalí Lisabonské smlouvy a na diktát států staré Evropy. „Teď se ukazuje, že jejich přístup byl vrcholem naivity. Od začátku jsem upozorňoval, že pak bychom se mohli bránit už jen vystoupením z Evropské unie, nebo dokonce tím, že bychom se vzdali některých ustanovení Listiny základních práv a svobod. Zdá se mi, že tomu nechtěli rozumět dokonce ani vládní představitelé, ale že tomu nechtěli rozumět naprosto záměrně. Báli se, že ztratí u voličů tady doma nějaké kladné body. A celé to divadlo se konalo jenom proto, aby naši politici vytvořili zdání nějaké suverenity, kterou jsme už dávno ztratili,“ myslí si politický analytik.
Nemáme vůbec jinou šanci než na vládní úrovni srazit kufry
Zatímco ještě před pár měsíci byly proti přijímání kvót i takové země jako Francie či Španělsko, nyní s tímto postojem zůstávají země Visegrádské čtyřky osamocené. „Jakmile vládním představitelům i politikům velkých států došlo, že se na kompenzacích za umísťování migrantů v různých zemích budeme podílet kolektivně, tak hned začali volat, že imigrantů vezmou co nejméně. Protože najednou věděli, že příjmy z fondu, k jehož ustavení zřejmě v nejbližších dnech dojde, které půjdou do státního rozpočtu, se budou počítat z hlavy, že to bude daň z hlavy imigrantů. A těm našim politikům to, zdá se, ještě nedošlo. A lidem, kteří protestují proti přijímání migrantů, to zůstalo utajeno,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Nepočítá ovšem s tím, že by Česká republika mohla cokoli nadělat, pokud bude přehlasována kvalifikovanou většinou a přinucena kvóty přijmout. „Nejspíš odpadne dalších pár procent těch, kteří si členství v Evropské unii pochvalují, ale co můžeme dělat? Není tu síla k tomu, aby vznikla kvůli ztrátě suverenity nějaká opozice. Když jsme nedokázali demonstrovat proti rozdělení Československa, proti vyvlastnění majetku do rukou ne českých zbohatlíků, ale do rukou zahraničních oligarchů, a tak tady v podstatě není nic ‚českého‘, no tak co bychom teď dělali? Přece nemáme vůbec jinou šanci než na vládní úrovni srazit kufry a ostatní jít nadávat do hospody. To je celý problém,“ vysvětluje politolog.
Naše váha v EU je tak minimální, že si můžeme jen zanadávat u piva
Poukazuje na to, že se toto téma opět oživí, až se budou blížit volby. „Pak se zase budou slibovat hory doly, ale zase k ničemu nedojde, protože naše váha v Evropské unii je tak minimální, že si opravdu můžeme jenom zkusit zanadávat u piva. Není tady žádný hrdina, který by kritizoval Evropskou unii kromě tradiční kritiky od Svobodných. Proto si jistě vymyslíme nějaký náhradní cíl nenávisti. Teď to je islám, ví bůh, co to bude za půl roku nebo za rok, ale to, že budeme držet hubu a dále sloužit, to se nezmění,“ tvrdí Zdeněk Zbořil s tím, že rétorika směřující proti uprchlíkům nepřinese v budoucnu politické body těm, kteří s ní jsou dnes nejvíce slyšet.
Tedy nikoli hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, hnutí Úsvit – Národní koalice ani Bloku proti islámu Martina Konvičky, ale předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi, jenž se v poslední době v názoru na řešení imigrační krize přiblížil Miloši Zemanovi. Jednak obavami, že spolu s uprchlíky mohou do Evropy proniknout i příští bojovníci Islámského státu, ale také požadavkem, že je nutné většině migrantů úplně zabránit ve vstupu na evropský kontinent, nejlépe pomocí záchytných táborů na pobřeží Středozemního moře. „Andrej Babiš je jistě pragmatičtější než ti zmínění, takže se nebude vyjadřovat tak hloupě jako lidé z Úsvitu, ale samozřejmě s tím bude nějakým způsobem pracovat,“ předvídá politický analytik.
Český premiér si nemůže dovolit dupat, když už zadupali socialisté ze Západu
Stačí si prý povšimnout, jak vystupuje nejviditelnější z europoslanců zvolených za hnutí ANO. „Kriticky se vyjadřuje i pan Telička, ačkoli je to člověk, který je placen Evropskou unií, je oddán myšlence Evropské unie, přesto čas od času hodí nějakou vějičku pro případné nespokojené. Ale že by se vydali do boje proti Evropské unii, si vůbec neumím představit. Bude to předmětem předvolebního klání a vyhraje ten, kdo to bude umět líp pojmenovat a víc se zalíbit potenciálním voličům. Ale po volbách se na to rychle zapomene. Navíc nadcházející volby nebudou o zahraniční politice, ale spíše o vnitřní. Tak to můžeme klidně pustit z hlavy, nic se nestane, nic se nezmění a budeme jen němě přihlížet,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Premiér Bohuslav Sobotka se v pořadu ČT Otázky Václava Moravce hrdinně bil v prsa, že jsme součástí Evropské unie a máme právo říkat svůj názor, a další host ve studiu, předseda KSČM Vojtěch Filip, dokonce prohlásil, že by Česko, pokud by kvóty prošly, mělo žalovat Evropskou komisi. „Od pana Sobotky to je pokusný balónek a možná jenom nabídka voličům ČSSD, že tady je politická strana, která to s nimi myslí dobře. Ale pan Sobotka je v jiné pozici než pan Filip, jenž se svou stranou od začátku kritizuje Evropskou unii za nedostatek myšlenky sociální solidarity. Tomu se to hezky říká, také je v Evropě nebere nikdo vážně, zatímco pan Sobotka je nejen předseda české vlády, ale také člen významné socialistické frakce v Evropě. Tak ten si nemůže dovolit dupat nožkou, když už zadupali němečtí a francouzští socialisté, ale nejen socialisté,“ upozorňuje politolog.
Podle názoru Čulíka začíná celý svět považovat Středoevropany za svině
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na zasedání Evropského parlamentu ohlásil při představení návrhu na povinné přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků mezi členské země Evropské unie, že situace v Evropské unii se musí změnit, protože je v ní málo jednoty. Apeloval rovněž na solidaritu a odvahu politiků v některých nejmenovaných zemích, v nichž podle něj dosud neprobíhá odpovídající debata o migraci. Podobný vzkaz vysílají státům střední Evropy, jichž se Junckerův apel týkal, média na Západě. Z něj vyplývá, že nepodporou přijímání uprchlíků prokazují tyto země, že jsou méně vyspělé. Ale i šéfredaktor Britských listů Jan Čulík napsal, že si Středoevropané kupodivu neuvědomují, že je celý svět začíná v důsledku jejich pozoruhodného chování – bez jediné známky milosrdenství a soucitu – považovat za svině.
Ing. Miloš Zeman
„To je přece rétorika roku 1938. Celá Evropa si myslela, že tady mučíme sudetské Němce a svět chceme nahnat do války. A ještě dodnes si to myslí spousta politiků a politických komentátorů v Evropě, že Edvard Beneš svojí neústupností zavinil druhou světovou válku. To je hledání viníka tam, kde není, a odvádění pozornosti od vlastních chyb a omylů. Ačkoli politici Maďarska, Slovenska i Česka jsou doma velmi rázní, tak je nikdo nebere vážně, naopak je potřeba je nějak pomluvit a denuncovat. Čeká se jen, jaké stanovisko zaujme Polsko, protože má čtyřicet milionů obyvatel a je to takový bludný kámen na cestě z Berlína do Moskvy. Ale myslím, že i polský svorník Visegrádské skupiny se stane rozumným, jak by řekl pan Čulík, a zaujme stanovisko, které se od Polska – a od nás tím spíše – vyžaduje,“ míní Zdeněk Zbořil.
Dlouho se vzpěčovat nebudeme, mapa Evropy je narýsovaná
Před nárůstem migrace do nezvládnutelných rozměrů a následky varoval v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz analytik a publicista Štěpán Kotrba. Přišel s teorií, že proud imigrace může být částečně organizován a placen někým, kdo vede s Evropou válku. A protože liberálně sluníčkářská levice, která způsobila migraci svou lhostejností k příčinám, bude nevolitelná, dostane země vojenskou diktaturu, která jako jediná bude schopna asimilaci zvládnout. „Samozřejmě Štěpán Kotrba je vždy víc než radikální, ale jedna z možností, která se nabízí, je také vyhlášení mimořádného stavu. Možná že ten obrat našich politiků k tomu, abychom byli v akordu s ostatními evropskými státy, je dán tím, že vidí dál než my ostatní. Ale samozřejmě že se dlouho vzpěčovat nebudeme, to je otázka možná už jen dnů. Mapa Evropy je narýsovaná a ví se, kdo v ní rozhoduje,“ připomíná politický analytik.
Tomio Okamura
Ví se také, kdo tu případnou inspiraci dodává, i to, že zdroje jsou od německých socialistů i křesťanských demokratů i socialistů. „Ale i od změti francouzských socialistů a samozřejmě i republikánů, kteří mají přezíravý vztah k celé střední Evropě, protože se podepsali na jejím osudu na začátku druhé světové války. Samozřejmě je tady také inspirace ze zámoří. A nedělejme si iluze, že tady také nepracují – jak bych to řekl – ideoví poradci zpravodajských služeb. Vyvíjet tlak na vládu kterékoli ze zemí Visegrádské čtyřky se dá velice snadno, ať už prostřednictvím vyslanectví nebo přes spolupracující nadšené agenty, to je jednoduché. Takže si myslím, že naši i ti nejstatečnější politici jsou přesně v té fázi, kdy udělali krok vpřed, ale brzy udělají dva kroky vzad,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
Je hitlerovskou demagogií obviňovat Česko z nenávisti vůči cizincům
Nedělní podvečer přinesl do migrační krize další zápletku. Německo obnovilo kontroly na hranicích s Rakouskem a spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziere upozornil, že podle současného evropského práva není Německo zodpovědné za většinu žadatelů o azyl, a proto vyzval členské státy Evropské unie, aby uprchlíky v souladu s dublinskou úmluvou nejen registrovaly, ale zahájily s nimi i azylové řízení. „Samozřejmě to je přiznání špatného přístupu k věci, ale právě proto se hledají padouši někde jinde mimo hranice Německa a Rakouska, a proto se našli v České republice. To je skutečně hitlerovská demagogie obviňovat nás z nenávisti vůči cizincům,“ konstatuje politolog.
Zavádění kontrol na německých hranicích vnímá jako jednoznačné fiasko, protože toho, z čeho nás obviňují, jsou vlastně původci. „Mysleli si, že nařízením kvót, a to ještě v takových směšných počtech, se docílí toho, aby se lidé prchající z Blízkého nebo Středního východu zastavili u nás. A nezapomeňme, že velká migrace je také z Kosova, Bosny a Hercegoviny i Makedonie, tedy zemí, kam jsme zanesli ratolest míru, byť na amerických bombardovacích letadlech. Jsou to země, které jsou už několik let osvobozeny od ‚terorismu‘ Jugoslávské federace, a najednou ti lidé tvoří podstatnou část běženců do Evropy. To bylo téma, o němž se nemluvilo. Ale pro lidi z těchto zemí je to příležitost dostat se k lepšímu živobytí, tak vytáhli do boje. Vždyť se podívejme jenom na italské restaurace v Praze, kolik je v nich Italů a kolik je v nich kosovských Albánců,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
NATO je obrannou aliancí, ale nikoli před neozbrojenou invazí
Reagovat na krok Německa se vzápětí rozhodla Česká republika a jedním z opatření bylo zvýšení počtu policistů na hranicích s Rakouskem. „To budou celníci a policie stát na silnicích? Tak půjdou ti lidé okolo. A jiní převaděči v tom uvidí příležitost převést je po lesních cestách. Jaká opatření dál chceme zavést? Dráty jak za komunistů? To je přece úplně absurdní. Budou prohlížet průkazy, a když zjistí, že je někdo nemá, tak co s ním udělají? Strčí ho do vězení, nebo ho odvezou do nějakého záchytného střediska? Nic nového pod sluncem, pořád se opakuje to samé. Jenom se zvyšují počty těch lidí, protože rychlost nárůstu běženců nikdo nepředpokládal. Pro spoustu z nich nejen ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku, ale i z toho rozbitého Balkánu je to dobrá příležitost se alespoň na chvilku podívat někam, kde se žije pohodlněji,“ tuší politický analytik.
_profil_top.jpg)
Ale Evropa jim žádnou příležitost vrátit se zpátky do svých domovů nedokáže nabídnout, jen předpokládá, že sem přijdou a navždy tu zůstanou. „To je také jedna z podivných úvah evropských politiků, že se nepočítá s tím, aby se jim pomáhalo tam, kam by se ti lidé mohli vrátit, až se nebude bombardovat. To v našich politických úvahách chybí. Nemluvě už o panu Stoltenbergovi, který si dokonce myslí, že celá migrace nemá vůbec nic společného s činností Severoatlantického paktu, který je tedy obrannou aliancí, ale před kým? Jen před bombardéry nebo tanky, a nikoli před tou invazí, byť neozbrojenou? Málo platné, je to tažení na Evropu, tak Severoatlantická aliance nás nemůže jen chválit za to, že nám roste ekonomika a říkat, že máme přidat peníze na zbraně a slavnostní uniformy, kterými se budou zdobit důstojníci armád NATO,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Tři hrdinové z TOP 09 hlasovali pro přijetí kvót na přerozdělení uprchlíků
V Evropském parlamentu se hlasovalo o přijetí evropských kvót na přerozdělení uprchlíků a tři čeští zástupci ho podpořili. Jedná se o Luďka Niedermayera, Stanislava Polčáka a Jaromíra Štětinu z TOP 09, čtvrtý europoslanec zvolený za tuto stranu, Jiří Pospíšil, však na rozdíl od svých kolegů hlasoval proti. „Hlasování té trojice může TOP 09 u veřejnosti uškodit. Navíc když Karel Schwarzenberg v sobotním rozhovoru pro Právo nepřímo říká, že to jsou hrdinové a všichni ostatní takzvaní poseroutkové, tak to další obdivovatele k TOP 09 nepřivede. TOP 09 zřejmě po avizovaném odchodu čeká komplikované období a nesouvisí to jen s tím, jestli má v Evropském parlamentu hrdiny, nebo zbabělce. Protože ti hrdinové jsou samozřejmě hrdiny až do výše svých europoslaneckých platů a náhrad, které dostávají z Bruselu,“ míní politický analytik.
RNDr. Luděk Niedermayer
Komplikace pro TOP 09 vidí v tom, že její šéf sice nabízí Miroslava Kalouska jako jednoznačného nástupce, ale ten má, i když se o tom zatím nemluvilo, uvnitř strany soky, kteří si myslí, že by nástupnictví po Karlu Schwarzenbergovi mohli převzít sami. „Překvapilo mě, že to pan Schwarzenberg říká tak otevřeně, že upozorňuje i na své zdravotní problémy, takže se v podstatě loučí s politikou. Pro TOP 09 byl autoritou jen v době předvolební nebo v době voleb, teď jde o to, jestli bude autoritou, až z politiky odejde. Jestli se jeho slova budou brát v úvahu, nebo jestli tam jsou jiní ambicióznější než pan Kalousek. Když jsem viděl u paní Jílkové v pořadu Máte slovo pana Laudáta, tak jsem žasnul nad tím, jak je odvážný a jak vytáhl zřejmě i do boje o nástupnictví uvnitř TOP 09 a předvádí se sice i před voliči jiných politických stran, ale také před voliči TOP 09,“ přiznává Zdeněk Zbořil.
USA nepotřebují dobývat země, ale potřebují je rozeštvávat mezi sebou
Z událostí uplynulého týdne se zastavuje i u tragického výročí 11. září. „Chovám v paměti článek Zbigniewa Brzezinského z roku 2005, nebo 2006, který vyšel ve Washington Post a jmenoval se ‚Tři slova, která zničila demokracii v Americe‘. Ta tři slova jsou ‚boj proti terorismu‘. Tvrdí to trochu v nadsázce a provokoval tím. Ale dnes, kdy už šok z útoku letadel, z nichž se nejvíc připomíná ten na Světové obchodní centrum, nikoli na Pentagon, vyvanul, jsou lidé čím dál více nedůvěřiví. Dokonce i ve Spojených státech se zvyšuje počet lidí, kteří odmítají věřit oficiální verzi a domnívají se, že to bylo někým zinscenováno. Jediným hmatatelným výsledkem je posilování moci zpravodajských služeb, vůbec posilování moci represívních složek ve vnitřní politice a omezování občanských svobod,“ poukazuje politolog.
To vnímá jako dost nebezpečný fenomén, kterého si lidé ještě nevšímají, možná jim to dojde až tehdy, kdy se omezí svoboda slova nebo svobodné šíření názorů. „Terorismus se vymýtit nepodařilo a svět je téměř metodologicky rozeštváván. V prohlášení před Chicago Council on Global Affairs prohlásil George Friedman, že Spojené státy nepotřebují dobývat země, ale potřebují je rozeštvávat mezi sebou a že to budou dělat. To je také jeden z provokativních projevů a názorů, ale už dost frekventovaných. Tím, že jsou informace o těchto věcech stále utajované, tak víme, kdo to byl Usáma bin Ládin, ale nevíme, proč tak skončil a proč se na to musel dívat prezident Spojených států v přímém přenosu. Mlhy okolo terorismu se nerozptylují, ale spíš houstnou. To je jeden z neblahých důsledků 11. září, že stále bojujeme proti terorismu, ale terorismu naopak přibývá,“ tvrdí Zdeněk Zbořil.
Gruzínský exprezident je na Ukrajině jen nastrčenou figurou
Na Ukrajině o sobě dává vědět někdejší gruzínský prezident a nynější gubernátor v Oděse Michail Saakašvili, jenž v televizním vysílání varoval, že je na tom ukrajinská ekonomika velmi špatně, dokonce hůř než v Gabonu. „To je metoda jeho politické práce. Jako prezident Gruzie neustále upozorňoval na ohrožení Gruzie ze strany Ruska a jeho agentů, až to vedlo k tomu, že vytáhl proti Rusku do války, kterou pak prohrál. Když začal být stíhaný pro korupční delikty, tak se objevil v Oděse jako gubernátor. Má za sebou americkou pomoc, ale na jeho místě bych nespoléhal, že bude věčná. Jeho výroky snad už od okamžiku, kdy kousal svoji kravatu, nikdo nebere vážně a všichni vědí, že to je nastrčená figura, která se může držet v politice jen proto, že neustále upozorňuje na jakési nebezpečí, čímž zároveň dává najevo, že on je zárukou toho, že k té tragédii nedojde, přičemž opak je zřejmě pravdou,“ míní politolog.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotu potvrdil přítomnost ruských vojáků v Sýrii, kde prý Rusové učí Asadovy vojáky používat ruské zbraně. Zároveň vybídl ke koordinaci mezi ruskými a americkými vojáky, aby nedošlo k „nezamýšleným incidentům“ kvůli Sýrii, kde ozbrojené síly obou velmocí působí. Ruské dodávky budou podle Lavrova pokračovat, aby syrské vládě pomohly v boji proti radikálnímu Islámskému státu. „Samozřejmě že to souvisí s tím, že je v Sýrii ruská vojenská základna. Je to situace, jako byla na počátku toho Američany inspirovaného nepokoje v Sýrii před několika lety, a je to na rozdíl od Ukrajiny naprosto jasné konstatování, komu o co jde. Stojí tam Spojené státy a jejich vojáci proti ozbrojeným mužům z Ruské federace a buď se jejich političtí patroni dohodnou, nebo ne, což může způsobit spoustu těžkostí v mezinárodních vztazích,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
Rusům jde o pokračování přítomnosti svých vojáků na základně v Sýrii
Znovu zmiňuje George Friedmana, šéfa agentury Stratfor, která je think-tankem Bílého domu, Pentagonu a CIA, jenž hovořil o spojenectví v sanitárním kordonu mezi Baltickými státy, Polskem, Rumunskem a Bulharskem. „Rusům ani nic jiného nezbývalo. Pokud nechtěli být vyřazeni z dění v této oblasti, tak museli rozšířit svoji působnost na okolí své základny a podporu režimu prezidenta Asada, nebo režimu, který bude i bez něj, ale půjde o pokračování přítomnosti ruských vojáků na té základně. Je to, jako kdybychom se rozčilovali, že Spojené státy vyměnily nějaké zbraně na Guantánamu na Kubě, a přemýšleli nad tím, jak to ohrozí světovou politiku. Samozřejmě to může ohrozit, ale záleží na tom, jestli si konečně ti dva hlavní rivalové vysvětlí, jak to doopravdy je, protože oni jsou ti hráči, kteří o tom mohou rozhodnout. Ti ostatní jsou jenom přihlížející,“ zdůrazňuje politický analytik.
V tomto týdnu začíná schůze Poslanecké sněmovny, na níž bude chtít ODS zařadit k projednání mimořádný bod „Postoj vlády ČR k migrační krizi a situace v ČR“. Pokud by se jí to nepovedlo, bude usilovat o svolání mimořádné schůze k této problematice. Vládě vyčítá, že nepřináší žádná řešení, přitom občané České republiky si zaslouží znát její postoje k přijímání uprchlíků. „Je to jenom využívání další příležitosti, jak na sebe mohou politické strany, které jsou jen nad hranicí volitelnosti, upozornit. Na programu v Poslanecké sněmovně je spousta položek, ale ty dvě malé opoziční strany nejen obstrukcemi kvůli elektronické evidenci tržeb, ale také kvůli krizi s imigranty, mohou zdůvodňovat, proč ve skutečnosti jenom zdržují jednání,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
ODS by s voláním po informacích o migraci měla ještě počkat
Očekává, že se mimořádná schůze Poslanecké sněmovny může svolat, ale nic se na ní nevyřeší. „Být na místě předsedy ODS pana Fialy byl bych opatrnější a počkal bych do tohoto rušného týdne v Evropské unii, kdy se budou scházet všichni pohlaváři. Protože teď podání informace mohou reprezentanti koalice kdykoli odmítnout, protože ani Evropa nemá ještě jasno. Tak by mohli občanům České republiky pouze říci, že Evropa nic nevyřešila, že neví, co s tím, a že musíme počkat, co se tam dohodne. To by mohlo být téma a také závěr nějaké mimořádné schůze sněmovny, i když si samozřejmě umím představit, že ministr vnitra a ministr zahraničí by na takové schůzi mohli přečíst dlouhé elaboráty o tom, co všechno udělali, ale k žádné větší informovanosti to nepřispěje,“ dodává politický analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
