Poté, co zkrachovala jednání ANO s ČSSD, prezident Miloš Zeman doporučil premiérovi Andreji Babišovi, aby pokračoval v jednání o nové vládě s SPD a komunisty. ANO se ale nakonec vrátilo k vyjednávání se sociální demokracií. Dokážou se v hnutí shodnout a jak hodnotit doporučení prezidenta?
Když začnu prezidentem, snaží se vytvořit vládu, kterou by v nějaké formě tvořily strany, jež ho podporovaly v prezidentských volbách a jsou mu i názorově nejbližší. To je jedna rovina, druhá je možná začínající chuť a rozcházející se zájmy premiéra, kdy samozřejmě vládní angažmá s SPD a komunisty není něčím, co by hnutí ANO bez jakýchkoliv problémů pomohlo. Je to komplikované, jak se ukázalo uvnitř poslaneckého klubu a vedení hnutí ANO. Zeman doporučením sliboval nejen odměnu pro ty, kdo ho podporovali, ale znamenalo to zároveň začátek přetlačování s premiérem.
Bývalý lidovecký poslanec Ivan Gabal pak uvedl, že situace dopadla podle předpokladů. „Mají odpovědnost, nemají řešení ani alternativního kandidáta. Oba přitom vědí, že extremistická koalice bouchne veřejnými nepokoji. Zeman ale věří, že to odnese Babiš, a Andrej Babiš nemá jinou variantu než v tom namočit Miloše Zemana,“ sdělil Gabal. Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk napsal na Twitter: „Zdá se, že si pan prezident s panem premiérem objednávají opravdu velké demonstrace. Pak samozřejmě rozjedou teorii o ‚českém Majdanu‘. Máj nebude lásky čas.“ Je to příliš silné hodnocení? Nebo nás čekají protestující davy?
Myslím, že by taková vláda posílila protesty, které dnes probíhají proti některým krokům premiéra Babiše nebo prezidenta Zemana, to určitě. Ale povídání o Majdanu je mimo realitu, ten není v České republice nijak na dohled. Avšak demonstrace proti vládě automaticky neznamenají snahu o revoluci nebo strhnutí vlády, což slyšíme. Je přirozené, že lidé, kteří nemají rádi současné uspořádání, demonstrují. Majdan to ale určitě nebude.
Čekají nás předčasné volby? Přeje si je Andrej Babiš, i když tvrdí opak? A jak by dopadly?
Zatím se ukazuje, že volební preference se od těch říjnových voleb příliš nepohnuly plus všechny strany zůstávají na svém. Průzkumy ukazují posílení Pirátů a ODS, ale ostatní strany zůstávají tam, kde byly. Pokud by politická scéna vlastně zůstala, jak je, tak by volby změnu nepřinesly. Na druhou stranu při tom rozhodnutí hnutí ANO obrátit se zpět k ČSSD se možná jedná o součást prodlužovací taktiky, která by souvisela s nepotvrzenými úvahami, že by vše mohlo skončit volbami na jaře příštího roku. Pro Andreje Babiše by takové volby mohly být nakonec východiskem ze situace, kdy se zdá, že není jednoduše schopen sestavit většinu nebo vládu s většinou Poslanecké sněmovny. Samozřejmě je nyní velkou neznámou, jak se zachová ČSSD, která v posledních dnech tvrdila, že ze zásady nepůjde do vlády. Strany se musejí vrátit k jednacímu stolu. Pro jednu z nich či obě může být kompromis vlastně veřejnou porážkou, takže by jednání nakonec mohla skončit bez dohody, což by zemi posunulo k předčasným volbám. Míříme k nim, ale nejsme ještě tak blízko.
Nakolik platí tvrzení, že kdo vyvolá předčasné volby, tak na to doplatí?
Myslím, že je to trochu klišé a závisí to na aktuální situaci. Pokud budou pokračovat a rok po sněmovních volbách nebude jasný vítěz voleb schopen sestavit jednoduchou koalici s většinou ve Sněmovně, tak samozřejmě bude narůstat počet voličů, kteří si budou myslet, že předčasné volby nejsou nejhorším řešením. Situace taková nyní není, ale pokud by jednání Andrej Babiš protahoval, nálada veřejnosti se samozřejmě může změnit. Byli bychom svědky dohadů stran, kdo předčasné volby zavinil, zda Andrej Babiš, který nebyl schopen sestavit vládu, nebo ostatní, protože s ním nechtěli spolupracovat.
To by se mohlo stát, pokud by volby byly odloženy až na jaro, jak jste zmínil? Je to pro Andreje Babiše risk?
Pro něj to je risk, který může být zisk. Kdyby se podařilo sestavit vládu, tak má na delší dobu vystaráno. Když se mu ji sestavit nepodaří, může si větší část veřejnosti spojovat Babiše s tím, že je viníkem předčasných voleb. A může skončit.
Petr Honzejk připouští úvahu, že většina lidí by vládu ANO s SPD a komunisty v podstatě schvalovala. „Liberálovi se to neříká lehce, ale znovu: pokud Andrej Babiš vládu za podpory KSČM a SPD vytvoří, bude to nejen stvrzení faktického stavu, ale i stvrzení naladění velké, zřejmě většinové části české společnosti. Říká se, že by to znamenalo ‚spolupracovat s extremisty‘, ale je nutné přiznat, že ve skutečnosti by šlo o vládu hodnotového mainstreamu,“ píše. Domníváte se, že by lidé Babišovi vládu s SPD a komunisty neodpustili? Nebo že by mu ji neodpustila Evropská unie?
Domnívám se, že Honzejk se v tomto komentáři trochu plete. Důvodem je, že i když připustím, že ANO, SPD a KSČM tvoří jeden tábor, což analýza volební geografie do určité míry potvrzuje, musíme ale zároveň říci, že oba tábory – jeden zemanovsko-babišovský svět a druhý svět zbylých politických stran – je na počet voličů téměř vyrovnaný. Může se zdát, že 115 hlasů je jasná převaha, ale když se podíváme na hlasy této stopatnáctky a voliče druhé skupiny, je to velmi vyrovnané. Nedá se říci, že jeden svět by převažoval. Svět stojící na populismu, nových hnutích a komunistické straně v poslední době posílil, ale hlasy jsou vyrovnané. V tom je risk Andreje Babiše, který má stále voliče pravice a středu, a kteří k hnutí ANO přešli před pěti lety. Někteří zůstávají a pro některé a pro část hnutí ANO je to příliš silná káva. Z toho hlediska to není jednoznačné a byl by to tábor jednoho názorového světa, který má voliče na venkově, v menších obcích a tak dále, ale není v mainstreamu.
Co se týče reakce Evropské unie, tak Evropská unie nerozhoduje, jakou budeme mít vládu. V Evropě se komunisté účastnili vlády na mnoha místech a Unie to tolerovala. I dnes jsou strany protestní pravice nebo krajní pravice zastoupeny v členských zemích ve vládě. V Rakousku jsou to například Svobodní. Jeden problém by pro Andreje Babiše, který má podnikatelské zájmy, mohl vzniknout například v Německu, kde by se na takovou vládu mnozí dívali kriticky, takže by mu to nepřidalo. Nepřidalo by mu to ani v tom, že chce být premiérem, kterého budou v Bruselu akceptovat, kdo bude mít určité slovo. Na tom si Andrej Babiš zakládá – být výrazným premiérem na evropské úrovni. S SPD by to bylo trochu jiné, protože by do skupiny mainstreamových premiérů asi nepatřil, což by mu komplikovalo cestu. Z toho hlediska by situace s koalicí 115 hlasů byla přijatelnější, ale stále má zádrhele.
Delegáti sjezdu ČSSD pro mnohé překvapivě zvolili poslance Jaroslava Foldynu místopředsedou. V kandidátském projevu burcoval za tradiční sociálnědemokratické hodnoty, mluvil o důrazu na lidi, jako jsou soustružníci, matky samoživitelky, stavěl se za národní zájmy nad zájmy EU apod. Vyvolalo to i kritiku, že uspěl xenofob, Putinův agent atd. Jak to vidíte? Posune nové vedení ČSSD zpět nahoru?
ČSSD dodnes čelí problému, kdy v jejich tradičních voličských vodách velmi výrazně zalovilo jak hnutí ANO, tak SPD a sociální demokracie je na tom nejhůře v dějinách. Členové a delegáti logicky hledají, kdo jim pomůže se vrátit. V celé Evropě socialisté diskutují o tom, zda se nevrátit ke starosocialismu, což reprezentuje šéf labouristů Corbyn, a v tom je Foldyna trochu reprezentantem něčeho podobného. Jen u nás je ještě přidána geopolitická příměs orientace méně na Západ. Je samozřejmě otázka, jak se sociální demokracie vnitřně popasuje s tím, že Foldyna a další místopředsedové jsou pro referendum o vystoupení z Evropské unie. To může ČSSD docela štěpit, protože pro zbytek strany se jedná o něco nepřijatelného. Tím, že je v krizi, tak výrazný politik Foldyna může pomoci. Jsem sám zvědavý na to, jak se členové vedení z různého těsta budou společně dohadovat, kam sociální demokracie dále půjde.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Zuzana Koulová
